SILNIČNÍ DOPRAVA Nejvyužívanější způsob dopravy v ČR. Silniční dopravě slouží pozemní komunikace.

Pozemní komunikace v Česku Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Pozemní komunikace v České republice se dělí na čtyři kategorie: I.dálnice II.silnice (1.,2.,3.třídy) III. místní komunikace IV. účelové komunikace Základ silniční sítě byl vybudován v letech 1740–1850. Snahy o výstavbu sítě dálnic sahají do 30. let 20. století, výstavba prvního dálničního úseku byla zahájena v květnu 1939 a dokončena v roce 1971 a od té doby je síť dálnic a rychlostních silnic postupně rozvíjena.

Délka silniční dopravní sítě činí 55 653 km, cca 750 km tvoří dálnice, 336 km rychlostní komunikace, 6 156 km silnice 1. třídy, 14 669 silnice 2. třídy, 34 128 km silnice 3. třídy (údaje z konce roku 2012) Dálniční síť je stále ve výstavbě. Dálnice a nejvýznamnější silnice přenášejí největší podíl dopravního výkonu a spojují nejdůležitější politická a hospodářská centra i rekreační území. Hustotou 0,7 km silnic na 1 km2 plochy se Česko řadí na jedno z předních míst v Evropě. Silniční doprava má své výhody - výborná dostupnost (po silnici dojedete prakticky kamkoliv) a často i rychlost. Má však i nevýhody, zejména negativní vliv na krajinu a životní prostředí (vzhled krajiny, hluk, zplodiny, zábor půdy,časté dopravní nehody….apod.). V ČR je silniční síť poměrně hustá avšak nekvalitní a nestačí hustotě provozu. Silniční síť se skládá z hlavních mezinárodních silnic (dálnice a rychlostní komunikace), hlavních státních silnic (silnice I. třídy) a regionálně významných silnic (silnice II. třídy) a ostatních silnic (silnice III. třídy).

Podle významu a technického vybavení dělíme komunikace do čtyř kategorií: I. Dálnice Určena pro provoz motorových vozidel, zejména pro potřeby rychlé dálkové vnitrostátní i mezinárodní dopravy. Vybavení a uspořádání dálnice: směrové oddělení pomocí dvou jízdních pásů (každý pro jeden směr) v každém směru (pásu) minimálně dva jízdní pruhy mimoúrovňové křižování s jinými dopravními cestami přísné požadavky na směrové a sklonové poměry (stoupání, klesání, poloměry oblouků) odstavné pruhy, zpomalovací a zrychlovací pruhy obslužná zařízení (čerpací stanice, motoresty, odpočívadla…) . osvětlení v místech zhuštěné intenzity dopravy . vlastní dálniční údržba a policie . vlastní dálniční telekomunikační síť s telefonními stanovišti pro přivolání pomoci Dálnice se značí písmenem D a číslem, např. D11.

mimoúrovňová křižovatka

odstavný pruh jízdní pás

II. Silnice Veřejně přístupná komunikace určená pro provoz silničních vozidel a chodců. Silnice se rozdělují do tří tříd: silnice I. třídy – zejména pro dálkovou dopravu, mají označení I/číslo komunikace (1 – 99), např. I/3 Zvláštní kategorií je rychlostní silnice, která se stavebně podobá dálnici, ale patří mezi silnice I. třídy! Značí se písmenem R a číslem, např. R10. silnice II. třídy – k propojení krajů a větších měst v kraji, mají označení II/číslo komunikace (100 – 999), např. II/107 silnice III. třídy – pro spojení obcí a jejich napojení na ostatní komunikace, mají označení III/číslo komunikace (1000 – 99999), např. III/25163 3 Číslo komunikace je uvedeno bíle na modré tabulce. /Slovo silnice má původ v dobách, kdy císař Karel IV. nechal zesílit tehdejší hlavní cesty./

Je-li pozemní komunikace zařazena do evropského silničního systému, má kromě svého národního označení ještě mezinárodní označení E a číslo, např. E 55. Základní údaje Délka: 3 305 km Trasa Začátek: Helsingborg (Švédsko) Konec: Kalamata (Řecko) Země:  Švédsko, Dánsko, Německo  Česko, Rakousko, Itálie  Řecko Číslo mezinárodního tahu je uvedeno bíle na zelené tabulce. Po průchodu státní hranicí pokračuje E55 po D8 do Ústí nad Labem a Prahy, kde se napojuje na D1, poté se napojí na 1/3, prochází Táborem, krátký úsek přechází přes D3, po které v budoucnosti povede celý úsek dnes vedoucí přes I/3 a pokračuje do Českých Budějovic. Cesta dál pokračuje do Rakouska.

III. Místní komunikace Veřejně přístupná komunikace, sloužící převážně místní dopravě na území obce. IV. Účelové komunikace Pozemní komunikace, která nemusí být veřejně přístupná. Slouží k propojení nemovitostí pro potřebu vlastníků,k obsluze lesních a zemědělských ploch.

