TEREA Cheb s.r.o.

Obsah SPALOVÁNÍ BIOMASY VYUŽITÍ TEPELNÝCH ČERPADEL   FOTOVOLTAICKÉ ZDROJE SOUHRN A ZÁVĚR

Obsah – spalovaní Biomasy na výrobu tepla Představení principu spalování na výrobu tepla Druhy paliva Hospodářské aspekty Souhrn a závěr

Představení princip spalovaní na výroba tepla

Představení princip spalovaní na výroba tepla Kotel na spalovaní biomasy se používá na principu přesuvného roštu, nad kterým vhodně tvarovaná klenba vyvozuje protiproudé uspořádání spalin, které napomáhá ke zkrácení doby vysušení paliva. Spodní část kotle tvoří ohniště se suvným šikmým roštem. Rošt je ovládán hydraulickým mechanismem, je chlazený pásmovaným primárním vzduchem. Na ohništi je postaven tlakový díl. Kotel je opatřen tepelnou izolací, krytou ocelovým plechem s plastovým povlakem. Kotel je samonosné celosvařované skříňové konstrukce.

Druhy paliva

Souhrn a závěr Celkové výhody způsobu užívaní biomasy vliv na životní prostředí: hodnota zplodin je daleko nižší, než povoluje norma pročišťování lesů díky možnosti spalování méně hodnotných dřevních odpadů lze vyrobit nejlevnější teplo na trhu kotle nejsou závislé na plynových rozvodech, to je výhoda zvláště v odlehlých obcích a na okrajích měst nenáročnost na obsluhu (max. 2 hodiny obsluhy jednoho pracovníka denně) vysoká úspora CO 2 – obchod s emisními povolenkami ekologická likvidace odpadů : využití biomasy popel a škváru lze kompostovat

Obsah – ORC – kombinovaná výroba elektřiny a tepla Představení ORC – Zařízení na výrobu tepla a elektřiny Popis technologie ORC Optimální napojení ORC- Procesu do zařízení Technická data a účinnost ORC-Procesu Provozní zkušenosti Hospodářské aspekty Souhrn a závěr

Optimální napojení ORC-proces do zařízení

Popis technologie ORC 1/2 Používání organického Media místo vody – z toho vzniklo pojmenování Organic Rankine Cycle (ORC) Zařízení pomocí kogeneračního procesu vyrábí z biomasy (např. dřevěné štěpky) elektrickou energii a teplo. V tzv. ORC-procesu (Organický Rankinův Cyklus) – parním procesem s organickým médiem – je transformována tepelná energie na energii elektrickou. Pracovní médium vykazuje vhodné termodynamické vlastnosti. ORC zařízení pracuje na principu konvenční parní elektrárny. Namísto vody je využívána pracovní tekutina v uzavřeném systému, kdy dochází k odpařování ve výměníku (výparník) a pohonu parní turbiny s generátorem. Tekutina je v dalším výměníku (kondensátor) ochlazována až ke kondenzaci a čerpadlem čerpána zpět do výměníku. Přitom odvedené teplo lze využít pro technologické účely, popř. vytápění budov.

Popis technologie ORC 2/2 Biomasa je spalována v kotli. Horké plyny předávají ve výměníku teplo do olejového oběhu (termoolej). Zbývající teplo je dále redukováno ve vodním výměníku (ekonomizér), odpadní plyny jsou vyčištěny ve filtru a odváděny do okolního prostředí komínem. Termoolejový kotel je bez tlaku (z toho důvod je možnost jeho provozu bez obsluhy) Okruh termooleje tvoří zdroj energie pro výrobu elektrického proudu v zařízení ORC. Je jím zásobován uzavřený oběh, ve kterém je odpařováním silikonového oleje poháněn blok turbogenerátoru. Poté pára kondenzuje, uvolněná tepelná energie je formou teplé vody odváděna zpět do tepelné sítě. Ve vodním výměníku (ekonomizéru) kotle na biomasu je vodní okruh dále ohříván na požadovanou hodnotu.

