Rok Karla Hynka Máchy 2010

* 16. 11. 1810 Praha † 6. 11. 1836 Litomerice

malé krupařství, k němuž přiléhal i nuzný byt. K. H. Mácha - zakladatel moderní české poezie a nejvýznamnější představitel českého romantismu se narodil v rodině mlynářského pomocníka v Praze na Újezdě. Záhy po jeho narození se rodina, postižená hospodářským krachem roku 1811, přestěhovala do chudé čtvrti kolem kostela sv. Petra, kde Mácha prožil dětství. Chodil do svatopetrské farní školy a v letech 1824-30 navštěvoval novoměstské gymnázium. To už si jeho otec otevřel na Dobytčím trhu (dnes Karlovo náměstí) malé krupařství, k němuž přiléhal i nuzný byt. Tak vypadalo Karlovo náměstí v 19. století. Karel IV. by byl jistě potěšen, že v roce 1848 bylo pojmenováno na jeho počest. Do té doby ho lidé znali jako Tržiště velké, rynk Novoměstský a od 15. století jako Dobytčí trh.

Karek Hynek Mácha a jeho osudová milenka Lori V té době měl za sebou Mácha i první básnické pokusy v němčině. Po gymnáziu se stal studentem filosofie, navštěvoval Jungmannovy české přednášky a začal psát české verše. První báseň Sv. Ivan (1831) uveřejnil v Kramériově Večerním vyražení. Roku 1832 vstoupil na právnickou fakultu a účastnil se rozvíjejícího se českého společenského života. Podobně jako většina ostatních studentů neskrýval své sympatie k evropským revolučním událostem počátku 30. let, zejména k polskému povstání. Zároveň hrál jako ochotník (pod jménem Miloháj) v českých představeních Stavovského divadla a také v Kajetánském divadle, vedeném J. K. Tylem. Tady také potkal svou lásku, dceru pražského knihaře Eleonoru (Lori) Šomkovou. Stejně jako bouřlivé politické události působila na vnímavého studenta Máchu četba. Četl především polské, německé a anglické romantiky a také filosofické spisy. V duchu romantického kultu minulosti rád navštěvoval staré hrady, zámky a zříceniny, miloval divokou, nespoutanou přírodu. Dvakrát pěšky navštívil Krkonoše a pěšky se vydal i přes Alpy až do severní Itálie. Roku 1836 dostudoval práva a získal místo advokátského praktikanta v Litoměřicích. Krátce předtím vydal vlastním nákladem svůj Máj, který ovšem současníci nepochopili a ve svých kritikách příkře odsoudili jako dílo ohrožující zdravý vývoj národní společnosti. Zato už pro mladší současníky a následující generaci byl idolem a symbolem romantické vzpoury. Karek Hynek Mácha a jeho osudová milenka Lori Po získání místa se chtěl Mácha oženit s milovanou Lori, ale krátce před svatbou prochladl při hašení požáru - při obětavém hašení se nalokal vody, jež mohla být zdrojem jeho pozdějšího infekčního onemocnění. Úřední záznam uvádí jako příčinu Máchova mírnější formu cholery projevující se dávením a průjmy. Na následky nemoci v den svatby, náš snad nejnadanější básník , tragicky umírá ve věku necelých 26 let.. Stojí u kolébky moderního historického románu (Křivoklad ze zamýšleného cyklu Kat), povídky ze současnosti (Marinka aj.) a lyrické prózy (Krkonošská pouť). Je autorem romantického románu Cikáni, řady lyrických básní a zlomků historických dramat. Vrcholným dílem je však lyrickoepická báseň Máj, klenot české poezie nad jiné vzácný. Už Nerudova generace ho pochopila a svým almanachem Máj se manifestačně přihlásila k Máchovu odkazu. Máj čtou a milují všechny generace následující. více o Lori se dozvíte zde po kliknutí na odkaz Portrét z r. 1886 - Lori se dožila 76 let

