a struktura jejich společenstev Důležité ekosystémy a struktura jejich společenstev

Ekosystém LES Bor, Hracholusky, 2006

Ekosystém LES původně na většině území střední Evropy jako klimaxový typ vegetace v nižších polohách lesy listnaté ve vyšších polohách lesy smíšené až jehličnaté dnes u nás lesy zaujímají 33,3 % rozlohy území, tj. asi 26 300 km2

Ekosystém LES Duběnky – hálky na dubech působené žlabatkami, Rokycany, Kotel, 2007

Ekosystém LES Bor, podrost kapraďorostů, Mostek, 2007

Ekosystém LES Čarověník na smrku, Klabava, 2006

Ekosystém LES „Nádor“ na smrku, způsobený pravděpodobně václavkou, Klabava, 2006

Ekosystém LES Listy jírovce maďalu poškozené larvami klíněnky jírovcové, Březina, 2006

Ekosystém LES Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), Ročov, 2007 Orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), Ročov, 2007

Ekosystém LES Lapač Lýkožrout smrkový (Ips typographus) Lapák Závrty lýkožrouta

Ekosystém LES Prosychání dubu způsobené houbami, Březina, 2006

Ekosystém LES Hálky bejlomorky bukové (Mikiola fagi), Ročov, 2006

Ekosystém LES Lesník hledající …, Brdy, 2004

Ekosystém LES … a o nalezeném vykládající, Brdy, 2004

Ekosystém LES primárními konzumenty hlodavci (norník rudý, myšice), lesní sudokopytníci velmi důležitou úroveň tvoří sekundární konzumenti – pavouci, lumci, blanokřídlí, střevlíkovití, slunéčkovití, síťokřídlí … hmyzožraví ptáci – šplhavci, sýkorovití, drozdovití, pěnicovití savci (hmyzožravci, letouni), dravci, sovy

Ekosystém LES na všechny úrovně napojeni četní parazité – prvoci, ploštěnci, hlístice, roztoči, vši, blechy bohatá je fauna půdních dekompozitorů vegetační lesní stupně: dub – buk – hercynská směs – jedle – smrk – kleč horní hranice lesa (v ČR) = 1 350 m n. m. pak – pásmo kleče, alpínské bezlesí (např. Krkonoše)

Ekosystém LES Krkonošská tundra, hranice lesa

Ekosystém LES norník rudý (Clethrionomys glareolus)

Ekosystém LES myšice lesní (Apodemus flavicolis)

Ekosystém LES lesní sudokopytníci

Ekosystém LES pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) sýkora koňadra (Parus major) strakapoud velký (Dendrocopus major)

Ekosystém LES netopýr večerní (Eptesicus serotinus) rejsek malý (Sorex minutus)

Ekosystém LES vegetační lesní stupně klimatické lesní vegetační stupně vyjadřují vztah mezi klimatem a rostlinnými společenstvy zastoupenými tzv. klimaxovými dřevinami - dubem (zimním), bukem, smrkem a klečí, případně i jedlí nebo borovicí. Rozdíly vegetační stupňovitosti jsou ovlivněny především mezo-klimatem (místními klimatickými podmínkami) s vazbami na tvar terénu, expozici a půdní prostředí.

Ekosystém LES

Ekosystém LES borovice lesní (Pinus sylvestris)

Ekosystém LES dub zimní (Quercus petraea)

Ekosystém LES buk lesní (Fagus sylvatica)

Ekosystém LES jedle bělokorá (Abies alba)

Ekosystém LES smrk ztepilý (Picea abies, syn. Picea excelsa)

Ekosystém LES borovice kleč (Pinus mugo)

Ekosystém LOUKA vytrvalý bylinný porost, převládají trávy někdy mechové patro (zadržování vody) přirozeně pouze nad horní hranicí lesa intenzivní obhospodařování – kosení, spásání  nutná regulace květnaté louky – chráněny, Bílé Karpaty

Ekosystém LOUKA primární produkce je potravou četným býložravcům, po odumření též rozkladačům (žížaly) 1 ha louky uživí 1 – 5 ks tura domácího výrazný podíl nejrůznějších druhů hmyzu (larvy dvoukřídlých, housenky motýlů, rovnokřídlí, ploštice, křísi, brouci), plžů a hlístic konzumují nadzemní i podzemní rostlinné orgány

Ekosystém LOUKA větší býložravci – např. sysel obecný, hlodavci masožravci – zejm. členovci (stonožky, pavouci, parazitoidní dvoukřídlí a blanokřídlí, střevlíkovití, drabčíkovití aj.) velké druhy u nás luční ekosystémy většinou neobývají trvale, ale pronikají sem z okolí

Ekosystém LOUKA

Ekosystém LOUKA „kyselá“ lesní louka, Březina 2008

Ekosystém LOUKA žížala obecná (Lumbricus terrestris)

Ekosystém LOUKA pastvina, tur domácí (Bos taurus)

Ekosystém LOUKA sysel obecný (Spermophilus citellus)

Ekosystém LOUKA babočka kopřivová (Aglais urticae)

Ekosystém LOUKA perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia), Ročov, 2006

Ekosystém LOUKA čeleď Drabčíkovití (Staphylinidae) řád Brouci (Coleoptera)