Optimální napojení ORC-procesu do zařízení

Optimální napojení ORC-procesu do zařízení

Optimální napojení ORC-procesu do zařízení

Optimální napojení ORC-procesu do zařízení

Optimální napojení ORC-procesu do zařízení

Optimální napojení ORC-procesu do zařízení

Souhrn a závěr Pro komunální užívání (Pel< 2,0 MW) Důležité technicky ramcové podmínky Vysoko odolná technologie (malý počet poruch) Dobře regulovatelné (bez trvalé obsluhy) Nízké náklady na opravy a udřžování Dobré vlastnosti při nižších výkonech – rychlá regulace Vše splňuje prozes ORC Důležité ekonomicky rámcové podmínky Vysoký počet hodin užívání za rok (>5000 hod./rok) Vysoká účinnost

Princip fungování bioplynových stanic

Princip fungování bioplynových stanic Při vícestupňovém procesu výroby bioplynu je zapotřebí velkého množství mikroorganismů, které za anaerobních podmínek využívají energii uloženou v uhlovodanech, tucích a proteinech pro svou vlastní látkovou výměnu. Cca. 70% obsažených metanogenních bakterií využívá pro svou látkovou výměnu kyselinu octovou (acetotrofní), zatímco asi 30% známých druhů využívá vodík a oxid uhličitý (hydrogenotrofní). Optimální podmínky pro vznik bioplynu jsou při 30 až 40 °C (mezofilní) nebo také při 55 až 60 °C (termofilní). Hodnoty pH by měly být neutrální až slabě alkalické.

Princip fungování bioplynových stanic Bakterie, podílející se na příslušném stupni odbourávání, jsou na sobě zčásti závislé tím, že produkty látkové výměny jedné skupiny představují živnou půdu pro druhou skupinu, zatímco další skupiny bakterií se zase vzájemně blokují. Vzhledem k tomu, že jednotlivé kroky rozkladu probíhají v uvedeném pořadí, začíná při spouštění fermentoru vznikat plyn až za čtyři až šest týdnů. Podle oblasti použití se využívá různých metod výroby bioplynu. Tyto je možno rozdělit dle existujícího obsahu sušiny ve fermentoru (mokrá fermentace: do cca 15% obsahu sušiny, suchá fermentace: 25-50% obsahu sušiny), dle způsobu dávkování (kontinuální, dávkové), dle procesní teploty (psychrofilní provoz do 20°C, mezofilní provoz 30-40°C, termofilní provoz 55-60°C) a podle počtu stupňů (jednostupňové, dvoustupňové, vícestupňové).

Princip fungování bioplynových stanic V zemědělství se využívá především procesu mokré fermentace, pro kterou byly časem vyvinuty různé způsoby výstavby zařízení. Technika mokré fermentace se prosadila proto, že je nejlépe vhodná pro tekuté substráty, jako je kejda, kterých se ve většině provozů vyskytuje nejvíce a jsou pro ně již k dispozici odpovídající rozsívací stroje. Pro výrobu bioplynu ze stohovatelných, sypkých druhů biomasy byla vyvinuta metoda suché fermentace. S touto metodou se však nesetkáme tak často jako s mokrou.

Princip fungování bioplynových stanic

Princip fungování bioplynových stanic Plynová směs vznikající při fermentaci obsahuje z 50 - 70% nosič energie metan. Další součástí je 30 - 40 % oxidu uhličitého (CO2) a stopy sirovodíku (H2S), dusíku (N2), vodíku (H2), čpavku (NH3) a oxidu uhelnatého (CO). Bioplyn je využitelný několika způsoby (spalování za účelem výroby elektřiny a tepla, dodávky do rozvodné sítě zemního plynu, získávání energie v palivových článcích nebo jako pohonná hmota, přičemž nejvíce rozšířenou variantou využití je spalování v plynových motorech za účelem výroby elektřiny a tepla. Vyrobenou energii lze dodávat do veřejné sítě většinou za garantované ceny. Pro optimální energetické využití bioplynu je bezpodmínečně nutné, aby se zužitkovalo i teplo vznikající při procesu spalování. Toto může být svedeno zpět do procesu fermentace jako procesní teplo pro fermentaci nebo využito pro vytápění obytných budov a stájí v rámci podniku. V nejlepším případě je možno tepelnou energii prodávat externím odběratelům tepla.

