Mikroekonomie I Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

Celkový užitek a mezní užitek Jedním ze základních problémů, který spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak má svůj důchod mezi různé statky rozdělit. Realizaci z celého množství statku nazýváme celkovým užitkem. Přírůstek realizace z další, dodatečné jednotky statku nazýváme mezním užitkem. Mezní užitek s rostoucí spotřebou klesá. Racionální spotřebitel není ochoten platit za statek vyšší cenu, než jaká odpovídá jeho meznímu užitku. Zvyšuje nákup statku pouze do takového množství, kdy je ještě mezní užitek statku vyšší nebo alespoň roven ceně.

Spotřebitelův přebytek Mezní užitek 2000 1800 1600 1400 1200 1000 Spotřebitelův přebytek je rozdíl mezi celkovým užitkem statku a částkou, kterou za něj spotřebitel zaplatí, neboli rozdíl mezi částkou, kterou by spotřebitel byl ochoten maximálně zaplatit, a částkou, kterou skutečně platí. 0 1 2 3 4 Počet dní dovolené Obr. – Spotřebitelův přebytek je šedá plocha, zatímco červená plocha udává zaplacenou částku. Součet šedé a červené plochy je celkový užitek spotřebitele z daného množství statku.

Obětované příležitosti a rovnost mezních užitků Tím, že spotřebitel kupuje jeden statek, nebude si moci dovolit koupit statek jiný. Jsou to jeho obětované příležitosti. Dokud je MU jednoho statku vyšší než MU druhého statku, spotřebitel nakupuje statek s vyšším užitkem do doby než se MU obou statků vyrovnají. Platí rovnice: MU1 MU2 = P1 P1 P2

Poptávka Poptávka ukazuje závislost poptávaného množství statku na jeho ceně. Udává, jak se mění kupované množství statku v závislosti na jeho měnící se ceně. Ovšem při nezměněném důchodu kupujícího a při nezměněných cenách ostatních statků. Křivka poptávky v zásadě kopíruje křivku mezního užitku. Poptávané množství je číslo. Poptávka je funkce.

Poptávka cena dovolené Kč/den 1400 1200 4 6 dny dovolené Obr. 4 6 dny dovolené Obr. Křivka poptávky – Při různých cenách chce člověk kupovat různý počet dní dovolené u moře. Spojením těchto bodů dostáváme křivku jeho poptávky.

Zákon klesající poptávky - důchodový a substituční efekt Důchodový efekt: Spotřebitel při vyšší ceně kupuje méně statku, protože mu původní částka nestačí na nákup původního množství. Substituční efekt: Spotřebitel při zvýšení ceny nakupuje méně statku, protože jej substituuje (nahrazuje) jinými statky. Působení obou těchto efektů způsobuje, že poptávka je klesající funkcí: při vyšší ceně kupují spotřebitelé menší množství a při nižší ceně větší množství. Podstatou spotřebitelské substituce je náhrada jedné realizace za jinou.

Poptávka v krátkém a v dlouhém období Spotřebitelská substituce si vyžaduje určitý čas. Člověk ekonomický je racionální a přizpůsobivý, je však méně přizpůsobivý v krátkém období. To znamená, že křivka poptávky je v krátkém období strmější než v dlouhém období viz obrázek. cena dovolené Kč/den poptávka krátkého období 1400 1200 poptávka dlouhého období 4 5 6 dny dovolené

Elasticita poptávka Cenová elasticita poptávky udává vztah mezi procentní změnou množství a procentní změnou ceny. Kde ∆Q je změna množstvím, Q je původní poptávané množství, ∆ P je změna ceny a P je původní cena Je-li elasticita poptávky větší než 1, pak zvýšení ceny povede k poklesu spotřebitelových výdajů na daný statek. Tomuto říkáme elastická poptávka. Je-li však elasticita poptávky menší než 1, povede zvýšení ceny k růstu výdajů na daný statek. Tomu říkáme neelastická poptávka Poptávka je v dlouhém období elastičtější než v období krátkém.

Změna poptávky Změna poptávky: Změna preferencí spotřebitele Změna důchodu spotřebitele Změna ceny komplementu (statky, které se ve spotřebě navzájem doplňují) Změna ceny substitutu (statky, které se ve spotřebě navzájem nahrazují) cena dovolené Kč/den původní poptávka 1000 nová poptávka 5 6 dny dovolené

Tržní poptávka a poptávka po statku jednoho prodávajícího Souhrnná poptávka všech kupujících po daném statku je tržní poptávka. Tržní poptávka je součtem individuálních poptávek (poptávek jednotlivých kupujících) Je-li tržní poptávka neelastická, zvýšení ceny a snížení množství statku bude mít za následek zvýšení výdajů kupujících i příjmů prodávajících. Je-li tržní poptávka elastická bude mít zvýšení ceny naopak za následek snížení výdajů kupujících i příjmu prodávajících.

Poptávka po statku cena Kč/kg cena Kč/kg Množství (kg) Množství (kg) Množství (kg) Množství (kg) Poptávka po zboží firmy Tržní poptávka po zboží Poptávka po statku jednoho prodávajícího je méně strmá a elastičtější než tržní poptávka.

Shrnutí Celkovou realizaci z určitého statku nazýváme celkovým užitkem. Přírůstek realizace z dodatečné jednotky statku nazýváme mezním užitkem. Mezní užitek klesá s rostoucí spotřebou statku. Spotřebitel porovnává mezní užitek statku s jeho cenou a nakupuje nanejvýš takové množství statku, jehož mezní užitek je větší nebo roven ceně. Spotřebitelův přebytek je rozdíl mezi částkou, kterou by spotřebitel byl ochoten maximálně zaplatit, a částkou, kterou skutečně platí.

Shrnutí Poptávka ukazuje, jak se mění kupované množství statku v závislosti na jeho ceně, při daném důchodu kupujícího a při daných cenách ostatních statků. Odlišujeme pojmy poptávané množství a poptávka. Poptávka je funkce. Podle zákona klesající poptávky poptávané množství klesne, když vzroste cena statku a přitom se nezmění ostatní ceny ani důchody. Lze to vysvětlit působením důchodového efektu a substitučního efektu. Poptávka je v dlouhém období elastičtější než v období krátkém, protože substituce vyžaduje určitý čas.

Shrnutí Cenová elasticita poptávky udává vztah mezi procentní změnou množství statku a procentní změnou ceny. Je-li větší než jedna (elastická poptávka), pak zvýšení ceny povede k poklesu spotřebitelových výdajů na daný statek. Je-li menší než jedna (neelastická poptávka), povede zvýšení ceny k růstu výdajů na daný statek. Ke změně poptávky (k posunu poptávkové křivky) dochází ze čtyř důvodů: změna preferencí spotřebitele, změna jeho důchodu, změna ceny komplementu a změna ceny substitutu.

Shrnutí Racionalitu lidského chování nenalezneme ve volbě cílů, nýbrž ve volbě prostředků k dosažení cílů. Člověk je schopen nalézt efektivní cesty, po kterých dojde ke svým cílům. Člověk volí mezi příležitostmi tak, že porovnává jejich náklady a výnosy. Snaží se alokovat (rozmístit) své zdroje tak, aby z nich dosáhl maximálního výnosu s minimálními náklady. Toto chování člověka má podobu tápání, které však nepostrádá racionalitu. Člověk sice dělá chyby, ale učí se z nich a napravuje je.