Přípravný kurz k přijímacím zkouškám Základy tyflopedie PhDr. Kamila Růžičková, PhD. Katedra speciální pedagogiky PdF UHK kamila.ruzickova@uhk.cz
Jaká témata patří do minima informací Historická, oftalmologická, psychologická a legislativní východiska pro edukaci a rehabilitaci osob se ZP; Základní pojmy z TP a specifika komunikace; Cílové skupiny, principy, paradigma TP; Zraková terapie, reedukace, kompenzace, rehabilitace Specifika výchovy a vzdělávání – metody a techniky TP; Specifika TP raného věku; Problematika školní edukace (integrace / SŠ); Tyflorehabilitace; Problémy kombinovaných postižení - HS; Technické prostředky podpory.
Seznam doporučené literatury JESENSKÝ, J., a kol. Prolegomena tyflorehabilitace a metodiky TRHB výcviků. Praha, UJAK, 2007. FINKOVÁ, D., LUDÍKOVÁ, L., RŮŽIČKOVÁ, V. Speciální pedagogika osob se ZP. Olomouc, UP, 2007. KEBLOVÁ, A. Integrované vzdělávání dětí se ZP. Praha: 1996. KVĚTOŇOVÁ ŠVECOVÁ, L. Oftalmopedie. Brno: 1998, 2001. RŮŽIČKOVÁ, K. Vybrané texty ze SP. Východiska pro SP a rehabilitaci OZP. Gaudeamus, 2011. ŠIKL, R. Zrakové vnímání. Praha: Grada, 2012. VÁGNEROVÁ, M. Oftalmopsychologie dětského věku. Praha, Karolinum, 1995.
Elektronické zdroje www.sons.cz Periodika www.tyfloservis.cz www.ranapece.cz www.zrak.sk www.braillnet.cz http://www.euroblind.org/ (European Blind Union) http://www.rnib.org/ (Royal National Institute for the Blind) http://www.icevi-europe.org/ (International Council for Education of People with Visual Impairment, European Region) http://www.afb.org/ (American fundation for the Blind) Periodika Zora Raná péče EDA Speciální pedagogika Efeta (Slovensko) Journal of Visual Impairment and Blind
Významní představitelé Prof. Ján Jesenský – tvůrce systému KTP Prof. Marie Ludíková – problém HS Doc. Lea Květoňová – Švecová – raný věk Prof. Marie Vágnerová, Ph.D. - psychologie PhDr. Josef Čálek – psychologie OZP PaedDr. Josef Cerha – rehabilitace OZP PhDr. Milan Pešák – rehabilitace, legislativa PaedDr. Skalická, Mgr. Hradílková – raná péče, diagnostika, stimulace zraku PaedDr. Alena Keblová Ph.D. – školní věk Mgr. Pavel Wiener – rehabilitace, POZP
„Od počátků po současnost“ téma č. 1 „Od počátků po současnost“
Poznámky z historie 451 př.n.l. Římský soubor zákonů „12 desek“ doporučuje slepé novorozence utratit. V patricijských rodinách mohl otec učinit výjimku. 206 př.n.l. v Pekingu vznikla pravděpodobně první organizace nevidomých hudebníků. 35 n.l. Marcus Fabius Quintilianus římský rétor ve své učebnici řečnictví „Institutio oratoria“ upozorňuje, že ryté písmo mohou hmatem číst i slepci. Vytvořil soubor vzorů písmen (tzv.Tabellu), která později sloužila jako vzor při tvorbě některých písem pro nevidomé. 369 n.i. Císař Basilius z Caesarei založil pravděpodobně první katolický útulek pro staré nemocné zvaný Xenodochium, kde byli přijímáni i slepci. …
Poznámky z historie Charitativní – církevní útulna Tyflodochium (Jeruzalém – 630 n.l.); Renesančně humanistické – Itálie: Vicenza, Anglie … Rehabilitační – Paříž: V. Haüy (výchova, vzdělávání, počátky rehabilitace); Socializační – ekonomicky podmíněné, vznik spolků; Preventivní - prevence defektivity, komplexní rozvoj osobnosti, speciální školství; Integrační – po 1989, rozšíření možností, rozvoj rehabilitace; Inkluze - nevyřazování z hlavního proudu, specifická podpora, organizace hájící práva, využití technických možností pro vyrovnání příležitostí (řeší se „disable situations“).
