Testování v LTEA

Logotest – E. Lukasová Logotest hodnotí smysl života jako přítomné prožívání smyslu. 1986, 1000 osob na vídeňských ulicích bylo osloveno s otázkou: „Mohla(a) byste mi říci, zda je něco pro vás osobně tak hodnotné, abyste mohl (a) říci, že to dává Vašemu životu smysl?“

Logotest – E. Lukasová 515 osob – kladně, podle odpovědí rozlišeno 9 skupin – 9 položek 1. části textu: *vlastní blaho (majetek, prospěch, příjemný život), *sebeuskutečnění (získávání identity, úcty, úspěchu), *rodiny,* povolání, *společenství, *zájmu, *zážitku, *služby přesvědčení a *životní strasti (zápas s nemocí, sebeuchování, smíření)

Logotest – E. Lukasová Druhá část testu zjišťuje existenciální frustraci (Lukasová zde vychází z účinků existenciální frustrace z „blíže neurčené literatury“. Jedná se o agresi, regresi, přehnanou kompenzaci, útěk, racionální zvládání, neuróza, deprese. Třetí část líčí tři osudy, přičemž je předem dáno, že nejlepší naplnění smyslu má ten, kdo se dokázal přizpůsobit..

Logotest – E. Lukasová Výsledky ukázaly, že spíše než „úspěch v životě“ viděli „smysl“ lidé zdraví (3/4 naplnění smyslu, ¼ existencionální prázdnota). To odpovídá V. Franklovi, který tvrdí, že naplnění smyslu není paralelou úspěchu v životě. (noodynamická míra zdravého člověka 2/3 úspěchu, ¾ naplnění smyslu) S mírou naplnění smyslu klesá počet frustrace a zlepšuje se psychohygiena

Logotest E. Lukasové Naplnění smyslu Neúspěch Úspěch Zoufalství

Purpose in life – PIL Crumbaugha a Maholicka (1964, 1981) Zjišťuje „existenciální prázdnotu“ – ta nastává tehdy, když člověk nemůže v životě najít takový smysl a účel, který dává jeho životu prožitek jedinečné identity“. Test má 20 položek, o jejich operacionalizovaném původu autoři neinformují. Měří postoj ke smyslu: 11 položek zkoumá náladu, 3 položky zjišťující cíle člověka. Standardizace provedena na 1000 osobách. Výsledky nezávisí na věku, pohlaví, postavení, zdraví – stálá korelace s depresí. Podle Dycka test kopíruje test depresi.

Purpose in life – PIL Crumbaugha a Maholicka (1964, 1981) PIL rozlišuje mezi zdravými a nemocnými lidmi. Nejvyšší hodnoty vykazovaly úspěšní podnikatelé a zaměstnanci. Univerzitní studenti naopak průměrných hodnot. Je zajímavé, že schizofreničtí pacienti mají výrazně lepší výsledky než neurotičtí. PIL tedy postihuje aktivní, citově vyrovnaný, cílevědomý, pozitivně zaměřený životní styl, hodnotami jsou iniciativa, úspěšnost a připravenost na smrt jsou testovány jako smysluplné Stejně jako Logotest je založen na na apriorní definici smyslu..

ESK – A. Längle Jedná se o sebeposuzovací dotazník Test měří kompetenci osoby zacházet se sebou a se světem neboli schopnost člověka k existenci – uplatňovat se jako sub-jekt. Člověk má být sám sebou ve své opravdovosti a jedinečnosti. Měří vnitřní otevřenost člověka vůči sobě a světu. Skore testu ukazuje rozvinutí jednotlivých schopností v životě a potenci do budoucna. To i v případě, je-li duchovně nebo duševně nemocen.

ESK – A. Längle Nejde o subjektivní a aktuální prožívání smyslu, ale o schopnosti: zda člověk dokáže vnímat úkoly, zda se jimi cítí osloven, zda se pro ně umí rozhodnout a zasadit se o ně. Test je abstraktnější a poněkud obtížnější. Metoda uchopení smyslu vychází z praktických zkušeností Längleho s pacienty + důkladné rozpracování Franklova konceptu + operacionalizace pojmů.

ESK – A. Längle Účel testu – metoda zkoumání smyslu nezávisle na teoretickém přístupu příspěvek k teoretické rozpravě o existenciální analýze a logoterapii jako metoda výzkumu v nozoologii a psychopatologii nezávisle na teoretickém přístupu Smysl je chápán jako „možnost na pozadí skutečnosti.“ Nozologie – nauka o třídění nemocí

ESK – A. Längle Skutečnostní povaha smyslu – dannosti reálného života (psycho- fyziologicko-duševně-duchovní) a možnosti – neuskutečněné, ale reálné způsoby jednání - sebeodstup Výhled do budoucna, volnost, tvořivost, prostor,. Ponechávají člověku svobodu Podle Frankla „smysl bytí naplňujeme – své bytí naplňujeme smyslem, vždy tím, že uskutečňujeme hodnoty“ - tedy „metodou uchopení smyslu“ je cit pro hodnotu, emocionalita Frankl: „Být člověkem znamená odpovídat na otázky života, žít s nejistotou“, logoterapii přisuzuje vlastnost – odpovědnost  

ESK – A. Längle K existenciálnímu smyslu patří vedle kognitivních a emočních pochodů také uskutečnění toho, co člověk zamýšlí. Cenou, kterou přitom při naplnění smyslu vsází, je on sám – odměnou je naplněné bytí

ESK – A. Längle Smysluplné, správné, příjemné Příjemné Nepříjemné Smysluprázdné, nesprávné, zlé ---------------- Dynamika je odlišná, co je na duševní úrovni příjemné, nemusí být na duchovní rovině smysluplné a už vůbec ne etické!

Metoda uchopení smyslu podle Längleho Krok v jednání Psychická funkce Existenciální výkon 1. Vnímání skutečnosti Poznání – získání informace Sebeodstup (SO) 2. Vycítění hodnoty Cítění – blízkost, vcítění se Sebepřesah (SP) 3. Volba činu Rozhodování – postoj, odhodlanost k jednání, vstup do děje vlastním bytím Svoboda (SV) 4. Vykonání smyslu Uskutečňování – existence, smysl, vydání se Odpovědnost (OD)

Být člověkem znamená žít s nejistotou Žít znamená odpovídat na otázky života