4. B) Faktory ovlivňující rozvoj mezinárodního cestovního ruchu

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
MARKETING A MANAGEMENT
Advertisements

Co s trhem SBS aneb trh SBS je trh jako každý jiný
GOOD DECISIONS – BAD OUTCOMES
Zahraniční obchod.
Objektivní faktory.
Světová ekonomika (SE) Proč se tak radikálně změnil svět od poslední třetiny 19.století? Zásadní změny ve světě -dramatický růst efektivity zemědělství.
Seznam doporučené literatury
1 AOV „Nástroje a distribuční cesty v současné ekonomické a obchodní situaci mezi výrobcem a spotřebitelem v aplikaci společností Sanitec“ Ing.Michal.
Ing. Daniel Konczyna U Prostředí marketingu Ing. Daniel Konczyna U
Tvorba mezinárodních podnikových sítí a strategických aliancí
VY_32_INOVACE_ Politiky unie oblasti činnosti unie dělení podle resortu, kterých se týkají (doprava…), nebo podle toho, jak v nich rozhoduje Rada.
VLIV ZMĚN SVĚTA PRÁCE NA KVALITU ŽIVOTA 2005 – 2008 Moderní společnost a její proměny Seminář k výzkumu na úseku BOZP
Držitel certifikátu kvality ISO 9001 a ISO
Jak podporovat malé a střední podniky při exportu Ing. Pavel Bartoš, viceprezident HK ČR Ostrava Export, jako významný pilíř ekonomického růstu.
ÚČEL AUTOMATIZACE (c) Tralvex Yeap. All Rights Reserved.
Podnikatelské prostředí: Makroprostředí
XI. jarní konference energetických manažerů Problémy ČR v kontextu evropského trhu s energiemi (Bezpečnost a dostupnost dodávek energií v ČR a EU) Vliv.
© NSZM ČR1 Zdravá města, regiony, kraje – cesta ke zdravému rozvoji Oucmanice, 5. června 2007.
Jsme v EU, buďme v obraze. Výhody a nevýhody členství v EU Jarolím Antal.
Agregátní poptávka a nabídka
© 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Demografie je věda, která se zabývá:
1 Přechodná období ČR po vstupu do EU VŠFS – kombinované studium Veřejná správa
Globalizace Stanislav Polouček Slezská univerzita Obchodně podnikatelská fakulta Karviná.
MUDr. Martin Kuba ministr průmyslu a obchodu AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ POLITIKY STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ.
Informační strategie. řešíte otázku kde získat konkurenční výhodu hledáte jistotu při realizaci projektů ICT Nejste si jisti ekonomickou efektivností.
1 Česká asociace rozvojových agentur Regionální inovační infrastruktura a inovační proces v krajích Manfred Hellmich Praha 29. listopadu 2005.
MUDr. Martin Kuba ministr průmyslu a obchodu Průmyslová politika ve vazbě na automobilový průmysl Zasedání rady ředitelů AutoSAP.
1 VŠFS KSM MEI Společný rozpočet EU Společný rozpočet EU Osnova: 1. Obecná charakteristika společného rozpočtu EU 2. Příjmy společného rozpočtu.
Vstup na zahraniční trhy při výrobě v domácí zemi
Mikroekonomie I Ekonomický růst Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE)
Stupeň rozvoje států světa
Marketingové prostředí
1 „ Kdo za to může – kompletní vzdělávání pro přípravu a realizací projektu z PRV“
Ruská federace x WTO a OECD
2.Marketingové prostředí
IBM Global Services ČR © 2006 IBM Corporation April, 2006 E-stát a EU Pavel Hrdlička.
Marketing v pojišťovnictví února 2007 E :45 – 17:15 hod.
Produkt Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na
Hledání rovnováhy mezi podnikatelským subjektem a zákazníkem Seminář ČMS Říjen 2012.
Mgr. Martin Turnovský, MBA Sekce rozvoje podnikatelského prostředí a konkurenceschopnosti © Ministerstvo průmyslu a obchodu Strategické záměry a.
Marketingové prostředí obce
MARKETINGOVÝ MIX.
Důvody vstupu na zahraniční trhy
Ing. Jaromír BERÁNEK MAKROEKONOMICKÉ SOUVISLOSTI V CESTOVNÍM RUCHU.
Tržní prostředí.
Trh práce a politika zaměstnanosti Přednáška 8 Sociální výhody v nezaměstnanosti ve vybraných zemích EU.
Vzdělání a trh práce Přednáška do předmětu Ekonomika školství
Regionalistika 2 Základní nástroje a možnosti rozvoje území.
Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph. D
TRH (tržní mechanismus)
Mgr. Jan Charousek Liberec Cestovní ruch je otevřený a dynamický systém, který tvoří dva podsystémy: Subjekt cestovního ruchu Objekt cestovního.
Možnosti sledování konkurenceschopnosti destinací turismu na úrovni regionů a míst Monika Palatková Výroční konference ATIC ČR Turistická informační centra.
ETICKÝ KODEX Klastru sociálních inovací a podniků - SINEC.
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Dopravní politika ČR.
Soudobý svět Milena Tichá Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Milena Tichá. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Rozvoj CR Brno, 4. listopadu 2015.
8 EKONOMICKÝ RŮST, VÝKYVY VÝKONU EKONOMIKY. Základy ekonomie 2 Produkce a růst Životní úroveň závisí na schopnosti země produkovat statky a služby Z hlediska.
Společná dopravní politika Mgr. Oldřich Hájek. Společná dopravní politika Důvody pro společnou politiku: Důvody pro společnou politiku: Postupující ekonomická.
Cestovní ruch I. Z á k l a d n í š k o l a Z r u č n a d S á z a v o u
Veřejné rozpočty Mgr. Oldřich Hájek.
Soudobý svět Ekonomický pohled
Regionální politika EU v období
Zboží atd. můžeme vyvážet (export), přivážet (import).
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Nezaměstnanost (a agregátní nabídka)
ÚLOHA STÁTU VE ZDRAVOTNÍ POLITICE
II. – III. r./ Hotelnictví a turismus
Úvod, základní principy a cíle
Výzvy digitální ekonomiky pro společnost
Transkript prezentace:

