KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. Monika Havlíčková

KRIZE

Pojem Slovo krize - krisis - pochází z řečtiny a označovalo soudní proces, při kterém vrcholí spor a dochází k rozsudku, rozhodnutí, dochází k obratu - k lepšímu, či horšímu. V posledním desetiletí se pojmu krize stále více využívá v psychosociální oblasti

Důsledek střetu s překážkou, kterou nejsme schopni vlastními silami, vyrovnávajícími strategiemi, případně za pomoci blízkých zvládnout v přijatelném čase a navyklým způsobem. Krize je situace, která vyvolává stav nerovnováhy, ohrožení a stresu a proto k jejímu vyřešení nepostačuje známý repertoár vyrovnávacích strategií jedince.

Krize se vždy týká člověka jako celku. Někteří lidé jsou krizemi zvláště ohroženi (inklinují k nim.) = jedinci přecitlivělí, naivní, rigidní, egocentrické, egoistické. Pro zvládnutí aktuální krize jsou rozhodující zkušenosti z předchozích krizí. Čím lépe dříve dokázal člověk obstát, tím více spoléhá na svoji kapacitu. Čím více se setkával s bezmocí a bezvýchodností, tím je méně odolný.

Příčiny krize Aby mohla vzniknout určitá reakce organismu, musí se propojit „vyladěnost organismu“ s „vnějším spouštěčem“.

Vnější spouštěč krize - tři situační konstelace Ztráta objektu –ztráta partnera, zaměstnání, bytu, zdraví a pod. námi může v životě značně otřást. Volba - zátěž může působit již fakt, že jestliže volíme jednu cestu, jednu hodnotu, musíme se vzdát jiné. Volba mezi dvěma stejnými kvalitami může vést k bezradnosti a vyčerpání. Volíme-li mezi dvěma negativními možnostmi, pak je situace velmi nepříznivá. Změna - vše, co se odvíjí v našem životě zhruba „rovně“, bez větších zlomů či skoků vnímáme spíše jako „dobré“. Kvalitativní a kvantitativní skoky se kterými se člověk v životě setkává vyvolávají pocity nejistoty a nepohodlí. Platí to i tehdy, jestliže se jedná o pozitivní zlom. I velké štěstí např. výhra velké sumy peněz může být spouštěčem krizového stavu.

Vnitřní spouštěče krizí Nutnost adaptace subjektu na vlastní vývoj a změny, které z tohoto vývoje pramení. Jev, který nazýváme pojmem hybris (z řeckého hybris = zaslepenost, zpupnost). Jedná se o kroky a strategie, které problém sice neřeší, ale ve chvílích nejtěžších pomáhají překlenutí situace

Další faktory, které napomáhají vzniku krize úpadek základní mezilidské soudržnosti změna hodnot v průběhu života jedince nahromadění osob v malých prostorách bez posilování mezilidských vazeb potlačování spontánního chování více ambivalentních vztahů mezi jednotlivci, skupinami, národy emigrace, život v jiné kultuře nerespektování hranic ztráta autority zrada, přerušení vazby na dřívější zdroj pomoci rozplynutí očekávaného (potrat, nezdařená zkouška, narození defektního dítěte)

Chování člověka v krizi Krizový stav se většina lidí snaží zvládnout podle svých možností a sil. Existuje celá řada strategií, které jedinec využívá, třeba jen intuitivně

Některé z nich....nejčastější... spánek, „zaspat to“, schovat se do postele přitulení (k mamince, partnerovi) potřeba vypovídat se, postěžovat si, svěřit se potřeba vyplakat se, vynadávat, vykřičet vychloubání se, lhaní, překrucování reality intenzivní potřeba uzavřít se do svého soukromí a vše si promyslet vybití energie bezcílnou hyperaktivitou, prací, nebo sportem modlitba příklon k fantazii, umění opití se, nebo nějaký jiný exces

Typy krizí - projevy Teoretických pohledů dělení a třídění krizí ve spojení s praktickými zkušenostmi je celá řada z hlediska způsobu manifestace, podle průběhu, podle závažnosti krize.