výchovně vzdělávací ústavY 1807 - první byl založen v Praze na Hradčanech A. Klárem „Hradčanský Ústav pro slepce a na oči choré“ 1832 – „Klárův ústav“ zaopatřovací a zaměstnávací ústav pro dospělé 1897 – MŠ pro děti do osmi let „Dětská zahrádka“ 1835 - Jan Rafael Beitl založil Soukromý výchovný vzdělávací Ústav pro slepé v Brně.
Ústřední jednota invalidů 1948 – sloučení všech dosavadních spolků osob se zdravotním postižením do jedné organizace; = končí samostatné slepecké hnutí; 1963 - zájem specifické otázky postižených; 1965 - při Radě zrakově postižených vznikla Tyflologická komise (aktivoval Jesenský); 1974 - Svaz invalidů zanikají zájmové autonomní svazy; jako pomocný orgán vzniká komise pro vzdělávání a intelektuální práci zrakově postižených VŠ studentů;
SPOLKOVÁ ČINNOST 1988 – Praha – Tyflokabinet - činnost v oboru technické pomoci; 1989 - Česká unie nevidomých a slabozrakých projekty: Tyflopedická poradna (1994 - Raná péče), Tyfloservis, Slepecké muzeum, výcvik vodicích psů, digitalizační střediska, aj. 1990 - Společnost nevidomých a slabozrakých ČR (SNS) 1996 - Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR Samostudium: www.smykal.ecn.cz; www.sons.cz
Současný pohled pluralitní společnost - respektování individuality antropologické paradigma – (s důrazem na enkulturaci a rehabilitaci) - schopnosti, potřeby a zájmy každého jedince trend celoživotního vzdělávání s cílem zvýšení kvality života demokratizace a humanizace sociální status - Listina lidských práv integrace / inkluze začlenění do majoritní společnosti (viz. státní a nestátní podpůrné subjekty)
téma č. 2 „Terminologie“
Terminologie Zdraví X Nemoc X Postižení Definice WHO: „ Zdraví není jen absence nemoci, ale je to komplexní stav tělesné, duševní a sociální pohody.“ Zdraví ani nemoc nejsou trvalé stavy, hranice mezi nimi nejsou ostré ani jednoznačné… „je mladý nevidomý zdravý nebo nemocný?“
Tyflopedie (z řečtiny + používané v praxi) Oftalmopedie (*1989) Antropologie Pedagogika Psychologie Oftalmologie Speciální pedagogika … Tyflopedie (z řečtiny + používané v praxi) Oftalmopedie (*1989) Optopedie (Sovák – dominance na defekt) Okulopedie (termín starší – před Sovákem) Komprehenzivní tyflopedie (Jesenský – pojetí komplexní speciální edukace dospělých a seniorů) Speciální pedagogika osob se zrakovým postižením (UP Olomouc – snaha se terminologicky přizpůsobit AJ – nepoužívat „pedie“) Ucelená rehabilitace osob se zrakovým postižením Tyflorehabilitace (zejm. praxe – dospělí, senioři); Tyfloandragogika; Tyflogerontagogika; ..
Základní pojmy z oftalmologie Blok 3 Základní pojmy z oftalmologie
Anatomie a fyziologie oka Stavba oka – základní pojmy (uložení, hybnost oka); Optický systém oka – lomivost optických prostředí, kterými prochází paprsek, než dopadne na sítnici; Základní pojmy - stavba a fyziologie (JBV…). Patologie – dopady jednotlivých diagnóz na funkci.
