Trh práce Mikroekonomie I

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Mikroekonomie I Cvičení 14 – Obecný model tvorby cen výrobních faktorů
Advertisements

Mikroekonomie I Formování cen na trzích výrobních faktorů
Trh, nabídka, poptávka, tržní rovnováha
C) Změna optima při změně mzdové sazby
Mikroekonomie I Nabídka práce a trh práce
Rozhodování firmy v postavení monopolu o výstupu a ceně
Mikroekonomie I Cvičení 11 – Chování firmy v podmínkách monopolu
Mikroekonomie II – Přednáška č. 10: NedoKo. trh práce, Nabídka práce
Trh práce Ing. Vojtěch Jindra
VÝROBNÍ FAKTORY, TEORIE ROZDĚLOVÁNÍ
TEORIE VÝROBNÍCH FAKTORŮ A ROZDĚLOVÁNÍ
Mikroekonomie I Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka
Poptávka na dokonale konkurenčním trhu práce
Mikroekonomie I Chování výrobce: náklady a nabídka
VY_32_INOVACE_ Tržní mechanismus.
Poptávka na trhu zboží a služeb
Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence.
D) Substituční a důchodový efekt
POPTÁVKA PO VF TRPX – příjem z celkového produktu faktoru
Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu
A) Determinanty poptávky po volném čase
Mikroekonomie I Užitek spotřebitele a odvození poptávky Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
Mikroekonomie I Nedokonalá konkurence
Ekonomická gramotnost
TRH PRÁCE, TRH KAPITÁLU, TRH PŮDY
Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce
TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ MIKROEKONOMIE I
Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
nabídka DOKONALe konkurenční firmy Mikroekonomie I
Seminář 4. Trh a tržní mechanismus
Mikroekonomie I Nedokonalost konkurence
Mikroekonomie I Nabídka dokonale konkurenční firmy
Chování spotřebitele, výrobci, efektivnost
Mikroekonomie I Rovnováha na dokonale konkurenčním trhu
Teorie poptávky a užitek, chování spotřebitele
Mikroekonomie I Trh práce a mzdová sazba
Dokonalá konkurence předpoklady DoKo
Mikroekonomie II Příjmy firmy Ing. Vojtěch Jindra
Mikroekonomie I Obecný model tvorby cen výrobních faktorů
Trh a tržní mechanizmus Ne chaos, ale ekonomický řád.
Trh výrobních faktorů.
Trhy výrobních faktorů
 Práce patří mezi výrobní faktory. Na trhu v roli poptávajícího vystupují firmy a v roli nabízejícího domácnosti. Pro většinu domácností představují.
Dokonalá konkurence (DK)
Teorie výrobních faktorů a rozdělování
Poptávka na trhu zboží a služeb Ing. Vojtěch Jindra
Trhy výrobních faktorů
Teorie výrobních faktorů a rozdělování
2 JAK FUNGUJE TRH.
Nedokonalé konkurence
9. dokonale konkurenční trh práce – formování poptávky po práci
Struktura oddílu Trhy výrobních faktorů
Trh práce a politika zaměstnanosti
Trh práce a politika zaměstnanosti
10. Nedokonale konkurenční trh práce, nabídka práce
Nabídka a náklady firmy Ing. Vojtěch Jindra
Teorie výrobních faktorů a rozdělování
2 JAK FUNGUJE TRH.
Charakteristika a podmínky dokonalé konkurence
ZÁKLADY EKONOMIE I Poptávka a nabídka Tržní mechanismus 4
Ekonomie 1 Magistři Třetí přednáška Produkce v čase
TRH (tržní mechanismus)
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
Tržní mechanismus Tržní mechanismus Tržní rovnováha Nerovnovážná situace na trhu Změny tržní rovnováhy.
nabídka, poptávka, trh, utváření ceny, základní pojmy Michal Janovec
5 FIRMA A SPOTŘEBITEL.
5 FIRMA A SPOTŘEBITEL.
Mgr. Rostislav Navláčil 15. Trh práce Občanská nauka 1. – 4.
Základy nabídky a poptávky, trh a tvorba ceny TNH 1 (S-2)
Tržní síly nabídky a poptávky, elasticita a její aplikace TNH 1 (S-3)
Transkript prezentace:

Trh práce Mikroekonomie I Ing. Veronika Mazalová, Ph.D.

Trh práce v podmínkách dokonalé konkurence Práce je činnost, jejímž nositelem je člověk. Z tohoto důvodu ovlivňuje práci řada neekonomických faktorů, což působí zejména na vývoj nabídky po práci na tomto trhu. Při rozhodování firmy na trhu práce budeme nejprve vycházet z předpokladu existence dokonalé konkurence velký počet nabízejících i poptávajících a žádný nemůže ovlivnit mzdovou sazbu.

