Karel IV. Otec vlasti

Po smrti Václava III., posledního Přemyslovce , se ujal vlády v Českém království manžel jeho sestry Anny, Jindřich Korutanský. Ten se chtěl zbavit své švagrové Elišky Přemyslovny nevýhodným sňatkem. Eliška byla nucena 28. května 1310 prchnout v doprovodu Jana z Vartenberka z Prahy v přestrojení za chudou ženu.

Útočiště našla na dvoře římského císaře Jindřicha Lucemburského Útočiště našla na dvoře římského císaře Jindřicha Lucemburského. Jeho syna Jana jí čeští páni vybrali za manžela. Mladý pár uzavřel královský sňatek dne 1. září 1310.  

Novomanželé si museli cestu na královský trůn tvrdě vybojovat Novomanželé si museli cestu na královský trůn tvrdě vybojovat. Měšťané pražští jim otevřeli městské brány a vpustili mladistvého krále Jana s manželkou Eliškou do Prahy. Dne 7. února 1311 byli slavně korunováni.

Po dvou dcerách se královským manželům dne 14 Po dvou dcerách se královským manželům dne 14. května 1316 narodil syn Václav, který později vstoupil do dějin pod jménem svého strýce jako Karel IV.

Svatba Karla IV., řečeného Sličný, a Marie Lucemburské, sestry Jana Lucemburského. Ten později přivezl svého syna Václava na francouzský dvůr své sestře a švagrovi na vychování. Zde také přijal jméno svého strýce Karel a do dějin vstoupil jako Karel IV.

Neshody mezi manželi vyvrcholily odjezdem královny Elišky s dětmi na hrad Loket. Jan Lucemburský jí tříletého syna Václava odebral a královnu s dcerami uvěznil na Mělníku. Eliška Přemyslovna již svého milovaného prvorozeného syna nikdy nespatřila.

Ve Francii, kde Karel IV. vyrůstal, se mu dostalo vynikajícího vzdělání. V dětském věku byl zasnouben s francouzskou princeznou Blankou z Valois, která se stala první z jeho čtyř manželek.

Do Čech přijíždí Karel IV. v roce 1333. Jedna z jeho prvních cest vedla do Zbraslavského kláštera k hrobu matky Elišky Přemyslovny. Od jeho příjezdu do Čech se také datují vleklé spory s otcem kvůli vládě nad Čechami. Karel se stává prozatím markrabětem moravským.

Po roce 1333, po letech politických zmatků a nezájmu krále Jana Lucemburského o panovnické sídlo, se rozhodl Karel IV. vybudovat si reprezentativní rezidenci. Starý královský palác na Pražském hradě byl ve značně zchátralém stavu . Počátky prací na obnově paláce spadají již do raných 30. let 14.století, ale teprve se začátkem velkolepé přestavby baziliky sv. Víta v arcibiskupskou katedrálu nabyly na dynamice.

K příležitosti své korunovace 2 K příležitosti své korunovace 2. září 1347 dal Karel zhotovit svatováclavskou korunu a posléze se podílel i na formulování korunovačního řádu. Koruna byla za života císařova několikrát upravována a doplňována o drahé kameny, které pro ni Karel IV. získal . Vrchol koruny tvoří zlatý křížek, v jehož středu je zasazena vzácná románská kamej. K výzdobě byly použity i části zlatého opasku, který královně Blance z Valois věnoval francouzský král Karel Sličný.

Hrad Karlštejn nechal Karel IV Hrad Karlštejn nechal Karel IV. vybudovat pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. Slavnostního zahájení stavby dne 10. června 1348 se spolu s Karlem IV. účastnil i první pražských arcibiskup Arnošt z Pardubic. Stavba probíhala v letech 1348–1357. Vnitřní výzdoba hradu byla dokončena v roce 1365.

Slavný vjezd Karla IV. s mladistvou a krásnou chotí Annou Svídnickou ke korunovaci do Říma roku 1355, kde byl korunován římským císařem a jeho manželka Anna císařovnou římskou. V roce 1361 se císařskému páru narodil vytoužený syn a dědic Václav IV. O rok později Anna umírá.

Čtvrtá a poslední manželka Karla IV. je Alžběta (Eliška) Pomořanská Čtvrtá a poslední manželka Karla IV. je Alžběta (Eliška) Pomořanská. Porodí celkem šest dětí - dcery Annu a Markétu a syny Zikmunda, Karla, Jana Zhořeleckého a Jindřicha. Po smrti Karla IV. (císařovna jej přežije o patnáct let) se Alžběta věnuje cele výchově dětí. Sama se věnuje výrazné finanční i politické podpoře syna Zikmunda při jeho usilování o získání uherského trůnu.

Karel IV. zakládá pražskou univerzitu roku 1348. Arcibiskup Arnošt z Pardubic předčítá zakládací listinu v přítomnosti zástupců všech čtyř fakult. Pražská univerzita byla první univerzitou ve střední Evropě.

Karel IV. roku 1357 položil základní kámen k novému mostu (kamennému) na místě poškozeného mostu Juditina. Most ponese císařovo jméno – Karlův most.

Král Karel s Buškem z Vilhartic teď zasedli si k dubovému stolu - ti dva už pili mnohou číši spolu a zapěli si s plných plic. "Nuž, dej sem zlaté číše, páže, a nalej vína - dolej výš - dnes, pane Bušku, čehos zvíš!" král Karel vesel káže. "Zde po tom víně, Bušku, slyš, domácí slunce naše vloni hrálo - toť první víno, které v Čechách zrálo, - aj tedy vzhůru, pijme již!„ Karel IV. zakládá vinice

Když následkem neúrody roku 1361 nastala bída, kázal Karel IV Když následkem neúrody roku 1361 nastala bída, kázal Karel IV. stavěti hladovou zeď hradební od Strahova přes Petřín až dolů k Vltavě.

V lesích loketských objevil Karel IV. horké prameny, při nichž roku 1370 založil slavné lázně Karlovy Vary.

Dne 29. listopadu r. 1378 Karel IV. zemřel Dne 29. listopadu r.1378 Karel IV. zemřel. Opustil milovanou vlast i dobrý český lid. Zemřel největší Čechů král, největší dobroděj národa našeho, zemřel pravý otec vlasti. Kolem lože umírajícího štkali shromáždění členové jeho rodiny, ale brzy plakala Praha, naříkal celý národ nad ztrátou jeho nenahraditelnou.