Průmyslové vlastnictví a licence při podnikání Tomáš Ciprovský

Autorské právo přednáška č. 8

Autorské právo autorské právo = souhrn výlučných oprávnění tvůrce ve vztahu k výsledku jeho tvůrčí duševní činnosti (autorskému dílu) chrání tvůrce před neoprávněným užíváním jejich autorských děl

Autorské právo zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) upravuje autorské právo práva související s právem autorským (práva výkonných umělců, práva výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů, práva vysílatele k rozhlasovému nebo televiznímu vysílání atd.)

Znaky autorského díla (§ 2 AZ) aby se jednalo o autorské dílo, chráněné autorským zákonem, musí být splněny následující podmínky jedná se o dílo z oblasti literární, jiné umělecké nebo vědecké jde o výsledek tvůrčí činnosti autora dílo je jedinečné (unikátní, nepodobné jinému) dílo je vyjádřeno ve smysly vnímatelné podobě (tímto okamžikem dílo vzniká, není třeba registrace)

Autorské dílo (§ 2 AZ) autorská díla mohou mít různou povahu, může se jednat o dílo: slovesné (kniha) hudební (skladba) dramatické (divadelní hra) hudebně dramatické (muzikál, opera) choreografické a pantomimické (balet) fotografické (fotografie) audiovizuální (film) výtvarné (obraz, socha) architektonické (stavba) užitého umění (malované nádobí) kartografické (mapa)

Souborné dílo (§ 2 AZ) souborné dílo = soubor nezávislých děl, který způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu splňuje podmínky stanovené pro autorské dílo (časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava)

Zvláštní autorská díla (§ 2 AZ) na některá autorská díla jsou kladeny nižší požadavky (nemusí splňovat zákonné znaky, postačuje jejich původnost) počítačový program (dílo literární) fotografie databáze (tzv. souborné dílo), jeho podstatou je tvůrčí způsob výběru nebo uspořádání dat

Výjimky (§ 3 AZ) za autorské dílo nejsou považována úřední díla (právní předpisy, soudní rozhodnutí, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin, sněmovní a senátní publikace, státní symbol a symbol jednotky územní samosprávy atd.) výtvory tradiční lidové kultury (pokud není známo jméno autora)

Autor díla (§ 5-6 AZ) autorem díla je fyzická osoba, která dílo vytvořila zákonná domněnka autorství není-li prokázán opak (v soudním řízení) platí, že autorem díla je ten jehož jméno (případně pseudonym) je na díle obvyklým způsobem uvedeno jehož jméno je u díla uvedeno v rejstříku předmětů ochrany vedeném příslušným kolektivním správcem

Autor díla (§ 7 AZ) dílo anonymní dílo pseudonymní dílo zveřejněné bez uvedení jména autora (na jeho přání) dílo pseudonymní dílo zveřejněné pod krycím jménem nebo uměleckou značkou u děl anonymních a pseudonymních zastupuje autora při výkonu a ochraně práv autorských k dílu osoba, která dílo zveřejnila

Autor díla (§ 8 AZ) jedno dílo může mít více autorů (spoluautoři) v takovém případě rozhodují o užití díla spoluautoři jednomyslně v případě, že jeden ze spoluautorů bezdůvodně brání využívání díla, rozhodne na návrh ostatních soud

Vznik autorského práva (§ 9 AZ) autorské právo k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v objektivně vnímatelné podobě zničením věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nezaniká autorské právo nabytím vlastnického práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nevzniká právo dílo užít poskytnutím oprávnění k výkonu práva dílo užít jiné osobě zůstává nedotčeno vlastnické právo k věci

Obsah autorského práva (§ 10 AZ) obsah autorského práva tvoří osobnostní práva (jejich účelem je chránit osobní vztah autora k dílu) majetková práva (jejich účelem je chránit autora před neodsouhlaseným užíváním jeho díla)

Osobnostní práva (§ 11 AZ) osobnostními právy jsou právo rozhodnout o zveřejnění díla právo být uváděn jako autor díla právo na nedotknutelnost díla (právo udělovat souhlas se zásahy do díla, zákaz provádění změn, které by snižovaly hodnotu díla) váží se k osobě autora a jeho smrtí zanikají (po smrti se mohou ochrany osobnostních práv autora domáhat osoby blízké) osobnostní práva nelze smluvně převést

Majetková práva (§ 12, 24, 25 AZ) autor má právo dílo užít právo uzavřít smlouvu, kterou umožní užívání díla třetí osobě (autorské právo původního autora nezaniká) zvláštní majetková práva (zejména právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu)

Právo dílo užít (§ 12 AZ) užíváním díla se rozumí jeho rozmnožování (pořizování kopií) rozšiřování (prodej) pronájem (dočasné poskytnutí, obchodní účel) půjčování (dočasné poskytnutí, neobchodní účel) vystavování sdělování veřejnosti (televizní a rozhlasové vysílání, internet)

Majetková práva (§ 26 AZ) jsou nepřevoditelná na třetí osoby poskytnutím licence autor o tato práva nepřichází mohou být zděděna pokud nejsou žádní dědici, připadnou majetková práva státu trvají po celou dobu autorova života a 70 let po jeho smrti (poté se jedná o volné dílo, které může užít každý)

