Open source vs. Komerční řešení pro digitální repozitáře

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Open source systémy pro digitální knihovnu Martin Lhoták, Knihovna AV ČR, v.v.i. AKP, 16. května 2007, Liberec.
Advertisements

OPEN REPOSITORIES 2010 MADRID, 6. – MGR. LENKA NĚMEČKOVÁ ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA ČVUT.
Systémy na podporu DLs DSpace a Fedora Vlastimil Krejčíř & Petr Kovář ÚVT MU Brno.
VISK 7 J. Polišenský. Historie ochrany knihovních fondů v NK ČR •1994 vznik odboru ochrany knihovních fondů •1995 dokončení Centrálního depozitáře v Hostivaři.
DSpace zkušenosti se zaváděním systému na Univerzitě Pardubice Seminář Systémy pro zpřístupňování eVŠKP 2007 Brno Lucie Vyčítalová Univerzitní.
Systém dlouhodobé archivace z dílny Ex Libris - Rosetta Univerzitní knihovna v Bratislavě | Mgr. Eliška Pavlásková.
Knihovny současnosti 2011, České Budějovice 13. – 15. září 2011
Systémy pro zpřístupňování eVŠKP DSPACE CZ Zpráva o české komunitě DSpace Zpracovala Mgr. Pavla Rygelová Ústřední knihovna VŠB-TUO.
JIB Jednotná informační brána seminář Digitální knihovna STK Praha, 9. října 2001 Martin Vojnar Jiří Pavlík Naděžda Andrejčíková.
setkání českých uživatelů systému DSpace 1 DSPACE CZ Úvodní slovo k 2. setkání českých uživatelů systému DSpace Zpracovala Mgr. Pavla Rygelová.
Návrh architektury moderních informačních systémů
Životní cyklus EIZ POŘÍZENÍ PŘIZPŮSOBENÍ PŘÍSTUP OHODNOCENÍ SPRÁVA PROZKOUMÁNÍ OBNOVA? TRIAL.
DSpace zkušenosti se zaváděním systému na Univerzitě Pardubice Seminář Systémy pro zpřístupňování eVŠKP 2007 Brno Lucie Vyčítalová Univerzitní.
Popis systému DBMAN. Obecná charakteristika Systém DBMAN vychází ze snahy maximálně zobecnit přístup k datům v jednoduchých databázích. Původním záměrem.
Budování Digitální knihovny Vysokého učení technického v Brně Barbara Šímová /
Systémy pro zpřístupňování VŠKP: zkušenosti, možnosti, nabídky, potřeby … Seminář Brno,
Jak používat systém Kramerius Martin Lhoták Knihovna AV ČR, v. v. i. 32. seminář knihovníků muzeí a galerií při AMG Plzeň.
Open source nástroje pro dlouhodobou ochranu digitálních dat
Digitální knihovna AV ČR a vývoj nové verze systému Kramerius Martin Lhoták Knihovna AV ČR, v. v. i. Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě
24. dubna setkání českých uživatelů systému DSpace 1 O konferenci OPEN REPOSITORIES 2008 Southampton, UK, 1. – 4. dubna 2008 Mgr. Pavla Rygelová.
REKS - Regionální knihovnický systém Školení pro dobrovolné knihovníky 4. března 2008.
Digitální zdroje a jejich budoucnost Projekt digitálního repozitáře na UK Andrea Fojtů, Pavel Krbec, Jan Pokorný ÚVT, Univerzita Karlova v Praze.
Uchování a trvalé zpřístupnění webových dokumentů zkušenosti z WebArchivu.
Vaše jistota na trhu IT Archivace elektronického spisu Karel Škrle, ICZ a.s. 27/03/2008, Praha.
Dlouhodobé uchovávání a zpřístupňování dokumentů v digitální podobě
Walter Schorge Archa – Open Source archivní informační systém v NTM Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Národní digitální archiv Představení projektu Jiří Bernas, Miroslav Kunt, Národní archiv.
Dlouhodobá ochrana digitálních dat: co může vaše instituce udělat již dnes? Mgr. Jan Hutař Odbor digitální ochrany NK ČR AKM
Metadata a metainformační systémy (seminář)
Open Journal System Lucie Vyčítalová Univerzitní knihovna UPa 5. setkání českých uživatelů systému Dspace Prosazování politiky otevřeného přístupu Vysoká.
Výhody a nevýhody open-source a komerčních SW produktů
Informační zdroje v jednotném prostředí: SEN VŠECH KNIHOVNÍKŮ Jan Pokorný, Ústav výpočetní techniky UK.
SU Aleph Repozitáře, archivy, a dlouhodobá ochrana digitálních informací Mgr. Eliška Pavlásková Ústav výpočetní techniky Univerzita Karlova.
Budoucnost současných internetových zdrojů Mgr. Ludmila Celbová
