ČTYŘČATA

Strom v popředí se jmenuje Dřezovec trojtrnný (Gleditsia Triacanthos). Pochází ze Severní Ameriky, první výsadby u nás jsou datovány rokem Dorůstá výšky 20 – 30 m. Zde jej vidíte v parku Přátelství v Praze na Proseku.

Po odkvětu se na stromě objeví spousta velikých lusků. Některé tam visí po celou zimu.

V každém lusku jsou semínka…

Několikrát jsem zkusila semínka vložit do květináče s hlínou, žádné ale nevyklíčilo. Na jaře roku 2009 jsem to zkusila jinak. Nejdřív jsem čtyři semínka nechala asi čtyřicet hodin v mističce s vodou. Jedno semínko jevilo určité změny, ostatní jsem trochu obrousila pilníkem, což při jejich značné tvrdosti nebylo snadné. Pátého dubna 2009 jsem všechna semínka vložila do jednoho květináče s nadějí, že se alespoň jedno z nich ujme…

4. den Je zrovna Zelený čtvrtek před Velikonocemi a nejaktivnější semínko o sobě dává vědět

5. den Na Velký pátek prý se otvírají poklady…

6. den Dnes jsem rostlinky poprvé vynesla na chvíli ven na sluníčko.

Takto vypadá zbytek semínka…

7. den Rostlinky už měří šest centimetrů! Pokud by pokračovaly stejným tempem, byl by z nich strom vysoký 25 metrů za osm let. (Bohužel dnes mohu fotografovat pouze mobilem, proto horší kvalita.)

8. den Velikonoční pondělí – radost ze sluníčka a první „opravdové“ lístečky. Odpoledne jsem rostlinky rozdělila, každá dostala vlastní květináč. Dvě z nich už měly kořen delší, než nadzemní část.

9. den 14. dubna 2009

Stromečky staré jeden měsíc.

Stromečky na jaře vypadaly krásně. Dva jsem darovala, dva jsem si nechala. V létě ale postupně všem stromečkům začaly chřadnout listy. Zešedly a do podzimu jeden za druhým opadaly…

13. dubna 2010 Na zimu zůstaly v květináčích jen klacíčky – holé kmeny. Jeden jsem nechala na lodžii, kde patrně zmrznul. Druhý jsem umístila pod skříňku na domovní chodbě a jen velmi sporadicky jsem jej zalévala. Na jaře použiji alespoň květináč…

Ano, květináč jsem na jaře vyndala a k mému úžasu na kmínku byla nová, téměř 15 cm dlouhá větvička! Poněkud ovšem ohnutá, neboť žádné místo k růstu pod skříňkou neměla… Duben 2010

© Dagmar Frgalová Taková je neuvěřitelná síla zázračně naprogramovaného přírodního světa. S obdivem, pokorou a úctou čekám na další díl příběhu…