Rukopis Máje z r. 1836

Máchův Máj Máj byl v roce 1836 vytištěn v pražské tiskárně Jana Spurného Od té doby je Máchův Máj bezesporu naším nejvydávanějším literárním dílem. Podle soupisu, který v roce 1990 připravil máchovský sběratel dr. Josef Stejskal, vyšel Máj do té doby ve 239 vydáních, a to se samozřejmě za léta, která od té doby uplynula, jejich počet opět zvýšil. Řada z vydání byla ilustrována našimi předními výtvarníky, z nichž jen namátkou jmenujeme Mikoláše Alše, Karla Svolinského, Toyen, Jana Zrzavého, Cyrila Boudu nebo Františka Koblihu. Oblibě se těší také několikrát vydané faksimile rukopisu Máje a faksimile jeho prvního vydání. V roce 1940 vydal Máj - dokonce dvakrát - kladenský nakladatel Karel Janout, a to s ilustracemi Karla Součka a Jana Konůpka. V roce 1948 Máj vydal v edici Kladenský lis tiskař Josef Cipra st. a František Záleský s výzdobou Pavla Šimona. Josef Cipra pak připravil reedici tohoto vydání Máje i pro Spolek českých bibliofilů. Čerpáno ze stránek Sládečkova vlastivědného muzea Kladno Odkaz Historie vzniku Máje

První vydání Máje z r. 1836

Máj s ilustracemi Mikoláše Alše vydal v roce 1936 Evropský literární klub v Praze

Máj s ilustracemi Karla Svolinského vydal v roce 1940 Vilém Šmidt v Praze

všimněte si, že místo písmene j Moderní přepis Byl pozdnj wečer – prwnj mág – Wečernj mág – byl lásky čas. Hrdliččin zwal ku lásce hlas, Kde borowý zawáněl hág. O lásce šeptal tichý mech; Kwětaucj strom lhal lásky žel, Swau lásku slawjk růži pěl, Růžinu gewil wonný wzdech. Gezero hladké w křowjch stinných Zwučelo temně tagný bol, Břeh ge obgjmal kol a kol; A slunce gasná swětů giných Blaudila blankytnými pásky, Planaucj tam co slzy lásky. Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj. O lásce šeptal tichý mech; květoucí strom lhal lásky žel, svou lásku slavík růži pěl, růžinu jevil vonný vzdech. Jezero hladké v křovích stinných zvučelo temně tajný bol, břeh je objímal kol a kol; a slunce jasná světů jiných bloudila blankytnými pásky, planoucí tam co slzy lásky. Původní znění v r. 1836 všimněte si, že místo písmene j se vyskytuje písmeno g

Různá vydání Máje s ilustracemi Cyrila Boudy z r. 1923 z r. 1927 z r. 1922

Máj s ilustracemi Jana Zrzavého Máj s ilustracemi Jana Konůpka Máj s ilustracemi Toyen

V roce 1948 Máj vydal v edici Kladenský lis tiskař Josef Cipra st. s výzdobou Pavla Šimona Další vydání Máje s ilustracemi Františk Koblihy vydal a vytiskl v Praze v r. 1953 Jaroslav Picka.

Raritou je ručně přepsaný a ilustrovaný Máchův Máj, vytvořený autory skrývajícími se pod iniciálami E a GM v roce 1924 v Rozdělově.

další Máchova díla Křivoklad Děj Křivokladu se odehrává na sklonku vlády Václava IV. O této době se ale mnoho nedovídáme. Klíčové jsou osudy kata, který je královým pobočníkem, a samotného panovníka. Krále Václava IV. zajala odbojná šlechta a vězní ho na Křivoklátě. Postavení kata je ještě horší. Ví, že je levobočkem posledního Přemyslovce, a přesto musí vykonávat tu nejopovrhovanější práci. V povídce vystoupí také Jan Hus. Poslední významnou postavou je Miláda, která kata miluje, přestože musel popravit jejího otce. Její smrtí vrcholí katův tragický osud. Marinka Povídka Marinka je spolu s Večerem na Bezdězu součástí cyklu Obrazy ze života mého. V Marince se střídají prozaické pasáže s veršovanými a její kompozice připomíná operu (overtura, dějství první, intermezzo, dějství druhé, finále). Hlavní hrdina popisuje krátké setkání s krásnou Marinkou v chudinské čtvrti Na Františku. Když se po čase vrací zpět, dozvídá se, že zemřela. Pouť krkonošská Pouť krkonošskou můžeme označit za první český horor. Mladý hrdina putuje ke Sněžce, na jejímž vrcholu nachází klášter, ve kterém přebývají mniši. Kromě živých a mrtvých mnichů jsou tu i mniši, kteří jednou za rok vstávají z hrobů. Nemohou sice opustit klášter, ale vidí kvetoucí jarní přírodu za jeho zdmi. Jejich postavení je natolik zoufalé, že řada z nich raději zvolí věčnou smrt. Ke stejné volbě se odhodlá i poutník...