Vývoj oka a jeho funkcí Zdravý novorozenec rozlišuje zrakem světlo a tmu; zrakové vnímání je výsledkem učení – schopnost vidět je založena na předchozí zrakové zkušenosti; 3. – 6. měsíc: komunikace za použití zraku; zaostření na 12 – 50 cm, fixace a sledování (180°); 7. – 10. měsíc: vývoj koordinace oko – ruka; 8. – 12. měsíc: další dovednosti – z. diferenciace; 18. – 36. měsíc: dokončení vývoje JBV; 3. – 4. rok: rozvoj zorného pole; zrání korových center se ukončuje v 6 -7 letech
Nejčastější odchylky od normy = refrakční vady oka Normální oko – emetropické Oko s refrakční poruchou – ametropické Individuální zakřivení lomových ploch oka a jeho délky: Myopie Hypermetropie Astigmatismus Presbyopie
Optometrie Z řeckého optos (oko, vidění) a metrie (měření), nelékářská věda, vyšetřování zrakové ostrosti, stanovení zrakové korekce, aplikace kontaktních čoček.
Nejčastější diagnózy dětského věku retinopatie nedonošených myopie gravis kongenitální glaukom albinismus keratitida prenatální katarakta zraková deprivace v raném věku má zásadní vliv na vývoj nervových drah a útlum korových center; (vyhasínání funkce -Hubl, Wiesel) „co je cílem stimulace zraku v raném období ? “
Nejčastější diagnózy v dospělém věku Katarakta; Glaukom; Diabetická retinopatie; Věkem podmíněná makulární degenerace. Jaké jsou jejich funkční dopady?
Diagnostika a klasifikace ZP Blok 4 Diagnostika a klasifikace ZP
Základní typy diagnostiky Lékařská (lékař) Psychologická (psycholog – SPC) Speciálně pedagogická (spec. pedagog – SPC) Rehabilitační (stávající stav a prognóza vývoje s ohledem na cíle klienta a zlepšení KŽ) Funkční (International Clasification of Funkcioning, Disability and Health) - mimo lékařského nálezu bere v úvahu i další kvality: míru snížení aktivit v participaci na společenském životě, reálný stav materiálních a sociálních podmínek, atd. Pro pedagogiku je třeba vycházet z kompilátu informací o současném stavu a prognózy dalšího vývoje. 25
Vyšetření ostrosti zraku probíhá pomocí Optotypu. Nejznámější a nejčastěji využívaný je Snellenův optotyp. Navrhl v roce 1862 navrhl holandský oftalmolog Hermann Snellen. Standardní Snellenova tabule má jedenáct řádků písmen definované znakové sady optotyp (Snellenovy znaky). Test ostrosti zraku si můžete zkusit: http://www.azhearing.com/visual-acuity-test.htm
Optotypy standard : obrázkové, číslicové; Pflugarovy háky; Snellenovy; Landoltovy;
Výměnné destičky optotypů prosvětlovacích do blízka Jagerova tabulka
OČNÍ LÉKAŘSKÁ ZPRÁVA Jméno - Zraková ostrost Diagnóza - Zorné pole Etiologie - Binokulární vidění Prognóza - Vnímání barev Refrakce - Citlivost na světlo Korekce Optické pom. - Neoptické pomůcky Kdy došlo k poškození zraku Další vady / poškození / Jiné
Klasifikace dle WHO Dělení dle stupně snížení zrakových schopností: Měření se provádí v klinických podmínkách; S optimální korekcí; Vizus je posuzován na lepším oku.
Stupeň snížení vizuálních schopností 1. Střední slabozrakost zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/18 (0,30) - minimum rovné nebo lepší než 6/60 (0,10); 3/10 - 1/10, kategorie 1 2. Silná slabozrakost zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/60 (0,10) - minimum rovné nebo lepší než 3/60 (0,05); 1/10 - 10/20, kategorie 2 3. Těžká slabozrakost a) zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 3/60 (0,05) - minimum rovné nebo lepší než 1/60 (0,02); 1/20 - 1/50 b) koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20° nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45°, kategorie 3 4. Praktická nevidomost zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60 (0,02), 1/50 až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena, kategorie 4 5. Úplná nevidomost ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí, kategorie 5
Klasifikace tyflopedická bere v úvahu další kritéria ovlivňující edukaci a rehabilitaci: - věk (raná p., předškolní, školní, dospělost..) - doba vzniku (vrozené, získané) typ ZP (poruchy ostrosti, zorného pole, okulomotorické, binokulárního vidění, centrální – korové / CVI) sociální zázemí (funkční, dysfunkční, absence rodiny) - přítomnost dalšího znevýhodnění (přít. dalšího postižení, poruchy chování nebo učení)
Samostudium Oftalmologické minimum: Jesenský (ed.) Prolegomena systému tyflorehabilitace, 2007. Novák, J. Výběr z oftalmologie (učební texty pro speciální pedagogy). Růžičková, Vybrané texty, 2011, kap. 2.
