Ekonomické postavení rodin s dětmi – mýty, fakta a reálné dopady Seminář Rodinná politika ve volebních programech 2009 PSP ČR, Praha, 14.9.2009 Ekonomické postavení rodin s dětmi – mýty, fakta a reálné dopady Solidarita a odpovědnost v rámci tří generací Ing. Otakar Hampl, Ph.D. Sdružení YMCA - Živá rodina

Důsledky současné situace – reálná hrozba demografické krize Česká republika má vyspělý sociální systém a rodinnou politiku Stát vynakládá nemalé prostředky ze svého rozpočtu Přesto však v evropském měřítku patříme k zemím s nejnižší porodností s nejrizikovějším výhledem veřejných financí Dluh státního rozpočtu již významně převýšil 1 bilion Kč Demografické zadlužení státu narostlo do výše 3,5 bilionu Kč S výhledem do roku 2030 až 2050 hrozí ČR vážný demografický problém spolu se zásadními dopady do veřejných financí – zejména v oblasti sociálního a zdravotního pojištění Současná finanční a ekonomická krize problémy veřejných financí vyostřila již nyní – je potřeba hledět ale i do budoucnosti

Celková populace podle věkových skupin – ČR, rok 2005 Zdroj: Populační databáze OSN

Celková populace podle věkových skupin – ČR, rok 2050 Zdroj: Populační databáze OSN

Míra závislosti osob v důchodovém věku (hranice 65 let) na osobách v produktivním věku (15 – 64 let) Prognózy PřF UK a CSÚ, Zdroj: Závěrečná zpráva Bezděkovy komise, Praha, 2005, Příloha: Demografický vývoj

Jediná udržitelná cesta k vyrovnaným státním financím Závěrečná zpráva Bezděkovy komise (Praha, 2005) - ve svém závěru shrnuje: Jakákoliv důchodová reforma je vždy pouze léčbou vnějších příznaků. Skutečnou léčbou důchodového i celého sociálního systému je pouze dlouhodobé a trvalé zvýšení porodnosti. Pokud by k prognózované demografické změně skutečně došlo, tak by se značně zvýšily náklady nejenom na důchodový systém, ale i na zdravotnictví a sociální služby. Podle zprávy by však především došlo k tak výrazným změnám ve struktuře společnosti, že „stará evropská“ společnost nebude schopna obstát v globální konkurenci a začne zanikat…“ Národ bez dětí je národem bez budoucnosti.

Fatální selhání trhu – nebo důsledky státní politiky ??? Liberální ekonomové umí vysvětlit vysokou porodnost v ekonomicky málo rozvinutých zemích Nízké náklady na výchovu dětí Neexistence systémů sociálního zabezpečení (děti jako jediná možnost zajištění na stáří) Ekonomové umí rovněž vysvětlit pokles porodnosti ve vyspělých zemích Vysoké náklady na výchovu dětí – zejména na vzdělání Vysoké náklady obětované příležitosti – pracovní kariéra, životní styl Jak si ale na bázi těchto liberálních tržních principů vyrovnávání nabídky a poptávky vysvětlit skutečnost, že v rozvinutých západních zemích v posledních desetiletích poklesla porodnost hluboko až pod samotnou hranici vyrovnané reprodukce obyvatelstva … ?

Fatální selhání trhu – nebo důsledky státní politiky ??? Současný přístup státu s rodinou vlastně dosud nepočítá jako s rovnoprávným ekonomickým subjektem. Domácnosti rodin s dětmi sice mají „dodat na trh“ potřebnou pracovní sílu a lidský kapitál, ale jak se to stane, zůstává jakousi „externalitou“ (Mlčoch, 2009), jejíž náklady stát daňově vůbec nezohledňuje výnosy následně přerozdělí na důchodech v rámci systému sociálního pojištění. Současné (nízké a nákladům zcela neodpovídající) daňové slevy na dítě jsou přitom paradoxně prezentovány jako určitá forma „sociálních dávek“ nebo „zvýhodnění rodin“.

V zemi, kde se rodí málo dětí, je něco zásadně špatně Na tento vývoj upozorňuje rovněž Národní zpráva o rodině (MPSV, 2004), kde se uvádí, že: „Postindustriální epocha spolu se vznikem sociálního státu vytvořila prostředí velmi znevýhodňující rodinu …“ „Význam dětí v rámci mezigenerační solidarity jako investice pro hmotné existenciální zajištění ve stáří byl omezen systémem sociální péče a důchodového pojištění, které eliminovalo bezprostřední závislost na dětech.“ „Tvorba lidského kapitálu a plnění dalších funkcí rodiny nejsou materiálně a finančně oceněny, což při ztrátě přímého materiálního nebo finančního užitku z dětí výrazně znevýhodňuje rodiny s dětmi vůči ostatnímu obyvatelstvu“.

