Převaha právní formy: s r.o. Obchodní společnosti celkem (100%) v tom: veřejné obchodní společnosti7 579 (2,6%) společnosti s ručením omezeným (90 %) akciové společnosti (7,5%) komanditní společnosti735 (0,3%) soukromí podnikatelé podnikající dle živnostenského zákona Zdroj: CSÚ

Obchodní rejstřík – zapisují se:  obchodní společnosti, družstva, jiné PO,  zahraniční osoby,  fyzické osoby (při překročení obratu 250 mil. Kč za dvě účetní období),  Zápis do OR se oznamuje FÚ, ŽÚ, SÚ  Je to veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se určité skupiny podnikatelů  Sbírka listin

Osobní x kapitálové společnosti  Osobní spol.: Nevytváří základní kapitál, předpokládá se osobní účast na vedení společnosti, společníci ručí celým svým osobním majetkem: v.o.s. /k.s.  Kapitálové spol.: Vytváří základní kapitál, společnost řídí profesionální management, společníci neručí za závazky společnosti: s.r.o., a.s.

V.O.S.  Označená „v. o. s.“ nebo „Novák a spol.“  Nemá orgány společnosti.  Nutná osobní účast na činnosti spol.  Statutární orgán všichni společníci.  Min. dva společníci.  Není vytvořen základní kapitál.  Zisk rozdělen bezezbytku společníkům.  Zdaněn u FO.  Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým osobním majetkem společně a nerozdílně.  Porušuje-li některý ze společníků podstatným způsobem společenskou smlouvu, může soud na návrh jiného společníka společnost zrušit.

Komanditní spol.  Komplementář (ručí za závazky společnosti celým svým majetkem) a komanditista (ručí do výše svého vkladu).  Statutární zástupce je komplementář, má zákaz konkurence.  Komanditisté, vklad min Kč.  Dělení zisku – část jako FO a část jako PO.

S.R.O.  Založena jednou osobou FO nebo PO  Statutární orgán – jednatelé  Základní kapitál Kč  Min. vklad společníka Kč  Rezervní fond – 10 % zákl. kapitálu

Statutární zástupce s.r.o.: Jednatel  Obchodní vedení společnosti  Je-li jednatelů více, je oprávněn jednat jménem společnosti každý z nich samostatně, nestanoví-li společenská smlouva jiný způsob jednání za společnost.  Jednatelé jsou povinni vykonávat svou působnost s náležitou péčí a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech. Jestliže svým jednáním způsobili společnosti škodu, nesou za tuto škodu odpovědnost. Tuto odpovědnost ve společenské smlouvě nelze vyloučit.

Zákaz konkurence Týká se společníků v.o.s., komplementáře k.s., jednatelů popř. dozorčí rady (podle vůle i společníků) u s.r.o., u AS se týká představenstva a dozorčí rady. Zákazem konkurence se rozumí způsob, kterým se omezuje možnost uvedených osob vykonávat takovou podnikatelskou činnost, kterou se mohou dostat do rozporu se zájmy „své“ společnosti. V případě s.r.o. je zabránit zejména jednateli společnosti v tom, aby zneužil svého postavení ve společnosti v její neprospěch.

Zákaz konkurence konkrétně:  Podnikat jako FO v oboru stejném nebo obdobném.  Zprostředkovávat obchody pro jiné.  Účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením se stejným nebo podobným předmětem podnikání.  Nesmí být statutární zástupce u jiné PO.

Vklady společníků/akcionářů  Vklady společníků/nominální hodnota upsaných akcíí tvoří základní kapitál.  Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být splaceno nejméně 30 % peněžitého vkladu.  Nepeněžité vklady musí být splaceny ve výši 100% před podáním návrhu na zápis společnosti.  Je-li společnost založena jedním zakladatelem, může být zapsána do obchodního rejstříku, jen když je v plné výši splacen její základní kapitál.  Pokud společníci vkládají nepeněžité vklady, musí být ve společenské smlouvě uveden předmět vkladu, jeho hodnota a částka, kterou se vklad započítává.

