Výuka dějepisu v našich zemích Přednáška č. 2 ZS AR 2011/2012

Výuku D ovlivňuje: názory na vzdělání aktuální vývoj společnosti ↓ poučení z minulosti i formování loajálních občanů

Počátky školní výuky dějepisu Petr Codicillus z Tulechova Řád školám městským v Čechách a na Moravě (1586) D se učil spolu s hudbou, slohem a etikou ve 4. třídě partikulárních škol Učební materiály: Historické kalendáře D. A. z Veleslavína Výtah z knihy J. Sleidena De quatuor summis Imperiis libri tres

Komenské názor na výuku dějepisu: učen jako samostatný předmět počátky výuky již ve škole mateřské( žáci ve věku 6 – 12 let) na gymnáziu učen po celých šest let studia. Dějepis zařazen i do studijních plánů jezuitských a piaristických škol ( 16. – 18. století).

Výuka dějepisu po tereziánských reformách Všeobecný školní řád Studijní řád pro gymnázia ( Obsah výuky: 1.triviální školy - biblická dějeprava 2.hlavní školy a normální školy - D + Z se učí společně, kromě BD antika a „historie domu habsburského“ 3.totéž i gymnázia

Učebnice Aleš Pařízek Versuch einer Geschichte Böhmens für den Bürger…( 1. vydání 1781) Vycházel z Hájka, Balbína, Beckovského. Učebnice nejsou až do poloviny 19. století příliš rozšířeny.

Výuka D v 1. polovině 19. století roztříštěnost neexistují jednotné učební plány neexistují osnovy začínají se vyučovat i národní dějiny

Exner- Bonitzova reforma (1849) Osmitřídní gymnázia – nižší - vyšší Hasnerův zákon (1869) osmiletá školní docházka obecné, měšťanské školy gymnázia, reálky dějepis vyučován na všech typech a stupních škol stanoveny učební plány, rámcové osnovy

Dějepisné učebnice (1860 – 1914) Antonín Gindely Dějepis pro školy obecné a měšťanské ( i učebnici pro střední školy) Vácslav Vladivoj Tomek Děje mocnářství rakouského Novější dějiny Rakouska Jan Lepař ( i autor učebnic) – autor 1. české metodiky dějepisu O methodách dějepisného učení Metodikou DV se zabývali i Josef Sokol, Josef Kovaříček, od počátku 20. století Eduard Štorch

Marchetova reforma ( od šk. r 1908/1909) ovlivnila výuku D na gymnáziích D se odděluje od Z D učen na nižším gymnáziu od sekundy 2 hod/týden, na vyšším gymnáziu dle typu 3 – 4 hod/týden Nové učebnice Hýbl (Dobiáš), Bidlo, Šusta Všeobecný dějepis pro vyšší třídy škol středních ( používána do roku 1948) Josef Pekař Dějiny naší říše ( po roce 1918 přepracována - Dějiny Československé

Počátek 20. století – pokusy o reformu D Eduard Štorch Ladislav Horák Vyučovací pomůcky: málo, v 2. polovině 19. století jde převážně o školní obrazy

Výuka D za 1. republiky (1918 – 1938) navázání na zavedenou koncepci z dob R –U důraz na české dějiny akcentace období husitství, reformace, dějin slovanských národů ústup od výuky pouze politických dějin snahy české reformní pedagogiky, pokusné školy ( vrcholí ve 30. letech 20. století) ↓ zajímavé učebnice – zejména trojdílná Pracovní učebnice dějepisu ( Eduard Štorch, Karel Čondl)