Výsledek - nevýhoda pro rodiny s dětmi i pro stát Národní zpráva o rodině dále přiznává: „V této situaci se proto jeví zcela přirozeně jako materiálně výrazně výhodnější náhradní formy života bez dětí.“ Dobrovolně bezdětní „singles“ dnes tvoří již více než třetinu v rámci populačních ročníků „Tento stav je dlouhodobě nepříznivý, neboť jeho následkem je pokles porodnosti a dokonce úbytek populace.“ „Narůstající náklady spojené s výkonem (jinak) přirozených funkcí rodiny - současně zvyšují nároky na náhradní výkon těchto funkcí státem.“

Národní koncepce rodinné politiky (MPSV, 2005) „Rodina je prostorem, ve kterém dochází k formování osobnosti člověka, prostorem tvorby lidského kapitálu, výchovy a růstu budoucích generací. „Na její prosperitě závisí rozvoj státu, rozvoj kulturní, sociální i ekonomický…“ „…státní politika musí více zohledňovat zvyšující se hodnotu ušlých příležitostí spojenou s péčí a výchovou dětí.“

Mýtus, že při jednotné sazbě všichni platí stejné daně a odvody Míra zdanění ekonomických procesů domácnosti – znevýhodnění nákladů na děti Osobní spotřeba statků a služeb Zdanění a odvody v plné výši Lidský kapitál Lidský kapitál Sleva na dani pouze 10 680 Kč Hmotný a nehmotný kapitál firem Odpočty z daňového základu ve výši reprodukčních nákladů Mýtus, že při jednotné sazbě všichni platí stejné daně a odvody Skutečnost je jiná – rodiny s dětmi platí více – protože investují do lidského kapitálu a nemohou si odečíst tyto investice ze základu pro výpočet daně a odvodů sociálního pojištění

Skryté přerozdělení výnosů z investic do lidského kapitálu v současném důchodovém systému Odvody do průběžného důchodového systému - PAYG Příjem z průběžného důchodového systému - PAYG Rodiny s dětmi Výnos z investice jejich rodičů Tonda a Marie nyní Tonda a Marie v důchodu Dospělé děti Investice do průběžného důchodového systému - PAYG Investice do dětí Děti dospělých dětí Odvody do průběžného důchodového systému - PAYG Bezdětní - singles Výnos z investice jejich rodičů Příjem z průběžného důchodového systému - PAYG Karel a Věra nyní Karel a Věra v důchodu Demografické Zadlužení Individuální úspora z neobnovené investice do lidského kapitálu Spotřeba Skryté přerozdělení výnosu z investice do lidského kapitálu

Vyčíslení nákladů na výživu a výchovu dětí podle výsledků statistických šetření ČSÚ Výše nákladů děti je dána příjmovou situací rodiny Mýtus, že náklady na dítě činí zlomek nákladů na dospělého Skutečnost je jiná - náklady na dítě se nijak výrazně neodlišují od výdajů na dospělého člena domácnosti. V závislosti na věku dítěte mohou být dokonce o něco vyšší Uvedený mýtus se však stále promítá do reálné politiky Daňová sleva na poplatníka 24 840 Kč Daňové zvýhodnění na dítě 10 680 Kč Navíc u dospělého skutečné náklady na reprodukci lidského kapitálu představují pouze malou část všech výdajů – zbytek je spotřeba Náklady na dítě je naopak nutno celé zahrnout do investice

Spravedlivé řešení – zdanit pouze spotřebu dospělých členů domácnosti Narovnání těchto tržních deformací znamená umožnit odečet investic do lidského kapitálu ze základu pro výpočet daně a odvodů sociálního pojištění Příklad výpočtu: Roční hrubý příjem rodiny (2 rodiče + 4 děti) = 480 000 Kč Náklady na výchovu a výživu dětí lze stanovit jako podíl příjmů domácnosti na osobu vynásobený počtem dětí v rodině Příjem na jednoho člena rodiny: 480 000 / 6 = 80 000 Odečet základu: 4 x 80 000 = 320 000 Kč Výsledný základ pro výpočet daně a odvodů sociálního pojištění rodiny: 480 000 - 320 000 = 160 000 Kč

