Dějiny HUDBY Konzervatoř P. J. Vejvanovského kroměříž Zlínský kraj Název školy Konzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0433 Autor Mgr. Miloslav Bubeníček Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMu VY_32_INOVACE_DEH_0314 Stupeň a typ vzdělávání Střední odborné vzdělání v konzervatoři Vzdělávací oblast Společný odborný základ Vzdělávací obor 82-44-P/01 Hudba, 82-45-P/01 Zpěv Tematický okruh 14. Citolibští mistři Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, 16 – 19 let Anotace Výukový materiál určen k frontální prezentaci učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem. Vybavení, pomůcky Dataprojektor Klíčová slova Citoliby, kostel sv. Jakuba, skladatelé, hrabě Pachta Datum 10. ledna 2014– datum ověření ve výuce Konzervatoř P. J. Vejvanovského kroměříž Zlínský kraj
Anotace Text s názvem Citolibští mistři slouží jako pomocný text při výuce předmětu dějiny hudby na konzervatoři. Předpokládá se doplnění informací výkladem pedagoga, ale lze jej použít jako vstupní osnovu pro další samostudium studentů.
Citolibští mistři
Není zvykem, aby se na tak malém prostoru, jakým jistě Citoliby na Lounsku v 18. století byly, sešlo tolik mimořádných osobností, že můžeme hovořit o škole, o citolibských mistrech. Přitom objevení těchto pánů hudebníků, jejich významu pro vývoj evropské hudby v éře klasicismu, to je věc teprve nedávná. Zásluhu na tom má hudební skladatel Zdeněk Šesták, rodák z Citolib, který jako první uspořádal v roce 1949 první samostatný koncert z děl právě citolibských mistrů. Dnes je jejich hudba známá i v zahraničí a je na repertoáru renomovaných těles.
PhDr. Zdeněk Šesták (10. prosince 1925, Citoliby u Loun) hudba se doma pěstovala, otec byl amatérský violoncellista, matka zpívala v chrámovém sboru kompozici studoval n Pražské konzervatoři v letech 1945 – 1950 u Emila Hlobila a Miroslava Krejčího paralelně studoval muzikologii na FF UK v Praze u Josefa Huttera a Jana Němečka navštěvoval přednášky Jana Patočky o antické kultuře 1968 – 1969 byl dramaturgem v rozhlase 1991 -1992 přednášel religionalistiku na muzikologii FF UK je držitel vysokých státních vyznamenání za přínos kultuře je autorem symfonií, koncertů, vokální hudby, psal pro dětský sbor náhodně objevil Dlabačově slovníku českých umělců heslo Urtica (Kopřiva), dalším studiem rozkryl celou citolibskou skladatelskou školu.
1. PhDr. Zdeněk Šesták
Městys Citoliby se nachází v okrese Louny. Historie: z roku 1325 pochází první písemná zmínka, Jan Lucemburský potvrdil měšťanům jejich majetky v Citolibech na konci 14. století patřila velká část vesnice rodu Koldiců v polovině 15. století je uváděno panské sídlo v letech 1569 – 1630 patřily Citoliby rodině Hrušků z Března z Citolib vytvořili centrum panství, postavili renesanční zámek, faru a školu třicetiletá válka přivedla vesnici na pokraj existence
roku 1651 koupili Citoliby manželé Arnošt a Markéta Blandina Schützové z Leipoldsheimu rozvoj obce, připojili několik vesnic, centrum byly Citoliby založili bažantnici, postavili nový kostel sv. Jakuba, zrekonstruovali zámek, založili u něj okrasnou zahradu v roce 1720 získal citolibské panství rod Pachtů z Rájova dokončili úpravy, které začali Stützové Arnošt Karel Pachta založil zámeckou kapelu zaměstnal v ní několik hudebních skladatelů, to bylo jádro skladatelské školy z nejznámějších to byli J. Janoušek, J. A. Galina, J. N. Vent, J. Lokaj
druhým centrem byla škola, kde učili členové rodiny Kopřivů, také skladatelé třetím důležitým místem byl kostel sv. Jakuba, kde byl varhaníkem Karel Blažej Kopřiva roku 1797 prodal Arnošt Karel Pachta panství Jakubu Wimmerovi roku 1803 panství koupil kníže Josef Schwarzenberg, jemu panství patřilo až do pozemkové reformy v letech 1924 – 1925.
2. Citolibský zámek
Historie zámecké hudby v Citolibech tedy souvisí s aktivitami hraběte Arnošta Karla Pachty (1718 – 1803). V souvislosti s hudbou není tento rod neznámý, bratr Arnošta, Jan Josef měl tu čest ubytovat ve svém pražském paláci v roce 1787 Wolfganga Amadea Mozarta. V souvislosti se zakládáním kapely je třeba říci, že hrabě Pachta přijímal do dvorských služeb jen ty, kdo znali noty a dovedli hrát na hudební nástroj. Snahou bylo, aby v souboru hráli jen kvalitní hráči, ale také aby byli k dispozici také kvalitní skladatelé. Proto nadaným poddaným bylo umožněno studovat hudbu v Praze u významných skladatelů a pedagogů. Základy hudebního vzdělání získali hudebníci v citolibské škole u Václava Jana Kopřivy.
