Přehled základních plodin podle poskytovaných produktů

OBILNINY čeleď lipnicovitých, pouze pohanka do rdesnovitých a laskavec do laskavcovitých Význam: - výživa lidstva, krmivo pro dobytek, sláma - průmyslová surovina Výhody: - jednoduché pěstování na velkých plochách - lehká skladovatelnost - mechanizovaná sklizeň

Rozdělení podle morfol. znaků, biol. vlastností a požadavků: 1. Obilniny mírné klimatické zóny 2. Obilniny teplé klimatické zóny Rod Triticum – pšenice Secale – žito Hordeum – ječmen Avena – oves Mezidruhový kříženec Triticosecale – tritikale (žitovec) Rod Zea – kukuřice Panicum – proso Sorghum – čirok Oryza – rýže Setaria – čumíza, mohár Fagopyrum- pohanka

Rozdělení podle vývoje: - ozimy – výsev pol. IX – pol. X - jařiny – výsev III – IV, kukuřice IV – V, proso + čirok + pohanka + rýže pol. V Vysoká výživná hodnota zrna: - glycidy (60 %), bílkoviny (9-15 %), tuky (do 3 %), cukry (4 %), vitamíny B, E, D a minerální látky (1,8 – 3,8 %) Pořadí rostlin podle velikosti pěstebních ploch: pšenice, rýže a kukuřice, čirok

OKOPANINY Různé botanické čeledě - lilkovité – lilek brambor - merlíkovité – řepa obecná - brukvovité – tuřín, vodnice - hvězdnicovité – topinambur Pomalý počáteční vývoj, náročné na půdu a hnojení, pěstování v širokých řádcích Použití: přímý konzum, průmyslové plodiny, krmné plodiny

Dělení podle užitkových částí: hlíznaté okopaniny – brambory (Solanum tuberosum) a topinambury (Helianthus tuberosus), jakon (Polymnia sonchifolia), batáty (Ipomoea batatas), v praxi se množí vegetativně bulevnaté okopaniny – řepa (Beta vulgaris), krmná mrkev a brukev, čekanka (Cichorium intybus var. sativum), tuřín (Brassica napus var. napobraccica), vodnice (B. rapa subsp. rapa), v praxi se množí generativně listnaté – krmná kapusta, listová řepa

OLEJNINY rostlinné druhy obsahující v semenech či plodech významný podíl oleje letničky až vytrvalé rostliny potravinářský průmysl, tuky a oleje pro farmaceutické účely, průmyslové tuky, živočišná výroba Řepka setá (Brassica napus ssp. oleifera f. biennis), Slunečnice roční (Helianthus annuus), Hořčice bílá (Sinapis alba), Mák setý (Papaver somniferum), Světlice barvířská (Carthamus tinctorius), Skočec obecný (Ricinus communis), Olivovník evropský (Olea europaea)

PŘADNÉ ROSTLINY Kulturní nebo plané rostliny (více než 2 000 druhů) obsahující určité množství rostlinného vlákna (sklerenchymatických pletiv), které lze získat z různých částí rostlin: a) vlákna plodů b) vlákna vnitřních pletiv Získaná vlákna pevná, trvanlivá, odolná vůči teplu a hnilobě, s dobrou sací schopností i tepelně izolačními vlastnostmi Využitelná je i kopřiva dvoudomá, chmel, lípa malolistá, vrba bílá, jalovec, divizna velkokvětá, bez černý, některé jeteloviny a luskoviny (lupina, fazol)

Mezi základní druhy počítáme: len setý (Linum usitatisimum) , konopí seté (Cannabis sativa), bavlník chlupatý (Gossypirum hirsutum) Dále k přadným rostlinám řadíme: Abutilon theophrastii, A. indicum, Agave sisalana, Ananas sativus, Boehmeria nivea (ramie), Cocos nucifera (kokosovník), Corchorus olitorius (juta), Hibiscus cannabinus (ibišek konopnatý), Luffa cylindrica, Musa textilis, Yucca filamentosa

