Aktivita č. 4: Biologie pod mikroskopem ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Projekt: Svět práce v každodenním životě Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.26/02.0007 Oběhová soustava Aktivita č. 4: Biologie pod mikroskopem Prezentace č. 2 Autor: Pavla Plšková
Tělní tekutiny U člověka představují 53% tělesné hmotnosti 32% nitrobuněčná tekutina 21% mimobuněčná tekutina Krev, míza a tkáňový mok Zajišťují stálost vnitřního prostředí, tzv. homeostázu Nejvýznamnější krev z ní tkáňový mok z něj míza
Krev - funkce rozvádí v těle dýchací plyny – O₂ z plic přivádí k tkáním, CO₂ odvádí z tkání do plic přivádí k tkáním živiny, odvádí zplodiny metabolismu rozvádí po těle hormony a vitamíny, nutné pro chemické děje a jejich řízení má význam při obraně organismu proti infekcím účastní se udržování stálé tělesné teploty v těle
Krev - složení Je tvořena: krevní plazmou krevními tělísky Červené krvinky (1) Krevní destičky Bílé krvinky
Krev - složení Červené krvinky (erytrocyty) význam: účastní se přenosu kyslíku krevní barvivo: hemoglobin u savců neobsahují jádro u mužů 5 až 5,5 mil., u žen asi 4,5 mil. v 1 mm³ krve vznikají v červené kostní dřeni, zanikají ve slezině (2)
Krev - složení Bílé krvinky (leukocyty) obsahují jádro, účastní se obranných reakcí organismu 5 – 8 tisíc v 1 mm³ krve dělí se na: 1. granulocyty – v cytoplazmě mají zrníčka barvitelná různými barvivy (bazofilní, neutrofilní, eosinofilní) 2. agranulocyty – neobsahují barvitelná zrníčka, rozlišují se: monocyty (jen 2-8%) lymfocyty (20-40%)
Krev - složení Krevní destičky (trombocyty) nezbytné pro srážení krve, zástavu krvácení úlomky (odštěpky) buněk kostní dřeně 200-300 tisíc v 1 mm³ Krevní plazma nažloutlá tekutina tvořená: vodou organickými látkami (bílkoviny, glukóza) anorganickými látkami (fosforečnan vápenatý, uhličitan a hydrogenuhličitan vápenatý,
Označení krevní skupiny Založeny na přítomnosti antigenů označovaného jako aglutinogeny A a B a protilátce aglutinin: anti-A nebo anti-B Označení krevní skupiny Obsahuje aglutinogen Obsahuje aglutinin Skupina A A Anti-B Skupina B B Anti-A Skupina AB A a B - Skupina O Anti-A a anti-B
Krevní skupiny Rh-faktor je dalším antigenem obsaženým v membránách červených krvinek objeven v krvi opice Macacus rhesus Rh-pozitivní – Rh-faktor je přítomen = Rh⁺ Rh-negativní – není přítomen = Rh⁻ běžně se proti Rh-faktoru netvoří v krvi protilátky, NEBEZPEČÍ! transfuze krve Rh⁺ pro člověka Rh⁻ - může tento začít tvořit protilátky, v těhotenství – matka Rh⁻, plod Rh⁺
Srážení krve Srážení krve (=hemokoagulace) (3) Srážení krve (=hemokoagulace) = soubor enzymatických reakcí, jejichž výsledkem je přeměna tekuté krve v nerozpustný gel principem srážení krve je přeměna rozpustného fibrinogenu na nerozpustný fibrin, do vzniklé sítě tvořené fibrinem se zachytí krevní destičky vzniklá krevní sraženina ucpe defekt ve stěně cévy a zamezí tak krvácení.
Krevní oběh Malý (plicní) Velký (tělní) Vrátnicový z pravé komory kmenem plicním do plic, z plic 4 plicními žílami do levé předsíně Velký (tělní) z levé komory (aortou = srdečnicí) do celého těla a zpět horní a dolní dutou žílou do pravé předsíně Vrátnicový začíná vlásečnicemi v dutině břišní (okruží střeva) a sbíhá se ve vrátnicovou žílu, která se rozvětvuje na vlásečnice v játrech je součástí velkého krevního oběhu
Krevní oběh hlava horní systémový oběh paže horní dutá žíla plicní tepna plicní oběh aorta plicní žíla jaterní tepna dolní dutá žíla vrátnicový oběh játra ledvinový oběh ledvina dolní systémový oběh (4)
Imunita = schopnost organizmu bránit se patogenům a cizorodým látkám specifická – způsobena lymfocyty B a lymfocyty T nespecifická – podílí se: lidská kůže, sliny – lyzozym, HCl v žaludeční šťávě, fagocytující bílé krvinky, zvýšená tělesná teplota člověka, interferony – produkované buňkami napadenými viry
Zdroje Obrázky Literatura Vlastní tvorba Sundar. Redbloodcells: Wikidedia. Web Wikipedia. [Online] Wikimedia Foundation Inc., 27. Duben 2005. [Citace: 13. Říjen 2013.] http://cs.wikipedia.org. Southgeist. Bleeding finger: Wikipedia. Web Wikipedia. [Online] Wikimedia Foundation Inc., 18. Květen 2006. [Citace: 13. Říjen 2013.] http://cs.wikipedia.org. Literatura Jelínek, Jan a Zicháček, Vladimír. Biologie pro gymnázia (teoretická a praktická část). Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2005. ISBN 80-7182-177-2. Novotný, Ivan a Hruška, Michal. Biologie člověka pro gymnázia. Praha : FORTUNA, 1995. ISBN 80-7168-234-9.