4. B) Faktory ovlivňující rozvoj mezinárodního cestovního ruchu

Technologický pokrok (informační technologie, rezervační technologie); Bezvízový styk; Změny v dopravě; Demografické faktory; Bezpečnost a jistota na cestách; Globalizace; Tlak na zachování trvale udržitelného CR.

Informační technologie Rezervační technologie Technologický pokrok Informační technologie Rezervační technologie

Úvaha na téma : „Obohacuje technologický pokrok člověka, nebo jej naopak ochuzuje ? Domnívám se, že technologický pokrok člověka více ochuzuje, než obohacuje.Člověk vytváří technologický pokrok sám ke své vlastní záhubě.Lidé mají totiž od pradávna snahu zlehčovat si život různými -více či méně- technologickými vylepšeními.Všechno začalo tím, že se lidé začali sdružovat do společností,což vyžadovalo aby se spolu dokázali nějak domluvit –hle první pokrok (řeč) byl na světě.Život ve společnosti je sice mnohému naučil,ale na druhou stranu zakrněly některé jejich původní vlastnosti a schopnosti-člověk se již nedokázal sám o sebe postarat a přežít jako jedinec. (vzpomeňme na vyhnání Divouse z osady v díle Osada havranů od E.Štorcha)Vývoj pokračoval. Lidé si začali stavět příbytky a osidlovali jeskyně – a přišli o schopnost přežít pod širým nebem.Stále se snažili něco vylepšit a tím zakrňovaly jejich původní vlohy a schopnosti.Obávám se, že jednou se lidstvo dostane do také situace, ve které bude celý lidský život probíhat klidně, radostně a šťastně, zcela bez jakýchkoliv útrap a nebezpečí. Takový život bude jistě krásný a ti kdo jej budou žít budou zcela spokojeni… Ale v takové společnosti nebudou žádné problémy, které by lidé museli řešit a tak jim zakrní i poslední schopnost ,schopnost pořád něco vylepšovat-tedy přemýšlet.A potom už stačí jediné malé zrnko písku, které se dostane do soukolí lidské společnosti,soukolí, které fungovalo bezchybně tak dlouho, že všichni zapomněli, jak se opravuje, a dojde ke katastrofě. Možná, že se najde skupinka lidí, kteří se vzdají pohodlné společnosti a stáhnou se do ústraní a budou dál přemýšlet a cvičit tuto nejcennější lidskou vlastnost .Tito lidé budou (pokud je zbytek společnosti nezahubí) také jedinou záchranou lidstva.Musím se ještě pozastavit nad tím, že tuto úvahu píšu na počítači, technologickém pokroku posledních let. Píše se mi dobře.Pohodlně.Mám jistotu, že můj text je čitelný pro všechny, co umí česky.V textu nejsou žádné škrtance a ani ho nemůže ozdobit inkoustová kaňka….. Ale dokázal bych napsat takovýhle text vlastní rukou ? Čitelně ?Bez pravopisných chyb? Načisto? Na tyto otázky si raději neodpovím.“

