Sklářství baroka a rokoka 2. pol. 17. a 18 Sklářství baroka a rokoka 2.pol. 17. a 18.století - historické souvislosti – 1.pol. 17.stol. – velmi dramatické období – protihabsburské povstání – snaha českých protestantských stavů o zachování privilegií a náboženské svobody – 1618-1648 – 30. letá válka - po bitvě na Bilé hoře (1620) – konfiskace majetku vzbouřené šlechty (600 rodů) a měšťanů – rekatolizace – emigrace protestantů – z konfiskací bohatne domácí katolická šlechta věrná Habsburkům a důstojníci císařských vojsk německého, nizozemského či italského původu – rozsáhlá koncentrace majetku do rukou vysoké šlechty – velkostatky – zájem o luxusní stolní sklo a bohaté lustry – budování monumentálních barokních zámků a paláců (koncentrace majetku) – Liechtensteinové, Dietrichsteinové, Kounicové, Lobkovicové, Černínové, Valdšteinové, Šternberkové, Kolovratové a Kinští – nově příchozí: Eggenbergové, Schwarzenbergové, Trautmannsdorfové, Buquoyové, Gallasové … – rozvoj barokní kultury – vyjadřuje citovost a exaltovanost víry, uspokojování potřeb panovníka a šlechty po monumentální reprezentaci – luxusní interiéry

Sklářství baroka a rokoka 2. pol. 17. a 18 Sklářství baroka a rokoka 2.pol. 17. a 18.století - historické souvislosti – zájem o lustry s broušenými skleněnými ověsy, broušená zrcadla a luxusní stolní sklo – nové příležitosti pro sklářství – stát začíná podporovat rozvoj domácí výroby v manufakturách – prvními podnikateli – šlechtici -> podpora podnikání v poddanských městech – v Čechách – Kinští, Buquoyové, Harrachové a Desfoursové – na Moravě – Liechtensteinové, Kounicové – katolická církev – opravy kostelů – 2.pol.17 a 18.stol – časté války – od poč.18.stol. stoupá prosperita českých zemí – josefínské reformy (80.léta 18.stol.) – zrušení nevolnictví-pohyb pracovních sil, – lepší vzdělání venkovských vrstev – výsledky se projeví hlavně v průběhu 19.stol. – Slezko, severní Čechy a Morava – zárodky industriálních oblastí – textilní, sklářská a hutnická výroba – sklářské výrobky – významný obchodní artikl – výkyvy odbytu-války, ochrana trhu

Nové směry v evropském sklářství – po 30.leté válce – oživení sklářství na sever od Alp – osamostatnění od benátských vzorů Francie – vynikající technolog Bernard Perrot v huti v Orléansu – imitace drahokamů – tvarování drobných figurálních plastik do formy – výroba lustrů – vynálezce výroby rozměrných zrcadel litím Anglie – George Ravenscroft v 70.letech zavádí výrobu snadněji tavitelného olovnatého křišťálu Nizozemí – výroba se začíná odlišovat od benátské produkce střední Evropa – nový rozvoj od pol.17.stol. – pokračuje výroba zelenavého užitkového a emaily malovaného renesančního skla – rozvíjí se výroba náročněji tvarovaného čirého skla-zpočátku ještě pod vlivem technologie benátské šířenou skláři z Nizozemí – usiluje se o výrobu dokonale bezbarvého skla – napodobení horského křišťálu – počátky v malých experimentálních hutích - v 60.letech pod patronací feudálů – často nemají dlouhého trvání-ovlivňují místní produkci

Nové směry v evropském sklářství – v českých a německých zemích trvá obdiv k pracím z horského křišťálu – nádoby z horského křišťálu-broušené a ryté v Praze pro Habsburské panovníky od konce 16. až do poč.80.let 17.stol. Členy rodiny Miseroniů – ovlivnily vývoj českého, slezského i německého barokního skla ve 2.pol.17.stol.

Sklářská výroba v Čechách ve 2.polovině 17.stol. 1.pol.17 stol. navazuje české sklářství na produkci rudolfínské doby – snaha o luxusnější výrobky – hadovitě stáčené či figurální mezičlánky dříku – složitě tvarované mezičlánky vysokých dříků z ohýbaných tyčinek s štípaných nálepů, plast. Motivy – buquoyská huť u Hojné Vody 70.léta výrazné změny směřující k výrobě barokního křišťálového skla – Bohuslav Balbín: „Některé sklárny dělají sklo tak průhledné, čisté a subtilní, že se prodává do císařství a celé Germanie za vysoké ceny... Stoly vznešených lidí jsou plny takového skla.“ – tenkostěnné průzračné sklo – předstupněm silnostěnného skla konce 18.stol. – válcovité, dole zaoblené číšky na 3 kulovitých nožkách – poháry na vysokém dříku s několika plnými nody, členité – vliv nizozemského sklářství přes Německo – české poháry silnější a méně elegantní, sklovina je však čistší, jasnější – dává lépe vyniknout rytému dekoru

