Pozornost a její druhy Denisa Landová

Pozornost je … zdůrazněné vyzdvihnutí obsahu (G.Anschütz) aktuální stupeň aktivity psychických funkcí aktivovaných psychickými silami (H.Rohracher) selektivní (výběrový) faktor (R.S.Woodworth) výběrový činitel ve vnímání (H.H. Kendler) selektivní zdůrazňování některých částí nebo aspektů situace (D. Krech)

Pozornost zaměření psychické činnosti na vnější nebo vnitřní podněty, které směřuje k jejich co nejpřesnějšímu vědomému odrazu proniká veškerou činnost člověka pozornost, soustředěnost x nepozornost, roztěkanost je podmínkou každé vědomé činnosti výběrová povaha pozornosti zaměřenost pozornosti předměty pozornosti: jevy vnějšího světa, vlastní prožívání, podněty vlastního organismu, vlastní činnost

Fenomén koktejlové party Edward Collin Cherry britský kognitivní vědec 50.léta 20. století při společenských akcích člověku připadá, že jeho společník mluví hlasitěji než ostatní – hovory jsou ale všechny téměř stejně hlasité soustředění pozornosti a zraková vodítka neverbální komunikace zapříčiní vyšší míru porozumění s kontaktovanou osobou

Vlastnosti pozornosti Rozsah - množství podnětů, na které jsem schopni se současně zaměřit Stálost – délka nebo trvalost našeho soustředění na prováděnou činnost nebo sledovaný děj Soustředěnost = koncentrace – vyčlenění předmětů pozornosti z okolních jevů Rozdělování = distribuce – schopnost sledovat dva a více předmětů nebo dějů Bdělost – připravenost pozornosti Roztržitost – neschopnost přenášet nebo soustřeďovat pozornost

Bezděčná pozornost neúmyslná, pasivní vrozený základ– tzv. orientačně pátrací reflex vzniká a udržuje se bez zvláštního záměru a volního úsilí je určována zvláštnostmi působící situace nebo podnětu (předmět je nový, neobvyklý, kontrastní, velice intenzivně na nás působí…)

Záměrná pozornost úmyslná je určována cílem vědomě vykonávané činnosti vyžaduje vynaložení volního úsilí proces vědomého se soustředění na určitý předmět náročnější než bezděčná pozornost utváří se během života člověka (zejména na základě výchovných požadavků na vykonávanou činnost) prvně se objevuje okolo 3 let

Poruchy pozornosti Hyperprosexie – patologické zesílení pozornosti Hypoprosexie - snížení pozornosti Aprosexie – vystupňování hypoprosexie – úplná neschopnost zaměřit pozornost ADD – dříve označováno LMD ADD + H – spojení s hyperaktivitou DD no H – bez hyperaktivity, ADHD s agresivitou, DD – opoziční chování.

ADHD Attention Deficit Hyperactivity Disorder hyperaktivita s poruchou pozornosti symptomy: poruchy pozornosti impulzivita hyperaktivita projevují se od raného dětství, nejčastěji ve školním věku (postihují 5-7% dětí, častěji chlapce) příčiny nejsou známy, pravděpodobně genetické vlivy často výskyt specifických poruch učení – např. dyslexie

Prameny Literatura Psychologie pro ekonomy a manažery (V. Provazník a kol.) Psychologie pro ekonomy a manažery (D. Pauknerová a kol.) Malá encyklopedie současné psychologie (F. Hylík, M.Nakonečný) Slovník základních pojmů z psychologie (I.Gillnerová a kol) Pozvání do psychologie osobnosti (V. Smékal) Internet http://psychologia-sk.blogspot.com/2008/09/druhy-pozornosti.html http://add.about.com/od/adhdthebasics/a/ADHDbasics.htm http://www.pppnj.adslink.cz/data/odborneclanky/adhd.html http://cs.wikipedia.org/wiki/ADHD http://www.psychotesty.psyx.cz/texty/pozornost.htm http://www.rodina.cz/clanek3345.htm