Projekt „Environmentální výchova ve školních úlohách, experimentech a exkurzích“

Havrdová, Štěrba, Lacinová

Co to vůbec je invazní druh… ? Druh, který je na daném místě nepůvodní Nekontrolovatelně se šíří Vytlačuje původní druhy (mnohdy druh kvůli nim na dané lokalitě úplně zmizí) Snižují biodiverzitu

Jak se druh stane invazním? Invazním druhem se může stát úplně jakákoli rostlina či živočich Stačí k tomu vhodný biotop, ve kterém se druh může rozšiřovat Jeden druh může být na jednom kontinentu vzácným a neobvyklým, na kontinentu jiném může rozvracet celé ekosystémy

Invaze nebo expanze? Ne každý druh musí být na dané lokalitě invazní Rozdíl mezi invazí a expanzí je prostý. Invazní druhy jsou druhy zavlečené – nepůvodní, kdežto expanzivní druhy jsou na daném místě původní Typickým příkladem expanzivních rostlin pro ČR je třtina křovištní nebo kopřiva dvoudomá

Třtina křovištní

Původní či nepůvodní? Druhy rozdělujeme na dvě skupiny: Archeofyty a Neofyty Archeofyty jsou ty druhy, které se na dané území dostali před rokem 1492 (tj. před objevením Ameriky) Neofyty jsou naopak ty, co se rozšířily později Neofyty dále můžeme dělit do tří kategorií (nepůvodní (= zavlečené), naturalizované (= zdomácnělé), invazní)

Teď nějaké ty příklady..

Invaze králíka divokého v Austrálii

Přivezen poprvé v roce 1788 Během 19. století se nekontrolovatelně rozšířil Spásá veškerou vegetaci (krajina se mění v poušť), konkuruje původním druhům -> vymírají Při pokusech o likvidaci byly do Austrálie dovezené kočky a lišky, které se později taktéž rapidně rozšířily a začaly konkurovat ostatním druhům Další pokus o vyhubení – virus myxomatóza

Invaze králíka divokého v Austrálii

bojga hnědá, Guam

Během 50. let minulého století se několik jedinců (možná jediná oplozená samička) dostalo válečnou lodí na ostrov Guam (Tichomoří) Ostrov do té doby bez predátorů -> pro bojgu ideální prostředí -> enormně se šíří Díky ní vyhynulo již 10 (ze 13) původních ptačích druhů, v ohrožení i savci Časté výpadky proudu na ostrově – šplhají na stožáry, vnikají do transformátorů

Harmonia axyridis

Původem z východní Asie V 80. letech byla vysazena v S. Americe jako přirozený nepřítel zemědělských škůdců V Evropě poprvé vysazen počátkem 21. st. v Německu a Beneluxu – postupem času se začala nekontrolovatelně šířit do volné přírody celé Evropy Dravější než naše původní slunéčko sedmitečné – mimo mšic požírá i jeho larvy -> vytlačuje ho

Norek americký

- původem ze Severní Ameriky - ve 20. letech 20. století dovezen do Evropy do kožešinových farem -> po revoluci zájem o kožešiny slábnul, farmy se rušily -> hromadně vypouštěli norky do volné přírody (nebo utíkali sami) -> masově se šíří volnou přírodou - z naší přírody vytlačil původního norka evropského, konkuruje i vydře - nemá u nás přirozeného nepřítele - největší hrozbou – „vyluxuje“ potok - trdliště (=místa ke tření) chráněných raků, obojživelníky..

Norek americký

Rostliny

křídlatky

Křídlatka japonská Původní v Číně, Japonsku, na Tchaj-wanu v okolí řek Okolo roku 1840 ji do Evropy přivezl významný holandský botanik Phillippe von Siebold – pěstoval ji a prodával na okrasu -> ze zahrádek se šířila do volné přírody Přivezl jen samičího jedince -> rostlina se nešíří pohlavně, ale má dlouhé a rychle regenerující oddenky Spolu s křídlatkou sachalinskou a křídlatkou českou (kříženec, který vznikl na území ČR) nejobávanější invazní rostlina Evropy Vytlačuje původní vegetaci, zarůstá rumiště

Bolševník velkolepý

Původem z Kavkazu Do Evropy zavlečen jako okrasná rostlina (viz. příběh na posteru) Je schopný osídlit takřka každé stanoviště Obsahuje látky (fototoxické furanokumariny), které při UV záření – ve dne dráždí pokožku a způsobují puchýře Vytlačuje veškerou vegetaci – neprostupnost světla

Poleptání toxiny

Bolševník velkolepý

netýkavky Malokvětá Žlaznatá

Netýkavky Původem z Himalájí Od 19. století se začaly šířit do Evropy jako okrasné a medonosné rostliny Osidlují stinná a vlhká místa (často břehy toků), kde vytlačují původní vegetaci, mimo jiné i v ČR původní netýkavku nedůtklivou

třezalka tečkovaná, S. Amerika

V Evropě zcela běžný druh, v Severní Americe se nekontrolovatelně šíří mění druhové složení prérií, což má velké ekologické, ale i ekonomické důsledky

třezalka tečkovaná

trnovník akát

Původem ze S. Ameriky a Mexika Do Evropy dovezen počátkem 17. století francouzským botanikem Jeanem Robinem (podle něj odvozeno rodové jméno akátu - Robinia) V 19. století se hojně začal vysazovat na písčitých a skalnatých plochách (díky hlízkovitým bakteriím na kořenech dokáže osídlit i na živiny chudé půdy), kde začal vytlačovat původní mnohdy cennou vegetaci

Co všechno invaze (mimo jiné) může způsobit? S invazními druhy se na nová stanoviště dostávají také nové druhy nemocí, vůči kterým nejsou původní druhy imunní Asi nejznámějším případem je PTAČÍ MALÁRIE, která se dostala s prvními Evropany na Hawai. Do té doby na Hawai nebyli žádní komáři a proto pro ptactvo byla nemoc zcela neznámou. Ptačí malárie způsobila, že velká část havajských pěvců – šatovníků vyhynula

šatovník

Jde proti invazi bojovat? Odpověď na tuto otázku se druh od druhu liší, avšak povětšinou zní NE. Mnohdy člověk s dobrými úmysly vysadí v daném místě přirozené predátory, kteří mají invazní druh likvidovat a výsledkem toho je další přemnožení nově vysazeného druhu. Dobrým příkladem je například umělé vysazování koček a lišek v Austrálii, kvůli boji s invazními králíky či umělé vysazování promyk na Hawai kvůli potkanům. Často je do boje proti invazi investováno spoustu peněz a výsledek je nulový. Když už invaze jednou začne, málokdy se jí podaří zastavit.