Autor: Školitel: Petr Blažek Jan Lepš

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Katedra matematiky Didaktika matematiky Akademický rok: 2003 – 2004 Zpracoval: Jan.
Advertisements

Sexuální zneužívání v České republice: Výsledky národního výzkumu
Mnohorozměrná statistická analýza dat
Analýza experimentu pro robustní návrh
kvantitativních znaků
Ideový závěr Co si mám z přednášky odnést (+ komentáře k užití statistiky v biologii)
Další modely ANOVY.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ROD: MODŘÍN
Průzkum reakcí publika ČRo 1 – Radiožurnál na změny ve vysílání od ledna souhrn.
EKOLOGIE.
Populace Populace je skupina rostlin nebo živočichů určitého druhu, žijí v určitém prostoru Populaci můžeme také charakterizovat jako skupinu živočichů.
Test dobré shody 2 test.
Jak číst ordinační diagramy
Semenná banka Anna Vlachovská.
Indexy floristické podobnosti
Analýza variance (Analysis of variance)
Význam regenerace ze semen pro změny druhového složení v důsledku pastvy Anna Kladivová školitelka: doc., RNDr. Zuzana Münzbergová, Ph.D.
Diskrétní rozdělení a jejich použití
Michal Škop Softwarové zabezpečení průmyslového experimentu (DOE)
Statistika Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík
Náhodná proměnná Rozdělení.
Testování hypotéz vymezení důležitých pojmů
Obecný lineární model Analýza kovariance Nelineární modely
Biotické faktory prostředí
JAK POZOROVAT EKOSYSTÉM
Ochrana přírody 5. Ročník LI.
Jetel Luční (Trifolium pratense )
Sub-projekt BRIE Potštát 12. října Praktické využití obnovitelných zdrojů energie v rodinných domech Ing. Libor Lenža Regionální energetické centrum,
Porovnání středních hodnot: t-test, ANOVA, Tukeyho m.v.p.
Pravděpodobnost a genetická prognóza
Studentská PARDUBICE
Konvalinka vonná.
Pícniny - rozdělení a využití
Jan Klimeš ÚSMH AV ČR, Praha
„Divně“ se živící vyšší rostliny
Fytocenologická plocha a zápis
Politika územního rozvoje ČR 2008 Hodnocení vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Ondřej Volf, 2008.
Principy fytoindikace
Ekosystémy přírodní a umělé
Úvod do gradientové analýzy
Lineární regrese.
Lineární regresní analýza
Makrozoobentos a klasifikace toků Jarkovský J. 2,3, Kubošová K. 2,3, Zahrádková S. 1, Brabec K. 1, Kokeš J. 4, Klapka R. 2,3 1) Ústav botaniky a zoologie,
Podélný gradient fytoplanktonu v závislosti na zařazení říční vody do vertikálního profilu nádrže Římov 1,2 Komárková J., 3 Hrubý P., 1 Nedoma J., 1,2.
RYCHLOST PROUDU A LARVY PAKOMÁRŮ: DVĚ ŘEKY A DVA EFEKTY Vít Syrovátka & Karel Brabec Ústav botaniky a zoologie Masarykova Univerzita GOCE-CT
Ekologie invazních druhů rostlin pracovní skupina zahrnující projekty studentů všech úrovní vysokoškolského studia propojení na další skupiny a projekty.
8. Kontingenční tabulky a χ2 test
Poloparazitické rostliny a společentsva Jakub Těšitel Melampyrum nemorosum a jeho společenstvo – Čertoryje,
LOUKA. vlhkost stanoviště způsob obhospodařování člověkem trávy: vzhled a druhová skladba.
HMYZÍ HERBIVOŘI NA KOPŘIVĚ
Gradientová analýza II
Petr Junek Laboratoř DPZ, Katedra mapování a kartografie
KRTIČNÍKOVITÉ SCROPHULARIACEAE.
Motivační příklad – 1a Vliv rodičů a prostředí na vývoj mláďat Nejstarší mládě v každém hnízdě měřeno ve věku X dní Vysvětlující údaje: počet mláďat, stáří.
Teorie psychodiagnostiky a psychometrie
Foto: archiv autora Referát o botanických článcích chekotay,
Aplikovaná statistika 2.
VY_52-INOVACE_58_Současná biosféra - učební text.
Demografie rostlin - populační biologie rostlin. Co je demografie ? Discipl í na studuj í c í změny velikosti populace v čase Snaha o porozuměn í těchto.
Generativní rozmnožování: dispersal, klíčení, přežívání semenáčků.
1 Diplomová práce Sluneční záření a atmosféra Autor: Tomáš Miléř Vedoucí: Doc. RNDr. Petr Sládek, CSc. Oponent: RNDr. Jan Hollan BRNO 2007Katedra fyziky,
CHISA 2011, Srní, října 2011 OBRAZOVÁ ANALÝZA – porovnání vlivu recepturního složení pečiva I. Švec, M. Hrušková, T. Hofmanová.
PŘÍRODNÍ REZERVACE NA ÚZEMÍ SLOVÁCKA
Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Lubica Pospíšilová, CSc.
4. cvičení
Fytocenologická plocha a zápis
Rozmnožování, růst a vývin rostlin
Funkční ekologie na katedře botaniky
Regresní analýza výsledkem regresní analýzy je matematický model vztahu mezi dvěma nebo více proměnnými snažíme se z jedné proměnné nebo lineární kombinace.
Transkript prezentace:

