Zdroje získání základních životních potřeb a energie Vypracoval: Lukáš Žovinec Třída: 2.L Vyučující: Mgr. Ludvík Kašpar

Energetické zdroje v budoucnosti Informace o tom, jaký zdroj nám zajistí dostatek energie v blízké i vzdálené budoucnosti jsou poměrně časté. Je však třeba brát je s rezervou, zvláště pokud jsou prezentovány zcela nové nebo dosud nevyvinuté technologie. Například o jaderné fúzi se už asi 50 let prohlašuje, že možná za 20 let by mohla být zavedena do praxe. Někteří dodávají, že tomu tak bude navždy. Podobně je nutné přistupovat k různým informacím o našívání ohebných fotovoltaických panelů na oblečení nebo batoh, výrobě solární energie pomocí speciálního nátěru na různých plochách, o větrných elektrárnách – létajících dracích a dalších technologiích.

Solární či větrné elektrárny ani při těch nejoptimističtějších přáních nedokáží zásobovat další generace člověka energií tak, aby mohl její nárůst pokračovat v posledních letech. Spasí nás nové technologie nebo se budeme muset uskrovnit a zpomalit spotřebu pomalu ubývajících fosilních paliv? Jedno z nadějných řešení se skrývá ve hvězdách. Doslova. Slunce je od nás vzdálené celých 150 mil. kilometrů, a i když je mocné, na metr čtvereční solárního panelu může například v našich zeměpisných šířkách dopadnout za rok energie maximálně okolo tisíce kWh. To je skutečně směšné procento v porovnání se skutečným výkonem Slunce. Proto vědce napadlo, že by možná nebylo špatné pořídit si takový menší model Slunce přímo tady na Zemi. Termojaderná fúze – energetická spása, nebo armagedon?

Vzpouzející se Slunce Roku 1939 dokázal Hand Bethe, že hvězdy se během svého života krmí energií, kterou získají syntézou malých vodíkových jader na jádra většího helia. Podmínky, nutné pro zážeh samovolné reakce, jsou však na Zemi nerealizovatelné. S teplotou kolem 10 miliónů °C, při níž fúze přirozeně probíhá, se ještě smířit lze, ale háček, který brzdí slibný projekt termojaderné elektřiny aneb „Slunce do každé domácnosti“ se jmenuje tlak. Museli bychom nashromáždit palivovou hmotu o rozměrech, které hravě schovají do kapsy planetu Jupiter. Proti umístění takového zařízení by ale pravděpodobně mnoho ekologů protestovalo. Fúze může naštěstí probíhat i při mnohem menších tlacích, pokud budeme na oplátku o něco štědřejší při zahřívání paliva. Stačí zhruba 200–300 mil. °C a vše bude v nejlepším pořádku. Tedy kromě stěn reaktoru, v němž bude tak horká látka (plazma) umístěna. Slitina takových kvalit byla příliš i na scénáristy amerických sci-fi filmů, proto se vědci snažili jít na věc jinou cestou: V 50. letech navrhl ruský disident a fyzik Andrej Dmitrijevič Sacharov pro zvládnutí kontrolované jaderné fúze roztomilý přístroj nazvaný výmluvně „toroidní komora v magnetických cívkách“, zkráceně a v ruštině TOKAMAK. Jde v podstatě o důmyslnou magnetickou klec ze supravodivých materiálů, která má horké plazma udržet na řetězu a nepustit do přímého kontaktu se stěnami reaktoru.

Voda - strategická surovina budoucnosti Nedostatek vody v různých oblastech zeměkoule mohou být příčinou budoucích konfliktů a válek. Některé odhady hovoří o milionech migrantů, kteří opustí své domovy kvůli nedostatku pitné vody. Podle slov Miroslava Ouzkého (EPP-ED) je nutné si uvědomit, že musíme změnit náš tradiční pohled na zacházení s vodou: "Voda dnes již v některých oblastech světa je strategickou surovinou. V Evropě je vody dost … Na rozdíl od mnoha světových regionů má Evropa dostatečné zásoby pitné vody. Hlavní problémy zde tvoří znečištění a zacházení s odpadovou vodou. Do evropské diskuze vstupují i otázky jako zneužívání vodních zdrojů, jako například údržba golfových hřišť v oblastech, kde může dočasně docházet k nedostatku pitné vody. Ve Španělsku představuje například vodní spotřeba golfových hřišť stejný objem, jako spotřeba města s 12,000 obyvateli. Problémy představuje i cestovní ruch. V průměru je spotřeba vody turistů o třetinu větší než místních obyvatel. Přístup k vodě je lidské právo "Voda je život a každý má právo na přístup k vodě," potvrdili účastníci mezinárodního setkání v Evropském parlamentu. "Nelze proto zacházet s vodou jako s komerčním produktem," řekl italský sociální demokrat Giulietto Chiesa. Další problém představují zásahy do krajiny, které mají negativní dopad na vodní toky a zásoby spodních vod v různých oblastech. Miroslav Ouzký se vyjádřil i k tomuto tématu: "Je nutno změnit celou koncepci nakládání s povrchovými vodami spočívající v regulaci všech toků, ubývání nezalesněných ploch a zvětšování množství zpevněných tedy nevsakových povrchů, což vede k rychlému odtoku vod do moře. Tento negativní trend je nutné zvrátit a v rámci krajinotvorby počítat s větším zadržováním vody v krajině."

Vodík – prvek budoucnosti Vodík bude zdrojem energie budoucnosti. Má v záloze řešení nejdůležitějších úkolů a největších výzev pro příští generace. Vodíkem se dá zcela ekologicky zajistit globální zásobování energií, aniž by došly zdroje, neboť vodíku je dostatek Vodík je s 98 % výskytu nejčastější prvek vesmíru. Vodík tvoří převážnou část hmoty ve vesmíru. Vodík je nejjednodušší ze všech prvků, je bez barvy, zápachu a chuti a je 14krát lehčí než vzduch. Vodík kapalní při -252,9 °C. V reakci s kyslíkem je vodík za uvolnění energie spalován pouze na vodu. Tato reakce neprodukuje žádné emise, jako je tomu například v případě uhlíku, hlavního původce změny klimatu. Vodík je tedy čistý a zároveň velmi efektivní zdroj energie. Ale: Vodík se v přírodě prakticky nikdy nevyskytuje izolovaně, ale pouze ve sloučeninách s jinými prvky. Nejčastější sloučeniny jsou s uhlíkem ve formě zemního plynu a s kyslíkem ve formě vody. Aby bylo možné využít vodík, musí být izolován.

Zdroje gie-budoucnosti-obnovitelne-zdroje-nebo- jaderna-energie.aspx gie-budoucnosti-obnovitelne-zdroje-nebo- jaderna-energie.aspx ?pubRef=-//EP//TEXT+IM- PRESS STO DOC+XML+V0//CS ?pubRef=-//EP//TEXT+IM- PRESS STO DOC+XML+V0//CS Energie.htm Energie.htm mojaderna-fuze-energeticka-spasa-nebo- armageddon.aspx mojaderna-fuze-energeticka-spasa-nebo- armageddon.aspx