Člověk se ZP / podmínky a specifika života ve společnosti Blok 5 Člověk se ZP / podmínky a specifika života ve společnosti
filozofie - antropologie – sociologie Tyflologie zabývá se problematikou kvality života osob se ZP z pohledu specifik způsobených postižením a eliminací rozdílů s kvalitou života intaktních. Záměrným působením přispívá k akceleraci uspokojování potřeb; směřuje k souladu mezi vnitřními a vnějšími podmínkami.
Nejvýraznější znevýhodnění daná ZP ztížení schopnosti lokomoce a orientace v prostoru; ztížené podmínky při komunikaci a získávání informací (informační deficit); zhoršení reakčních časů a prodlužování procesů poznávání; zkreslení představ; snížená adaptabilita na neznámá prostředí; snížená výkonnost – zvýšená unavitelnost; zvýšená míra speciálních potřeb; atypické pohybové stereotypy.
Informační deficit a smyslová deprivace je charakteristickým specifickým problémem osob se smyslovým postižením míra smyslové deprivace je ovlivnitelná kvalitou a kvantitou stimulů prostředí cílenou výchovou a učením) míra informačního deficitu je dána stupněm postižení a dále ji ovlivňuje způsob života (zkušenosti, aktivity, ..) snížení lze dosáhnout speciálními metodami REEDUKACE a KOMPENZACE
Specifika kvalitY života Způsob akceptace postižení Informační deficit a smyslová deprivace Samostatnost a soběstačnost Společenský status a prosperita Pracovní schopnosti Zároveň jsou základními prostředky ucelené rehabilitace OZP
Samostudium: Další informace v: Vybrané texty ZE SP ... Kap. 4 Filosoficko-společenské aspekty zrakového postižení
Psychologické momenty Blok 6 Psychologické momenty a klíčové kompetence tyflopeda
Tyflopsychologie Předmětem je vliv zrakové vady / postižení na psychický vývoj jedince. Cílem je odhalení zákonitostí optimálního psychického vývoje a udržení duševního zdraví jedince. Specifický význam má u osob se získaným postižením = překonání negativních důsledků ztráty zraku – akceptace / nalezení náhradních cílů / znovunalezení smyslu života.
Vliv zrakového postižení na osobnost zraková ztráta neovlivňuje osobnost postiženého člověka přímo a sama o sobě; svou osobnost člověk buduje životem mezi lidmi na základě kvality společenského prostředí a postavení ve společnosti. Míru dopadu ZP na jedince ovlivňuje: - závažnost vady - věk při vzniku vady = stupeň senzorické deprivace
Dopad zrakového postižení na jedince ! Vliv na rozvoj poznávacích procesů (učení, představy). ! Vliv na socializaci člověka – začleněné do společnosti.
Psychologie vnímání 90% informací zrakem 8% sluchem 1%informací hmatem a 1% informací dalšími cestami nejúčinnější nástroj k získání informací o okolním světě = ZRAK civilizace je “vizuocentrická“ kompenzace pomocí ostatních smyslů ….
