Profesní vzdělávání sociálních kurátorů KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. Petra Vaňková

KRIZE rozhodná chvíle, obrat ve vývoji, vrcholný stav náhlá výrazná změna stavu či průběhu zlom v normálním životním průběhu, průběhu nemoci, divadelního děje aj. reakce na náročnou životní situaci, kterou člověk není schopen: vyřešit sám nebo za pomoci svých blízkých v přijatelném čase navyklým způsobem kritéria: narušení až ztráta duševní rovnováhy jedince doprovázená změněným chováním, kterou klient jako narušenou prožívá – subjektivní dimenze

zátěžová životní situace PŘÍČINY KRIZE zátěžová životní situace ztráta či ohrožení významné životní hodnoty člověka to, čím žije – vztahy, práce, zájmy to, čím je – postavení , prestiž to, co vlastní - majetek životní změna nutnost volby mezi dvěma stejnými kvalitami

PROJEVY KRIZE emoční rozrušení – vnitřní napětí, neklid, pocity zmatku, úzkosti, hněvu, deprese, snížená schopnost koncentrace pokles sebedůvěry narušení psychické rovnováhy poruchy sociálního fungování až sociální selhávání dezorganizace ve vztazích somatické potíže – únava, vyčerpání, ztráta energie, nespavost, bolesti hlavy, srdeční poruchy, slábnoucí sexuální potence

UKAZATELÉ PSYCHOSOCIÁLNÍ ZÁTĚŽE ztráta pocitu plné kondice (plného zdraví) změna prožitku vlastního sebeuspokojení výrazné pocity nejistoty ve vztahu k sociálním rolím a úkolům člověka (s tendencí sílit) prožitek narušené emoční rovnováhy pocit ohrožení ústící v obavy z vlastní nedostačivosti prohlubující se ztráta psychické rovnováhy při nutnosti přizpůsobovat se novým situacím

AKUTNÍ KRIZE jasně ohraničený začátek, rychlý rozvoj, 6 týdnů významná životní událost (ztráta či ohrožení významné hodnoty) charakteristiky události: neočekávaná, nepředvídaná obtížně ovlivnitelná a kontrolovatelná negativně vnímaná náhlá nepříznivá zpráva traumatizující událost reaktivace citlivého místa jedince

CHRONICKÉ KRIZE nenápadný průběh, dlouhodobá zátěž příčiny: důsledky: meziosobní vztahy vnitřní konflikty člověka důsledky: napětí, úzkost, ztráta pocitu jistoty a bezpečí depresivní rozlady (nebezpečí suicida) psychosomatické nemoci

TYPY KRIZÍ krize situační krize z náhlého traumatizujícího zážitku tranzitorní krize vývojové krize, krize zrání krize pramenící z psychopatologie krize z psychiatrické neodkladnosti krize psychospirituální

MODEL KRIZE dle Kastové a Kübler-Rossové fáze popření – šok navázat kontakt s klientem a získat jeho důvěru fáze protestu/agrese – zloba, hněv umožnit odreagování klienta fáze vyjednávání- snaha o dosažení původního stavu projevit maximální trpělivost fáze bilancování – smutek, strach, deprese trpělivé naslouchat, pomoc při urovnání vztahů a hledání konkrétních řešení fáze smíření – vyrovnání, přijetí, reorganizace života mlčenlivá lidská přítomnost

MODEL KRIZE dle Caplana 1. fáze – pocit ohrožení, napětí, úzkost vrozené a naučené mechanismy a strategie 2. fáze – nepohoda, zranitelnost, situace mimo kontrolu náhodné pokusy o řešení; věří, že to zvládne sám jen potřebuje víc času 3. fáze – připouští, že je neschopen situaci řešit přístupný pomoci zvnějšku – vhodné pro KI 4. fáze – celková dezorganizace a dekompenzace, chybí síla vyhledat pomoc aktivně nasměrovat na vnější pomoc – farmakoterapie, hospitalizace