možnost intenzivnějšího propojení jednotlivých trhů, klesající dopravní náklady, snadné přesouvání výrob z jedné země do jiné – zvyšující se mobilita výrob, osob, služeb a kapitálu…. „přechod z vrtulových letadel na trysková letadla; přechod z dětských látkových plen na papírové; přechod z psacího stroje na PC; přechod z listinné evidence zboží na čárové kódy; přechod z mechanických pokladen na elektronické a clearingový styk mezi obchodem, bankou a zákazníkem….“

Informační technologie: usnadňují nám život v práci i soukromí; vyvolávají v nás emoce – stejně jako CR; CR ročně investuje do IT cca 20 mld. USD; „práce s představami a emocemi“ – čím lépe se nám podaří vytvořit představu u zákazníka, která se přibližuje jeho snu, tím lépe budeme schopni prodat konkrétní destinaci nebo zájezd; informační systém v CR (souhrn všech řízených dat, informací, znalostí a informačních toků) pomáhá návštěvníkovi vyhledat a seznámit se s požadovanými informacemi; „CR je bezprostřední získávání nových informací v různé podobě (obrazová, textová, zvuková, čichová, hmatová, chuťová atd.) v prostředí, tj. mimo místo trvalého bydliště, které obsahuje velké množství těchto nových informací.“

Rezervační technologie: rezervační systém v CR umožňuje požadovanou informaci (službu) přímo rezervovat informačně-rezervační systémy; historicky vznikl v letecké a železniční dopravě – v současnosti: i ubytovací a další služby CR, CK…; jedná se o software, který provádí rezervaci služeb; z hlediska plošného pokrytí rozlišujeme: lokální rezervační systémy; regionálně informačně-rezervační systémy; celostátní informačně-rezervační systémy; počítačové rezervační systémy; globální distribuční systémy (Amadeus, Galileo, Sabre a Worldspan).

lepší kvalita pro účastníky cestovního ruchu Bezvízový styk lepší kvalita pro účastníky cestovního ruchu

jednostranný bezvízový styk – Češi do USA, obyvatelé Ekvádoru do ČR; oboustranný bezvízový styk –Singapur (do 30 dnů), Japonsko (do 90 dnů), Argentina (90 dnů); jednostranný bezvízový styk – Češi do USA, obyvatelé Ekvádoru do ČR; (oboustranný vízový styk – Rusko, Afghánistán); www.mzv.cz, www.cestujeme.cz; Schengenská dohoda: společná vízová politika; účinné kontroly na vnějších hranicích; vnitřní hranice z hlediska pohybu osob a zboží de facto neexistují (kontroly po omezenou dobu–“zachování veřejného pořádku či vnitrostátní bezpečnosti“ – např. Finsko – r. 2005: Mistrovství světa v atletice, Německo – r.2006: Mistrovství světa ve fotbale).

Změny v dopravě

destinace budou více profilovat z jednoduché dostupnosti (především v případě krátkodobějších pobytů); lepší dostupnost přímých vlakových a leteckých spojení stimuluje poptávku po prodloužených víkendech a krátkodobějších pobytech ve městech v zahraničí; růst využívání vysokorychlostních železnic na úkor letecké dopravy; přetížení silniční dopravy bude mít vliv na cesty soukromými vozy (zejm. v hlavní sezóně); pokles významu autobusové dopravy; bariéry způsobené nedokonalými jízdními řády a nepříliš optimální dopravou budou mít velice negativní vliv na destinace, které neakceptují rostoucí poptávku po snadné dostupnosti; nárůst okružních plaveb (levnějších i nákladnějších) – především u populace starší 50ti let.

