SKLÁDÁNÍ SLOV Mgr. Michal Oblouk
SKLÁDÁNÍ SLOV tvoření slov ze dvou slovotvorných základů vznikají SLOŽENINY takto se tvoří pouze podstatná a přídavná jména nejčastěji se používají v odborných názvech podle svého vzniku se složeniny rozdělují na nevlastní a vlastní
NEVLASTNÍ SLOŽENINY spřežky vznikají spojením hotových slov (můžeme je rozdělit na samostatná slova) okamžik, zemětřesení, vlastizrádce, mateřídouška, ohnivzdorný, pravděpodobný, pozoruhodný, kdovíjaký, jaksepatří, dlouhotrvající, práceschopný, dřevozpracující, sebekritika, zeměžluč, dlouhohrající,…
VLASTNÍ SLOŽENINY nemůžeme rozdělit na samostatná slova, jedna jejich část nebo obě části nejsou hotovými slovy lesostep, severozápad, červenobílý, sladkokyselý, hluchoněmý, českomoravský, velkoměsto, teploměr, velkoobchod, rychlodráha, starověk, cizokrajný, dobrosrdečný, černovlasý, tělocvik, listopad, pravopis, pravdomluvný, býložravý, svítiplyn, vodotěsný, dalekohled, dějepis, plynoměr, čaroděj, samoobsluha, zlozvyk, blahobyt, masožravý, veselohra, samozřejmý, rovnoběžka, horolezec,…
SPOJOVNÍK interpunkční znaménko slouží ke spojení dvou slov v jeden celek je součástí slova, proto se neodděluje mezerou spojuje některá víceslovná osobní a místní jména – Frýdek-Místek, Anna-Marie, habsbursko-lotrinská dynastie,… spojuje přídavná jména ve vztahu vzájemnosti – hospodářsko-politická situace, labsko-oderská plavba, česko-německý slovník,… některá přejatá slova – ping-pong, moucha tse-tse spojka nebo částice –li napojená na předchozí slovo