Zjevné krize - jedná se o krize, které si člověk uvědomuje, připouští a většinou jej vedou k tomu, aby těmto krizím čelil, protože se jedná o stav, který odporuje vlastnímu sebeobrazu jedince, jeho hodnotovému systému. Může se jednat o krize, které souvisejí s rozpadem vztahu, nevěrou, nemocí. Pokud se jedná o zjevnou krizi, člověk sám se snaží hledat řešení na základě svých zkušeností a svého psychického vybavení, nebo je ochoten hledat pomoc. To je pozitivní vzhledem k dalšímu průběhu krizového procesu.   Latentní krize - jedná se o krize, které si člověk neuvědomuje a nechce nebo si je nemůže připustit. Je to stav, který může trvat dlouho a který vede k nevědomým, velmi často k nevýhodným způsobům adaptace. Jak jsem uvedli výše, nevhodnými způsoby jsou některé techniky únikových reakcí (únik do nemoci, k návykovým látkám, pracovní aktivitě.) Většina latentních krizí pak vyústí v krizi zjevnou, ale daleko hlubší, která ke svému zpracování potřebuje více času a odbornou pomoc.

Průběh krize Akutní krize - bývají bouřlivé, mají jasný začátek a někdy i konec. Bývají reakcí na traumatické životní události. Mimo onemocnění a nehod se objevují tyto krize v souvislosti s nevěrou, rozpadem vztahu, zradou, napadením, znásilněním, ztrátou životních jistot. Lidé často v akutní krizi vyhledávají odbornou pomoc. Chronické krize - ve svém počátku bývají nenápadné, trvají dlouho - měsíce i roky. Nejčastěji mají podobu latentní krize, mohou vznikat na základě nedostatečného, nebo povrchního řešení akutní krize. Někdy souvisí s mezilidskými vztahy (nedořešený konflikt v partnerském vztahu.) Důvodem mohou být neuspokojivé sociální okolnosti (chudoba, domácí násilí, bezdomovectví.) Chronické krize mohou přerůst do krize akutní na základě i velmi malého podnětu.

Závažnost krize Situační krize Krize z očekávaných životních změn Krize z náhlého traumatizujícího stresu Krize zrání, vývojové Krize pramenící z psychické poruchy Neodkladné krizové stavy (psychiatrické neodkladnosti)

Fáze krizového stavu Krize je proces, který netrvá příliš dlouho, ale má určitou zákonitou posloupnost. Vývoj krizového stavu má několik krátkých stádií, která někdy trvají několik hodin, někdy několik dnů.

1.Fáze OHROŽENÍ, zvýšená úzkost – hledáme pomoc u sebe, u blízkých, trvá minuty, hodiny , max několik dnů 2.Fáze SELHÁNÍ nevím, neznám, pocit zranitelnosti a nedostatku kontroly nad situací, trvá několik hodin až několik dnů 3.Fáze PŘEDEFINOVÁNÍ krize s nadějí k řešení – jsme nejpřístupnější pomoci a krizová intervence jako metoda je plně postačující. 4.Fáze ZÁVAŽNÁ psychologická dezorganizovanost - až panika. Objevují se hluboké kognitivní, emocionální a psychologické změny. Krizová intervence se jeví jako nezbytná a na ni navazuje psychoterapie.

Řešení krize svépomoc a vzájemná pomoc

Svépomoc V první a druhé fázi probíhající krize je svépomoc jednou ze stěžejních strategií, jak zvládnout náročnou situaci. Svépomocí rozumíme zejména ty postupy, které napomáhají „přeorientováním“ zaměření ohrožené osoby. 1/ náhradní aktivita 2/tendence něco změnit „změnit aspoň to, co změnit jde“. (odstěhování, útěk) 3/nárazová tendence k abúzu alkoholu, psychofarmak. Cílem je „necítit“ ohrožující pocity beznaděje, smutku, ohrožení a znehodnocení. 4/Tendence vyhledávat magické praktiky souvisí s představou, že pomoc či záchrana přijde zvenčí - stane se zázrak. Proto také lnutí k církvi, nebo případně k různým sektám je v krizi vyšší.

Vzájemná pomoc V krizi má značný význam vzájemná pomoc se kterou odborné koncepce vždy počítají. Největší a nezastupitelný vliv má rodina. Často v krizi můžeme pozorovat příklon k rodinným příslušníkům se kterými jinak nejsou vztahy ani časté, ani hluboké. Na významu nabývají i vztahy s přáteli, spolupracovníky, spolubydlícími. Smyslem vzájemné pomoci je vytvoření chápajícího, nestresujícího prostředí, kde může být člověk vyslechnut, pochopen, kde se setkává s empatií a účastí.

