Lexikální sémantika Jan Radimský

Literatura k tématu Ježek Elisabetta, Lessico. Classi di parole, stutture, combinazioni. Bologna, Mulino, 2005, kap. II, III a V. Dardano M. – Trifone P., Nuova grammatica dell’italiano..., p. 22-32. ...

Lexikální informace (informazione lessicale) Každá lexikální jednotka nese balík „informací“ – spojených s její formou a významem (cf. Saussurovský bilaterální model znaku). Tímto souborem informací se zabývá lexikální sémantika. Lexikální informace jsou strukturovány: význam (significato) – nejdůležitější pro sémantiku fonologická struktura morfologická struktura lexikální třída (slovní druh) argumentová struktura aspektová struktura

Význam a jeho typy Významy slov jsou dále strukturovány: význam lexikální vs. gramatický u lexikálního významu odlišujeme: denotaci a konotaci

Význam lexikální vs. gramatický Lex. = nese vlastní obsah sdělení; Gram. = ukazuje vztahy mezi slovy, jejich funkce. Odpovídá také dělení slov na autosémantika (parole lessicali / piene) a synsémantika (parole grammaticali / vuote) La mattina prendo il caffè al bar. mattina prendo caffè bar la il al Bez synsémantik je sdělení srozumitelné (relativně), bez autosémantik nikoli. Synsémantika = uzavřená třída; autosémantika = otevřená třída Může docházet ke gramatikalizaci: lat. mens, mentis f. > it. sufix –mente (chiaramente)

Synsémantika a autosémantika Korespondence lex. /gram. významu se slovními druhy není dokonalá, nepřekrývá se autosém.: N, A, V synsém.: Art., Pron. Ale jiné slovní druhy jsou rozdělené: Prep. a, da, di, per, in sopra, sotto, prima di, davanti a Adv. non domani, qui, velocemente, tardi Také „pomocná slovesa“ jsou synsémantika... V autosémantikách najdeme i významy gramatické ragazza – f., sg. parto – 1.sg.ind.prés. Lex. – gram. význam není inherentně jiným typem významu. Záleží na způsobu, jak jej daný jazyk kodifikuje. Stejný význam může být vyjádřen lexikálně i gramaticky: avvocatessa – donna avvocato

Denotace a konotace Slova (mimo proprií) označují (=denotují) nikoli věci, ale třídy věcí non mi piace il pesce = nemám rád všechny prvky třídy „ryba“ Luca è una persona cortese = jeden konkrétní Luca (ne všechny osoby jménem „Luca“) Slova mohou mít více významů. perla: queste perle sono vere ti racconto l’ultima perla dei miei allievi Venezia è la perla dell’Adriatico Denotační význam = tyto objektivní významy

Konotace Přidává k základnímu (denotačnímu) významu nějakou vedlejší vlastnost emotivní postoj mluvčího ke obsahu: madre – mamma, omosessuale – finocchio stylistickou rovinu v závislosti na komunikační situaci: bicicletta – bici, fanciullo – bambino Uvedená slova mají stejnou denotaci, liší se konotací

Další složky lexikální informace fonetická a grafická struktura lexikálně-morfologická struktura (slova jednoduchá – konstruovaná...) gramaticky-morfologická struktura (informace o flektivní třídě – it. rosa = nesklonné adj.) lexikální třída: příslušnost ke slovnímu druhu není vždy jednoznačné: ho preso un treno veloce vs. questo treno va veloce. tři možné koncepce (EJ, 52-53): slovo patří k různým kategoriím – obtížné pro izolační jazyky slovo má základní kategorii (default), ale v důsledku konverze může přejít i k jiné kategorii slovo nenese kategoriální informaci, získává ji až z kontextu (podle použití) – příliš radikální

...a u predikátů: Predikáty = slova označující děj / stav (typicky slovesa, také dějová jména, adjektiva) – vyžadují přítomnost argumentů, jinak je význam neúplný amazzare – q. + q. Mají argumentovou strukturu (valenční, intenční pole) – viz. morfosyntax Mají aspektovou strukturu – podle typu významu. Tzv. „lexikální aspekt“ (Z. Vendler a násl.) Např.: akční – děj je záměrnou činností agensu (cf. zabil ho úmyslně vs. *kniha spadla úmyslně) stavový – děj nezáměrný, trvá, nemění se v průběhu času mutační – implikuje v sématické struktuře změnu (zavřel dveře – dveře jsou zavřené = výsledek děje) telický – končí dosažením přirozené hranice ...

