Mezi třicetiletou válkou a francouzskou revolucí III Francie Vybudování absolutistické monarchie ve Francii Francie za Ludvíka XIV.

Anotace Materiál tvoří 14 slidů, v nichž jsou zachycen nástin vývoje nejdůležitějších etap dějin 18. století v Evropě cílová skupina: 8. roč. Autor: Mgr. Tomáš Kozák očekávaný výstup: žák se seznámí s dějinami Francie za vlády Ludvíka XIV. použitý materiál: učebnice SPN pro 8. roč. a Prodos pro 8. ročník, Wikipedia průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek na konci prezentace následuje možnost zápisu látky do sešitu

Dějiny významných evropských států – Francie Vybudování absolutistické monarchie ve Francii v době 30leté války panuje ve Francii Ludvík XIII., syn Jindřicha IV. po jeho smrti před koncem války nastává regentská vláda - za nezletilého krále vládne jeho matka Anna Rakouská s prvním ministrem kardinálem Mazarinem Mazarinova vláda vyvolává odpor, především proto, že se pokoušeli o absolutistickou vládu a navíc jak královna, tak Mazarin byli cizinci v roce 1648 propuká proti regentství povstání v první fázi bojoval proti královně a Mazarinovi parlament po zprávách o popravě anglického krále Karla I. se parlament zalekl, protože nechtěl situaci nechat zajít tak daleko, a byl ochoten se s Mazarinem dohodnout k povstání se přidává i vysoká šlechta – princové, které však Mazarin postupně pomocí úplatků získává na svou stranu  dochází tak k posílení panovnické moci a položení základů k absolutistické vládě

Jules Mazarin Jules kardinál Mazarin (výslovnost: žil mazaren, italsky Giulio Mazzarini; 14. července 1602 – 9. března 1661) byl původem italský politik a diplomat, který od roku 1642 až do své smrti působil jako první ministr Francie. V letech 1642–1661 byl nejvlivnějším a nejmocnějším mužem francouzské politiky. Od roku 1641 měl současně titul kardinála.

Anna Rakouská Anna Rakouská (22. září 1601 Madrid – 20. ledna 1666 Paříž), rozená španělská infantka Doña Ana María Mauricia, byla od roku 1615 francouzskou královnou a mezi lety 1643 až 1651 francouzskou regentkou.

Dějiny významných evropských států – Francie Francie za Ludvíka XIV. (1661-1715) Ludvík se ujímá samostatné vlády v roce 1661 sídlo přesouvá z Paříže do Versailles, kde buduje nádherné sídlo a vydržuje obrovský dvůr díky Jean-Babtistu Colbertovi si to může dovolit vynikající ekonom a ministr financí autor teorie merkantilismu podpora vývozu, omezování dovozu zakládání manufaktur – výroba především luxusního zboží po Colbertově smrti dochází k prudkému zhoršování situace Ludvík se snaží i o posílení mocenské pozice Francie, což nešlo jinak než vojenskou cestou vedl mnoho válek, ale postupně přišel o všechna získaná území o o část kolonií  investované náklady se nevrátily  zůstaly obrovské dluhy 1685 – Ludvík ruší edikt nantský – končí náboženská svoboda pro hugenoty  ti začínají Francii opouštět  další hospodářská ztráta v důsledku odchodu pracovitých řemeslníků

Ludvík XIV. Ludvík XIV. (řečený Král Slunce – le roi du soleil; 5. září 1638 Saint-Germain-en-Laye – 1. září 1715 Versailles) byl francouzský král z rodu Bourbonů vládnoucí v letech 1643–1715. Jeho otcem byl král Ludvík XIII., matkou Anna Rakouská ze španělské linie Habsburků. Ludvík XIV. panoval plných sedmdesát dva let, nejdéle ve francouzské historii.

