Úvod do metodologie vědy J. Hendl

Věda Utříděný soubor poznatků v dané oblasti Proces získávání poznatků, výzkum Sociální podsystém kultury

Obecná systematika věd (jeden z návrhů) Obecné vědy a.Logika, matematika, kybernetika b.Filosofie c. Náboženství d. Informace Fyzikální vědy (fyzika, chemie, země, vesmír) Biologie Člověk (antropologie, psychika, medicína) Sociální oblast (společnost, politika, vzdělávání, právo, ekonomie) Kultura (jazyky, texty a literatura, umění) Technika (a hospodářství)

Výzkum Systematický proces řešení problémů Systematický proces sběru a analýzy informací pro určitý účel Problematizuje a syntetizuje dosavadní znalosti Zahrnuje kritickou analýzu Vede ke zvyšování znalostí

Metoda, metodologie Metoda - systém pravidel a principů umožňující dosažení cíle z určitého bodu (ve vědě jde poznání) Metodologie - nauka o metodách v různých oblastech činnosti (zvláště ve vědě)

Vědecká metoda získání poznatků Určení problému Určení hypotéz, návrh řešení Realizace systematického sledování (sběr a analýza dat) Interpretace výsledků Provedení závěrů

Výzkum v empirických vědách je: Teoretický Návrh, explorace nebo testování teorií nebo představ, který má výzkumník o tématu a světě, v kterém pracuje. Empirický Zakládá se na pozorování a měření reality – co vnímáme o světě kolem sebe. Spojení obou pojmů – porovnávání teorie o tom, co se děje ve světě, s daty o tom, co se skutečně událo.

Teorie Základním cílem vědy je získání znalostí na základě faktů. Teorie je množina propojených tvrzení, která vysvětluje určitá fakta.

Jazyk vědy Učení se vědě je podobné jako učení se jinému předmětu. Nejdříve je nutné se naučit jazyk (jargon).

Pojem: proměnná, veličina Proměnná: Označení vlastnosti, které může nabýt různých hodnot Hodnota: Specifická hodnota proměnné The Nature of Research

Proměnná Příklad Proměnná : Sex Hodnota: žena, muž The Nature of Research

Proměnná Příklad Proměnná: Souhlas s … Hodnota: 1 = silně nesouhlasí 2 = nesouhlasí 3 = neutralní 4 = souhlasí 5 = silně souhlasí The Nature of Research

Typy proměnných Nezávislá: Ovlivňuje nebo způsobuje něco jiného Je ovlivněná jinými proměnným Závislá:

Hypotéza Hypotéza je tvrzení o predikci na základě nějaké teorie. Popisuje konkrétně (spíše než teoreticky) nějaké očekávání ve výzkumu. Alternativa (naše predikce) Nulová (základní stav) Jednostranná, dvoustranná (směr)

Logické uvažování ve výzkumném procesu Vývoj vědeckých znalostí se děje pomocí: Deduktivního uvažování Induktivního uvažování

Dedukce Teorie Hypotézy Pozorování Konfirmace Deduktivní uvažování směřuje od obecného k více specifickému. přístup "top-down". Teorie Hypotézy Pozorování Konfirmace

Indukce Induktivní uvažování směřuje obráceně, od pozorování k zobecnění. "bottom up„ přístup teorie Hypotéza Konfigurace dat Pozorování

Data Kvantitativní (popis pomocí proměnných) Kvalitativní (popis pomocí textů a obrazů)

Jednotka analýzy Základní jednotka analýzy je hlavní entita, která nás zajímá v daném výzkumu. jedinci skupiny artefakty (knihy, fotografie, noviny) geografické oblasti (města, státy) sociální interakce (dyadické vztahy, rozvody, zločin) Program, intervence

Pravděpodobnostní vztah Skoro všechna tvrzení mají pravděpodobnostní charakter, nic není jisté: vztahy, diagnosa, efektivita terapie

Kauzalita Zajímá nás příčinnost, vztah příčiny a afektu. Některé studie jsou pouze observační, co se děje Kauzalita – proč se tak děje, příčinné řetězce, jak příčiny (intervence) vedou k určitým důsledkům (efektům)

Hillova pravidla příčinnosti (1965) Síla asociace – velikost účinku Konzistence – různá místa, lidé, čas Specificita efektu – jenom jedna příčina (deprese-hypoaktivita) Časová následnost Dávka-účinek Biologická plausibilita (teorie) Koherence – není v rozporu s tím, co je všeobecně známé (více žen má depresi, také více hypoaktivní) Experimentální evidence

Typy empirických výzkumných studií

Typy výzkumu 1. Základní 2. Aplikovaný Má kořeny ve zkoumání základních fenoménů, nemusí mít bezprostřední dopad, rozšiřuje znalosti tvorbou a vyhodnocováním teorií 2. Aplikovaný Má základ ve snaze zlepšit praxi Testují se teoretické koncepty

Typy výzkumu 1. Neexperimentální (observační) 2. Experimentální Sběr dat bez aktivní intervence 2. Experimentální Výzkumník určuje hodnoty nezávislých proměnných

Popisné studie Mají především za cíl popis, co se děje nebo co existuje. Průzkum veřejného mínění, hledáme četnost názorů. Jde o ¨popis.

Vztahové studie Zajímají nás vztahy různých dvou nebo více proměnných. Zajímají nás rozdíly mezi muži a ženami v průzkumu veřejného mínění.

Kauzální studie Mají za cíl odhalit nebo ověřit, zda jedna nebo více proměnných příčinně ovlivňuje jednu nebo více proměnných (např. nějaký program, nebo intervence ovlivňuje parametry zdraví) Zkoumáme zda určitý typ volební kampaně ovlivní výsledky voleb.

Nomotetický, idiografický výzkum V nomoteticky zaměřeném výzkumu hledáme pravidla, zákony, které platí obecně pro mnoho případů V kontrastu s idiografickým výzkumem, kdy nám jde o prozkoumání jednoho určitého případu (kazuistika).

Charakteristiky dobrého výzkumu Zabývá se hledáním odpovědí na neřešené otázky Zdůrazňuje rozvoj teorie, zobecnění Zahrnuje sběr nových dat pro nové účely Vyžaduje pečlivě navržený plán výzkumu, procedur pro sběr dat a jejich anal ýzu Usiluje o objektivitu a logiku Výsledky jsou úplně a přesně zaznamenány a dokumentovány

Příspěvek výsledků výzkumu Výzkum podporuje rozvoj daného oboru (zvyšuje kvalitu péče o pacienta, svěřence, žáka) Zvyšuje kvalifikaci Plnění požadavků pro doktorát Zvyšuje schopnost kriticky posuzovat vědeckou práci jiných Orientace ve světě vědy

Jak vznikají výzkumné projekty? Známé problémy s nedostatečným řešením Přehled literatury odhalí nezodpovězené otázky Nápady jiných Problémy v bezprostředním okolí, vlastní zkušenosti

Mám realizovat svůj nápad? Důkladná rešerše Snažím se formulovat specifickou výzkumnou otázku Bude mít odpověď nějaký význam? Je projekt proveditelný (čas, prostor, spolupracovníci, peníze, pacienti, zařízení)

Kroky výzkumu a jeho plánování 1. Identifikace problému, nápad. 2. Získání a vyhodnocení relevantní literatury pro kontext problému 3.Formulace cílů a hypotéz (vztahy proměnných, rozdíly v různých populacích). 4. Plán výzkumu 5. Výběr subjektů 6. Sběr dat 7. Analýza dat. 8. Generování závěrů.