Doc. PhDr. Eliška Walterová, CSc. Doc. PhDr. Eliška Walterová, CSc. Jakým jazykem hovoří současná pedagogika? Proměny pedagogické terminologie Plenární referát 15. konference ČAPV České Budějovice, 12. září 2007 Doc. PhDr. Eliška Walterová, CSc. Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogická fakulta Univerzita Karlova v Praze telefon: 221 900 530 e-mail: ewa@uvrv.pedf.cuni.cz Konference Asociace děkanů pedagogických fakult, České Budějovice, 29. 3. 2007

Proč je důležité zabývat se jazykem pedagogiky? Má klíčový význam pro rozvoj oboru, je to jedno z podstatných témat metodologického diskurzu, u nás příliš nerozvíjeného (Š. Švec 1999, 2002; J.Skalková 2002 aj.). Vědecký jazyk je formou reflexe způsobů uvažování a přístupů ke zkoumání vzdělávací reality, ovlivněný tradicí, různými modely oboru a paradigmatickými rámci. Jazyk pedagogiky je vizitkou kultury oboru a stupně jeho rozvinutosti, práce s pojmy a termíny je jedním z kritérií kvality vědecké práce.

Funkce jazyka pedagogiky - prostředek prezentace poznatků, výsledků vědecké činnosti (publikace, výzkumné zprávy, referáty) systematického zařazování, zpracování a uchování vědeckých informací (dokumentace, databáze, klíčová slova) kultivace přípravy doktorandů oboru a budoucích učitelů

Funkce jazyka pedagogiky - nástroj komunikace uvnitř oborové komunity s jinými obory zkoumajícími fenomén vzdělávání z různých aspektů se vzdělávací praxí a jejími aktéry (učitelé a další pedagogičtí pracovníci, manažeři, inspektoři,...) se zainteresovanými skupinami veřejnosti (sociální partneři, klienti, zvl. rodiče, zaměstnavatelé, politici a správní sféra,...) s širší veřejností (NGO, církve, odbory, média,...)

Podstatné problémy jazyka a pedagogiky Pojmový systém (vytváří jej základní pojmy, pilíře oboru) v pedagogice nejednoznačné, nevyjasněná jejich struktura edukace – výchova – vzdělávání – výcvik pedagogika – edukologie vyučování – učení – výuka

Příčiny problémů charakter oboru pedagogika (x exaktní vědy /M) kulturně a hodnotově determinovaná proměňuje se pedagogická realita a přístupy k její reflexi různé modely oboru (anglosaský x středoevropský) multiparadigmatičnost (heterogenní rámec, Paulston 2002) pluralita teorií (Bertrand 1998, Prokop 2005 aj.) (proudy, směry, autorské systémy) hlavní zdroj terminologie = přirozený jazyk (není logický systém!) pokusy o vytvoření „logické“ terminologie mohou vést k purismu specifika češtiny (nepevná norma, průniky internacionalismů apod.)

Co ovlivňuje současné proměny jazyka pedagogiky? Proměny vzdělávací reality, zejména v období reforem a velkých transformací vzdělávání (globální fenomén civilizace = změna civilizačního kódu) informační společnost (ICT), transformace vzdělávání, interkulturní výchova, hybridizace kulturní identity, globalizace,… vzrůstající zájem a potřeba vzdělávání ve všech sférách společnosti (knowledge society) celoživotnost vzdělávání (učení): formální, neformální, informální vzdělávání po dobu celého života nová legislativa a dokumenty vzdělávací politiky, nové typy institucí: Bílá kniha, Zelená kniha, akreditace, lyceum, bakalářské studium,... zintenzivňující internacionalizace vzdělávání – instituce, aktéři, programy, standardy, hodnocení

Co ovlivňuje současné proměny jazyka pedagogiky? Proměny oboru (a vědy obecně) citlivější, komplexnější a specializovanější přístupy ke zkoumání vzdělávací reality specializace, nové discipliny: gerontopedagogika, andragogika, primární pedagogika, pedeutologie, školní pedagogika, školní etnografie, profesní vzdělávání,... interdisciplinarita, hraniční obory: školský management, vzdělávací politika, ekonomie vzdělávání, sociologie výchovy,... nové oblasti a témata výzkumů: kultura školy, klima školy, funkční gramotnost, sociální opory, podpůrné struktury, inkluze, exkluze, integrace, e-learning,... rozšiřování výzkumného pole pedagogiky: determinanty – procesy – efekty (kontext) aktéři: žák, student, edukand (?) učitel, pedagogický pracovník, vzdělavatel (?)

Co ovlivňuje současné proměny jazyka pedagogiky? rozšiřování metodologického aparátu, rozvoj metodologie kvalitativní, kvantitativní, interpretační: paradigma, model, indikátor, akční výzkum, peer-review, případová studie, orální historie, biografické příběhy, databáze,... Vlivy: mezinárodní komunikace a spolupráce, rozvoj srovnávací pedagogiky, mezinárodní výzkumné programy politika výzkumů globální aktéři (UNESCO, OECD, MMF, SB, RE, EU,...) ekonomika vzdělávání (lidské zdroje, kulturní kapitál, sociální kapitál, akontabilita,…)

Utváří se globální jazyk pedagogiky (Steiner-Khamsi, Groof, Bray aj.) jako rámec pojmové struktury a nová dimenze jazyka pedagogiky společné koncepty, definice a terminologie (dominance angličtiny) Komplexní pojmy globálního jazyka: edukace, učení, kurikulum, evaluace, funkční gramotnost, klíčové kompetence, spravedlnost, vzdělavatelé, vzdělávací politika (policy), vzdělávací standardy,... Upouští se od jednoznačných, univerzálních, hodnotově anonymních definic pojmů vytvářejí se sémantické sítě (kognitivní věda, informatika), které reflektují různé aspekty, tradice, paradigmatické a teoretické rámce, kulturní kontexty a roviny pojmu. Příklady z české pedagogiky: Janík a kol. (2007) Pedagogical Content Knowledge. Didaktická znalost obsahu. Rabušicová (2002). Gramotnost: Staré téma v novém pohledu. Pol et al. (2005). Kultura školy. Příspěvek k metodologii výzkumů.