Hustota obyvatel Růst světové populace Současné demografické trendy Demografické faktory Hustota obyvatel Růst světové populace Současné demografické trendy

Hustota obyvatel: má přímý vliv na poptávku po cestovním ruchu; v zemi – ČR 134 obyv./km2; Monako 16 000 obyv./km2; ve městech – 4 000 – 20 000 os./ km2; v obytném a pracovním prostředí.

Růst světové populace: roste počet obyvatel, kteří jsou nositeli poptávky v cestovním ruchu; r. 1900 – 2 mld. lidí; r. 2000 – 6 mld. lidí; r. 2100 – 11 mld. lidí; únosnost planety – 20 mld. lidí

Současné demografické trendy: roste počet svobodných lidí (růst úspor); manželství jsou uzavírána ve vyšším věku; děti se rodí manželům starším; roste počet zaměstnaných žen; výrazný nárůst osob ve vyšším věku = senioři zdravější a finančně zajištění: rostoucí poptávka po kvalitě, pohodlí a bezpečnosti; rostoucí poptávka po relaxačních aktivitách; rostoucí poptávka po produktech zaměřených na jednotlivce; rostoucí poptávka spíše mimo hlavní sezónu… prodlužuje se délka života; prodlužuje se hranice odchodu do důchodu.

Bezpečnost a jistota na cestách

stagnující či snížená poptávka turistů: regionální teroristické útoky (r. 1997 – Egypt-Káhira (autobus), r.1997,1998,1999 – Egypt – chrám Hatšepsut, r.2001 – USA (obchodní centrum), r. 2002 – Indonésie – Bali, r. 2004 – Rusko (divadlo), r. 2004 – Španělsko – Madrid (železniční nádraží) ; epidemie a nové neznámé choroby (např. výskyt žloutenky či kulhavky – pokles příjezdů o 5 % do konkrétní destinace, SARS – r. 2002 - Čína, Malajsie, Taiwan; ptačí chřipka – r. 1992 – Mexiko, r.1997 – Hongkong, r. 2003 – Nizozemsko, Německo, r. 2006 - Turecko); živelní pohromy (záplavy – r. 1997, r. 2002 - ČR, zemětřesení ve spojení s vlnami tsunami – r. 1993 – Japonsko, r. 2004 – JV Asie, ostrovy v Indickém oceánu, východní pobřeží Afriky, požáry – r. 2007 – Kalifornie, Řecko); stagnující či snížená poptávka turistů: zmrazení ekonomického rozvoje v daném regionu; ztráta pracovních příležitostí; růst nezaměstnanosti; ztráty na lidských životech; snížení životní úrovně místního obyvatelstva…

Řecko – Athény, r. 2007

UNWTO v rámci kampaně Bezpečnost a jistota, iniciovala vytvoření sítě s 60 členskými státy (vč. ČR); opatření, která byla přijata čl. státy se týkají prevence, v rámci které státy mají: identifikovat potenciální rizika během cestování a v turistických centrech; přijmout bezpečnostní protipožární, potravinové, sanitární a zdravotní a environmentální standardy; vytvořit manuály pro provozovatele turistických zařízení; vytvořit právní základnu pro ochranu v historických cílových místech a v turistických zařízeních; připravit dokumentaci a informace pro turisty z aspektu ochrany jejich bezpečnosti; chránit turisty před přístupností ke zneužívání drog; ověřit si, zda personál v turistických zařízeních a turisticky orientovaných službách je skutečně vyškolený z aspektu bezpečnosti; zdokonalovat služby národní policie v souvislosti s ochranou zdraví turistů.

a pomoci turistům, která je zakotvená v následujících normách a směrnicích: trestní řízení vůči narušiteli a násilníkům; ochrana spotřebitele; první zdravotní pomoc; přístup turistů k diplomatickým a konzulárním zástupcům domácí země v zahraničí.

Revitalizační programy, které musely přijmout všechny země, které postihly teroristické útoky i další globální negativní vlivy: zdokonalovat ochranu života, zdraví a majetku účastníků v CR na úrovni státu, regionu i podniku CR; uskutečnit intenzivní a systematickou marketingovou kampaň destinace; obnovit důvěru na mezinárodních trzích CR; zabezpečit financování pilotních mkt projektů ze zdrojů veřejných i soukromých; vytvořit nepřímou podporu příjezdového CR zvýhodněním daňových sazeb a snížením poplatků; zvýšit kvalitu práce národních mkt agentur a zabezpečit zdokonalení jejich vzdělanostní a odborné úrovně; zlepšit podmínky pro aplikaci TSA s cílem zdokonalit analytické poznatky o trhu CR ze strany nabídky i poptávky; dokonalejší poznání a porozumění požadavkům zahraniční klientely a aplikace poznatků z výzkumů spotřebitelské poptávky.