PSYCHICKÁ PRVNÍ POMOC jednorázový zásah prostřednictvím rozhovoru podmínky: člověk neohrožuje sebe ani okolí a je schopen verbálního kontaktu cíle: psychická stabilizace klienta, zamezení dalšímu stupňování destabilizujících okolností, zajištění návazné péče

PRŮBĚH PSYCHICKÉ PRVNÍ POMOCI 1. VYTVOŘENÍ PODMÍNEK K TVORBĚ PRACOVNÍHO SPOLEČENSTVÍ zajištění nerušeného rozhovoru (sami, 30-50 minut), projevit osobní zájem 2. OPATŘENÍ K PSYCHICKÉ STABILIZACI klidné vystupování způsob vedení rozhovoru – nedirektivní empatický rozhovor abreakce klienta orientace v problému, jeho význam pro klienta, posouzení závažnosti 3. ZAMEZENÍ STUPŇOVÁNÍ OKOLNOSTÍ, ESKALACE KRIZOVÉ SITUACE analýza klientovy situace hledání ústředního problému přímé zásahy alespoň částečná řešení problému 4. ZAJIŠTĚNÍ DALŠÍ PÉČE zprostředkovat návaznou péči osobně, tel., elektronicky klienta připravit, předat, doprovodit zůstat s klientem a specialistou v dalším kontaktu

CO DĚLAT V PRŮBĚHU ROZHOVORU klademe otevřené otázky nasloucháme a snažíme se porozumět zjišťujeme úmysly člověka normalizujeme reakce klienta přeformulováváme oceňujeme pomáháme znovu nastolit kontrolu a odpovědnost klienta za svá rozhodnutí

CO NEDĚLAT V PRŮBĚHU ROZHOVORU neodvádíme pozornost od toho, o čem chce klient hovořit nerozveselujeme, nerozptylujeme negeneralizujeme nebagatelizujeme nepřikazujeme nevybízíme klienta, aby opakovaně popisoval přestálé trauma

TECHNIKY AKTIVNÍHO NASLOUCHÁNÍ oceňování – respekt, zplnomocnění zrcadlení pocitů – porozumění prožívání parafrázování – ověření, zda rozumíme shrnování – v průběhu a na konci, ústně i písemně (dohoda)

KRIZOVÁ INTERVENCE (KI) specializovaná pomoc osobám v krizi zaměřená na okamžité zacházení s akutními reakcemi s cílem vrátit jedinci jeho psychickou rovnováhu pomoc psychologická lékařská (psychiatrická) sociální právní opakovaná setkání, průměrně 6 okamžitý zásah ve prospěch osoby v krizi prakticky zaměřená činnost

CÍLE KI pomoci klientovi obnovit stav rovnováhy a stability pomoci klientovi vyrovnat se se situací a být schopen ji řešit pomoci klientovi, aby krizi zvládl pozitivním způsobem poskytnutí sociální podpory

NEGATIVNÍ DŮSLEDKY KRIZÍ psychické / somatické poškození člověka, případně obě chronifikace vnitřních konfliktů posílení pasivního přístupu k životu kriminalita model závislosti

ZNAKY KI okamžitá snadno dosažitelná redukuje ohrožení koncentruje se na problém „tady a teď“ časově ohraničená – cca 6 setkání intenzivní kontakt - minimálně 1x za týden individuální přístup dle situace strukturovaný, aktivní, direktivní empatický, nedirektivní

FORMY KI prezenční forma krizové pomoci distanční forma krizové pomoci ambulantní pomoc hospitalizace terénní a mobilní služby distanční forma krizové pomoci telefonická pomoc internetová pomoc

PROCES KI počáteční fáze FORMULACE 1. kontakt stav krize, ventilace emocí, vyhodnocení, prvořadé problémy, uzavření smlouvy, definování cílů střední fáze REALIZACE 2.-6. kontakt řešení problémů, práce na změně chování, vypracování plánu, realizace úkolů konečná fáze UKONČENÍ 7.-8. kontakt prozkoumání pokroku, dosažených cílů, změn a nedokončené práce, naplánování budoucnosti, klientovy plány, nabídka jiné pomoci

