Vady a poruchy podlahových konstrukcí – betonové průmyslové podlahy Ing. Petr Sedlák, Ph.D.

Průmyslové betonové podlahy V ČR se začaly budovat od roku cca 1985 – vakuované strojově hlazené podlahy V současnosti se nejčastěji realizují betonové desky s rozptýlenou výztuží a povrch bývá opatřen: Minerálním vsypem (suchý do mokrého) Minerálním potěrem (mokrý do mokrého) Stěrkou (na bázi cementové, epoxidové, PU) Nátěrem (nejčastěji epoxid či PU)

Normy související s betonovými podlahami ČSN EN 1992-1-1 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí – Část 1-1: Obecná pravidla pro pozemní stavby ČSN 73 1201 Navrhování betonových konstrukcí pozemních staveb ČSN EN 13670 Provádění betonových konstrukcí ČSN EN 1997-1 Eurokód 7: Navrhování geotechnických konstrukcí – Část 1: Obecná pravidla ČSN 72 1006 Kontrola zhutnění zemin a sypanin ČSN 74 4505 Podlahy – společná ustanovení

ČSN 74 4505 Podlahy – společná ustanovení Tato norma stanovuje požadavky pro navrhování, provádění a zkoušení podlah ve vnitřním i vnějším prostředí staveb. Norma rozlišuje dva druhy podlah: podlahy v bytové a občanské výstavbě průmyslové podlahy U průmyslových podlah jsou zpravidla preferovány podstatné funkční vlastnosti splňující náročné požadavky provozu (např. extrémní odolnosti, protiskluznost) dosažené i při snížení nároků na estetický vzhled podlahy. Předseda představenstva, GR

Problematika vad a poruch - obecně Dílo má vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě. Vada stavby (díla) je způsobena vadným provedením některé stavební konstrukce. Vadné provedení může mít příčinu v pochybení projektanta stavby, dodavatele stavby, investora, nebo jiného účastníka výstavby. Porucha stavby (díla) může vzniknout jako důsledek vady, nebo také z jiných příčin. Nemusí, ale může, být způsobena vadným provedením některé části stavby. Poruchu mohou způsobit např. otřesy od okolní dopravy, obdobně jako vada v základové konstrukci. Předseda představenstva, GR

Druhy vad a poruch Zjevné, vizuálně zjistitelné - jde o vady nebo poruchy, které je možné zjistit při běžné vizuální kontrole a prohlídce odborníka. Skryté - jde o vady a poruchy, které není možné zjistit při běžné vizuální kontrole a prohlídce odborníka, protože jsou skryty uvnitř konstrukcí stavby.

Druhy vad a poruch 1. Nebezpečné vady a poruchy (funkční) Ohrožují zdraví osob, bezpečnost užívání nebo stabilitu stavby nebo její části. Hrozí buď poškození zdraví (např. netěsností komínu), nebo úraz či hospodářská škoda při dalším užívání stavby (např. chybné zabezpečení jednotlivých požárních úseků), nebo nebezpečí zřícení některé části stavby (např. zřícení stropní konstrukce), nebo přinejmenším nefunkčnost stavby nebo její části (např. přerušení instalačních rozvodů vlivem chybně provedené dilatace apod.). 2. Neškodné (estetické) Neohrožují bezpečnost ani zdraví osob, ani stabilitu stavby, ani nezpůsobují nefunkčnost stavby nebo její části. Ruší však konečný vzhled stavby tj. její estetické působení.

Definice – Průmyslová podlaha Podlahová konstrukce, která je zatížena rovnoměrným zatížením větším než 5 kN/m2, nebo pohyblivým zatížením manipulačními prostředky, jejichž celková hmotnost je větší než 2000 kg; průmyslovou podlahou je i konstrukce se zvláštními požadavky na odolnost proti obrusu, kontaktnímu namáhání, chemickému působení, a to i v případě, že zatížení je menší než výše uvedené hodnoty.