Nepeněžitým vkladem může být:  Majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná (je penězi ocenitelná). Zjistit tuto hodnotu je možno pouze podle posudku znalce.  Majetek, jehož hospodářská hodnota je využitelná z hlediska předmětu podnikání společnosti – případ „drahokamy“.  Majetek, který je samostatně převoditelný.  Nemovitost – vkladatel musí předat správci vkladu písemné prohlášení s úředně ověřeným podpisem, o vložení vkladu do katastru nemovitostí. Vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí se společnost stává vlastníkem nemovitosti.  Správcem vkladu může být pouze zakladatel pověřený tím v zakladatelském dokumentu. Správou peněžitého vkladu může být i banka.

Akciová společnost  Zakládají dvě FO nebo jedna PO  Zakladatelská smlouva  ZK mohou upsat zakladatelé – nevyžaduje se veřejná nabídka akcií, zakladatelé v zakl. sml. zapíšou rozhodnutí která nahrazují ustavující valnou hromadu  Tříčlenné představenstvo – statutární orgán  Zákl. kap. 2 mil./20 mil. Kč  Rezervní fond 20 % ZK

Statutární zástupci a.s.  Tříčlenné představenstvo – statutární orgán  Zákaz konkurence  Jsou povinni vykonávat svou působnost s náležitou péčí  Zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech.  Pokud způsobili společnosti škodu, nesou za tuto škodu odpovědnost. Tuto odpovědnost nelze v zakladatelské listině vyloučit.

Akcie nominální hodnota emisní hodnota tržní hodnota  ZK = počet emitovaných akcií x nominální hodnota  Emisní hodnota = nominální hodnota + emisní ážio (obvykle vzniká při dalším upisování akcií)  Tržní hodnota – na kapitálovém trhu

Akcie  podoba akcie listinná zaknihovaná  druh akcie kmenová prioritní ○ max. 50% základního kapitálu  forma akcie na jméno (CP na řad) na majitele

Valná hromada  nejvyšší orgán a.s., s. r. o.  pravomoci určené zákonem volba a odvolávání jednatelů, dozorčí rady, (představenstva) schvalování účetní závěrky a rozdělování zisku schvalování stanov (spol. smlouvy) a jejich změn rozhodování o změnách základního kapitálu rozhodování o zrušení společnosti schválení ovládací smlouvy, smlouvy o převodu zisku  pravomoci valné hromady mohou být rozšířeny stanovami nebo společenskou smlouvou

Práva akcionářů (společníků) účastnit se valné hromady hlasovat na ní podávat návrhy a protinávrhy požadovat vysvětlení potřebné pro posouzení jednání valné hromady podílet se na zisku společnosti podílet se na likvidačním zůstatku

Velikost prvotního kapitálového vkladu  Je daná podnikatelským záměrem a jeho oborovým zaměřením a samozřejmě zvolenou právní formou podnikání

Zahraniční právnická osoba  Aby mohla na našem území podnikat, musí zřídit tzv. organizační složku, která se zapisuje do obchodního rejstříku.  K návrhu na zápis organizační složky do OR musí ZO připojit výpis z obchodního či živnostenského rejstříku, rozhodnutí svého statutárního orgánu o zřízení organizační složky podniku, rozhodnutí o jmenování vedoucího organizační složky podniku (VOS), který bude ze zákona oprávněn za organizační složku podniku jednat.

Zahraniční právnická osoba  K zápisu do OR musí doložit živnostenská oprávnění podle ŽZ. Vedoucí organizační složky (VOS) tedy plní současně funkci odpovědného zástupce. Není-li to občan ČR, musí prokázat znalost češtiny. Dále musí mít povolen pobyt na území ČR. Pokud VOS výše uvedené podmínky nesplňuje, musí zahraniční osoba jmenovat jiného odpovědného zástupce.  Organizační složka nemá právní subjektivitu. Přestože formálně vstupuje do obchodních kontraktů, odpovědnost za veškeré právní jednání organizační složky nese zahraniční osoba.