Barokní sklo

Sklářská výroba v Čechách ve 2.polovině 17.stol. termín „cristallo“ v Itálii, v Nizozemí a ve Fracii – tenkostěnné čiré bezbarvé sklo nejvyšší kvality termín „křišťálové sklo“ ve střední Evropě označuje tvrdé silnostěnné, čisté a zářivé vápenatodraselné sklo - náhražka horského křišťálu – vhodné pro rytí a broušení

Sklářská výroba v Čechách ve 2.polovině 17.stol. 80. a 90. léta začíná výroba silnostěnného skla – nárůst počtu hutí v severních a jižních Čechách – vynikají hutě hrabat Kouniců, helmbašská huť na vimperském eggenbergkém panství a Juliusthal na zákupském panství – nejvýznamnější je buquoyská křiššťálová huť v Nových Hradech (křišťál a opalín) – v českých hutích – experimenty s draselným sklem (alchymista Pietro del Bono) – postupné zlepšování kvality skla – čistší a lépe zpracované suroviny (menší částice, lepší homogenita) – zdokonalení pecí – vyšší teploty a lepší protavení skloviny – vhodné modifikace složení skloviny – migrace sklářů po Evropě - získávání nových zkušeností – Johan Knuckel „Ars vitraria experimentalis“ – soudobé poznatky o výrobě skla – postupnými experimenty se podařilo vyvinout kvalitní sklo – „český křišťál“ – méně kvalitní „křídové sklo“ – výroba opálového skla a rubínového skla – výroba skla s odstupňovanou kvalitou

Sklářská výroba v Čechách ve 2.polovině 17.stol. České barokní sklo hutně tvarované se štípaným dekorem – velmi oblíbené – žertovné džbánky, svícny, kropenky, stolní ozdoby a prolamované misky – vycházejí z benátských technik – zdobeny nálepy tvarovanými kleštěmi a často zatavovanými rubínovými nitěmi – v průběhu 18.stol. tato hutní technika rozšířena především v jižních Čechách České balustrové poháry – zjednodušený obrys dotvářený fazetovým brusem

Štípaný džbán

Opálové sklo

Prolamovaný košík

Sklářská výroba v Čechách ve 2.polovině 17.stol. České balustrové poháry – jižní Čechy – protáhlá kónická kupa, nízký dřík, jednoduchá matná řezba – brus – miskování vybroušenými kuličkami – zjednodušený obrys dotvářený fazetovým brusem

Poháry

Rubínové sklo – barvené koloidními částicemi zlata – na konci 17.stol. nejobdivovanější artefakt ve střední Evropě – imitace drahokamů – objeven Johannem Knuckelem ve sklárně nedaleko Postupimi – navázal na Cassiův purpur (Sn a Au v lučavce královské) – české výrobky se dochovaly jen vzácně – silnostěnné, fazetově broušené, elegantní – výrobu v Čechách zavedl Michael Müller (1688)

České sklo v 18.století 1.pol.18.stol. - největší rozmach českého barokního sklářství – české sklo se stává kulturním pojmem – dobrý odbyt – řada hutí vyrábí kvalitní bezbarvé sklo – stěny tenčí a tvary výrobků jsou lehčí, elegantnější, rozmanitější (hravý styl 18.stol.) – rozvíjí se rytectví a broušení – výroba silně ovlivněna poptávkou – převážně sklo bezbarvé (křišťálové, křídové či obyčejné) – vzácně modré, medové či tmavozelené – 2.pol.18.stol. se znovu častěji objevuje sklo bílé opakní, světlemodré, červené či tmavozelené tvary – typický je proporčně vyvážený balustrový pohár – fazetový balustrový dřík, zřídka nebroušený tvořený stáčenými tyčinkami – kupy – zprvu kónické fazetované, později zaoblené vydutím spodní části nebo konvexně-konkávním zvlněním – druhá čtvrtina – polygonální lodičky na sladkosti, hruškovité karafky na šťávy

České sklo v 18.století – výroba lustrů – výroba plochého skla a zrcadel – zdobení skla rytím a brusem – malba emaily (barevné, švarclot, průbledné barvy) – výroba silně ovlivněna poptávkou – dvojstěnné sklo

Rytý pohár

Zrcadlo