Globalizace Pozitiva a negativa globalizace Řešení negativních vlivů globalizace Globalizace a cestovní ruch

termín používaný k popisu změn ve společnosti a ve světové ekonomice, které jsou důsledkem dramatického vzrůstu mezinárodního obchodu a sbližování kultur. působí od počátku lidské existence, v posledních letech akceleruje.

Pozitiva globalizace: rostoucí objem a kvalita zboží a služeb; klesající výrobní i prodejní ceny redukce nákladů; komplexnost přímých investic; vznik nových pracovních příležitostí; zvyšující se životní úroveň; ekonomický růst původně RZ (J.Korea, Tchaj-wan, Malajsie, Hongkong, Brazílie…); širší a svobodnější přístup k informacím; rozšiřující se možnosti komunikace…

Negativa globalizace: SE je náchylnější k náhlým kolapsům; rozdíly mezi bohatým Globálním Severem a chudým Globálním Jihem jsou obrovské s možností dalšího prohlubování; v chudých zemích je hladu, nemocí a válek více než dříve; roste ekonomická, ekologická a politická migrace; v rozvinutých zemích se prohlubují rozdíly mezi nejvyššími a průměrnými příjmy; zvyšuje se ekonomický a politický vliv nadnárodních společností; zhoršuje se životní prostředí…

Řešení negativních vlivů globalizace: regulace některých aktivit nadnárodních společností; omezení spekulativních toků kapitálu; zdanění kapitálových převodů a následné užití jejich zdrojů pro ekonomické a sociální účely v chudých zemích; reorganizace mezinárodních finančních institucí (MMF, SB) – inovované uspořádání a aktivity; zpřísnění a praktická realizace pravidel pro ochranu životního prostředí a sladění ekonomického růstu s principy trvalé udržitelnosti.

Globalizace v dopravě: krach několika leteckých společností; mkt spolupráce v aliancích a partnerský marketing mezi leteckými společnostmi, hotelovými společnostmi, pronájem automobilů a incomingových CK; zvýšený počet nízkonákladových leteckých společností; zvýšená dopravní vzdálenost nízkonákladových letů; změny v provizorním systému mezi leteckými společnostmi a prodejci letenek; všeobecné snižování průměrných cen letenek; standardizace služeb autopůjčoven, sítě servisů a čerpacích stanic, autobusové dopravy – zákazník předem ví, jakou může očekávat službu a jakou kvalitou se služba vyznačuje.

Globalizace v ubytovacích službách: vyšší efektivnost a zvýšená pozornost do oblasti hotelového managementu; zvyšování průměrné obsazenosti hotelů i mimo sezónu; cenová politika je řešena vhodnou mkt diferenciací s aplikací „yield managementu“ či „revenue managementu“; vytváření hotelových řetězců: finanční výhody; marketingové výhody; všeobecná důvěra; výhody v oblasti nákupu; manažérské výhody; technické výhody.

Globalizace ve stravovacích službách: celosvětově roste počet rychloobslužných restaurací: dobře vybodované logistické toky; restaurace nabízející efektivnost, předvídatelnost, kalkulaci času a kontrolu. v rámci tzv. účelové stravování zaujímají silné postavení velké cateringové firmy: přísnější hygienická pravidla vytlačují z trhu malé a střední ekonomicky slabší podniky; nemocniční a závodní stravování - Sodexho, Eurest, Aramark.

Tlak na zachování trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu Roviny, cíle a principy trvale udržitelného rozvoje Ekonomické, sociální a environmentální dopady cestovního ruchu na trvale udržitelný rozvoj regionu

CR a světový terorismus: Stručně charakterizujte jednotlivé faktory rozvoje mezinárodního cestovního ruchu. CR a světový terorismus: Které turistické destinace se již staly jeho cílem? Které turistické destinace se mohou stát jeho potenciálním cílem? Jaký má terorismus význam při rozhodování turistů, kterou destinaci navštívit?