Ztráta rodiny z investice do dětí za dobu reprodukce – 24 let Pro průměrnou domácnost se 3 a více dětmi - tedy s počtem dětí, který zajišťuje prostou reprodukci obyvatelstva Hrubá investice do lidského kapitálu za dobu jeho reprodukce činí zhruba 7,5 mil. Kč. Přitom pouze celková ztráta ze zdanění a odvodu sociálního pojištění za tuto dobu tak dosáhne cca 2,9 mil. Kč. Za to by si domácnost pořídila dva menší rodinné domky = + Za to by si domácnost pořídila jeden menší rodinný domek nebo vlastní byt =

Příjmová situace rodin s dětmi Mýtus - více dětí se rodí především v ekonomicky a sociálně slabších rodinách Skutečnost je jiná - celkový příjem domácností z ekonomických aktivit je v průměru vyšší u rodin s více dětmi Příjem na člena rodiny ale dramaticky klesá s každým narozeným dítětem Při narození prvního dítěte klesne o 1/3 oproti bezdětnému stavu při druhém na 1/2 (tj. o 2/4) a při čtvrtém dítěti až na 1/3 (tj. o 4/6) Klesá rovněž podíl luxusního zboží, zahraničních dovolených i možnost akumulace majetku k zajištění na stáří

Srovnání příjmové situace rodin s více dětmi Alarmující rovněž je, že výše příjmů na jednoho člena domácnosti v rodinách se třemi a více dětmi - tedy s počtem dětí, který zajišťuje prostou reprodukci obyvatelstva - je dokonce dlouhodobě (horizont posledních 20let) nižší než výše příjmů na jednoho člena domácnosti důchodců V roce 2008 činil tento poměr pouhých 78% čistých příjmů na osobu ve srovnání s domácnostmi důchodců Nejohroženější skupinou jsou tedy překvapivě rodiny s takovým počtem dětí – který zajišťuje prostou reprodukci obyvatelstva Zároveň se ukazuje, že porovnávat výši průměrného důchodu s výší průměrné mzdy je značně zavádějící

Vliv ztráty ze zdanění a odvodu po započtení a dávek SSP na jedno dítě Vlastní investice domácnosti na jedno nezaopatřené dítě Zisk (Ztráta) ze zdanění a odvodu sociálního pojištění po započtení SSP na jedno dítě Počet nezaopatřených dětí na jednu domácnost 363 132 1,58 1,17 202 586 0,75 163 833 138 070 120 797 0,48 93 791 77 899 0,36 0,33 0,34 0,34 50 515 102 527 0,25 110 904 3 726 0,20 -17 187 -29 720 -34 193 -44 335 -45 826 -59 881 -71 718 -86 692 -162 297 nejnižších 10% druhých 10% třetích 10% čtvrtých 10% pátých 10% šestých 10% sedmých 10% osmých 10% devátých 10% nejvyšších 10% Modelový výpočet, výchozí zdroj: decilové rozdělení domácností podle čistých peněžních příjmů na osobu, Statistika rodinných účtů 2006, ČSÚ

Dávky SSP nemohou kompenzovat daňové znevýhodnění rodin Z předchozího grafu je zřejmé, že dávky státní sociální podpory (SSP) jsou určené pro podporu rodin s nejnižšími příjmy nemohou v žádném případě kompenzovat ztrátu, která rodinám s dětmi vzniká znevýhodňujícím přístupem státu k investicím do lidského kapitálu. Od nižší střední až po vyšší příjmové skupiny, proto klesá porodnost na víceméně konstantní a přitom velmi nízkou hodnotu. Mýtus, že bezdětní doplácejí na rodiny s dětmi Skutečnost je jiná – rodiny s dětmi (s výjimkou těch nejchudších) platí výrazně více i po započtení dávek státní sociální podpory

Základní strategie domácností pro zajištěné stáří nyní: v důchodovém věku: Dospělé děti Děti Investice do lidského kapitálu Výnos z investice do lidského kapitálu Investice do kapitálu firem Výnos z investice do kapitálu firem Spoření – např. ve fondech Naspořené prostředky + výnos ? Spotřeba Spotřeba žádné zdroje nevytvořila

Mýtus průběžného důchodového systému Mýtus průběžného důchodového systému - vytváření iluze, že si lidé v rámci tohoto systému platí na svůj budoucí důchod Skutečnost je ale jiná V organizační rovině - je v podstatě veškerý objem příjmů průběžného důchodového systému ihned rozdělen mezi stávající důchodce Ekonomicky - se jedná o splácení části výnosu z investice rodičů do lidského kapitálu prostřednictvím důchodového systému Aby si kromě toho každý zajistil i svůj budoucí důchodový příjem – musí také do tohoto systému investovat Investicí do budoucích příjmů průběžného systému jsou děti