3. Citolibský kostel sv. Jakuba
Zámecká kapela v Citolibech ukončila svou činnost na konci 18 Zámecká kapela v Citolibech ukončila svou činnost na konci 18. století, kdy šlechtici v Čechách své hudební soubory v souvislosti s napoleonskými válkami rozpouštěli. Hudebním vzděláním v Citolibech prošlo mnoho hudebníků a skladatelů. Dnes se již hovoří jen o některých z nich, o těch, z našeho pohledu, nejlepších. Nabízí se otázka jak je možné, že v tak malé obci, kde dnes žije něco přes 1000 lidí, vzniklo tak významné centrum českého hudebního klasicismu Citolibský zámek zažil ještě jednu historickou chvíli: v roce 1813 byl v jeho prostorách zřízen lazaret pro raněné vojáky z bitvy u Chlumce, jen zde, na zámku, jich zemřelo asi 300.
Následující přehled zachycuje jen nejvýznamnější skladatele citolibské školy. Václav Jan Kopřiva (8. února 1708, Brloh u Loun – 7. června 1789, Citoliby) pocházel z rodiny mlynáře první hudební vzdělání získal od svého kmotra M. A. Kaliny hru na varhany a skladbu studoval u varhaníka v křížovnickém kostele sv. Františka v Praze Františka Josefa Dollhopfa v letech 1730 – 1788 byl kantorem citolibské školy a regenschorim v kostele sv. Jakuba dochoval se hudba duchovní: mše, pastorely, offertoria jeho Pastorální mše in D předjímá Rybovu mši Hej, mistře.
4. Podpis Václava Jana Kopřivy
Skladatelsky nejnadanějším hudebníkem citolibské školy byl Karel Blažej Kopřiva (9. února 1756, Citoliby – 15. května 1785, Citoliby) syn Václava Jana Kopřivy studoval hru na varhany a skladbu u Josefa Norberta Segera, varhaníka v Týnském chrámu v Praze byl zřejmě nejnadanější Segerův žák zemřel předčasně na tuberkulózu je autorem hudby duchovní nedochovalo se sedm symfonií z varhanní tvorby se dochovalo jen několik fug.
5. Autograf partu sólových houslí z Benedictus Mše e moll Karla Blažeje Kopřivy
Jan Adam Galina (13. prosince 1724, Citoliby – 5. ledna 1773, Citoliby) syn citolibského kantora Martina Antonína Kaliny žák Václava Jana Kopřivy v Citolibech nejprve byl kuchyňským písařem v roce 1750 převzal po zemřelém Janu Josefu Janouškovi funkci ředitele zámecké hudby dochovalo se několik symfonií melodika se inspiruje stavbou lidové písně.
Jan Nepomuk Vent (27. června 1745, Divice – 3. července 1801, Vídeň) do roku 1770 působil jako lokaj, houslista a hobojista v zámeckých službách v Citolibech uprchl do služeb Schwarzenbergů v Českém Krumlově a pak ve Vídni 1782 se stal členem císařské komorní hudby 1788 byl jmenován císařským dvorním hudebníkem skvěle hrál na anglický roh znal se s J. Haydnem a L. van Beethovenem i s W. A. Mozartem psal hudbu komorní a symfonickou, známé jsou jeho úpravy Mozartových skladeb a oper pro dechovou harmonii.
Jakub Lokaj (7. července 1752, Citoliby - ?) byl synem citolibského kováře žák J. V. Kopřivy zastával různá místa v rámci citolibského zámku pravděpodobně vystřídal J. A. Galinu ve funkci ředitele hudby místo úmrtí neznáme, po rozpuštění kapely asi působil jinde psal chrámovou hudbu: mše, moteta, Motetto pastorale in D Gloria in excelsis Deo je asi nejznámější, hrává se v předvánočním čase známý je Koncert C dur pro fagot a orchestr.
6. Part sólového tenoru v části Benedictus Jakuba Lokaje
Jan Jáchym Kopřiva (17. února 1754, Citoliby – 17 Jan Jáchym Kopřiva (17. února 1754, Citoliby – 17. srpna 1792, Citoliby) syn Jana Václav Kopřivy v roce 1778 nastoupil na místo citolibského kantora po svém otci po smrti svého bratra nastoupil na místo varhaníka a učitele hudby u hraběte Pachty autor chrámových skladeb jeho rukopisy jsou v Národním muzeu.
7. Citolibská škola
Doporučený poslech Ukázka chrámové hudby J. Lokaj: Koncert C dur pro fagot
Otázky k ověření znalostí Jaké byly v Citolibech požadavky pro přijetí do zámeckých služeb? Které instituce se v Citolibech zabývaly hudbou? Který hudební skladatel hudbu citolibských mistrů objevil?
Seznam vyobrazení PhDr. Zdeněk Šesták, http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1e/Zden%C4%9Bk_%C5%A0est%C3%A1k.jpg 10. 1. 2014 Citolibský zámek, http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f2/C%C3%ADtoliby_z%C3%A1mek.JPG 10. 1. 2014 Citolibský kostel sv. Jakuba, http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/84/C%C3%ADtoliby_kostel.jpg 10. 1. 2014 Podpis Václava Jana Kopřivy, http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/27/V%C3%A1clav_Jan_Kop%C5%99iva.jpg 10. 1. 2014
5. Autograf partu sólových houslí z Benedictus Mše e moll Karla Blažeje Kopřivy, http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/98/K.B.Kop%C5%99iva_Missa.jpg 10. 1. 2014 6. Part sólového tenoru v části Benedistus Jakuba Lokaje, http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bf/Lokaj_Missa.jpg 10. 1. 2014 7. Citolibská škola, http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7d/C%C3%ADtoliby_%C5%A1kola.jpg 10. 1. 2014
Doporučená literatura 1. Smolka, Jaroslav: Dějiny hudby, TOGGA, Praha 2001 2. Šafařík, Jiří: Dějiny hudby I., Votobia 2002 3. Šišková, Ingeborg: Dějiny hudby IV Klasicismus, Euromedia Group - Ikar, Praha 2012