NÁRODNÍ DIGITÁLNÍ ARCHIV
Vaše jistota na trhu IT Vybudování a provozování e-spisovny Josef Sedláček ICZ a.s.
AKM'06 Praha NA Nové nástroje pro archivaci webu Ing. Petr Žabička, MZK Mgr. Jan HUTAŘ, NK.
Příslib do budoucna Zprávy z Univerzity Karlovy Alena Matuszková, Knihovna společenských věd TGM v Jinonicích Otevřené repozitáře, Brno,
PLÁN DLOUHODOBÉ OCHRANY DIGITÁLNÍCH DOKUMENTŮ V PRAXI Mgr. Andrea Fojtu, Mgr. Eliška Pavlásková ÚVT UK, ÚISK UK
Vaše jistota na trhu IT Architektura informačních systémů paměťových institucí ► Ing. Petr Vršek ►ICZ a.s. ► , Praha
Projekt Digitální knihovna AV ČR a vývoj systému Kramerius Martin Lhoták, Knihovna AV ČR AMK v digitálním světě 2005, Praha.
Využití NUŠL pro ukládání a zveřejňování výsledků výzkumu a vývoje V ČR Open Access: otevřený přístup k vědeckým informacím v EU a ČR Technologické centrum.
CATE 2001 – Brno, 9. května 2001 Bezpečnost a ochrana informací Pavel Věchet, IBM Česká republika, spol. s r.o.
Systém DESA DŮVĚRYHODNÁ ELEKTRONICKÁ SPISOVNA A ARCHIV
TŘI ROKY DIGITÁLNÍHO UNIVERZITNÍHO REPOZITÁŘE UNIVERZITY KARLOVY Eliška Pavlásková, Andrea Fojtu Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě.
Daniel Jakubík Repozitář vědeckých prací.
Projekt Archivace a zpřístupnění digitálních verzí kvalifikačních prací na Univerzitě Karlově v Praze Mgr. Eva Březinová Brno,
Kramerius 4 – nová generace systému pro digitální knihovnu Martin Lhoták Knihovna AV ČR, v. v. i. Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě ,
MIDAS v kontextu veřejné správy a návaznost na standardy ISVS v oblasti metadat Bronislava Horáková vedoucí projektu MIDAS ISSS 2003 Sdružené pracoviště.
Blíží se datové schránky,. aneb „Nepropadejte panice!“
Digitální knihovna UPa možnosti dalšího rozvoje na vlně trendů open access 3. setkání českých uživatelů systému DSpace VŠB-TUO Ostrava, 19. květen 2010.
TVORBA WEBOVÝCH APLIKACÍ S VYUŽITÍM OPEN SOURCE CMS Autor: Lukáš Dubina Vedoucí práce: PaedDr. Petr Pexa Jihočeská Univerzita České Budějovice 2010 Prezentace.
OBÁLKY KNIH.cz Jiří Nechvátal Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích
Open Access v AV ČR Martin Lhoták Knihovna AV ČR, v. v. i. 3. setkání českých uživatelů systému DSpace , Ostrava.
EIFL Direct PhDr.Hana Nová Národní knihovna ČR. Co je EIFL Direct EIFL Direct (Electronic Information For Libraries) největší světové informační konsorcium.
Dlouhodobá ochrana digitálních dat a systém Archivematica
Zpracovatel : Bařinka Antonín Vedoucí : Dr.Ing. Horák Jiří Konzultant : RNDr. Jiří HIESS Vysoká škola báňská- Technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická.
Petr Žabička Moravská zemská knihovna v Brně Možnosti technického řešení.
Klient pro správu databází MySQL 1 Klient pro správu databází MySQL Zbyněk Munzar České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická.
1 Martin Vojnar Bibliografie jako nezbytná součást jednotného vyhledávaní SNK v Martine, 7. listopadu 2011.
EVŠKP na OU cesta integrace 10. Listopad, 2005 Jiří Šimonek a Robert Bohoněk Centrum Informačních Technologií Ostravská univerzita.
ORSOFT RADNICE OPEN – ÚVODNÍ SEZNÁMENÍ Petra Hoffmanová.
Práce s datovými úložiště Jan Málek. Cíl studia Získat přehled o základních životních fázích dokumentu, povinnostech původce při jeho uchování a typech.
Digitalizace v krajské knihovně (SVK HK)
OpenAIRE Plán managementu dat
Digitalizace úložiště, digitální knihovny, legislativa
Discovery služby a souborný katalog
Jak jsme na Slovensku prováděli “audit” Centrálneho dátového archívu podle ISO Zdeněk Hruška Moravská zemská knihovna v Brně.
Projekt KA3: ZPRACOVÁNÍ METODIK TVORBY NÁSTROJŮ PRO IMPLEMENTACI NÁRODNÍ STRATEGIE ELEKTRONICKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ (NSEZ)
Transkript prezentace:

Open source vs. Komerční řešení pro digitální repozitáře Andrea Fojtu Univerzita Karlova v Praze, Národní knihovna ČR

O čem bude řeč… Dlouhod obá ochrana DD Porovná ní & výsledky terminologi e, OAIS model Výchozí bod porovnání repozitářů – studie JISC Porovná ní & výsledky komerční vs. open source repozitáře Závěry

Komerční vs. open source repozitáře DODD Výchozí bod Porovnání výsledky & Závěry

Dlouhodobá ochrana DD (DODD) anglo-americké prameny: digital preservation, (long-term) preservation of digital objects nebo také digital curation důležitost digitální ochrany asi nejlépe vystihuje výrok Rothenberga: “digitální informace přetrvá věčnost nebo pět let, podle toho, co přijde dříve Dlouhod obá ochrana DD terminologi e, OAIS model Výchozí bod porovnání repozitářů – studie JISC Porovná ní & výsledky komerční vs. open source repozitáře Závěry

OAIS referenční model koncept., terminolog. rámec: Open Archival Information System Reference Model ISO 14721:2003 model –> je možné přizpůsobit konkrétním požadavkům a nárokům dlouhodobé ochrany předpoklad důvěryhodného úložiště moduly: producent – individuální vs. organizace SIP (submission information package) – vstupní informační balíček příjem– vkládání = import(individuální vs. hromadný) správa dat archivace administrace přístup plánování ochrany

HUTAŘ, Jan; MELICHAR, Marek ; STOKLASOVÁ , Bohdana HUTAŘ, Jan; MELICHAR, Marek ; STOKLASOVÁ , Bohdana. Národní digitální knihovna. Knihovna [online]. 2009, roč. 20, č. 1, s. 6-21 [cit. 2009-10-05]. Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna91/humesto.htm>. ISSN 1802-8772. OAIS referenční model

Komerční vs. open source repozitáře DODD Výchozí bod Porovnání Výsledky & Závěry

Výchozí bod JISC srovnávací studie: Kritéria: březen 2009 SW: CONTENTdm, Digital Commons , DigiTool, DSpace, Eprints, EQUELLA, Fedora, intraLibrary, Open Repository, VITAL, Zentity studie: funkčnost současně dostupných open –source a komerčních systémů je velmi vyrovnaná co v případě DODD? Kritéria: podporované formáty náhledy obrázků funkce v uživatelském rozhraní pokročilé vyhledávání prohledávání klasifikace/předmětové třídění autentikace uživatelů statistiky SW platformy, OS, skriptovací jazyky metadatové formáty interoperabilita

Repository Software Survey [online] Repository Software Survey [online]. JISC RepositoryNet, March 2009 [cit. 2009-04-05]. Dostupný na WWW: <http://www.rsp.ac.uk/software/surveyresults>. Repository SW Survey, 2009

Komerční vs. open source repozitáře DODD Výchozí bod Porovnání & výsledky Závěry

Porovnání & výsledky Repozitáře: open-source SW: DSpace, Fedora, EPrints and Research- Output Repository Platform komerční SW: CONTENTdm, Digital Commons, Digitool, Equella, intraLibrary, Open Repository, Vital tři relativně “nové” systémy: Dias, SDB, Rosetta Kritéria: implementace OAIS modelu široký výběr podporovaných formátů otevřená architektura (z angl. open architecture) pro jiné aplikace a pluginy interní nástroje pro změnu formátů (např. emulace, migrace) (ne)závislost SW a/nebo HW platformy administrátorské funkce služby