Vzájemná mezigenerační solidarita a odpovědnost Mýtus, že mezigenerační solidarita se týká jen dvou generací – aktivně činných obyvatel a penzistů Skutečnost je jiná – mezigenerační solidarita musí zahrnovat všechny tři základní generace ve společnosti – generaci aktivně činných, penzistů i dětí (které se na své povolání teprve připravují) Je nezbytné obnovit a opět zdůvěryhodnit mezigenerační smlouvu – a zahrnout do ní i děti Je tu ale zásadní problém - jeden z partnerů této smlouvy se nemůže svými volebními hlasy účastnit na jejím uzavření – jsou to děti Nezbývá, než apelovat na odpovědnost zbylých dvou generací

Řešení důchodového systému založené na dvou povinných pilířích Odvody do průběžného důchodového systému - PAYG Příjem z průběžného důchodového systému - PAYG Rodiny s dětmi Výnos z investice jejich rodičů Tonda a Marie nyní Tonda a Marie v důchodu Dospělé děti I. Pilíř Investice do průběžného důchodového systému - PAYG Děti Děti dospělých dětí Odvody do průběžného důchodového systému - PAYG Bezdětní - singles Výnos z investice jejich rodičů Naspořené prostředky ve fondech - FF Příjem z naspořených prostředků v důchodových fondech - FF Karel a Věra nyní Karel a Věra v důchodu II. Pilíř Spoření prostřednictvím důchodových fondů - FF

Nejčastější námitky – sociální inženýrství a bezdětní Námitka – Návrhům řešení je vytýkáno sociální inženýrství Vypořádání Už současný systém je zatížen tak velkým přerozdělováním – že bychom jej mohli považovat za jistou formu sociálního inženýrství Navrhovaný princip naopak toto přerozdělování snižuje a je cestou k narovnání přirozených ekonomických vztahů, které jsou nynějším systémem vážně narušeny Námitka – Co bezdětní, kteří například děti mít nemohou ? Skutečným rodičem není ten, kdo dítě zplodí, ale kdo se o něj skutečně stará – je potřeba mimo jiné zpružnit systém adopcí Je nutné rovněž respektovat rozhodnutí každého, který nachází povolání v jiném způsobu života a přijímá za něj odpovědnost Stát by ale měl přestat znevýhodňovat rodiny za to, že mají děti

Rekapitulace návrhu spravedlivého řešení Rodina s dětmi je jeden ekonomický celek Výživa, výchova a vzdělání dětí je investice Narovnání přirozených ekonomických vztahů znamená umožnit odečet investic do lidského kapitálu ze základu pro výpočet daně a odvodů sociálního pojištění odstranit nespravedlnosti současného důchodového systému zavedením systému založeného na dvou povinných pilířích Případná nedostatečnost příjmů v rodinách musí být řešena standardními nástroji sociální podpory a pomoci Zároveň je nutné o těchto poznatcích informovat veřejnost Rodiny s dětmi by již neměly dále platit vyšší daně a odvody než bezdětní Stát by již neměl nadále vytvářet podmínky pro nesolidární využívání důchodového systému bezdětnými

Cílový návrh na opatření systémového charakteru – vzhledem k ekonomické krizi budou ale dočasně nutné určité dílčí kroky Cílově umožnit odečet investic do lidského kapitálu ze základu pro výpočet daně zdrojem může být např. snížení daňové slevy na poplatníka nebo zvýšení DPH zvýší poptávku a sníží dopady ekonomické krize - mnohonásobný efekt při použití i v ostatních státech EU, na rozdíl od šrotovného se jedná o systémové opatření Zahájit postupné zavádění odečtu investic do lidského kapitálu ze základu pro výpočet odvodů sociálního pojištění - rozložit postupně do horizontu delšího přechodného období rovněž se jedná i o systémové opatření proti dopadům finanční krize s účinným dopadem do zvýšení poptávky Zavést systém důchodového pojištění založený na dvou povinných pilířích, se zachováním třetího dobrovolného pilíře státem podporovaného důchodového spoření Umožnit převod významné části z odvodů do průběžného systému sociálního pojištění vlastním rodičům

Skutečnou reformu je ale potřeba zahájit rychle – krizová opatření nemohou být výmluvou Mýtus, že současný stav nás nic nestojí Skutečnost je jiná - skryté náklady současného blahobytu nesou na svých bedrech především rodiny s dětmi. Reagují na to nižší porodností, což je normální reakce Reforma je nezbytná, jde jen o to, aby jejich náklady a výnosy byly rozloženy spravedlivě na bedra všech občanů