Princip fungování bioplynových stanic Kromě bioplynu vzniká také produkt fermentace použitelný buď jako tekuté hnojivo v zemědělství nebo, po vysušení a krátkém dodatečném tlení, jako kompost. K tomu je nutno přičíst ještě výhodu související s tím, že při fermentaci dochází k 30 – 40% rozkladu biologicky nestabilních organických sloučenin a vyhnilý kal podstatně ztrácí nepříjemný zápach surového produktu. V porovnání s kompostováním se nepříjemný zápach při fermentaci mimo jiné minimalizuje, protože fermentace probíhá v uzavřené nádobě. Vznikající bioplyn může být využit jako obnovitelný, komfortní a flexibilní zdroj energie pro decentrální dodávky energie. Složení bioplynu CH4: 50-70% CO2: 30-40% H2O: 2-7% N2: < 2% H2: < 1% H2S: 200-5.000 ppm NH3: < 500 ppm

Tepelná čerpadla

Tepelná čerpadla - funkce

Tepelná čerpadla - propojení

Tepelná čerpadla - elektrika

Tepelná čerpadla - ekonomika Vyhodnocení výsledků ročního provozu jedn. 2006 2007 Rozdíl [%] Roční spotřeba elektřiny (VT+NT) [MWh] 286,32 284,89 -0,50 Roční výroba tepla 999,95 1 020,51 2,06 Průměrný topný faktor [ - ] 3,492 3,582 2,58 Roční náklad na elektřinu bez DPH [Kč] 425 481 509 846 19,83 Odpisy 165 509 290 532 75,54 Servis, opravy a údržba 7 615 32 338 324,64 Ostatní náklady 19 368 9 502 -50,94 Cena vyráběného tepla (bez DPH) [Kč/kWh] 0,618 0,825 33,49 Průměrná nákupní cena elektřiny 1,486 1,790 20,43

Solární panel

Solární panel Stř. 183 111 Měs. Tepel.zisk Rok [MWh] I. 0,903 0,128 II. 1,063 0,324 III. 2,854 1,031 IV. 3,708 2,769 V. 3,875 2,618 VI. 4,146 3,061 VII. 4,153 3,093 VIII. 4,028 2,206 IX. 3,271 1,730 X. 2,632 0,785 XI. 0,625 0,178 XII. 0,417 0,140 Průměr 31,674 18,062

FOTOVOLTAIKA Představení principu fotovoltaická elektrárna SWOT analýze - výhody/ nevýhody Hospodářské aspekty Souhrn a závěr

FOTOVOLTAIKA

FOTOVOLTAIKA

FOTOVOLTAIKA

FOTOVOLTAIKA SWOT analýza projektu Silné stránky Slabé stránky -   Silné stránky Slabé stránky - Zajištěný odbyt produkce Nízká úroveň finanční podpory (% dotací) Předem stanovený odběratel Vysoké úvěrové zatížení Garance výkupních cen po dobu 15 -ti let Dlouhá návratnost Výhodná poloha (> 400 m.n.m.) okres Cheb Zvýšená náročnost pozemku na jeho přípravu pro výstavbu (potřeba demolic a pozemkových úprav) Příležitosti Hrozby Naplnění cílů základní strategie firmy Nepřízeň počasí (převládající oblačné dny) Výpadky distribuční sítě Poškozování v důsledku vandalismu

FOTOVOLTAIKA Fotovoltaická elektrárna - 2.5 kW   Instalace: Střecha výtopny v nemocnici Lokace: 50° 04´ 12,29´´N; 12° 22´ 06,32´´E Sklon panelů: 35° Instalovaný výkon [kW] 2,48 Účinnost zařízení [%] 89,64 Roční přínos [MWh] 2,223 Výkupní cena [Kč/MWh] 13 460 Výkupní cena z KGJ 1 775 Zelený bonus 12 750 Roční výnos [Kč] 32 291 Celková investice 441 656 Prostá návratnost [rok] 13,68

DĚKUJI ZA POZORNOST Souhrn a závěr TEREA Cheb s.r.o. Májová 588/ 33 354 524 411 www.terea-cheb.cz