Nástin dějin ekonomických teorií Ing. Vojtěch Jindra

Dějiny ekonomických učení Antika obhajoba naturálního hospodářství – vyzdvihování zemědělství odmítání lichvy i tržního hospodářství (do 13. století) První ucelená koncepce – merkantilizmus  obchod, politika aktivní peněžní bilance Thomas Mun (1571-1641) V 17. stol. klasická francouzská a anglická politická ekonomie jejich pozornost se přesouvá od obchodu k výrobě

Dějiny ekonomických učení V 18. stol.: ve Francii – fyziokratická škola Francois Qusnay (1694-1774) – jediný zdroj bohatství = zemědělství v Anglii – klasická politická ekonomie William Petty (1623-1687) zakladatel teorie pracovní hodnoty Adam Smith (1723-1790) Pojednání o podstatě a původu bohatství národů r. 1776 tržní mechanizmus chápán jako samoregulující se přirozený řád ovládaný tzv. neviditelnou rukou David Ricardo (1772-1823) Zásady politické ekonomie a zdanění (1817) pokrok je akumulace kapitálu, která je možná jen při určité úrovni zisku

Dějiny ekonomických učení V pol. 19. stol. se politická ekonomie rozdělila na dvě větve socialistický směr: Karel Marx, dílo Kapitál neoklasicismus: zkoumání podmínek tržní rovnováhy – vztah nabídky, poptávky a ceny poptávka závisí na mezní užitečnosti tento směr se dělí na tři školy: 1. rakouská – teorie mezního užitku 2. lausanneská – teorie celkové rovnováhy 3. cambridgeská – teorie dílčí rovnováhy

Dějiny ekonomických učení 20. stol. 1. J. M. Keynes (1883-1946): Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936) rozsáhlejší zásahy státu do ekonomiky východisko pro hospodářskou politiku po 2. sv. válce 2. moderní ekonomie hlavního proudu vychází z neoklasicismu a keynesiánských teorií počátky ve velké neoklasické syntéze v pojetí Samuelsona (světoznámá učebnice Economics) 3. konzervatizmus - vychází z neoklasicismu východiskem je racionální chování ekonomických subjektů, při maximalizaci zisků sledují optimální alokaci zdrojů a efektivnost výroby

Keynesiánství Pozornost zaměřena na nezaměstnanost a cyklický vývoj ekonomiky Celkovou výši nezaměstnanosti vysvětluje úhrnná efektivní poptávka Úhrnná efektivní poptávku představuje národní důchod Y výdaje peněžních důchodů na osobní spotřebu (C) a uspořené peněžní důchody (S) Y = C + S poptávka, po spotřebních předmětech C a investičních statcích I Y = C + I úspory a investice se jeví jako přebytek Y nad osobní spotřebou základní podmínka makroekonomické rovnováhy S = I

součet sklonu ke spotřebě a sklonu k úsporám je roven 1 Keynesiánství Velikost úspor závisí na velikosti důchodu, průměrném sklonu ke spotřebě APC = C/Y a průměrnému sklonu k úsporám APS = S/Y součet sklonu ke spotřebě a sklonu k úsporám je roven 1 Mezní sklon ke spotřebě – MPC = C/Y Mezní sklon ke úsporám – MPS = S/Y Vývoj úspor a spotřeby je určen základním psychologickým zákonem => lidé s růstem důchodu zvyšují svoji spotřebu, ale pomalejším tempem než roste důchod.

Keynesiánství Investiční multiplikátor Princip akcelerace vyjadřuje o kolik se změní agregátní (celková) poptávka, jestliže se zvýší investiční výdaje o jednotku => důchodotvorný efekt Princip akcelerace akcelerátor vyjadřuje závislost mezi přírůstkem produktu Y (důchodu, poptávky) a jím vyvolaným přírůstkem poptávky po kapitálu K (po čistých investicích) => kapacitotvorný efekt

Keynesiánská hospodářská politika Za hlavní cíl považuje vysoký stupeň zaměstnanosti a rovnovážný růst Příčina nezaměstnanosti je v nedostatečné poptávce Stát musí podporovat růst poptávky zvýšenými výdaji Fiskální politika je hlavní nástroj zásahů stát by měl formou daní odčerpat úspory a přeměnit je v investice (stavba dálnic, škol atd.) a podněcovat soukromé investice (nízká úroková míra) státními zakázkami Zaměření na poptávku a její podněcování  expanzivní hospodářská politika

Konzervatismus Rozlišujeme tři hlavní proudy a) Monetarismus (chicagská škola) Milton Friedman (1912) F.A. Hayek (1899-1993) požadavek volné konkurence a co nejmenší zásahy státu do ekonomiky, dokonalost tržního mechanismu. kvantitativní teorie peněz (cen) – pro stabilitu je nutné zajistit rovnováhu mezi N a P po penězích, zvyšovat množství peněz v oběhu podle tempa růstu HDP snížení inflace má být dosaženo snížením nabídky peněz otevřená inflace umožňuje optimální alokaci zdrojů a nastolení porušené rovnováhy

Konzervatismus b) ekonomie strany nabídky hlavní podněty hospodářského rozvoje ze strany nabídky  podněty k práci, k úsporám a k investicím podněty oslabeny vysokými podporami v nezaměstnanosti, vysokými daněmi atd. nepříznivý vliv vysokého daňového zatížení je vysvětlováno pomocí Lafferovy křivky úkolem je stanovit optimální míru zdanění c) teorie racionálního očekávání dává přednost pasivní monetární (peněžní) a fiskální (rozpočtové) politice státu předpoklad racionálně jednajícího člověka, jehož kritériem rozhodování je očekávaná reálná mzda nebo zisk jen v případě, že bude mzda nebo zisk větší než námaha, zapojí se subjekt do pracovního procesu

Konzervativní hospodářská politika Předpokladem efektivního fungování tržního mechanizmu je cenová stabilita nízká míra inflace, vyrovnaný státní rozpočet Zaměřena na stranu nabídky K posílení podnětů k práci prosazuje nízké zdanění pracovních příjmů, snížení podpor v nezaměstnanosti a jiných sociálních výdajů. Za podnět k úsporám je považována vysoká úroková míra