Krizová intervence Krizová intervence je odborná metoda práce s klientem v situaci, kterou osobně prožívá jako zátěžovou, nepříznivou, ohrožující. pomáhá zpřehlednit a strukturovat klientovo prožívání a zastavit ohrožující, či jinak kontraproduktivní tendence v jeho chování. zaměřuje se jen na ty prvky z minulosti či budoucnosti, které bezprostředně souvisejí s jeho krizovou situací.

Pracovník klienta podporuje v jeho kompetenci řešit problém tak: aby dokázal aktivně a konstruktivně zapojit své vlastní síly a schopnosti a využít potenciálu přirozených vztahů. Krizová intervence se odehrává v rovině řešení klientova problému a překonávání konkrétních překážek.

Principy krizové intervence Krize má individuální charakter - pro každého znamená něco jiného. Pomoc by měla být pokud možno okamžitá. Odložení problému na ráno, na druhý den apod. může výrazně prohloubit bezmoc a zvýšit autoagresivní chování. V tomto směru má velký význam dostupnost po celých 24 hodin. Pomoc by měla být snadno dosažitelná .  

Péče by měla být kontinuální. Péče by měla mít definované minimální cíle. Významným aspektem pomáhajícího je i prevence možného zhoršení stavu. Péče by měla počítat s kontextem klientových vztahů. Pomoc by měla být aktivní je-li to nutné direktivní.

Proces krizové intervence Při práci s klientem, který se obrací o pomoc v krizi je třeba si uvědomit, že se nejedná pouze o okamžitý intuitivní zásah, ale že se jedná o proces řízený odborníkem a že v tomto procesu je třeba věnovat postupně zvýšenou pozornost následujícím oblastem :

Okamžitá redukce ohrožení První odhad situace a její posouzení Formulace hypotézy Intervence

Běh lidského života Dokud člověk žije, vyvíjí se, mění se a roste Očekávané životní změny mohou přesto přinášet krizi=krize tranzitorní, přechodové Těžké je na nich období změny,kdy přechází z jednoho období do druhého.

Právní předpisy pro ZŠ Zákon č. 359/1999 Sb o sociálně právní ochraně ( aktuální změna) Zákon č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících Zákon č. 561/2004 Sb. Školský zákon Metodické pokyny MŠMT

Standardy postupů v rámci pedagogiky zaměřené na trauma

Standard – význam pojmu Měřítko Norma Kritérium Obecně uznávaný vzor = postup, nabídka, možnost, doporučení

Pozitiva standardu Jistota pracovníků Teoretické zázemí Zajištění situací – pomocné lano Posílení role pedagoga Transparentnost Profesní zázemí Etické zázemí = Vím, že vím, protože existuje = Celoživotní vzdělávání

Dilemata standardů Stálost Obecnost Individualita Osobnost pedagoga Zkušenost pedagoga Tým Omezení Znejištění Vývoj témat

Kde? Metodické pokyny MŠMT Metodické pokyny vnitřní – škola Internetové stránky Řád

Kdo ? MŠMT Vedení školy Pedagogický sbor Výchovní poradci Metodik prevence

Jak? Studium a znalost metodických doporučení Zkušenost Plán Vyjednání Kontrakt Vztah Nástroj – komunikace Vědomost role

Kdy? Při potížích Před potížemi Symptomy

S kým? Pedagogickým sborem Rodiči Třídou Individuálně dětmi, rodiči s OSPOD s Policií s NGO s Specializovanými pracovišti s PPP

Zní to jednoduše…. Program Zkušenost Spolupráce Sociální sít Odvaha Tým ve škole – intervenční tým

Co děláte, když? Šikana CAN Záškoláctví Drogy Alkohol Násilí

Zkušenost Ochrana žáka Ochrana pedagogů Vyjasněné role a jejich pojmenování Nezakrývání Zajištění Opora, zajištění Spolupráce supervize

Děkuji: Za Váš čas Spolupráci Otevřenost A za žáky, studenty, rodiče, kolegy……