Ani jeden z nich neví, že obě dívky svedl hrabě Valdemar Lomecký Cikáni Román Cikáni se odehrává v okolí Kokořína. Složitý děj částečně připomíná Máchův Máj (např. zhýralý otec svede milou vlastního syna). Postavy Cikánů jsou typickým symbolem romantických vyděděnců. Starý cikán se trápí kvůli své milence, která ho opustila, když byl gondoliérem v Benátkách. Mladý cikán zase žárlí na milovanou Leu. Ani jeden z nich neví, že obě dívky svedl hrabě Valdemar Lomecký z Borku, který je skutečným otcem mladého cikána. Starý cikán nakonec hraběte zavraždí, je za svůj zločin popraven a jeho milá spáchá sebevraždu v blázinci. Ani Lea neunese své zneuctění, a tak mladý cikán zůstává zcela sám.

Mácha - cestovatel Mácha byl obdivuhodný cestovatel a Kokořínsko se stalo oblíbeným místem jeho toulek. Zdá se nesporné, že jej tento kraj inspiroval jak k napsání Máje, tak románu Cikáni.   Není divu, že přímo u hradu najdete „Máchovu skálu“. Na začátku 20. století ji tak pojmenovali nadšení studenti a vzpomínka na básníka se velmi rychle ujala. Kokořín rok 1833 kresba Karla Hynka Máchy

Pamětní deska - zřícenina hradu Zvěřinec Zvěřinec se proslavil návštěvami Karla Hynka Máchy. Máchův otec pocházel z Měšetic a Karel Hynek zde trávíval prázdniny. Díky jeho vrstevníkovi A. N. Vlasákovi víme o prvním výletu party studentů na hrad Zvěřinec v roce 1829. Na zříceninu se pak Mácha vracel i sám a několikrát zde přespal. Pamětní deska - zřícenina hradu Zvěřinec Na desce je text : Zde dlíval a sny své spřádal, K. H. Mácha, pěvec „Máje", student z Měšetic.

Máchova cesta do Itálie r. 1834

Audiokniha na CD plaketa K. H. Máchy ke 150. výročí jeho úmrtí film „Máj“ na motivy K.H. Máchy režiséra a kameramana F.A.Brabce hvězdné obsazení skvělá hudba

Slavnostní prezentace knihy proběhla v květnu 2009. K. H. Mácha MÁJ - bibliofilie na ručním papíru Vydává Excellens paper jako příležitostný tisk v nákladu 180 brožovaných a 20 v kůži vázaných výtisků na velkolosinském ručně čerpaném grafickém kartónu Obsahuje čtyři číslované a signované grafiky Kristiana Kodeta vytištěné v hlubotiskové dílně katedry grafiky Vysoké školy umělecko-průmyslové Vladimírem Bujárkem. Prvních 20 tisků bylo opatřeno celokoženou vazbou z dílny mistra Jiřího Fogla ze Žamberka Slavnostní prezentace knihy proběhla v květnu 2009.

Pro filatelisty 10.3.2010 vyšla známka , kde je vyobrazen Mácha , za ním skála a svítící měsíc v úplňku. Na aršíku je zachycen tzv. Máchův kraj - oblast kolem hradu Kokořína, Doksy a Máchovo jezero. Aršík se známkou navrhl akademický malíř a grafik Jan Kavan, rytecky jej zpracoval grafik a rytec Václav Fajt. Se známkou je vydávána obálka prvního dne vydání a příležitostné razítko. V obrazové části obálky je stylisticky vyobrazeno hejno hus a hadů - jakožto symbol zvířat, které se v okolí Máchova kraje hojně vyskytují. Obálka je tištěna ocelotiskem z plochy v barvě zelenohnědé.