Porovnání & výsledky #2 implementace OAIS modelu Repozitáře: open-source SW: Fedora implementace OAIS modelu, podpora METS, nikoliv PREMIS, open standard, nezávislost na OS, HW; závislost PC – Midrange server, SIP jako “compound digital object”, neexistence migračních a emulačních nástrojů, indexace pro plnotextové vyhledávání neznámé: omezený počet dokumentů, limity pro hromadné importy, časování ingestů, verzování digitálních dokumentů, statistiky, podpora v ČR implementace OAIS modelu široký výběr podporovaných formátů otevřená architektura (z angl. open architecture) pro jiné aplikace a pluginy interní nástroje pro změnu formátů (např. emulace, migrace) (ne)závislost SW a/nebo HW platformy administrátorské funkce služby

Porovnání & výsledky #3 implementace OAIS modelu Repozitáře: komerční SW: IBM DIAS systém je různě přejmenovávan (implementován dle požadavků institucí), málo zveřejněných informací, chybí METS, PREMIS, není open standardem, závislost na OS, SW platformě; SIP jako streamový balíček (ne více jak 5 tisíc objektů), chybí verzování objektů, chybějící časování importů, webarchivace, podpora v ČR neznámé: OAIS, HW závislost je otázná, limity pro hromadné importy, časování ingestů, statistiky implementace OAIS modelu široký výběr podporovaných formátů otevřená architektura (z angl. open architecture) pro jiné aplikace a pluginy interní nástroje pro změnu formátů (např. emulace, migrace) (ne)závislost SW a/nebo HW platformy administrátorské funkce služby

Porovnání & výsledky #4 implementace OAIS modelu Repozitáře: komerční SW: Tessella SDB podpora OAIS, METS (lze exportovat), PREMIS, open standard, nezávislost na OS, SW, HW platformě; SIP jako logická entita), verzování objektů, časování importů, webarchivace, statistiky, indexace pro plnotextové vyhledávání, podpora v ČR, není limit pro hromadný import implementace OAIS modelu široký výběr podporovaných formátů otevřená architektura (z angl. open architecture) pro jiné aplikace a pluginy interní nástroje pro změnu formátů (např. emulace, migrace) (ne)závislost SW a/nebo HW platformy administrátorské funkce služby

Porovnání & výsledky #5 implementace OAIS modelu Repozitáře: komerční SW: Ex Libris Rosetta podpora OAIS, METS (lze exportovat), PREMIS, open standard, nezávislost na OS, SW, HW platformě; SIP jako logická entita), verzování objektů, časování importů, webarchivace, statistiky, indexace pro plnotextové vyhledávání, podpora v ČR, není limit pro hromadný import implementace OAIS modelu široký výběr podporovaných formátů otevřená architektura (z angl. open architecture) pro jiné aplikace a pluginy interní nástroje pro změnu formátů (např. emulace, migrace) (ne)závislost SW a/nebo HW platformy administrátorské funkce služby

Komerční vs. open source repozitáře DODD Výchozí bod Porovnání & výsledky Závěry

Závěry Postuláty: bude alepoň jedno SW řešení, které bude vyhovující pro dlouhodobou ochranu open-source i komerční žádný repozitář nesplní obecná kritéria hodnocení open source řešení budou vykazovat lepší výsledky díky jejich rozsáhlejší vývojářské a uživatelské komunitě Skutečnost: teoretické hodnocení (založené na vyhledávání v prezentacích, příspěvcích a dokumentacích na internetu) je velmi komplikované a částěčně zkreslující bude alepoň jedno SW řešení, které bude vyhovující pro dlouhodobou ochranu open-source i komerční ANO i NE žádný repozitář nesplní obecná kritéria hodnocení ANO open source řešení budou vykazovat lepší výsledky díky jejich rozsáhlejší vývojářské a uživatelské komunitě NE Důvody: problematika DODD je v “plenkách”, SW není jedinou spásou!

OtÁZKY, KOMENTÁŘE? andrea.fojtu@ruk.cuni.cz