ZLÍNSKÝ KRAJ KONZERVATOŘ P. J. VEJVANOVSKÉHO KROMĚŘÍŽ DĚJINY HUDBY Název školyKonzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorMgr. Miloslav Bubeníček Název šablonyIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMuVY_32_INOVACE_DEH_0313 Stupeň a typ vzděláváníStřední odborné vzdělání v konzervatoři Vzdělávací oblastSpolečný odborný základ Vzdělávací obor82-44-P/01 Hudba, P/01 Zpěv Tematický okruh13. Josef Ferdinand Norbert Seger Druh učebního materiáluVýukový materiál Cílová skupinaŽák, 16 – 19 let Anotace Výukový materiál určen k frontální prezentaci učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem. Vybavení, pomůckyDataprojektor Klíčová slovapražský klasicismus, Segerovi žáci, pedagogická činnost Datum20. prosince 2013– datum ověření ve výuce

Anotace Text s názvem Josef Ferdinand Norbert Seger slouží jako pomocný text při výuce předmětu dějiny hudby na konzervatoři. Předpokládá se doplnění informací výkladem pedagoga, ale lze jej použít jako vstupní osnovu pro další samostudium studentů.

Josef Ferdinand Norbert Seger (21. březen 1716, Řepín – 22. duben 1782, Praha)

Josef Ferdinand Norbert Seger byl český hudební skladatel, houslista, varhaník a hudební pedagog. Jeho otec byl truhlář, hudební nadání svého syna nemohl podporovat. Proto se J. F. N. Seger musel živit na studiích v Praze, kam odešel studovat hudbu, sám. Byl choralistou v minoritském klášteře sv. Jakuba. Tam byl ředitelem kůru Bohuslav Matěj Černohorský a u něj také N. Seger studoval. V roce 1729 studoval zpíval altový part v opeře, kterou provozovala klementinská kolej. Studoval také na jezuitském gymnáziu a poté dosáhl titul magistr na vysokém učení. U B. M. černohorského studoval teorii a hru na varhany. Seznámil se s partiturami a teoretickými spisy barokních mistrů, jakými byli B. Marcello, Ant. Caldara, J.J. Fux, Fr. Tůma a dalších.

Varhaník kostela sv. Michala Felix Benda jej učil generábas. Brzy se stal výborným varhaníkem a skladatelem. Jan Zach, tehdejší varhaník v chrámu sv. Martina jej doporučil jako houslistu do svého ansámblu. Na základě této přímluvy byl přijat. Po smrti J. Zacha byl dosazen na jeho místo. Ředitelem kůru tam byl Šimon Brixi. V roce 1741 byl jmenován varhaníkem v Týnském chrámu. V roce 1745 k tomu přibyl úřad varhaníka u křížovníků. Na těchto významných místech byl až do smrti.

V roce 1781 jej slyšel hrát u křížovníků na varhany císař Josef II. Hra jej tak zaujala, že chtěl Segera jmenovat do své vídeňské kapely a také mu po roce poslal dekret. Seger však již nemohl na pozvání zareagovat, protože několik dní před tím zemřel. Josef Ferdinand Norbert Seger byl pohřben s velkými poctami na hřbitově u kostela sv. Haštala.

Seger byl pokládán za nejlepšího varhaníka své doby. Jeho hra bývala označována jako ušlechtilá, velkolepá, duchaplná. Uznávám byl také jako skladatel, jeho dílo se šířilo po celé střední Evropě. Byl autorem především duchovních skladeb – mší, motet, nešpor, žalmů skladeb varhanních. Byl vyhledávaný vynikající pedagog, učil především generálbas a kontrapunkt. Z jeho žáků se stali výborní varhaníci a skladatelé chrámové a komorní hudby.

Žáci Josefa Ferdinanda Norberta Segera: Jan Antonín Koželuh (1738 – 1814) -regenschori u křížovníků, od roku 1784 až do smrti regenschori v metropolitním chrámu sv. Víta -autor chrámových skladeb, oratorií, oper, koncertů Jan Křtitel Kuchař (1751 – 1829) -varhaník v chrámu sv. Jindřicha v Praze, pak byl 39 let na Strahově -autor chrámových skladeb, kantát, a skladeb varhanních

Vincenc Mašek (1755 – 1831) - 37 let byl ředitelem kůru u sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze -virtuos na klavír a na skleněnou harmoniku -autor písní, klavírních skladeb, tanců Karel Blažej Kopřiva (1756 – 1785) -byl varhaníkem -je autorem chrámových skladeb, motetů, dnes se hrají jeho varhanní skladby

Jakub Lokaj ( ?) -na citolibském zámku zastával funkci hofmistra, s tím souvisela funkce ředitele zámecké hudby -psal hudbu chrámovou i světskou, napsal nejméně 5 mší, dochovala se dvě moteta, Koncert pro fagot C dur se dodnes hrává Josef Mysliveček (1737 – 1781) -představitel české klasické emigrace v Itálii -autor oper, koncertů, symfonií

Matěj Sojka (1740 – 1817) -houslista, varhaník a klavírista ve šlechtických službách -autor asi 300 skladeb: chrámové skladby i světské Václav Josef Bartoloměj Praupner (1745 – 1807) -ředitel kůrů u františkánů, u křížovníků a v Týnském chrámu, ředitel divadla hraběte Thuna -autor suit a symfonické hudby

Doporučený poslech Podle možností ukázka z díla jeho žáků nebo Josefa Myslivečka.

Otázky k ověření znalostí 1.Ve kterém pražském chrámu od roku 1741 Seger působil? 2.Studovali u něj skladatelé z Citolib? 3.Který představitel české emigrace byl jeho žákem?

Doporučená literatura 1. Smolka, Jaroslav: Dějiny hudby, TOGGA, Praha Šafařík, Jiří: Dějiny hudby I., Votobia Šišková, Ingeborg: Dějiny hudby IV Klasicismus, Euromedia Group - Ikar, Praha 2012