Dne 5. května 1939 byl Máchův hrob v Sudetech exhumován, ostatky převezeny do Prahy , vyšetřeny antropologem profesorem Malým a o dva dny později bylo Máchovo tělo za účasti nejméně sto tisíc lidí slavnostně převezeno na Vyšehrad a tam uloženo k poslednímu odpočinku. Mácha byl pochován v Litoměřicích a právě v den plánované svatby s Lori

Jak vypadal Karel Hynek Mácha ? Tajemství básníkovy tváře Kdekdo sice zná Máchovo dílo, Máj recitují zpaměti nesčíslné generace milenců, ale až donedávna nikdo netušil, jak básník vypadal. Jeho tvář zůstávala zahalena tajemstvím, jehož roušku strhl až prof. MUDr. Emanuel Vlček, DrSc., antropolog světového jména, proslavený zejména výzkumem ostatků historických osobností. Ke srovnání napomohl tvar Máchovy lebky a obličeje. Antropolog mohl číst nejen z odlitku lebky, ale vycházel i ze svědectví Máchových současníků. Mácha měřil 175 cm. Při rekonstrukci obličeje pomohly i autentické zprávy o Máchově poranění. Dva na sobě nezávislé dobové popisy jsou prakticky shodné, navíc jsou stopy po zranění zachyceny i na dobové kresbě malíře Umana. Jak vypadal Karel Hynek Mácha ? KŘIVÝ NOS, ZATO KRÁSNĚ KLENUTÉ ČELO JEŠTĚ JAKO ŽÁK školy u sv. Petra, v sedmi osmi letech, spadl Mácha ze zvonu. Musel to být pád ze značné výšky, současníci popisovali jizvy na jeho obličeji. Protože zranění bylo těžšího rázu, je nasnadě, že muselo zanechat stopy i na lebce. Profesor Vlček přikyvuje: nad pravou očnicí je viditelná dobře zhojená jizva, zalamovaná do značné hloubky. Druhá jizva je patrná na pravé horní čelisti. Úrazem byla proražena stěna čelistní dutiny, jejíž strop pak vystoupil znatelně vzhůru. Chlapec si vyrazil při pádu několik zubů - na pravé horní čelisti chybějí, levá strana i celá dolní čelist postiženy nejsou. Muselo dojít k přeražení nervně cévních svazků. Úraz způsobil zřetelné uhnutí kostry nosu doleva. Špice nosu se odlomila, na levé nosní kosti jsou vidět následky zlomeniny, zřetelné jsou i stopy hojení. Více zajímavých informací z bádání a objasnění najdete http://www.macha.cz/html/bastvar.htm

K. H. Mácha a J. K.Tyl Mácha Tyl Náš národ miluje básníky a ze všeho nejvíce ty mrtvé, nejúspěšnější umělci pak umírají mladí, aby záhy po jejich smrti někdo napsal výhružný vzkaz společnosti,  trestuhodně dotyčného nedocenící. U Máchy zmíněný vývoj, pravda, tak rychlý nebyl, přesto když vydal J. K. Tyl čtyři roky po jeho smrti povídku (někdy se udává novelu) Rozervanec, vzbudil tím u mnohých pohoršení. Snad v duchu myšlenky, že o mrtvých se má mluvit jen dobře… více viz na http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=9545 Mácha Tyl

v Praze na Petříně. Mácha se pravou rukou, ve které drží pero, První Máj v Čechách se stal symbolem s postavou Karla Hynka Máchy, romantického básníka žijícího rozervaným milostným životem, který své vrcholné dílo nazval právě Máj. Jeho socha na Petříně se stala oblíbeným místem schůzek milenců Bronzová socha K. H. Máchy v Praze na Petříně. Mácha se pravou rukou, ve které drží pero, opírá se o zídku s otevřeným sešitem a v levé ruce drží kytici šeříku. Sochu vytvořil Josef Václav Myslbek v roce 1912.

© 1. 5. 2010 JS http://www.jkk.estranky.cz Foto a texty- síť internetu např.: http://www.omk.cz/ , http://www.eucebnice.cz/literatura/macha.html http://www.rucni-papir.cz/excellens-paper-k-h-macha-maj-bibliofilie-na-rucnim-papiru.html a další hudba: Vivaldi– Jaro ( 4 roční období) Máj - Support Lesbiens © 1. 5. 2010 JS http://www.jkk.estranky.cz