Vyšší psychické funkce v roli kompenzačních Pozornost Paměť Myšlení Řeč mají pro TZP kompenzační význam - u N od narození se rozvíjejí postupně; u později osleplých velká změna – naučit se využívat. (viz také sl. 77)
Akceptace zrakového postižení Je základním předpokladem rozvoje osobnosti, integrace a inkluze OZP. akceptace = “přijetí vady“ smíření s ní akceptace = “využití zbývajícího potenciálu, uskutečnění reálných možností“ Akceptace = proces Alfred Adler: Psychologické odpovědi na orgánový defekt: odvaha-kompenzace defektu zoufalství-úpadek, ústup ze života kolísání-následek neurózy
Psychické důsledky ztráty zraku v dospělosti Ztráta samostatnosti / soběstačnosti / mobility (rozhodování, kompetence…) Ztráta sociálního statusu (rolí, hlava rodiny, ..)? Ztráta kontroly nad situací? Ztráta sociálních vztahů ? Ztráta pracovního uplatnění ? Ztráta zájmů - volnočasových aktivit ? Zttáta informačních kanálů ? Ztráta životního partnera ? …ohrožení zachování integrity osobnosti???
Samostudium: více viz Vybrané texty kap. č Samostudium: více viz Vybrané texty kap. č. 3 Psychologické aspekty zrakového postižení
Základy z teorie tyflopedie Blok 7 Základy z teorie tyflopedie
Tyflopedie je součástí systému věd: medicína – pediatrie, oftalmologie, neurologie obecná pedagogika a didaktika teorie výchovy psychologie, patopsychologie, vývojová psychologie sociologie fyzika – optika, akustika, elektronika kybernetika, architektura a další „Nejrychlejší vývoj v posledním desetiletí zaznamenávají rehabilitační technologie“
Základy tyflopedie zahrnují poznatky ze suboborů: tyflodidaktika teorie výchovy OZP dějiny Tyflopedie srovnávací Tyflopedie metodologie TP výzkumu Cíl – maximální všestranný rozvoj každého jedince na základě jeho individuálních potřeb a podmínek Předmět – za jakých podmínek, zásad, metod a forem dosahuje tyfloped optimálního cíle
Paradigma v tyflopedii Nové pojetí: antropologické pojetí (respektuje věkové zvláštnosti / celoživotní péči a edukaci a služby); socializace a enkulturace; ergotizace; integrace; (SP integrativní) technologie; komunikace a kooperace; samostatnost, nezávislost; (Jesenský, 2000) Tradiční: defektologické; (vada / porucha zraku) institucionální (zařazení dítěte do SŠ).
Referenční pole tyflopedie 1/ Specializace: TP ranného věku Integrativní tyflopedie TP předškolního věku Dějiny tyflopedie TP školního věku Srovnávací pedagogika Tyfloandragogika Metodologie Tyflogerontagogika Pedagogika nevidomých Pedagogika slabozrakých Pedagogika binokulárně postižených Pedagogika později osleplých Pedagogika kombinovaných postižení
Metody v tyflopedii Obecná pedagogika: Monologické; Dialogické (rozhovor, dramatizace); Problémové (hraní rolí,..); Praktické (nácvik; výcvik..). Nutnost uplatňování speciálních principů a používání pomůcek, úprav prostředí a technologií vede k upřednostnění speciálních edukačních metod.
Blok 8 Specifika edukace v raném věku Úkoly a cíle Organizace Možnosti podpory Info: www.ranapece.cz www.ranapece.eu
motto „…aby všechno bylo předváděno všem smyslům, kolika možno. Totiž věci viditelné zraku, slyšitelné sluchu, vonné čichu, chutnatelné a hmatatelné hmatu: a může-li něco být i vnímáno více smysly, budiž to předváděno více smyslům….“ J. A. Komenský
Definice Raná péče / intervence je komplex služeb orientovaný na celou rodinu dítěte raného věku se zdravotním postižením či ohrožením, ať již vlivem biologických faktorů nebo vlivem prostředí. Služby jsou zaměřeny na podporu vývoje dítěte a jeho rodiny.
Zraková stimulace soubor metod, technik a postupů zaměřených na rozvoj zrakových funkcí, které byly postiženy v raném věku prevence vizuální deprivace; stimulace vývoje zrakového nervu a korových center zraku; naučit dítě využívat zrakový potenciál; vznik a rozvoj vizuálních představ.
