1 2. Problematika služeb A. Teoretická a metodologická východiska

2 Merkantilisté: „Merkantilismus není žádnou NH teorií, nýbrž soustavou hospodářské politiky, jejíž vnějším cílem je rozmnožení zlata v zemi.“ Engliš rozdělovali obyvatelstvo na produktivní a neproduktivní skupiny z hlediska výběru daní; Fyziokraté – první formulovali teorii akumulace kapitálu (neproduktivní činnosti – brzda akumulace)

3 Adam Smith (1723–1790): ekonomicky produktivní x ekonomicky neproduktivní skupiny lidí; služby – neproduktivní činnost, která nevytváří hodnoty; neproduktivní mělo v jeho pojetí negativní až pejorativní význam (slovo služba pochází z latinského servus – otrok).

4 Jean Babtiste Say ( ): „nemateriální výroba“ – „výroba nehmotného zboží“; „profesní skupina lidí vykonávající stejnou činnost za účelem uspokojení ekonomické potřeby“; vazba: služby – lidský kapitál.

5 Karel Marx ( ): role služeb je zmiňována v Kapitálu, Teorii nadhodnoty; termínu služeb používal pro 2 oblasti: služby, které poskytují jednotlivci jiným jednotlivcům, státu nebo organizacím, takové činnosti, které ve 20. stol. začaly tvořit hlavní oblast sektoru služeb. negativně ovlivnil rozvoj služeb v CPE.

6 John Stuart Mill ( ) spis Zásady politické ekonomie – „činnosti v oblasti vzdělávání a péče o zdraví mají na výrobce, a tím i na samotnou výrobu pozitivní vliv“.

7 Zlom v náhledu na služby jako důl. ekon. sektor – 30.léta 20.stol. Allan G.B.Fisher – rozpracoval teorii 3 ekonomických sektorů (primární, sekundární, terciární); Colin Clark – dostal se ke službám při výpočtu keynesovských multiplikátorů, 3 sektory. Jean Fourastié – zabýval se analýzou vlivu technického pokroku na různé společenské oblasti, definoval 3-sektorovou ekonomiku se zaměřením na sociální problémy vznikající v národních ekonomických procesech.

8 Velký rozmach teoretických prací o službách – léta 20.stol. Daniel Bell – dílo Příchod postindustriální společnosti; Viktor R. Fuchs – termín sektor služeb nahradil termínem „průmysl služeb“.

9 V současné době se problematikou služeb zabývají násl. ekonomové: Karl Sauvant, Jiří Skolka, Kotler a Armstrong.

10 3-sektorová ekonomika rozšířena na 4-sektorovou: Kvartérní neboli kvartární sektor: veřejné činitele a pracovníky nestátních neziskových organizací; odvětví kvality člověka; z terciálního sektoru se vyčleňuje oblast vědy a zajišťování kvalifikace PS.

11 Závěr: V minulosti se význam služeb pro národní hospodářství velmi podceňoval. Ke zvratu dochází zejména od 30. let 20. stol. Většina teoretických ekonomů, mezinárodních institucí či výzkumných ústavů zabývající se problematikou služeb se v současnosti přiklání k názoru, že rozvoj ekonomik není myslitelný bez dalšího rozvoje terciárního/kvartérního sektoru a bez vstupu služeb na mezinárodní scénu.

12 1. Kdo se jako první zabýval problematikou služeb a jaká byla jejich podstata? 2. Kteří ekonomové na služby nahlíželi jako na „neproduktivní sektor“ a kteří naopak ve službách spatřovali „sektor produkující hodnoty“? 3. Vymezte jednotlivé sektory národního hospodářství.