Místo, které bych chtěl navštívit České Švýcarsko (NP) Místo, které bych chtěl navštívit

České Švýcarsko - informace Nejnovější národní park v ČR (rok 2000) Nachází se zde mnoho přirodních památek; Pravčická brána Mariina skála Dolský mlýn Edmundova soutěska a další

Něco o Pravčické bráně Národní přírodní památka Pravčická brána je skalní brána vzniklá v kvádrových pískovcích křídového stáří.  Nachází se na území Národního parku České Švýcarsko (od 9. 4. 2002 v první zóně NP České Švýcarsko. S rozpětím 26,5 metrů a výškou 16 metrů se jedná o největší pískovcovou skalní bránu v Evropě. Je jedním z nejnavštěvovanějších míst a zároveň symbolem Národního parku České Švýcarsko. Pravčická brána byla navštěvována již od konce 18. století. Pravčická brána se v roce 2009 dostala do užšího kola ankety New7Wonders o sedm přírodních divů světa, když postoupila mezi 71 semifinalistů. Do užšího výběru 28 finalistů se ale již neprobojovala

Mariina skála (vyhlídka) je pískovcový skalnatý kopec v Českém Švýcarsku. Nachází se severně nad obcí Jetřichovice a je vysoký 428 metrů nad mořem. V roce 1856 nechal na vrcholku postavit Ferdinand Bonaventura, 7. kníže Kinský chatku, která sloužila jako pozorovatelna protipožárním hlídkám. V devatenáctém století také získal kopec své současné jméno, když byl pojmenován po Marii Anně Kinské, manželce majitele panství. Předtím nesl kopec jméno Velký Ostrý (německy Grosser Spitziger).

Dolský mlýn První písemné zmínky o mlýnu pocházejí z roku 1515. Jednalo se o trojkolový mlýn, přičemž dvě kola poháněla mlecí zařízení a třetí pilu. Od roku 1696 do roku 1910 byl mlýn majetkem rodu Pohlů. Ti jej několikrát přestavovali, v roce 1727 barokně, později pak ještě v letech 1819 a 1845. Kamenice byla využívána k splavování dřeva Mlýn byl po roce 1945 opuštěn a od té doby chátrá. Budova už je jen torzo z obvodových zdí. Po ostatních staveních zbyly už jen základy. Mlýn je možno ve své funkční podobě spatřit v pohádce Pyšná princezna.

Edmundova soutěska Patří k nejcennějším a nejzajímavějším částem Českého Švýcarska. Je pojmenovaná po knížeti Edmundu Clary-Aldringenovi. K typickým obyvatelům soutěsky patří také ledňáček říční, skorec vodní, konipas horský, čáp černý, netopýr vodní, vzácně též vydra říční. Z bezobratlých živočichů se zde vyskytují druhy charakteristické pro horské a inverzní polohy. Část rokle je přístupná pouze jízdou na pramicích, jejichž provoz byl zahájen roku 1890.