Postup založení a vznik PO 1. Nejprve sepsat společenskou smlouvu/zakladatelskou listinu 2. Opatřit následující dokumenty: a) živnostenská oprávnění odpovědných zástupců b) právní důvod užívání místnosti kde je sídlo společnosti c) prohlášení správce vkladu d) podpisový vzor jednatelů/stat. zástupců

e) bezúhonnost stat. zástupců (rejstřík trestů) f) Čestné prohlášení stat. Zástupců g) Souhlas s výkonem funkce stat. zástupců 3) Podat Návrh na zápis do OR a přiložit všechny dokumenty.

 Společnost je založena společenskou smlouvou/zakladatelskou listinou  Vzniká až zápisem do Obchodního rejstříku

Přednosti osobních společností Přednosti kapitálových společností Společníkům (vlastníkům) patří celý zisk Nízké náklady na řízení (společníci řídí společnost sami) V úzkém kruhu společníků údaje o společnosti zůstávají diskrétní (výsledek hospodaření se nezveřejňuje) Úzký okruh společníků předjímá snadné řešení otázek společnosti Nenastává dvojí zdanění zisku společnosti při jeho spotřebě (viz kapitola Daň z příjmu právnických osob) Společník může bez obtíží ze společnosti vystoupit Ručení do výše vkladu či vůbec Životnost společnosti dlouhodobá (při odchodu společníka nehrozí její zrušení) V řídícím managementu jsou placení profesionálové Snadno majetkově expanduje formou navýšení vkladů společníků nebo přistoupením dalších společníků či upisováním dalších akcii Vklad může být i nepeněžitý, peněžitý vklad lze splácet až 5 let K rozhodování o většině záležitostí není třeba jednomyslnosti Akciová společnost je obecně vnímána jako symbol solidnosti, stability a prosperity

Nevýhody osobních společnostíNevýhody kapitálových společností Ručení celým osobním majetkem živnostníka nebo společníka Omezené možnosti rozšíření jmění společnosti z vnějších zdrojů Velká zranitelnosti - citlivost na možnost zrušení společnosti Osobní účasti na vedení společnosti klade na společníky vysoké nároky na jejich dovednost a odbornost Rovná práva společníků předpokládají jejich vzájemnou důvěru a vylučují v praxi početnější společenstva Vysoké náklady na vedení a řízení společností (mzdy managementu) Společníci či akcionáři nejsou přímo zúčastněni na tvorbě zisku Údaje o hospodaření postrádají diskrétnost (projednání na valných hromadách, uveřejnění v Obchodním věstníku Dvojí zdanění zisku při jeho spotřebě Společník s.r.o. nemůže jednoduše ze společnosti vystoupit. Značná administrativní náročnost a řada podmínek při zakládání, konání valných hromad, snižování základního kapitálu, vydávání akcií

Zrušení a zánik PO  Likvidace  Bez likvidace – je právní nástupce (fůze, rozdělení…)  Úpadek tj. Insolvenční řízení = soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův majetek (zákon 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).

Společnost vstupuje do likvidace z důvodů:  uplynutím doby, na kterou byla založena,  dosažením účelu na který byla založena,  společníci nebo valná hromada dobrovolně rozhodli o zrušení společnosti.

Průběh likvidace  Účelem likvidace je zpeněžit veškerý majetek (věci a pohledávky) a vyrovnat závazky.  Vstup do likvidace se zapisuje do OR s dovětkem „v likvidaci“.  Působnost statutárních orgánů přechází na likvidátora.  Likvidátor činí jménem společnosti jen úkony směřující k likvidaci. Plní závazky společnosti, uplatňuje pohledávky a přijímá plnění, zastupuje společnost před soudy, uzavírá smíry a není oprávněn uzavírat nové obchody. Zjistí-li likvidátor předlužení likvidované společnosti, podá návrh na prohlášení úpadku.  Likvidátor oznámí vstup společnosti do likvidace všem známým věřitelům s výzvou, aby věřitelé a jiné osoby přihlásili své pohledávky.  Nakonec sestaví likvidátor účetní závěrku s návrhem na rozdělní tzv. likvidačního zůstatku mezi společníky.  Likvidátor a.s. musí zajistit prohlášení akcií za neplatné.

