registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0809. 13. září 2013 VY_32_INOVACE_100212_Penize_a_mena_DUM Peníze a měna Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Roman Blaha. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0809.

Naturální směna jedná se o výměnu zboží za zboží říká se jí také cizím slovem barter tento způsob směny se uplatňoval v dávnějších dobách před vznikem peněz v menší míře se používá i dnes, ale pouze u velkých a rizikových obchodů, kde se obáváme nesplacení dohodnuté ceny (např. při vývozu strojů do Ruska uzavřeme kontrakt, který bude zaplacen ropou) výhodou naturální směny byla jednoduchost nevýhodou byla malá pravděpodobnost, že najdeme výrobce zboží, které potřebujeme, jenž bude ochoten vyměnit své zboží právě za to naše

Všeobecný ekvivalent jak postupně rostl význam a rozsah obchodování, ukázala se nepraktičnost naturální směny lidé proto začali hledat speciální druh zboží, který by kdokoli kdykoli rád vyměnil tomuto speciálnímu druhu zboží se říká všeobecný ekvivalent jako všeobecný ekvivalent se v určité době používalo třeba plátno nebo dobytek nejvhodnější se pro tyto účely časem ukázaly drahé kovy

Drahé kovy drahé kovy měly spoustu výhod jsou dostatečně vzácné, už v malých množstvích mají poměrně velkou hodnotu dají se dělit a přenášet dobře se uchovávají nekazí se snadno se identifikují

Mince z drahých kovů se později začaly razit mince měděné, stříbrné a zlaté mince byly v oběhu po mnoho století jejich hodnota byla založena na hodnotě kovu, ze kterého byly vyraženy proto se označovaly jako plnohodnotné peníze

Papírové peníze s rozvojem států a tržní ekonomiky se začaly tisknout papírové peníze neboli bankovky v porovnání s plnohodnotnými penězi mají určité výhody stát garantoval jejich hodnotu státním zlatým pokladem papír, ze kterého jsou peníze vyrobeny, má sám o sobě minimální hodnotu lidé jsou ale ochotni akceptovat ho jako symbol určité hodnoty, protože tuto hodnotu jim někdo garantuje došlo tedy k oddělení hodnoty peněz od jejich fyzické podstaty

Zlatý standard neplnohodnotné peníze byly dlouho vázány na zlato zlato fungovalo v peněžní soustavě přímo v podobě zlatých mincí a nepřímo prostřednictvím bankovek, které byly částečně kryté zlatem tato soustava byla označována jako zlatý standard postupně se však ukázalo, že směnitelnost papírových peněz za zlato je neudržitelná, protože rozdělení zásob zlata mezi zeměmi bylo nerovnoměrné

Papírové peníze papírové peníze jsou dnes označovány jako peníze s nuceným oběhem jejich přijímání ekonomickými subjekty je založeno na autoritě vlády, která je vydává jako legální platidlo proces odtržení symbolu hodnoty od její materiální podstaty byl dokončen se vznikem bezhotovostních peněz

Bezhotovostní peníze jedná se o peníze na bankovních účtech s těmito penězi můžeme disponovat, aniž bychom je měli v peněžence peníze jsou v tomto případě jen číslem v počítači a symbolem, který nám usnadňuje směnu

Peníze patří k nejvýznamnějším objevům v dějinách lidstva vznik peněz vytvořil podmínky pro nahrazení naturální směny peněžní směnou peněžní směna umožňuje efektivní fungování trhů a vede k vysokým úsporám ekonomických zdrojů peníze se považují za zvláštní druh aktiva, které je všeobecně přijímáno všemi ekonomickými subjekty

Funkce peněz peníze v tržní ekonomice plní tři významné funkce slouží jako: prostředek směny zúčtovací jednotka uchovatel hodnoty

Funkce peněz peníze zprostředkovávají výměnu zboží, tedy akty koupě a prodeje pomocí peněz měříme hodnotu věcí, kterou bychom jinak nezměřili peníze tedy působí jako nástroj pro srovnávání hodnoty statků a služeb slouží jako zúčtovací jednotka kromě toho peníze umožňují uchovat hodnotu v čase

