Josef Fousek (* 1939) j český spisovatel, básník, textař, humorista, písničkář, cestovatel a fotograf.1939spisovatelbásníktextařhumoristapísničkářcestovatelfotograf Na přelomu 60. a 70. let absolvoval Lidovou konzervatoř výtvarné fotografie u prof. Jána Šmoka. Do povědomí české veřejnosti se poprvé zapsal jako host Miloslava Šimka v pořadech Divadla Semafor,Miloslava Šimka později Divadlo Jiřího Grossmanna, kde také účinkoval až do roku 1998.Divadlo Jiřího Grossmanna1998 Od roku 1999 vystupuje v České republice i v zahraničí se svými recitály Nemám čas lhát a Bez náhubku. Pravidelně byl slyšet na vlnách Českého rozhlasu 2 Praha v pořadu nedělní Dobré jitro.Českého rozhlasu Do roku 2011 realizoval přes padesát výstav svých fotomontáží a portrétů lidiček v ČR i zahraničí (Kuba, Jugoslávie, Slovensko, USA atd.). Je ženatý, má dospělou dceru a syna, bydlí v Kladně. Josef Fousek epigramy

Mládí trvá tak dlouho, než si člověk přizná, že je starý. * Stát žije z peněz poplatníků a vyžaduje, abychom se mu za to ještě klaněli. Je to stejné, jako když vám dá žebrák za tučnou almužnu facku.

S poctivostí nejdál dojdeš. Ale to neznamená, že se ti tam bude líbit. * V supermarketech je opravdová spravedlnost. Každý má stejný vůz a ještě mu to, co za něj zaplatil, vrátí nazpět.

Hlupák je k smíchu jen do té doby, než se stane tvým nadřízeným. * Horory jsou v porovnání se skutečností legrační bajky.

Zástup lidí: tisíc srdcí, dva tisíce rukou, dva tisíce nohou a jeden strach. * Na klopy se dávají jen vyhaslé hvězdy.

Každá organizace je společenství otroků. Členské příspěvky jsou obnosem na vlastní pouta. * Válení se v posteli je jedna z nejušlechtivějších činností. Člověk neublíží ostatním svou přítomností.

Přemíra informací nám zajistila mnohonásobný strach z umírání. * Ženy dokáží udělat z mužů kašpárky. Ti ovšem žijí v domnění, že jsou řediteli loutkových divadel.

Úsměv nás konejší, když starostí je habaděj. S úsměvem život není zlej, tak se pojďte smát... Epigram je průpovídka, satirický veršíček. V Brixenu byl pan Havlíček za něj zavřen na klíček *

BEZNADĚJNÝ BOJ (1967) Blbec nikdy nepochopí, že je blbcem skutečně. Pravdu o tom, že je blbcem, blbci říkáš zbytečně

PŘEKVAPENÍ NA FAKULTĚ (1972) Na vysokou školu vběhl býk, jenž prchl z jatek. Na studijním oddělení nastal velký zmatek. Dívali se do zápisů a zjistili lehce: první vůl, co na vysokou přišel bez protekce

HLASY Z ULICE (2000) Už jste slyšel, pane Novák tu poslední zprávu ? Klonovat prý v Česku budou místo vola krávu. Neboť ta je užitečná, můžete ji dojit. Vůl má význam pouze tenkrát, když se chodí volit

Kocovina Jeden soudruh, co dřív bejval velký zvíře ve straně, dnes je slavnej podnikatel, proto koukám naštvaně. Čest práci mě tenkrát zdravil v ošumělém obleku, dnes mi kyne z mercedesu, to je, lidi, ke vzteku. Lenina měl na své klopě, dneska mu tam hnízdí pták. Místo vodky pije whisky a já smažím bramborák. Co mě nejvíc překvapilo – odhodil srp s kladivem. Připadám si jako debil, zírám jak vůl s údivem. Denně slyším, jak tu lítaj miliardy ve vzduchu. Já mám jak dřív velké hovno a jsem pořád na suchu. Na letišti chlapy líbal, „gavaril“ jim „rebjáta“. Mně snad, lidi, trefí pepka, dnes chce vstoupit do NATA. O Marxovi, Engelsovi vedl velké proslovy, dneska lítá jumbojetem na Kanárské ostrovy. Když jsem cinkal u Václava, nebudu Vám lidi lhát, věřil jsem, že Čechy změní Sedmnáctej listopad. Že tu bude spravedlnost, pokora a morálka …. Lidi, já jsem větší blbec nežli víla Amálka

„Já nechci Pane fůry peněz, jen trochu času pro své sny. Úsměvy, které potkám cestou jsou pro mě krásný kapesný...“

K o n e c Zapomněl mnohé tenhle lid a otvírá zpět vrátka. K moudrosti cesta dlouhá je a paměť ? Ta je krátká..