Poptávka po práci Poptávka po práci je určená množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce (při různých mzdových sazbách). Firma maximalizující zisk najímá takové množství práce, při němž se vyrovnává příjem z mezního produktu práce s mezními náklady na práci, resp. mzdou. MRPL = MFCL = w

Poptávka po práci Příjem z mezního produktu práce (MRPL) je násobkem mezního fyzického produktu (MPPL) a ceny produktu (P). Vývoj produktivity práce určuje zákon klesajících výnosů, tzn. že přírůstky produktu se s každou dodatečnou jednotkou práce snižují. Protože mezní náklady na faktor určuje tržní výše mzdy, je klesající část křivky mezního produktu práce základem pro určení křivky poptávky po práci. Odvození křivky po práci spočívá v nalezení optimální výše zaměstnanosti pro jednotlivé výše mzdy, resp. MFCL .

Křivka poptávky po práci w MFCL A wA MRPL=d LA L

Nabídka práce Člověk jakožto spotřebitel poptává na trhu zboží takového množství výrobků a služeb, jaké mu umožňuje jeho příjem a ceny zboží. Nadále budeme předpokládat, že jediným zdrojem příjmu je pro něj jeho pracovní činnost. Podoba pracovní činnosti : Práce ve firmě – pronájem práce na trhu práce za účelem získávání peněz. Domácí práce – umožňuje vytvářet výrobky či služby pro přímou spotřebu nebo zvyšovat znalosti a dovednosti, které mohou vést ke zvýšení spotřeby v budoucnosti.

Nabídka práce Práce ve firmě a domácí práce zaberou část dne, zbytek je volným časem. Pro určení tržní nabídky je účelné předpokládat pouze dvě možnosti využití času : Pracovní čas Volný čas Cílem spotřebitele je maximalizace užitku: jak maximalizovat užitek rozdělením času mezi práci ve firmě a volný čas.

Nabídka práce Člověk bude chtít zvyšovat počet odpracovaných hodin, dokud se mezní užitek plynoucí ze zboží získaného díky poslední hodině práce nevyrovná s mezním užitkem z poslední hodiny volného času. Tedy maximálního užitku je dosaženo tehdy, když mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času shodný.

Substituční a důchodový efekt Změna mzdové sazby má na rozhodování mezi prací a volným časem dvojí účinek : Substituční efekt – při vyšší mzdě každá hodina práce přináší větší množství výrobků a služeb, což vede k tendenci více pracovat na úkor volného času (vede k zvyšování nabízeného množství práce; tzn. nahrazuje volný čas prací). Důchodový efekt – vyšší mzda zvyšuje reálný příjem (za předpokladu, že ceny výrobků a služeb se nemění) a vede tak k tendenci mít více volného času ( vede k snižování nabízeného množství práce; tzn. nahrazuje práci volným časem).

Substituční a důchodový efekt Substituční a důchodový efekt působí protichůdně. Dopad na změny mzdy na nabízené množství práce záleží na tom, který z nich převažuje : Substituční > důchodový = s růstem mzdy nabízené množství práce roste Substituční < důchodový = s růstem mzdy nabízené množství práce klesá

Zpět zakřivená křivka nabídky po práci Tvar křivky individuální nabídky práce závisí na tom, který z efektů změny mzdy převládá. Při nižší mzdové sazbě převládá substituční efekt a množství nabízené práce roste : křivka individuální nabídky práce má pozitivní směrnici. Při vyšší mzdové sazbě převládá důchodový efekt a množství nabízené práce klesá : křivka individuální nabídky práce má zápornou směrnici. Jedná se o tzv. zpět zakřivenou individuální křivku nabídky práce.

Zpět zakřivená individuální křivka nabídky práce w X wX LX L(hod./týden)

Rovnováha na trhu práce Rovnováha na trhu práce vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou => rovnovážná mzda. Tržní křivka poptávky je horizontálním součtem individuálních křivek poptávky všech firem na trhu. Tržní křivka nabídky je taktéž horizontálním součtem individuálních křivek nabídky práce, ale přesto není zpět zakřivená.

Rovnováha na trhu práce w SL přebytek L w2 E wE w1 DL nedostatek L LE L

Rovnováha a mzdové rozdíly V dokonalé konkurenci - tendence k ustalování rovnovážné výše jeho ceny. Jestliže se bude mzdová sazba lišit, pracovníci budou přecházet z hůře placeného zaměstnání do zaměstnání s vyšší mzdovou sazbou. To zapříčiní, že nabídka práce v zaměstnání s nižší mzdovou sazbou bude klesat a mzdová sazba bude růst; v zaměstnání s vyšší mzdovou sazbou bude růst nabídka práce, ale mzdová sazba bude klesat – dokud se mzdová sazba u všech zaměstnaných nevyrovná. Přesto existují často i velmi výrazné mzdové rozdíly.

Nerovnovážné rozdíly Některé rozdíly ve mzdách u stejně kvalifikovaných pracovníků odrážejí změny v rozvoji v jednotlivých odvětví. V těchto případech různá mzdová sazba povede ke změnám poptávky a nabídky práce, dokud se její výše v jednotlivých zaměstnáních nevyrovná. Mzdové rozdíly vedou k přesunům pracovních zdrojů a vyrovnávání mzdových rozdílů.