Jean-Baptiste Colbert Jean-Baptiste Colbert (29. srpna 1619, Remeš – 6. září 1683, Paříž) byl nejprve osobním sekretářem kardinála Mazarina a po jeho smrti se stal francouzským ministrem financí za vlády Ludvíka XIV. - v letech 1665–1683.

Dějiny významných evropských států – Francie Zhoršování situace za Ludvíka XV. vnuk Ludvíka XIV. velká řada neúspěšných válečných konfliktů  ztráta kolonií v Severní Americe a většiny držav v Indii  velký problém pro francouzský obchod nedostatek financí panovník řeší vypisováním nových daní, které dále ožebračují obyvatelstvo daně navíc platí pouze měšťané a venkované, šlechta ani duchovní daně neodvádějí poplatníci platí daně nejen králi, ale i poplatky církvi a odvádějí i robotní povinnosti 1789 – situace se stává neudržitelnou a dochází k revoluci byť během vlády Ludvíka XV. docházelo k neustálému zhoršování hospodářských poměrů, docházelo zároveň k nevídanému rozvoji vědy a kultury

Ludvík XV. Ludvík XV. (15. února 1710 Versailles – 10. května 1774 tamtéž) byl francouzský král z rodu Bourbonů vládnoucí v letech 1715–1774. Byl pravnukem „krále Slunce“ Ludvíka XIV. a po předčasné smrti svého otce a děda se stal oficiálním následníkem trůnu (ve dvou letech). Jeho vláda trvala bezmála šedesát let.

Madame de Pompadour Jeanne-Antoinette Poisson, Marquise de Pompadour (29. prosince 1721 – 15. dubna 1764). Markýza de Pompadour se narodila jako Jeane-Antoinetta Poisson. Od svého sňatku v roce 1741 známá jako madame d´Etiolles. V roce 1745 jí francouzský král Ludvík XV. udělil titul markýza de Pompadour. Markýza de Pompadour byla v letech 1745 – 1750 milenkou krále Ludvíka XV., ale i poté, co již s králem neudržovala milenecký poměr, byla stále jeho blízkou a důvěrnou přítelkyní, a to až do své smrti v roce 1764.

Zápis - Dějiny významných evropských států – Francie Francie za Ludvíka XIV. (1661-1715) Ludvík se ujímá samostatné vlády v roce 1661 sídlo přesouvá z Paříže do Versailles, kde buduje nádherné sídlo a vydržuje obrovský dvůr Jean-Baptiste Colbert vynikající ekonom, ministr financí autor teorie merkanitilismu – podpora vývozu, omezování dovozu Ludvík se snaží i o posílení mocenské pozice Francie, což nešlo jinak než vojenskou cestou vedl mnoho válek, ale postupně přišel o všechna získaná území o o část kolonií  investované náklady se nevrátily  zůstaly obrovské dluhy 1685 – Ludvík ruší edikt nantský – končí náboženská svoboda pro hugenoty Zhoršování situace za Ludvíka XV. vnuk Ludvíka XIV. velká řada neúspěšných válečných konfliktů  ztráta kolonií v Severní Americe a většiny držav v Indii  velký problém pro francouzský obchod nedostatek financí panovník řeší vypisováním nových daní, které dále ožebračují obyvatelstvo byť během vlády Ludvíka XV. docházelo k neustálému zhoršování hospodářských poměrů, docházelo zároveň k nevídanému rozvoji vědy a kultury

Shrnutí: Proč došlo ve Francii povstání? Jak ovlivnily události v Anglii situaci ve Francii? Proč se Mazarinovi podařilo posílit panovnickou moc ve Francii? Vysvětli pojem merkantilismus? Za co Ludvík XIV. utrácel nejvíc peněz? Jak se dařilo Francii ve válkách za doby Ludvíka XIV. Proč Ludvík XIV. zrušil edikt nantský? Proč vznikla v Anglii konstituční monarchie a ve Francii absolutistická? Vyvíjela se situace ve Francii jinak, kdyby nepřišla o kolonie?