Význam a kontext V přirozeném jazyce je silná tendence k polysémii – proto je obtížné říci, co slovo „znamená“ izolovaně. cibo caloroso – saluto caloroso pioggia battente – i battenti dell’armadio Význam slova se aktualizuje v kontextu – teprve tak má smysl o něm hovořit.

Polysémie, homonymie Polysémie = jedno slovo má více významů: collo krk – hrdlo láhve – límec... Jedná se stále o 1 slovo – je tu souvislost synchronní (podobnost významů: metafora, metonymie) i diachronní (slovo má identickou etymologii). Homonymie: náhodná podobnost formy miglio – míle; proso / jáhly Homonyma nemívají stejnou etymologii (diachronně) a významy spolu nesouvisejí

Typické příklady polysémie EJ - 63

Významové vztahy mezi slovy Slova existují ve vztazích syntagmatických a paradigmatických Pro lexikální sémantiku jsou zajímavé vztahy paradigmatické, mezi slovy různých tříd: libro – libreria – biblioteca – volume – capitolo – pagina – consultare – scrittore – carta – indice – editore... – na základě nejrůznějších typů asociací ale zejm. mezi slovy stejné třídy – toto jsou skutečně paradigmatické vztahy, protože se daná slova mohou vyskytnout ve stejné pozici: libro – volume – romanzo...

Hlavní typy významových vztahů Hyperonyma – hyponyma Meronyma – holonyma Synonyma, kvazisynonyma Antonyma, konverzní výrazy

Iponimia - iperonimia Vzájemná inkluze: hyperonymum je nadřazené X je Y, ale Y není X un fuoristrada è una macchina – una macchina non è un fuoristrada Hyponymym má stejné významové jádro + nějakou specifikaci macchina = veicolo + a motore, a 4 ruote camminare = muoversi + a piedi abbottonare = chiudere + con bottoni Hierarchizace může být komplexní (hyperonymum je hyponymem dalšího slova): fuoristrada – macchina – veicolo...; muoversi – camminare – zoppicare Další testy N: X je typem Y un fuoristrada è un tipo di macchina V: X je Y zvláštním způsobem correre è muoversi in un modo particolare Hyponymie – hyperonymie je typická pro N a V (nikoli např. pro Adj.)

Meronimia - olonimia Vztah část – celek Mnoho dalších možností: maniglia – porta, manica – camicia, pedale – bicicletta... Mnoho dalších možností: prvek – množina: parlamento – deputato předmět – látka (složení): muro – cemento místo – místo: deserto – oasi Také multilaterální opozice fetta – carne; fetta – pane Test: X je (sou)částí Y (a nikoli naopak) V jazyce často využívána – metonymie: sono al volante (in macchina), non ha più un tetto (una casa). Je základem tzv. asociativní anafory: il parto è avvenuto ieri. Mamma e figlio stanno bene.

Sinonimia, quasi-sinonimia Shoda významů: miseria-povertà, mischiare-mescolare, roccioso-pietroso Absolutní synonyma: mohou se vzájemně zastoupit ve všech kontextech (zcela ojedinělá!): ombrello – parapioggia Kontextová synonyma: mohou nahradit pouze v některém významu / kontextu: biglietto – banconota, insistente – incessante (pioggia) Test: je to X, tedy je to Y (a naopak!): è un alimento, quindi è un cibo... Kvazisynonyma: liší se nějakým rysem, např. konotací (fare – commettere), stylem (sciochezza – cazzata), oblastí použití (ricetta – med. prescrizione; priorità – automob. precedenza)

Antoninia Antonyma – obecný název pro slova s „opačným“ významem. Opozice může být různého typu: skalární vlastnost: dvě slova označují extrémní polohy škály. facile-difficile, largo-stretto, pulire-sporcare, alzare-abbasare. – mezi tím jsou přechodné stavy nespojitá vlastnost: comprare-rubare (shodné jádro = opatřit něco; liší se atributem) binární vlastnost v komplementární distribuci: promosso-bocciato; vero-falso

Termini conversi Konverzní vztah: mezi slovy, která existují nutně ve vzájemném vztahu („relační“) figlio – padre comprare – vendere Každé z nich prezentuje daný význam z „opačné“ strany X è figlio di Y = Y è padre di X X compra qc. da Y = Y vende qc. a X Tento vztah lze vyjádřit i gramaticky – např. pasivem: X guarda Y = Y è guardato da X