PRŮBĚH KI analýza - první odhad situace, její posouzení okamžitá redukce ohrožení klinická hypotéza – příčiny, následky, odhad vývoje krizového stavu intervence pomoci klientovi vyjádřit emoce, emocionální podpora pomoci klientovi identifikovat problém podpořit účelné řešení problému pomoci klientovi navrátit sebedůvěru, posílit kompetence mobilizovat potřebnou podporu pomoci klientovi nalézt nové hodnoty závěr – ověření naplnění dnešní zakázky, dohoda o dalších krocích

KI S AGRESIVNÍM KLIENTEM odhad situace a psychického stavu klienta redukce ohrožení - krizový scénář – použití předem připravených signálů a postupů pro stav nouze klienta odvedeme do bezpečí často oslovujeme jménem, mluvíme krátce, pevně, věcně dáme prostor pro uvolnění emocí převzetí iniciativy přístup dynamický zklidňující

CVIČENÍ – KRIZOÝ SCÉNÁŘ Utvořte dvojice, jeden pracovník si vybere situaci, ve které se setkal s agresí klienta, druhý ho interviewuje. Společně pak vypracujte krizový scénář. Mám připravený krizový scénář? Jak vyhlásím poplach? Znám z tohoto místa únikovou cestu? Kdo mi může poskytnout okamžitou podporu? Informoval jsem kolegy o tom, kde budu, a o svém přibližném časovém rozvrhu? Znám dostatečně tohoto klienta? Jaká je kvalita našeho vztahu? Co mohu očekávat? Jak zareaguji na agresivní chování?

KI SE SUICIDÁLNÍM KLIENTEM cíl KI: odvrácení rizika hrozící sebevraždy zhodnotit situaci a přímé fyzické ohrožení zachovat klid navázat kontakt s klientem redukovat nebezpečí vyjádřit opravdový zájem a zjistit záchytný bod nabídnout jinou alternativu – spektrum řešení problému nabídnout možnosti pomoci uzavřít smlouvu o přežití, rozvrh hodin, kartička s nouzovými telefonními čísly (3 klíčové osoby)

CO DĚLAT A CO NEDĚLAT ANO pečlivě naslouchat, dát prostor pro emoce + emočně se angažovat, používat konkrétní slova, ptát se na konkrétní věci, volat záchrannou službu, poskytnou pomoc pozůstalým, následně zpracovat vlastní emoce NE neobviňovat, neodsuzovat, nemoralizovat, neapelovat na morálku, logiku ani na víru, nepodceňovat (zvl. u dětí), nehádat se, nepřemlouvat

KI S PLAČÍCÍM KLIENTEM cíl KI: vytvořit bezpečný prostor pro pláč pláč přijímáme, nezlehčujeme ho, nevysmíváme se poskytneme pro pláč prostor a svolení neverbálně (krabice s kapesníky na stole) verbálně (můžete plakat, vyplačte se) můžeme plakat s klientem, použít dotyk nabídnout prostor pro úpravu zevnějšku

KI S ÚZKOSTNÝM KLIENTEM akutní úzkost – zúžení vědomí a pozornosti, úzkost, dezorientace, agitace, zlost, vegetat. příznaky cíl KI: abreakce aktuálních emocí zjistit – kdo, kde, jak, co se stalo? eliminovat ohrožení života a zdraví klienta zajistit, aby nás klient vnímal – pevný silný hlas,přistupovat zboku, direktivní vedení – krátké hlasité povely, postupné instrukce pracovat s dechem a tělem, abreakce aktuálních emocí (pláč, strach, agrese)

Děkuji vám za pozornost. Mgr. Petra Vaňková Péče o duševní zdraví – region Pardubice