Rovnovážné rozdíly Ne všechny mzdové rozdíly vedou k přemísťování pracovních zdrojů. Rovnovážné rozdíly jsou vysvětlovány : Nedostatečnou mobilitou zdrojů a segmentací trhu práce Rozdíly ve vrozených duševních a tělesných schopnostech, které jsou dané zděděnými vlastnostmi a rodinnou výchovou Rozdíly v čase a penězích potřebných k rozvoji určitých dovedností a schopností Rozdíly v nepeněžním prospěchu určitého zaměstnání Existují kompenzující rozdíly ve mzdách – vyššími mzdami jsou kompenzovány nepeněžní rozdíly mezi určitými profesemi.

Trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence Příznaky a projevy nedokonalé konkurence na trzích práce : Mzdová strnulost – pomalá reakce mezd na změny na trzích práce Klasifikační systémy – podle nich jsou zaměstnanci odměňování (mzdové tarify firem) Kolektivní smlouva Pracovně právní zákonodárství Monopson – trh s monopolní sílou na straně poptávajícího na trhu práce Působení odborových organizací – existence monopolní síly na straně nabízejícího na trhu práce

Monopson Jediný kupující určitého vstupu (jediný zaměstnavatel práce určité kvalifikace nebo jediný zaměstnavatel práce v určité oblasti) Firma má monopsonní sílu ve všech případech, kdy se setkává s rostoucí křivkou nabídky práce. Monopson může ovlivnit mzdy svých zaměstnanců. Mzdová sazba tedy není monopsonistovi dána trhem. Jestliže monopsonista najímá dodatečného zaměstnance, zvyšuje mzdu všem dosud zaměstnaným pracovníkům. MC firmy, spojené se zaměstnáním dodatečného pracovníka se rovnají w tohoto pracovníka plus zaplaceným vyšším mzdám již najatých pracovníků.

Monopson MC práce jsou vyšší než mzda nutná pro zaměstnání dodatečné jednotky práce a tento rozdíl se zvyšováním množství práce roste : V této firmě nebude dána zaměstnanost vyrovnáním křivky poptávky a nabídky práce, jako je tomu v dokonalé konkurenci. Mezní příjem z produktu práce převyšuje v rovnováze mzdovou sazbu. Pracovníci v této situaci rozhodují pouze o tom zda pracovat, či nepracovat pro danou firmu (monopson). MFCL > w

Monopson MFCL w SL M N wM MRPL=DL LM LN L

Odborové svazy na trhu práce Odborové svazy – sdružení pracujících, které ovlivňuje určitým způsobem nabídku práce a v určité míře mohou ovlivnit i poptávku po práci. Odbory vznášejí řady požadavků: vyšší mzdy větší bezpečnost práce lepší pracovní podmínky více pracovních příležitostí My se zaměříme na požadavek vyšší mzdové sazby.

Mzdový práh Odbory mohou vyjednáváním se zaměstnavateli v daném odvětví dosáhnout minimální mzdu, která převyšuje rovnovážnou mzdu na tomto trhu. Stává-li se tato výše mzdy tržní mzdou, představuje výše této mzdy výši mezních nákladů na práci, resp. nabídky práce. S růstem ceny práce bude najímáno menší množství práce sníží se zaměstnanost u všech firem v odvětví a zaměstnanost práce v celém odvětví klesne.

Efekt mzdového prahu w S w PŘEBYTEK O F MFCLO wO wO E MFCL wE wE MRPL=D D LO LE LF L IO IE L

Snížení nabídky práce odbory SO Tento postup zvýšení mzdy vyžaduje dva předpoklady : Odbory musí být schopné snížit počet těch, kteří nabízejí práci určitého typu. Odbory musí donutit zaměstnavatele zaměstnat pouze členy odborů. S w EO F wO E wE D LO LE LF L

Zvýšení poptávky po práci Třetí cesta ke zvýšení mzdové sazby je zvýšení poptávky po práci. Snaha přimět spotřebitele ke zvýšení poptávky po jimi vyráběném zboží. Snaha omezit prodej konkurenčního zboží. w S F wO EO E wE DO D LF LE LO L

Bilaterální monopol Bilaterální (dvoustranný) monopol – vzniká, když existuje monopolní síla jak na straně nabídky práce, tak i na straně poptávky po práci. Zájmy obou stran jsou protichůdné (monopson – co nejnižší mzda, odborové svazy – co nejvyšší mzda). Výška skutečné mzdové sazby závisí na vzájemném poměru monopolní síly odborů a monopsonu. Mzda bývá výsledkem kolektivní smlouvy mezi oběma stranami.

Otázky na cvičení 8. přednáška – Trh výrobních faktorů Trh práce v podmínkách dokonalé konkurence, poptávka po práci. Nabídka práce, substituční a důchodový efekt, rovnováha na trhu práce. Trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence, monopson. Odborové svazy, vyšší mzdová sazba, bilaterální monopol.

Děkuji Vám za pozornost Ing. Veronika Mazalová, Ph.D.