Dálnice v Česku S návrhy na stavbu dálnic se v Česku začalo již před druhou světovou válkou. První konkrétní myšlenky postavit silnici napříč Československem se objevily v roce 1935. Obr.1 Mapa českých dálnic a rychlostních komunikací k 1. 1. 2012

Co znamená tato dopravní značka? Celková délka dálnic v Česku je 750 km (stav k 6. únoru 2013). Maximální povolená rychlost na dálnicích v Česku je mimo obce 130 km/hod, v obci 80 km/hod. České dálnice spravuje Ředitelství silnic a dálnic. Co znamená tato dopravní značka? Obr.2 Plánovaná síť dálnic a rychlostních silnic

Trasy a značení stávajících dálnic v ČR Označení Trasa V provozu(km) dálnice D1 Praha – Jihlava – Brno – Vyškov – Kroměříž – Přerov – Lipník nad Bečvou – Hranice – Bílovec – Ostrava – Bohumín – Polsko (dálnice A1) 352 dálnice D11 Praha – Poděbrady – Hradec Králové – Jaroměř – rychlostní silnice R11 (– Polsko) 87 dálnice D2 Brno – Břeclav – Slovensko (dálnice D2) 61 dálnice D3 Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – rychlostní silnice R3 (– Rakousko) 42 dálnice D5 Praha – Beroun – Rokycany – Plzeň – Rozvadov – Německo (dálnice A6) 151 dálnice D8 Praha – Lovosice – Ústí nad Labem – Krásný Les – Německo (dálnice A17) 82 Jednotlivé trasy dálnic se v Česku značí písmenem D. Česká dálniční síť se skládá z celkem šesti dálnic. V současné době je alespoň v částečném provozu všech 6 dálnic, ale jen dvě (D2 a D5) jsou dokončené, další dálnice (D8) je blízko dokončení. U zbylé poloviny dálnic se ještě mnoho úseků ani nezačalo budovat. Další dálnice se v současné době neplánuji.

K přiřazení došlo v polovině roku 2013 V lednu 2013 Ministerstvo dopravy navrhlo administratnivní přeřazení některých rychlostních silnic či jejich úseků do kategorie dálnic. Tím by k 750 km dnes provozovaných dálnic přibylo dalších necelých 300 km. V provozu by tak rázem bylo přes tisíc kilometrů. Má jít o následující komunikace: K přiřazení došlo v polovině roku 2013 Dnešní označení Budoucí označení Úsek 1 rychlostní silnice R1 0 dálnice PO (pouze pracovní označení, bude přiděleno číslo) všechny (v provozu 39 km) 3 rychlostní silnice R3 3 dálnice D3 všechny (v provozu žádný) 6 rychlostní silnice R6 6 dálnice D6 všechny (v provozu 72 km) 10 rychlostní silnice R10 10 dálnice D10 všechny (v provozu všech 72 km) 11 rychlostní silnice R11 11 dálnice D11 35 rychlostní silnice R35 35 dálnice D35 Hradec Králové - Svitavy - Mohelnice - Olomouc - Lipník nad Bečvou (v provozu 63 km na tomto úseku) 49 rychlostní silnice R49 49 dálnice D49 52 rychlostní silnice R52 52 dálnice D52 všechny (v provozu 20 km) 55 rychlostní silnice R55 55 dálnice D55 Olomouc - Přerov - Kroměříž - Zlín (v provozu 18 km)

Vlastnictví pozemních komunikací Vlastníkem dálnic - stát (prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic – ŘSD) silnic I. třídy - stát (prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic – ŘSD) silnic II. třídy -kraj, na jehož území se silnice nacházejí silnic III. třídy -kraj, na jehož území se silnice nacházejí místních komunikací -obec, na jejímž území se komunikace nacházejí účelových komunikací -fyzická nebo právnická osoba

Graf: Podíl nehod a následky nehod dle kategorie komunikace - rok 2008 Zdroj: Přehled o nehodovosti na PK v ČR za rok 2008, Policie ČR; Ročenka dopravy ČR 2008, MD ČR

2.Která dálnice vede z Moravy na Slovensko? Otázky k tématu: ( S využitím učebnice a předcházejících tabulí prezentace.) 1.Jak dlouhá je v současnosti dálniční sítˇ v ČR a z kolika dálnic sestává? 2.Která dálnice vede z Moravy na Slovensko? 3.Jaká je aktuálně nejvyšší povolená rychlost jízdy po dálnici mimo obce? 4.Které administrativní opatření ministerstva dopravy rozšířilo v polovině roku 2013 dálniční sítˇv ČR ? Úkoly k tématu : (S využitím internetu a dalších zdrojů.) Která česká dálnice prochází nyní rekonstrukcí a jaké důsledky má probíhající přestavba pro řidiče jedoucí po této dálnici? Které úseky českých dálnic jsou z ekologického hlediska nejproblematičtější a proč ? Který typ komunikací ČR má nejvyšší podíl na smrtelných nehodách? Po dálnici nebo silnici pro motorová vozidla, která prochází obcí, je možné jet rychlostí 80 km/h. To ovšem platí pouze v případě, že místní dopravní značení nepřikazuje rychlost jinou. Snížit nejvyšší povolenou rychlost je možné bez omezení, zvýšit ji je však možné nanejvýš o 30 km/h). Po dálnici nebo silnici pro motorová vozidla, která prochází obcí, je možné jet rychlostí 80 km/h. To ovšem platí pouze v případě, že místní dopravní značení nepřikazuje rychlost jinou. Snížit nejvyšší povolenou rychlost je možné bez omezení, zvýšit ji je však možné nanejvýš o 30 km/h).

Do červených políček doplňte čísla dálnic: v provozu v plánu nebo ve výstavbě Zdroj: [2006-07-02] - [cit. 2010-08-17] - dostupný pod licencí Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported na www: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cesko-kraje.svg.

Použité zdroje: Wikimedia Commons http://www.rsd.cz/Mapy?Open&lng=CZ http://www.af-cityplan.cz/bezpecna-silnice-zachranuje-zivoty-1404044334.html