Trendy kultivace jazyka pedagogiky Zpřesňování pojmů a exaktnost jejich výkladu je v komplexnosti a srozumitelnosti poskytnout orientaci v pluralitě paradigmat a teorií Výklad pojmů součást monografií, studií, výzkumných zpráv Reflektování konceptů, teoretických rámců, jejich proměny v čase, v závislosti na kontextu a v sítích vztahů, v nichž jsou pojmy generovány. Stanovení terminologické normy ideální cíl nekoresponduje s reálnými podmínkami a dynamickými procesy v oboru výkladové slovníky jsou zpravidla hlavní a frekventovaně využívaný zdroj terminologie

Trendy kultivace jazyka pedagogiky Specifickou roli v kultivaci jazyka pedagogiky plní slovníčky terminologie v dílčích oblastech a tématech, připojené k vědeckým monografiím, studijním a výzkumným zprávám, RVP, nebo vydávané separátně. Terminologickou kulturu a intergenerační přenos mohou ovlivnit publikace typu kompendií a vysokoškolských učebnic, které jsou určeny většímu počtu uživatelů, zejména studentům. Důležitou součástí kultivace jazyka pedagogiky jsou překladové slovníky, jejichž přínos nelze hledat v prostém převodu slov/termínů, nýbrž v překladu významů a různých kulturních kódů, umožňující srozumitelnou mezinárodní a interkulturní komunikaci a srovnatelnost terminologie. Autoritu v české pedagogice získaly zejména slovníky výkladové a překladové; připravuje se encyklopedie.

Glosáře a tezaury Méně jsou využívány glosáře a tezaury. Eurydice: European Glossary on Education Examination, Qualification and Titles (1999) Education and Institutions (2000) Teaching Staff (2001) Management, Monitoring and Support Staff (2005) Decision-making, Advisory, Operational and Regulatory Bodies in Higher Education (2007) Hesla: zachycují aktuální stav. Definice: víceaspektový výklad, kontext, příklady, průřezové odkazy Duální struktura abecední řazení národně specifických termínů summáře + odkazy na webové zdroje informací

Glosáře a tezaury TESE Tezaurus pro vzdělávací systémy v Evropě česká verze 2006 (pouze on-line) http:/www.eurydice.org/portal/page/portal/Eurydice/PubContents?pubid=051CS 17 mikrotezaurů/1378 deskriptorů 1111 nedeskriptorů 378 vysvětlujících poznámek A, Est, Fin, Fr, N (další jazyky budou doplňovány) Výhody: systematické pokrytí, aktualizace, uživatelsky přívětivý Zdroje: EET (1991, 1998); Cedefop, European Schoolnet (ICT), ERIC, UNESCO/IBE (1975, 1996) TESE - postup tvorby: klíčové pojmy -› deskriptory/nedeskriptory frekvence v textech (literatura, tezaury, encyklopedie, národní dokumenty)

TESE: Okruhy, mikrotezaury Obecné pojmy 1. Teorie výchovy a vzdělávání (Termíny vztahující se k výzkumu, vědě a ekonomice vzdělávání) Jednotky a systémy 2. Systémy vzdělávání 3. Vzdělávání osob se SVP 4. Vzdělávací politika a školská správa 5. Financování vzdělávání 6. Školy a výchovně vzdělávací zařízení 7. Obsah výchovy a vzdělávání Procesy 8. Výuka a učení (procesy a metodika) 9. Hodnocení a poradenství 10. Chování a osobnost Činitelé 11. Partneři ve výchově a vzdělávání 12. Evropská unie Nástroje 13. Informace, komunikace, statistiky Kontext 14. Politika, legislativa, veřejná správa 15. Sociální prostředí 16. Ekonomické prostředí 17. Jazyky Zeměpisné názvy, vlastní jména, zdroje informací

Kultivace jazyka české pedagogiky Výzva pro celou oborovou komunitu: systematicky a koordinovaně pečovat o jazyk pedagogiky věnovat zvýšenou pozornost terminologii (odstraňovat dublety, chybějící ekvivalenty k anglickým termínům, precizovat nepřesné výrazy)

Náměty, možné formy, akce založit diskusní fórum (web, rubrika v časopise) vytvořit stálou interdisciplinární skupinu event. metodologický seminář (obdoba terminologické komise MŠSR) zpracovat výzkumný projekt a pokusit se získat grant GAČR (SR: VEGA 1/8004/01) připravit k publikaci teoreticko-metodologickou studii základních pedagogických pojmů a termínů formulovat rámcová pravidla tvorby české pedagogické terminologie jako východisko pro kodifikaci pevnější konsenzuální normy významná role ČAPV

Děkuji za pozornost