Blok 9 Školní integrace – ANO / NE Faktory a odstupňování vhodnosti TP integrace : Prostředí (bez / se spec. úpravami – rozsah, dostupnost) Pomůcky (bez / osobní / didaktické) Aplikace speciálních metod (ne/ výběrově/ ve středním / v převládajícím/ v plném rozsahu) Sociální status vysoký/ mírně snížený/ přijatelný/ významně omezený (ohrožující vývoj dítěte) Integrační úkoly (standardní/ minimálně redukovaný rozsah/ vysoce redukovaný rozsah) Speciální podpora (bez/ malý rozsah/ střední/ pravidelný/ plný 24 hod. - SPC, pedagogický asistent (Jesenský 2003)
Blok 10 SPECIFICKÉ prostředky EDUKACE/REHABILITACE
Informační deficit a možnosti a jeho snižování „Uvědomme si, že v případě těžkého stupně zrakové vady ID překonat nelze vůbec nebo velmi komplikovaně a málo efektivně“. Jeho překonání je vykoupeno snížením rychlosti práce s informacemi. Potřeba čtení a psaní. Potřeba rozeznávání obrazu. Potřeba zvládnutí předmětového prostředí. Potřeba orientace v makro i mikroprostoru. Potřeba efektivního využívání tyflotechniky a tyflotechnologií. Potřeba ovládnutí vhodných způsobů komunikace a získávání informací.
Způsoby řešení infoRMAČNÍHO deficitu Reedukační Kompenzační Přístup technicko-funkční Přístup percepčně-kognitivní Odstraňování informačních bariér: plošně / individuálně
Zraková terapie / Reedukace zraku Zraková terapie - léčebná složka rehabilitace SZ – diagnostika vhodných optických a neoptických pomůcek, úprav prostředí, nácvik specifických zrakových dovedností včetně práce s OP a návrh rehabilitačních potřeb SZ Měla by patřit do zdravotní péče podobně jako ergoterapie, psychoterapie aj. (více Moravcová) Reedukace zraku – disciplína zabývající se optimálním využíváním parciální zrakové schopnosti SZ v různých situacích a prostředích (uplatňuje se ve všech složkách TR)
ZÁKLADNÍ Prostředky RZ pomůcky pro RZ úpravy prostředí cílevědomý výcvik zraková hygiena „zkuste porovnat vhodnost kontrastu figury a pozadí v ZR”
Vizualizace - metoda RZ zpřístupňování informací z hlediska zrakového vnímání (zvětšení, kontrast, osvětlení, zobecnění, zjednodušení, uspořádání, využití optických a neoptických pomůcek…) nedokonalé zrakové vjemy dokonalé zrakové představy zdokonalení zrakových vjemů
Metody v TP Kompenzace zraku „myšlení a řeč představují důležité kompenzační prostředky pro chápání světa nevidomých od narození “
Kompenzace zraku Cíl: snížení senzorické deprivace na minimum, zamezení informačního deficitu, udržení standardních kvalit života, efektivnost jednání Cílová skupina: nevidomí – získávání veškerých informací (pomůcky, úpravy prostředí a cílevědomý výcvik s využitím představ, racionality, logického úsudku, IQ) ČV – využití synergie smyslů pro získání přesnější informace, volba kompenzačních technik v situacích, kde je to výhodnější, ekonomičtější, zdravější..
ROZVÍJENÍ HMATU - Haptizace haptó = dotýkati se soubor postupů, principů a pravidel umožňující ztvárnění informace tak, aby byla vnímatelná hmatem Formy: model; reliéf (pozitivní / negativní, vysoký /nízký); tyflografická forma (umožňuje lepší hmatovou diferenciaci než reliéf); abecední a číslicové formy aj.
Rozvoj hmatu zvukové válečky; hmatové číslice a písmena …
Braillův kód Literární Počítačový 6b. 8b. princip seskupení bodových útvarů vytvářejících logicky uspořádaný systém; uplatňuje prvky mnemotechniky - snadné pochopení logiky; oproti předchozím způsobům výrazné zrychlení čtení a psaní; základ tvoří šestibod - je rozměrem přizpůsoben pro čtení; 63 znakových variací - vynecháním 1 až 5.ti bodů.