Ekosystém POLE ekosystém pole + agroekosystém vytvořený člověkem za účelem produkce zemědělských plodin prostorově (obvykle i časově) účelově vymezený agroekosystém = soubor všech ekosystémů zemědělské farmy (dokonce „celá farma“), pojem zahrnuje i sociálně-ekonomické aspekty

Ekosystém POLE jednoduchý ekosystém řízení směřuje k dosažení maximální produkce omezení nebo likvidace populací všech ostatních druhů drastické omezování navazujících trofických úrovní nejčastěji pěstována – jednoletá bylina, někdy i dvouletá

Ekosystém POLE podle přírodních podmínek u nás rozlišujeme čtyři zemědělské výrobní oblasti: kukuřičná řepařská bramborářská horská

Ekosystém POLE

Ekosystém POLE pšenice, Ročov, 2007

Ekosystém POLE větší býložravci – hraboš polní, zajíc polní, křeček polní někteří pravidelně nebo příležitostně pronikají z okolních ekosystémů – srnec obecný, prase divoké, myšice malooká, myšice křovinná rostlinožraví bezobratlí (správně „fytofágní“) – háďátka, roztoči, hmyz – jejich vysoké hustoty mohou snižovat výnosy zemědělských plodin, různě regulovány člověkem

Ekosystém POLE hraboš polní (Microtus arvalis)

Ekosystém POLE zajíc polní (Lepus europaeus)

Ekosystém POLE křeček polní (Cricetus cricetus)

Ekosystém POLE srnec obecný (Capreolus capreolus)

Ekosystém POLE prase divoké (Sus scrofa)

Ekosystém POLE myšice malooká (Apodemus uralensis)

Ekosystém POLE myšice křovinná (Apodemus sylvaticus)

Ekosystém POLE masožravci a všežravci zastoupeni četnými parazity a predátory pavouci, roztoči, brouci, hlístice obojživelníci hmyzožravci šelmy – lasice kolčava, lasice hranostaj, tchoř světlý, liška obecná

Ekosystém POLE dravci – poštolka obecná, káně lesní kurovití – křepelka polní, koroptev polní

Ekosystém POLE ropucha obecná (Bufo bufo)

Ekosystém POLE krtek obecný (Talpa europaea)

Ekosystém POLE lasice hranostaj (Mustela erminea) lasice kolčava (Mustela nivalis) tchoř světlý (Mustela eversmanni)

Ekosystém POLE liška obecná (Vulpes vulpes)

Ekosystém POLE Rokycany, 2006 poštolka obecná (Falco tinnunculus)

Ekosystém POLE káně lesní (Buteo buteo)

Ekosystém POLE křepelka polní (Coturnix coturnix)

Ekosystém POLE koroptev polní (Perdix perdix)

Ekosystém POLE rozklad organické hmoty urychlen půdní fauna a mikroflóra agrotechnickými zásahy značně ochuzována značnou část primární produkce odebírá člověk

Ekosystém RYBNÍK uměle vytvořený, prostorově zřetelně vymezený ekosystém prostorové členění závislé na velikosti a dále na hloubce vody oblast volné vody – pelagiál dno – bentál část dna s kořenící vegetací – litorál neosvětlená část dna – profundál

Ekosystém RYBNÍK prostorové členění stojatých vod

Ekosystém RYBNÍK prostor nádrže obývají dílčí společenstva organismů, z nichž nejvýznamnější jsou: plankton společenstvo drobných, málo pohyblivých a většinou pasivně přenášených organismů

Ekosystém RYBNÍK nekton společenstvo aktivně pohyblivých živočichů, patří sem především ryby

Ekosystém RYBNÍK neuston společenstvo organismů povrchové vodní blanky (prvoci, vířníci)

Ekosystém RYBNÍK pleuston společenstvo žijící na hladině (vodoměrky, bruslařky)

Ekosystém RYBNÍK bentos společenstvo organismů dna nádrže

Ekosystém RYBNÍK

Ekosystém RYBNÍK primární produkci zajišťují zástupci tzv. fytoplanktonu – zelené řasy, sinice, rozsivky plovoucí nebo kořenící vyšší rostliny – okřehek, leknín, rdest, rákos, orobinec velikost primární produkce ovlivněna teplotou a množstvím živin (N, P, K, Ca) primární produkce konzumována množstvím pelagických a bentálních živočichů a rozkládána mikroorganismy

Ekosystém RYBNÍK mezi bentickými druhy převládají formy dravé a saprofágní biomasa ryb je 100 – 400 kg/ha, roční produkce průměrně 70 – 290 kg/ha

Ekosystém ŘEKA proudění vody, obsah kyslíku, horizontální členění toku pramen a pramenná stružka horní tok pásmo pstruhové střední tok pásmo lipanové pásmo parmové dolní tok pásmo cejnové

Ekosystém ŘEKA primární produkci zajišťují vodní rostliny, značné množství organické hmoty je však také z okolních ekosystémů horní a střední tok – ryby především lososovité dolní tok – méně náročné na množství a kolísání kyslíku, snášející nebo vyžadující vyšší teplotu, zejm. kaprovití

Ekosystém ŘEKA přísun živin a celkové znečištění ovlivňují i složení biocenóz přítomné společenstvo ukazatelem stavu znečištění byla vypracována stupnice znečištění vod

Ekosystém ŘEKA

Ekosystém ŘEKA Lužnice

Důležité ekosystémy Les Louka Pole Rybník Řeka Příště „Biomy – hlavní ekosystémy Země“ Konec