Problematika trhlin v betonových podlahách 4.1 Charakteristiky viditelného povrchu 4.1.1 Povrch podlahy nesmí vykazovat vady, jako např. trhliny, rýhy, kaverny, puchýře, vlny apod. Prvky skládaných podlahovin a podlahových krytin nesmí mít olámané hrany. U betonových podlah se připouští výskyt trhlin o maximální šířce 0,1 mm. POZNÁMKA: Dominantní vliv na vznik trhlin má vyztužení desky a provedení smršťovacích spár. Komentář: V normě 74 4505 platné do května 2012 bylo možno tolerovat trhliny šířky až 0,4 mm podle příslušného stupně vlivu prostředí.

Problematika rovinnosti Celková rovinnost × místní rovinnost 4.3 Celková rovinnost povrchu vrstvy 4.3.1 Největší dovolená odchylka od celkové rovinnosti povrchu nášlapné vrstvy musí být stanovena v návrhu podlahy podle funkčních požadavků na podlahu. Doporučuje se, aby v návrhu podlahy byly definovány také největší dovolené odchylky od celkové rovinnosti povrchu podkladních vrstev. 4.3.2 Požadavky na celkovou rovinnost povrchu podlahy pro výškové regálové sklady obsluhované regálovými zakladači jsou uvedeny v ČSN 26 7406 a v ČSN EN 15620. POZNÁMKA: V ČSN 26 7406:1993 jsou uvedené velmi přísné požadavky, které nejsou splnitelné běžnými technologiemi.

Problematika rovinnosti 4.3.3 Pokud má být na podlaze, zejména průmyslové, umožněno stohování manipulačních jednotek (palet, boxů apod.) nesmí sklon podlahy překročit požadavky ČSN 26 9030. POZNÁMKA: V ČSN 26 9030:1998 je dovolen sklon nejvýše 0,9%. 4.3.4 Vpusť nebo odvodňovací žlábek nesmí vystupovat nad povrch podlahy. 4.3.5 Na podlaze s požadovaným sklonem větším než 1% se nesmí vyskytovat oblasti s protispádem, které by způsobovaly vznik kaluží. POZNÁMKA: Pokud je třeba provést povrch pochozí podlahy ve sklonu, doporučuje se sklon ploch v rozmezí 1% až 2%. Při sklonu 1% je vhodné požadovat přísnější kritéria na místní rovinnost povrchu, než je uvedeno v článku 4.4.

Problematika rovinnosti 4.4 Místní rovinnost povrchu

Rozměrová stálost 4.7 Rozměrová stálost Návrh podlahy musí počítat s objemovými změnami použitých materiálů spojenými např. s tvorbou mikrostruktury materiálu, se změnami vlhkosti a teploty. POZNÁMKA: U betonu (s maximální velikostí zrna 22 mm) se uvažuje konečná hodnota objemové změny – smrštění – hodnotou 0,7 mm/m. U cementových potěrů a mazanin (s maximální velikostí zrna 4 mm až 8 mm) hodnotou 1 mm/m až 3 mm/m.

Pevnostní třída betonů u průmyslových podlah 4.8.2 Pro průmyslové podlahy se požaduje, aby kvalita podkladní vrstvy odpovídala nejméně pevnostní třídě C20/25 podle ČSN EN 206-1, případně pevnostní třídě, která byla stanovena statickým výpočtem. Pro přímo pojížděné vrstvy (bez povrchové vrstvy tvořené minerálním vsypem) musí kvalita betonu odpovídat požadavkům příslušného stupně vlivu prostředí XM podle ČSN EN 206-1.