Tyflografika představuje vnesení grafické kultury do života nevidomých; představuje možnost názorného vyučování (speciálně pedagogická kategorie); patří mezi programy sociální rehabilitace. Vnímání pomocí TG: řeší globální představu o předmětu (půdorys budovy, tvar náměstí, trasy…); umožňuje vnímání složitější konfigurace (analýza – syntéza – mapy, schémata, grafy…); umožňuje pochopit objekty v reálu příliš malé / velké pro hmatání.
Sluchové vnímání (auditivní percepce) Schopnost sluchové orientace; Schopnost sluchové diferenciace; zvuků, tónů, slov, hlásek, slabik vět… Vnímání a reprodukce rytmu; Schopnost sluch. analýzy a syntézy; Sluchová paměť; Problémy: sluchová vada, podmínky prostředí (hluky, šumy ..).
Čich jako kompenzační prostředek Nejčastěji jsou využívány jako prvotní informace, které je nutno dále ověřit (nebezpečí) nebo naopak jako doplňkové (dokreslují vjemy sluchové i hmatové. V některých situacích je jediným zdrojem důležitých informací o okolí. Je-li čich cíleně, dlouhodobě cvičen již od dětského věku věku, může se zjemnit a stát se dalším zdrojem smyslového vnímání.
Využití chuti jako kompenzačního prostředku Cíle: Rozpoznání poživatin, koření, nápojů Rozlišení čerstvosti potravin Rozlišení stupně tepelné přípravy Rozlišení nebezpečí (chemikálie, zkažené …) Základní předpoklad pro samostatný život.
Vyšší psychické funkce v roli kompenzačních Pozornost Paměť Myšlení Řeč mají pro TZP kompenzační význam - u N od narození se rozvíjejí postupně; u později osleplých velká změna – naučit se využívat.
práce s DigitálníMI informacemi = ICT ZDATNOST Využívání Braillského řádku Knihovna digitálních textů Hybridní knihy (kombinace výhod digitálního a zvukového záznamu)
Prostorová orientace a samostatný pohyb OZP Doporučená literatura: WIENER, P. Prostorová orientace a samostatný pohyb zrakově postižených. Aviceum, 1986. ISBN: 08-055-86.
Cíle POSP OZP schopnost optimálního stupně mobility bez nadměrného psychického zatížení: schopnost samostatně se pohybovat a orientovat schopnost zachovávat bezpečnost (vlastní i okolí) schopnost využívat technik, pomůcek a úprav prostředí
Sebeobsluha ZP „pedagogika všedního dne“ Doporučená literatura: Čálek,O. Výchova dospívající ZP mládeže k samostatnosti, SI 1985. Wiener, P. Praktická výchova. Praha, 2006. Reinwaldová E., Kašparová, V. Sebeobsluha ZP, OASA Tyfloservis 1994. Schindlerová O. Sebeobsluha slabozrakých a nevidomých 1,2. Tyfloservis 2000.
zvýšení aktivity, samostatnosti, nezávislosti a sebevědomí Cíle Sebeobsluhy ! předcházet nebezpečí ! předejít negativním zkušenostem efektivita a rychlost vykonávaných činností úprava domácího prostředí pro samostatné fungování OZP (zvuk, hmat, OB eliminace nebezpečí, osvětlení a vizualizace pro ČV, systém označování..) nabídka variant řešení (co vyhovuje jednomu, nemusí druhému) pomocí cíleného nácviku jedinec zvládne i činnosti, které by samostatně nezvládl zvýšení aktivity, samostatnosti, nezávislosti a sebevědomí
T-inženýrské prostředky Součást disciplíny rehabilitační inženýrství Reedukační a kompenzační pomůcky pro orientaci (DBH, vodící pes, AOM,..) pro osobní samostatnost (indikátory, šablony,..) pro získávání informací (PPT, PC, magnetofon, digi záznamník, TV lupy, OP…) Systémy odstraňování architektonických, informačních a orientačních bariér bezbariérové projektování odstraňování bariér (orientace / informace; interiér / exteriér / internet…) Systém edukace zaměřené na efektivní využívání technické podpory
Kompenzační pomůcky (tyflopomůcky Olomouc – katalog) Základní druhy pomůcek; Dělení dle způsobu úhrady; Informace z poradenství – do jaké výše lze na pomůcku žádat příspěvky a kde?? Podmínky přiznání pomůcky; Servis pomůcek a zácvik používání; Novinky v nabídce pomůcek; Zákon o poskytování dávek OZdP 329/2011 Sb.