Autor: Školitel: Petr Blažek Jan Lepš Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Přírodovědecká fakulta Katedra botaniky Čím je omezováno rozšíření poloparazitické rostliny kokrhele menšího (Rhinanthus minor)? Autor: Školitel: Petr Blažek Jan Lepš

Čím je omezováno rozšíření poloparazitické rostliny kokrhele menšího (Rhinanthus minor)? Úvod Kokrhel menší: – poloparazit z čeledi Orobanchaceae – jednoletá bylina, bez semenné banky – málo těžkých semen – kvete v květnu až červnu – roste na loukách, pastvinách, lesních lemech a okrajích cest – v minulosti byl hojný, dnes na některých místech chybí Faktory omezující rozšíření druhů: dispersal limitation – rostlina na stanoviště není schopna domigrovat habitat limitation – rostlina na stanovišti není schopna přežít Cíl práce: – zjistit, do kterých společenstev je druh schopen invadovat, je-li doséván – zjistit, zda je v těchto společenstvech schopen přežívat – usoudit, který faktor omezuje rozšíření druhu

Čím je omezováno rozšíření poloparazitické rostliny kokrhele menšího (Rhinanthus minor)? Metodika První sezóna: – 15 lokalit na Lišovském prahu – data: počet kokrhelů, fytocenologické snímky – lokality pokoseny před sběrem dat Druhá sezóna: – v létě nasbírat semena na třech odlišných lokalitách v ČR (Lenora, Čertoryje, Hejdlov) – na podzim vysít druh do společenstev odpovídajících jeho přirozenému výskytu a zároveň zkušenostem z první sezóny (26 lokalit, na každé 3 čtverce 1,5 × 1,5 m, do každého čtverce 500 semen, na každou lokalitu ze třech různých míst sběru) – na jaře zjistit početní stav vysetých populací, provést fytocenologické snímky – zpracovat získaná data

Čím je omezováno rozšíření poloparazitické rostliny kokrhele menšího (Rhinanthus minor)? Výsledky Interakce místa původu semen s 1. i 2. osou CA 1. osa: F2 = 0,83; p = 0,44; 2. osa: F2 = 0,18; p = 0,84 Reverzní analýza: CCA; 1. osa: 4,6%; p = 0,01 dvoucestná ANOVA (původ, lokalita) původ: F2; 40 = 6,68; p = 0,003 24 15 9 5,3 RhMinNum

Čím je omezováno rozšíření poloparazitické rostliny kokrhele menšího (Rhinanthus minor)? Výsledky CA osy vysvětlují 15,0 % variability (1. osa: 7,6 %; 2. osa: 7,4 %) CCA osy vysvětlují 10,7 % variability (1. osa: 5,9 %; 2. osa: 4,8 %)