Pevnostní třída betonů u průmyslových podlah

Odolnost povrchu 4.9 Tvrdost povrchu a odolnost proti opotřebení Tvrdost povrchu a odolnost proti opotřebení musí odpovídat příslušným normám výrobku jednotlivých typů nášlapných vrstev. Tyto parametry musí splňovat takovou úroveň, aby zaručovaly při daném typu provozu životnost nášlapné vrstvy specifikovanou jejím výrobcem. Odolnost proti obrusu minerálních vsypů se posuzuje v souladu s ČSN EN 13892-3 (metoda Böhme), nebo s ČSN EN 13892-4 (metoda BCA). Odolnost proti obrusu podle ČSN EN 13892-3 musí být menší než 6 cm3/50 cm2. Maximální hloubka probrusu podle ČSN EN 13892-4 musí být menší než 0,2 mm.

Odolnost povrchu – metoda Böhme Klasifikace A 1,5 až A 22 (množství obroušeného materiálu 1,5 – 22 cm3/50 cm2

Odolnost povrchu – metoda BCA Klasifikace AR 0,5 až AR 6 (hloubka obroušeného materiálu ve 100 µm)

Odolnost povrchu – metoda BCA Testovací zařízení BCA Stopa zanechaná ocelovými kolečky

Problematika působení vody a vlhkosti v hromadných garážích 4.12.1 V případech, kdy je podlaha vystavena působení provozní nebo srážkové vody, musí být podlahové souvrství vodotěsné a nesmí umožnit vnikání vlhkosti do ostatních konstrukcí nebo pronikání do nižších podlaží. Vodotěsná vrstva musí být vytažena na všechny prostupující konstrukce (stěny, sloupy apod.) do výšky alespoň 0,1 m nad povrch podlahy. Napojení podlahy na tyto konstrukce musí být vodotěsné. Zachycená voda se odstraňuje buď vyspádováním podlahy do odvodňovacího systému, nebo vysátím při úklidu, popř. je na podlaze ponechána, aby se odpařila.

Problematika působení vody a vlhkosti v hromadných garážích U hromadných garáží se doporučuje vyspádování podlahy a odvodnění. V případě, že se předpokládá odstraňování vnesené vody jejím vysáváním, je třeba počítat s pravidelným až průběžným provozem průmyslového vysavače v obdobích, kdy je na vozovkách sněhová pokrývka. Odstraňování vody jejím odsáváním se nedoporučuje u hromadných garáží s dlouhodobým parkováním vozidel (např. bytové domy) z důvodu možnosti hromadění vody pod dlouhodobě zaparkovanými vozidly. V zimních měsících je u hromadných garáží odpařování vody obvykle nedostatečně účinné, zejména v uzavřených objektech.

Návrh průmyslové podlahy Návrh průmyslové podlahy musí obsahovat: Provozní požadavky na podlahu Skladbu podlahy, tloušťky jednotlivých vrstev a kvalitu materiálů Statické posouzení nosné podlahové desky Přesně definované požadavky na míru zhutnění podloží Vzdálenost a hloubku prořezu smršťovacích spár Způsob úpravy a vyplnění smršťovacích spár po dokončení podlahy Polohu a konstrukční řešení dilatačních spár Způsob přenosu posouvajících sil mezi jednotlivými dilatačními úseky Požadavky na místní rovinnost povrchu dílčích vrstev skladby

Návrh průmyslové podlahy 6.1.4 V návrhu podlahy musí být zřetelně uvedeno, na jaké plošné, bodové a pohyblivé zatížení je podlahová konstrukce navrhována. V případě pohyblivého zatížení musí být k dispozici zatěžovací schéma dopravního prostředku, hodnoty kolových sil, průměr kol a typ materiálu jednotlivých kol. V rámci statického posudku je třeba prokázat, že sedání podloží podlahy nepřesáhne maximální povolenou hodnotu a to s uvážením deformací v celé aktivní zóně sedání. Pro zpracování tohoto posudku je třeba provést geotechnický průzkum, který ověří deformační charakteristiky v celé aktivní zóně sedání. 6.1.6 Při návrhu průmyslových podlahových konstrukcí s vysokou intenzitou provozu manipulačních prostředků je třeba vzít v úvahu, že požadavky na místní rovinnost, zejména v oblasti smršťovacích spár, musí být výrazně přísnější. Jakékoli nerovnosti totiž vyvolávají při pojezdu doplňující dynamické účinky, které mohou podlahu v oblasti těchto spár poškodit.