Úpadek  Dlužník je v úpadku má-li více věřitelů a peněžité dluhy po splatnosti po dobu delší než 30 dnů a tyto dluhy není schopen plnit.  Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, může být v úpadku také pro předlužení, tj. má - li více věřitelů a souhrn všech jeho závazků převyšuje souhrn jeho majetku. Přitom se vždy přihlíží k očekávanému stavu budoucího provozu dlužníkova podniku.  Soud vydá rozhodnutí o úpadku a ustanoví insolvenčního správce a vyzve věřitele k přihlášení pohledávek. 

Jednotlivé způsoby řešení úpadku jsou následující: Nepodnikatelé  Exekuce  Oddlužení Podnikatelé  Exekuce  Konkurs  Reorganizace

Exekuce Pokud nastane situace, že dlužník má jen jednoho věřitele (ačkoli mu může dlužit horentní sumu), nepostupuje se podle Insolvenčního zákona, ale podle exekučního řádu.

Exekuce  je nucený výkon exekučního titulu. Exekučním titulem je např. vykonatelné rozhodnutí soudu, vykonatelný rozhodčí nález, vykonatelné rozhodnutí orgánu státní správy, FÚ a územní samosprávy ………..  Exekutor může provést exekuci srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu (stáhnout peníze přímo z účtu), prodejem movitých věcí i nemovitostí, prodejem podniku, odebráním věci, rozdělením věci, provedením prací a výkonů na účet povinného

Oddlužení – pouze FO nepodnikatel  Pokud je dlužník schopen svým věřitelům jednorázově nebo ve splátkách po dobu 5 let uhradit alespoň 30 % jejich pohledávek, může svoji situaci řešit oddlužením.  Možnost oddlužit poskytuje dlužníkovi druhou šanci tak, že po uhrazení 30 % závazků (příp. méně, pokud věřitelé souhlasí) je dlužník osvobozen od placení zbytku závazků.  Oddlužení – formu splátkového kalendáře nebo jednorázově.

Ignorování návrhu na oddlužení  V případě, že dlužník-nepodnikatel se nerozhodne včas pro oddlužení, mohou věřitelé vymáhat své pohledávky tak, že mu může být exekuován veškerý jeho majetek nad rámec věcí, které nezbytně potřebuje k uspokojování potřeb svých a své rodiny.  Exekucí může být postižen i byt příp. dům dlužníka, a to bez náhrady. Exekucí mohou být dále postiženy veškeré příjmy (včetně např. důchodu nebo stipendia).  Výsledkem pak může být dlužník bez majetku „odsouzený“ k celoživotnímu splácení závazků.

Konkurs  Konkurs je tím nejjednodušším způsobem řešení úpadku. Jeho podstata tkví v tom, že správce konkursní podstaty sepíše majetek a následně ho zpeněží a z výtěžku poměrně uspokojí věřitele.  Před tím, než majetek zpeněží, povede případné spory, co do majetku patří.  Všechna práva vedení podniku a nakládání s majetkem přecházejí na správce konkursní podstaty.

Reorganizace – pouze podnikatel  Reorganizací se rozumí postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku.  Provoz je zajištěn opařeními k ozdravění hospodaření podle schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů.

Zajištěný věřitel  = věřitel, jehož pohledávka je zajištěna zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva  Zajištění věřitelé se tak uspokojují ze 100% výtěžku ze zpeněžení majetku po odečtení nákladů na správu.

Moratorium (platí pro podnikatele)  Podnikatel může požádat soud o tzv. moratorium (ochranu před věřiteli).  V době trvání moratoria nelze jednak prohlásit úpadek a jednak se dávají dlužníkovi zvláštní oprávnění - může totiž přednostně hradit ty dluhy, které bezprostředně souvisejí se zachováním provozu jeho podniku, zároveň je dlužník po dobu moratoria chráněn před vypovězením smluv na dodávky energií a surovin, jakož i dalších smluv o dodávkách zboží a služeb.  Cílem moratoria je snaha o udržení běhu podniku.