Základní KP
ALVA MPO
Ucelená rehabilitace OZP Blok 11 Ucelená rehabilitace OZP
Ucelená rehabilitace OSOB SE ZP Význam: ► prostředek prevence pracovní neschopnosti a jejich důsledků ► nejvýznamnější prostředek integrace a emancipace ► prostředek získání pozitivního osobního statusu a přijatelné subjektivně vnímané kvality života
Pojetí ucelené rehabilitace Charakter celoživotního provázení s vrozeným postižením se získaným postižením Rehabilitační aktivity poradenství pro jedince s postižením a jejich rodiny rozvoj funkčních schopností (léčba, rehabilitace) rozvoj samostatnosti, soběstačnosti (nácvik speciálních technik) technická podpora (protetika, rehabilitační pomůcky, úpravy prostředí i pracovního) podpora formou sociálních opatření
Systém rehabilitace Rehabilitace krátkodobá představuje následnou péči, která bezprostředně navazuje na léčení a vede k celkovému obnovení přijatelné kvality života Rehabilitace dlouhodobá / permanentní týká se postižených osob s dlouhodobým nebo trvalým poškozením těžších stupňů, které zpravidla způsobuje dlouhodobé narušení kvality života Osoba se ZP rodina
Složky rehabilitace rehabilitace léčebná - léčba operační, medikamentózní a rehabilitační v rámci lékařských oborů rehabilitace sociální - učení žít s vadou, překonávání neschopností v běžných i společensky významných činnostech rehabilitace pedagogická – využívá působení výchovně rehabilitačních prostředků při realizaci cílů všech složek UR rehabilitace pracovní - kvalifikace a rekvalifikace, usiluje o rozvoj specifických vědomostí, dovedností, návyků v pracovním procesu
Specifické potřeby v T-rehabilitaci Aktivizace člověka + prevence stagnace či regrese vývoje Samostatnost + mobilita Komunikace + sociální dovednosti Snižování informačního deficitu Prevence psychické zátěže a patologického vývoje osobnosti Prevence sociální izolace Podpora při získání pracovního a spol. uplatnění
Programy rehabilitace OZP ► Prostorová orientace a samostatný pohyb; ► Sebeobsluha (vykonávání činností nezbytných pro samostatný život); ► Čtení a psaní slepeckého Braillova písma; ► Psaní na klávesnici bez opory zraku; ► Vlastnoruční podpis; ► Sociální dovednosti; ► Rehabilitace zraku = Reedukace zraku; ► Kompenzace zraku a nácvik ovládání pomůcek; ► Kompenzace hmatem a práce s tyflografikou.
Institucionální zajištění TR v ČR Blok 12 Institucionální zajištění TR v ČR
Institucionální zajištění KR v ČR ►SONS ► Střediska rané péče ► Tyfloservis o.p.s. ► Speciálně pedagogická centra ► Tyflocentra o.p.s. ► Kafira o.p.s. ► Tyflokabinet ► Okamžik o.p.s. ► Institut rehabilitace ZP při UK ► Pobytové rehabilitační středisko Dědina ► Střediska výcviku vodících psů (Jinonice) ► Středisko sociální rehabilitace ZP Chrlice u Brna ► Dům se soc. rehabilitační péčí Palata Praha ► Společnost pro rehabilitaci HS Lorm …………….
LEGISLATIVA Listina základních práv a svobod Úmluva o právech dítěte Standardní pravidla pro vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením (OSN 28. 10. 1993) Národní plán opatření pro snížení negativních důsledků zdravotního postižení (1993) Národní plán pro vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením (1997) Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2010 - 2014 Zákon o zaměstnanosti (2004) Zákon o provozu na pozemních komunikacích (361/2000) Školský zákon (561/2004) + vyhláška o poskytování poradenských služeb (72/2005)
Nestačí vědět, je třeba umět“. (V. Dvořáček)
Prostor pro diskuzi