Poptávka po penězích

1. Neoklasické teorie poptávky po penězích - tradiční: Fisherova, Marshallova, cambridgeská - moderní: Friedmanova 2. Keynesiánská teorie poptávky po penězích tradiční: Keynesova moderní: Baumolův-Tobinův model

Fisher vychází z rovnice směny M x V = P x T M = nabídka peněz, nezávislá veličina,  závisí na CB V = transakční rychlost oběhu peněz = počet transakcí, které zprostředkuje 1 peněžní jednotka = konstanta P = cenová hladina – závisle proměnná mění se se změnou M proporcionálně T = množství reálných transakcí = konstanta M = M pak M x V = P x T kvantitativní rovnice peněz – je základem kvantitativní teorie peněz - poptávka po penězích je transakční

Marshall důchodová verze kvantitativní teorie peněz jakou část svého důchodu chtějí ekonom. subjekty držet ve formě peněz poptávka je motivována transakcemi neměří transakce přímo, ale předpokládá, že závisejí na velikosti důchodu poměr požadované peněžní zásoby k důchodu k je konstantní k = své závěry neformuloval exaktně cambridgeská rovnice poptávky po  penězích M = k x Px Y kde: k = konstanta, je determinována  technologicky P = cenová hladina Y = reálný důchod - další vývoj teorie připouští závislost k na:   úrokové míře – negativní bohatství – pozitivní vazba poptávky po penězích na důchodu ostatní vlivy na poptávku po penězích jsou    zahrnuty do koeficientu k

Friedmanova teorie poptávky po penězích - monetaristická teorie poptávky po penězích - chápe peníze jako specifický druh aktiva - ek. subjekt drží své bohatství ve formě peněz a ostatních (alternativních) aktiv alternativní aktiva – reálná nebo finanční - eálná aktiva – zboží dlouhodobé spotřeby finanční aktiva – akcie, dluhopisy ek. subjekt rozděluje své bohatství mezi jednotlivé druhy aktiv aby maximalizoval svoji užitkovou funkci poptávku po penězích ovlivňuje: - bohatství tzv. permanentní důchod - rozpadá se na lidský a fyzický kapitál lidský kapitál = součet budoucích diskontovaných pracovních důchodů fyzický kapitál = součet diskontovaných důchodů, které nesou reálná a fin. aktiva - bohatství – ovlivňuje M pozitivně - poměr lidského a fyzického kapitálu –   ovlivňuje M pozitivně výnosy z alternativních aktiv – negativně očekávaná míra inflace – negativně cenová hladina – pozitivně

Friedmanova funkce poptávky po penězích M = F ( P, W, r , r , h, p ) P = cenová hladina W = bohatství neboli permanentní důchod r , r , = výnosnost, dluhopisů, akcií h = poměr lidského a fyzického kapitálu p = očekávaná inflace Citlivost poptávky po penězích na změnu výnosnosti alternativních   aktiv – je malá na očekávanou inflaci – malá (přesun bohatství z dluhopisů do akcií a reálných aktiv – pouze při vysoké p klesá M na poměr lidského a fyzického kapitálu - malá Poptávka po penězích je citlivá pouze na změnu bohatství – není citlivá na změnu úrokové míry = M je transakční

Keynesova teorie poptávky po penězích teorie preference likvidity Peníze jsou bezrizikové, nevýnosové, likvidní aktivum bezrizikové – nenesou výnos – odpadá  riziko spojené s jeho kolísáním - předpoklad – stabilní cenová hladina – odpadá riziko kolísání míry inflace - nevýnosové – mají nulovou výnosnost - likvidní – možnost použití bez dodatečných  nákladů k nákupu zboží a služeb nebo alternativních aktiv

Motivy poptávky po penězích Důvodem držby peněz je preference likvidity  - 3 motivy preference likvidity - spojený s důchodem – na velikosti důchodu - motiv opatrnosti – na velikosti důchod - motiv spekulace - na úrokové míře - představa ek. subjektů o normální IR - je-li skutečná IR pod normální očekávají     růst - drží peníze - je-li skuteční IR nad normální očekávají    pokles – drží dluhopisy – spekulativní  poptávka po penězích je nulová Celková poptávka po penězích M = M + M = L (Y ) + L (IR) = L(Y ,IR) Celková poptávka po penězích = transakční + spekulativní - závisí přímo úměrně na důchodu a nepřímo úměrně na úrokové míře

Účinnost měnové politiky v modelu IS-LM Základ spočívá ve sklonu křivky LM Keynesiánci – vysoká citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru = přímka LM bude horizontální = měnová politika bude málo účinná Monetaristé – poptávka po penězích není citlivá na změnu úrokové míry = přímka LM bude vertikální = měnová politika je vysoce účinná Vytěsňovací efekt