Čím je omezováno rozšíření poloparazitické rostliny kokrhele menšího (Rhinanthus minor)? Výsledky Úživnost: Optimum kvadratické regrese EllN = 5,04 EllF vs. EllN: r = 0,50; n = 63; p < 0,001 Kontury Loess 6

Čím je omezováno rozšíření poloparazitické rostliny kokrhele menšího (Rhinanthus minor)? Závěr Vlivy prostředí: – Byla nalezena společenstva a podmínky prostředí, ve kterých kokrhel lépe klíčí – Vhodný management může trvale udržovat vhodné podmínky pro uchycení semenáčků, ale časné kosení významně snižuje přežívání Závěr: – Habitat limitation převažuje nad dispersal limitation

Čím je omezováno rozšíření poloparazitické rostliny kokrhele menšího (Rhinanthus minor)? Konec Petr Blažek

Čím je omezováno rozšíření poloparazitické rostliny kokrhele menšího (Rhinanthus minor)? Odpovědi oponentce Jak mohly být lokality vybírány podle nároků druhu, když víme, že mu nesvědčí opuštěná louka a přesto byl druh na opuštěné louky vyséván? „Konkrétní místa pro vytyčení lokalit byla vybírána tak, aby co nejlépe odpovídala nárokům druhu. Při tom bylo využito zkušeností z první sezóny, a proto byla část lokalit vytyčena mimo kosené louky. Také byly lokality vybírány na rozlehlejším území, aby byla větší pravděpodobnost, že pokud budou lokality koseny, nebude to všude ve stejnou dobu.“

Čím je omezováno rozšíření poloparazitické rostliny kokrhele menšího (Rhinanthus minor)? Odpovědi oponentce Na obrázek je ve zvyku odkazovat zkratkou Obr. a na tabulku zkratkou Tab. – Zprávy ČBS Jak může být Bealsův index ovlivněn tím, že fytocenologické snímky s R. minor byly z let 1956 – 1965? – Posun ve fytosociologických vazbách kokrhele po změně režimu kosení Poslední věta na str. 10 mi není příliš jasná, jak byly různé diagramy na Obr. 7 porovnávány? Navíc se tady tvrdí, že výskyt kokrhelu byl úzce korelován s Bealsovým indexem, zatímco na str. 15 dole se tvrdí, že hodnoty jsou korelovány slabě. Jak to je? „Počet kokrhelů je s Bealsovým indexem průkazně pozitivně korelován … Tuto korelaci však považuji za slabou z důvodu relativně nízké vysvětlené variability.“ První věta výsledků je hodně metafyzická, zvláště když ordinační osy vysvětlují malé procento variability. „Různorodost druhového složení odpovídá základním gradientům prostředí (Obrázek 4), z nichž průkazný vliv mají sklon svahu a skutečný osvit (Obrázek 5).” Čím si vysvětlujete velký vliv sklonu svahu? – negativní korelace s vlhkostí

Čím je omezováno rozšíření poloparazitické rostliny kokrhele menšího (Rhinanthus minor)? Výsledky Kontury Loess v diagramech CA 11

Čím je omezováno rozšíření poloparazitické rostliny kokrhele menšího (Rhinanthus minor)? Odpovědi oponentce Jak, poučen dosavadními zkušenostmi, byste postupoval při zakládání experimentu nyní? – Založit více menších ploch (1 × 1 m), dělat mezery mezi čtverci – Na jednu louku sít semena jen z jednoho místa původu – Pořídit fytocenologický snímek z místa původu, zjistit jaký se tam provádí management – Domluvit s majiteli luk termín kosení, nebo posekat vlastnoručně – Zařídit sběr dat v kratší době: lokality blíž u sebe nebo jezdit autem, mít alespoň jednoho diplomanta k ruce… – Proměnné prostředí: množství živin stanovit rozborem půdy, spočítat „suchostní“ index (meziroční srovnání), zvážit nadzemní biomasu – Udělat sadu malých vedlejších pokusů: klíčení semen na misce v roce sběru, po 1 roce skladování, při sběru semen v různém stádiu zralosti, klíčení semen na louce po vypletí (seed bank), při různých datech setí, regenerace rostlin při zastřižení v různém vývojovém stádiu