Funkce peněz nemusíme je bezprostředně vynaložit na nákupy statků a služeb, ale můžeme si je odložit (spořit) a nákupy uskutečnit později schopnost peněz fungovat jako uchovatel hodnoty však závisí na stabilitě jejich hodnoty (při rostoucí inflaci se schopnost peněz plnit tuto funkci zhoršuje) peníze se dají hromadit neboli akumulovat, někdy se této funkci říká funkce pokladu

Měna každý stát má svou vlastní měnu tuto měnu zavádí proto, aby mohl lépe řídit a kontrolovat svou ekonomiku a zahraniční obchod o měnu státu se stará speciální státní instituce, která se nazývá centrální banka

Směnitelnost měny většina ekonomik je otevřených, to znamená, že ve větší nebo menší míře obchoduje s jinými zeměmi potřebuje proto převádět svou měnu na měnu cizí měna státu může být: plně směnitelná částečně směnitelná nesměnitelná

Směnitelnost měny u plně směnitelných (konvertibilních) měn nejsou žádné překážky výměny u částečně směnitelných měn stanoví stát pravidla, která výměnu měny omezují u nekonvertibilních měn stát zakazuje držení cizích měn občany a firmami a určuje instituce, které na tuto výměnu získávají monopol (většinou banky)

Česká měna do roku 1990 jsme měli nesměnitelnou korunu firmy, které chtěly obchodovat se zahraničím, musely mít speciální licenci a ostatní podniky využívaly jejich služeb firmy neměly vlastní devizové prostředky a kdykoliv potřebovaly něco dovézt ze zahraničí, musely žádat o přidělení deviz stejně tak museli žádat občané, kteří chtěli vycestovat, o tzv. devizový příslib

Česká měna po revoluci nebylo možné přejít ihned na volně směnitelnou korunu, protože kurz vůči zahraničním měnám byl neobjektivní a příliš rychlé uvolnění regulace devizové směny by vedlo k měnové krizi proto bylo nutné určité přechodné období, kdy byla koruna částečně směnitelná v roce 1995 byla vydána novela devizového zákona a směna koruny byla zcela uvolněna nyní je kurz české koruny k zahraničním měnám určován na základě nabídky a poptávky od roku 2000 můžeme mít svá konta i v zahraničí

Valuty a devizy valuty jsou cizí měny v hotovostní podobě jedná se tedy o bankovky a mince cizího státu devizy jsou cizí měny v bezhotovostní podobě jedná se tedy o bankovní účty v cizí měně, cenné papíry v cizí měně nebo pohledávky znějící na cizí měnu

Měna a měnový kurz měna je peněžní soustava určitého státu základem každé měny je peněžní jednotka měnový kurz je cena měnové jednotky jedné země vyjádřená v peněžních jednotkách jiné země kurzovní lístek je soupis kurzů měn nejdůležitějších států k určitému datu

Měna a měnový kurz u nás vydává oficiální kurzovní lístek každý pracovní den centrální banka kurzy v komerčních bankách a směnárnách se od tohoto lístku mohou lišit (cena cizí měny je také určována zákonem nabídky a poptávky) banky a směnárny stanovují nižší kurz pro nákup bankou a vyšší kurz pro prodej

Devalvace a revalvace devalvace je oficiální snížení kurzu měny určitého státu vůči všem ostatním měnám, znamená, že za jednotku cizí měny zaplatíme více domácí měny opakem je revalvace, tedy administrativní zvýšení kurzu vůči všem cizím měnám devalvaci a revalvaci měny provádí centrální banka státu o devalvaci se nejedná, pokud se měnový kurz vyvíjí na základě tržních výkyvů (pokud se například kurz koruny vůči dolaru vlivem nabídky a poptávky změní z 18 Kč za dolar na 20 Kč za dolar, jedná se o oslabení koruny vůči dolaru a ne o devalvaci)

Děkuji za pozornost

CITACE ZDROJŮ ŠVARCOVÁ, Jena. Ekonomie: stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. 2011. vyd. Zlín: CEED, 2011. ISBN 978-80-87301-01-2. SOJKA, Milan a Bronislav KONEČNÝ. Malá encyklopedie moderní ekonomie. 2001. vyd. Praha 5: Libri, s.r.o., 2001. ISBN 80-7277-032-2. Prezentace byla vytvořena v MS PowerPoint 2010