LUSKOVINY Pro suchá semena s vysokým obsahem bílkovin, na zelené krmení, zelené hnojení, konzervárenství Čeleď bobovitých: hrách setý (Pisum sativum), čočka jedlá (Lens esculenta) (Lens culinaris), fazol obecný (Phaseolus vulgaris), bob obecný (Faba vulgaris) , sója luštinatá (Glycine max), cizrna beraní (Cicer arietinum), vikve (Vicia), lupiny (Lupinus) Asimilace vzdušného N prostřednictvím symbiotických bakterií

PÍCNINY Trvalé a dočasné travní porosty (louky, pastviny) Pícniny na orné půdě (jeteloviny, silážní plodiny)

ZELENINA planě rostoucí i kulturní druhy rostlin potrava, koření, přísady do jídel využíváme plody, listy, výhony, řapíky, cibule, kořeny, hlízy, poupata, semena využíváno více než 1 200 druhů rostlin náležejících do 80 čeledí - hospodářský význam: 300 – 350 druhů celosvětový průměr spotřeby 100 kg/os/rok

Význam: - zdroj vitamínů, minerálních látek, vlákniny, org. kyselin, éterických olejů, fytoncidů - podpora střevní mikroflóry, bránění vzniku tox. látek v zažívacím traktu, vliv na stravitelnost potravy a využitelnost jejích složek, celkovou odolnost organismu, na peristaltiku střev

Dělení zelenin Podle užitkových částí: košťáloviny kořenové zeleniny, cibulové zeleniny, listové zeleniny, plodové zeleniny, luskové zeleniny, případně kořeninové zeleniny a aromatické rostliny, houby Podle botanického hlediska: jednoděložné, dvouděložné Podle vývojového cyklu: jednoleté, dvouleté, vytrvalé

KOŘENINOVÉ A LÉČIVÉ ROSTLINY Jejich čerstvé, sušené (drogy), případně jinak stabilizované části obsahují látky lidskému tělu prospěšné Kořeninové rostliny se vyznačují osobitou vůní či chutí (rostliny aromatické se vyznačují typickou vůní) Organografický systém: podle sklízených částí Farmakologický systém: podle přirozeného rostlinného systému (miříkovité, hvězdnicovité, lilkovité, hluchavkovité) Farmakodynamický systém: podle převládajícího účinku (laxativa, diuretika, sedativa apod.) Farmakochemický systém: obsah účinných látek

OVOCNÉ DŘEVINY A VINNÁ RÉVA Ovoce: jedlé plody, plodenství a semena různých kulturních i planých druhů dřevin (příp. bylin) Dělení: 1. Podle růstu a tvaru - stromy, keře, polokeře, vytrvalé byliny 2. Z ovocnářského hlediska - jádroviny, peckoviny, skořápkoviny, drobné ovoce, méně rozšířené druhy, jižní ovoce

3. Z botanického hlediska – 11 čeledí - Růžovité – jabloň, broskvoň, hloh, hrušeň, jahodník, jeřáb, kdouloň, kdoulovec, maliník, mandloň, meruňka, mišpule, ostružiník, růže, slivoň, třešeň, višeň - Ořešákovité – ořešák vlašský - Břízovité – líska obecná - Bukovité – kaštanovník setý - Lomikamenovité – rybíz, meruzalka - Srstkovité - angrešt - Dřínovité - dřín

- Morušovníkovité – morušovník - Vřesovcovité – brusnice borůvka, brusnice brusinka, klikva, vlochyně - Hlošinovité – rakytník řešetlákový - Zimolezovité – bez černý, zimolez kamčatský - Révovité – réva vinná

OKRASNÉ ROSTLINY Květiny (včetně pokojových rostlin) a okrasné dřeviny Jednoleté květiny: k okrasným účelům pouze v jednom vegetačním období Dvouleté rostliny: vyžadují zimní klidovou fázi, vegetační cyklus 14 – 17 měsíců Trvalky (pereny): na venkovním stanovišti vydrží několik let, rostliny přečkávající nepříznivé období roku formou zásobních orgánů, rostliny stálezelené, často u báze dřevnatějící

Pokojové rostliny: byliny či dřeviny pěstované v interiéru trvale nebo delší dobu vegetace

Okrasné dřeviny: stromy, keře, polokeře 1. opadavé – opad na podzim - listy opadávají až při rašení nových listů na jaře 2. stálezelené – opad jednotlivě, list přes období dvou zim jehličnaté, listnaté