Příklad poškození – ulámání hran

Návrh průmyslové podlahy 6.1.10 Smršťovací spáry se navrhují ve vzdálenosti, která je nejvýše 30 násobkem tloušťky nosné betonové desky. Největší vzdálenost smršťovacích spár je 6 m. Poměr stran plochy vymezené smršťovacími spárami nesmí přesáhnout 1:1,5. Větší vzdálenost smršťovacích spár musí být podložena statickým výpočtem. Ve specifických případech, zejména v případech projektového návrhu následných povrchových úprav houževnatými bezespárými syntetickými podlahovinami, je možné návrh řešení smršťovacích spár podkladních betonových desek volit ve vztahu k řešení následné bezespáré úpravy, jejíž součástí je zmonolitnění a úpravy smršťovacích trhlin a spár, případně i schopnost překlenutí stávajících a/nebo nově vzniklých trhlin betonového podkladu.

Příklad „svévolné smršťovací spáry“

Zkoušení a posuzování podlah 7.1 Charakteristika viditelného povrchu Celkový vzhled podlahy se posuzuje pohledem z výše 1 600 mm. Světelné podmínky musí být takové, za nichž se podlaha nejvíce využívá. Vzhled nemůže být hodnocen při pohledu do odlesku světla.

Zkoušení a posuzování podlah 7.4 Místní rovinnost povrchu vrstvy Odchylky místní rovinnosti se stanovují pomocí dvoumetrové latě, na jejíchž koncích jsou podložky o půdorysné ploše 10 mm × 10 mm až 20 mm × 20 mm. Výška podložek se zvolí podle potřeby. Pomocí odměrného klínu se změří maximální a minimální vzdálenost mezi povrchem vrstvy a spodním lícem latě. Délka odměrného klínu je 220 mm, tloušťka 20 mm. Jeho výška (sklon) se zvolí podle potřeby. Minimální a maximální odchylky se stanoví odečtením výšky podložek od změřených hodnot. Měření se provede nejméně v pěti zkušebních místech na každých 100 m2 podlahy. Nejmenší počet zkušebních míst v jedné místnosti je pět. Zkušební místa se rovnoměrně rozmístí po ploše podlahy. Měření rozdílů ve výškové úrovni v místech smršťovacích a dilatačních spár se provádí pomocí krátkého pravítka položeného kolmo na spáru a odměrného klínu (viz výše). Provedou se nejméně tři měření na 10 m spáry. U kratších spár se provedou nejméně dvě měření.

Měření rovinnosti

Praktické příklady posuzovaných podlah 1. Venkovní plocha se striáží Nedostatečná lokální rovinnost povrchové vrstvy

Praktické příklady posuzovaných podlah 1. Venkovní plocha se striáží Nedostatečná lokální rovinnost povrchové vrstvy

Praktické příklady posuzovaných podlah 1. Venkovní plocha se striáží Špatné vyspádování

Praktické příklady posuzovaných podlah 1. Venkovní plocha se striáží Nestejnoměrná sruktura povrchu

Praktické příklady posuzovaných podlah 1. Venkovní plocha se striáží Nestejnoměrná sruktura povrchu, nedostatečná striáž

Praktické příklady posuzovaných podlah 2. Strojně hlazená podlaha se vsypem ve skladovací hale Viditelné stopy po hladičce

Praktické příklady posuzovaných podlah 2. Strojně hlazená podlaha se vsypem ve skladovací hale Trhliny o šířce 0,4 mm

Praktické příklady posuzovaných podlah 2. Strojně hlazená podlaha se vsypem ve skladovací hale Nedohlazená místa

Děkuji za pozornost Ing. Petr Sedlák, Ph.D. Kontakt: E-mail: sedlakp@qualiform.cz Tel: 725 871 680