Zaměstnanecké a školní dílo (§ 58, 60) u zaměstnaneckého díla (díla vytvořeného v rámci pracovního poměru) náleží osobnostní práva zaměstnanci a majetková práva zaměstnavateli u školního díla (díla vytvořeného v rámci studia) má škola nárok na uzavření licenční smlouvy užívání díla pro vnitřní potřebu

Autorské právo přednáška č. 9

Výjimky z ochrany (§ 30-38f AZ) volná užití fotokopie pro vnitřní potřebu citace propagace výstavy/prodeje uměleckých děl malba/filmování děl na veřejných prostranstvích úřední a zpravodajská licence

Výjimky z ochrany (§ 30-38f AZ) užití díla v rámci občanských/náboženských obřadů nebo v rámci úředních akcí a školních představení knihovní licence licence pro zdravotně postižené licence pro dočasné rozmnoženiny licence pro fotografickou podobiznu

Výjimky z ochrany (§ 30-38f AZ) nepodstatné vedlejší užití díla licence k dílům užitého umění a dílům architektonickým licence pro sociální zařízení užití originálu nebo rozmnoženiny díla výtvarného nebo fotografie jeho vystavením

Volná užití (§ 30 AZ) každá fyzická osoba může dílo užívat (ve smyslu výše uvedeném) pro svou osobní potřebu, pokud není cílem získání hospodářského prospěchu volná užití neplatí pro počítačové programy a elektronické databáze, architektonická díla (napodobeniny) a na pořizování záznamů audiovizuálních děl (natáčení filmu v kině kamerou)

Citace (§ 31 AZ) za určitých okolností lze použít dílo jiného autora nebo výňatky z něj, vždy je ovšem nutno uvést zdroj o citaci se jedná v případě užití výňatku z díla jiného autora ve vlastním díle (např. v knize, diplomové práci), a to v odůvodněné míře užití výňatky z díla pro účely kritiky nebo recenze, vědecké či odborné tvorby (v nezbytném rozsahu) užití díla při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu (podmínka neziskovosti)

Úřední/zpravodajská licence (§ 34) úřední licence = možnost použít dílo (v odůvodněné míře) pro účely veřejné bezpečnosti, soudního nebo správního řízení, parlamentní jednání atd. zpravodajská licence = možnost použít dílo ve spojitosti se zpravodajstvím ve vztahu k aktuálním událostem (vždy je třeba uvést jméno autora a zdroj)

Ochrana autorského práva (§ 40) autor, jehož autorské právo bylo porušeno (nebo porušení hrozí) se může obrátit na soud a uplatnit některý ze zákonných nároků určovací nárok zdržovací nárok odstraňovací nárok nárok na náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení nárok na přiměřené zadostiučinění informační nárok

Ochrana autorského práva (§ 40) určovací nárok soud vysloví, kdo je autorem díla zdržovací nárok soud zakáže nedovolené jednání - neoprávněnou výrobu, prodej, dovoz, vysílání atd.) odstraňovací nárok stažení neoprávněně zhotovených rozmnoženin z obchodování a jejich zničení, zničením nebo odstraněním materiálů a nástrojů použitých k výrobě

Ochrana autorského práva (§ 40) nárok na náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení bezdůvodné obohacení představuje nejméně 2x obvyklou cenu licence nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění omluva nebo finanční částka

Ochrana autorského práva (§ 40) informační nárok nárok na sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití díla, o osobách, které se neoprávněného užití díla účastní

Kolektivní správa autorských práv u některých majetkových práv se uplatňuje kolektivní správa, jejímž účelem je zastupovat autory při uzavírání smluv vybírat autorské odměny a zpětně je rozdělovat mezi autory evidovat komu náleží autorské právo k jednotlivým dílům

Kolektivní správa autorských práv každý kolektivní správce má v oblasti, ve které působí, výlučné postavení (pro dané právo a daný typ díla) některá práva jsou ze zákona povinně kolektivně spravována (právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu, právo na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého)

Kolektivní správci OSA - Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním INTERGRAM, nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura GESTOR - ochranný svaz autorský Ochranná organizace autorská – sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl (OOA-S)

Kolektivní správci OSA (hudební skladatelé, textaři) INTERGRAM (zpěváci, herci, hudebníci) DILIA (díla literární, dramatická, hudebně dramatická, choreografická, audiovizuální) GESTOR (právo na odměnu při dalším prodeji díla, obrazy, sochy, fotografie) OOA-S (výtvarníci, architekti)

Kolektivní správa výhodou kolektivní správy je, že zájemce o uzavření licenční smlouvy nemusí jednat se všemi autory zvlášť, ale vše vyřeší s příslušným kolektivním správcem uživatelé (televizní a rozhlasové společnosti, pořadatelé koncertů) často uzavírají s kolektivními správci hromadné smlouvy, kdy za určitý paušální poplatek získají užívací práva k celému souboru děl

Autorské právo v právu EU ochrana autorského práva je realizována formou směrnic, které předepisují členským státům, jakou právní úpravu mají přijmout směrnice EP a Rady 2009/24/ES ze dne 23.4.2009 o právní ochraně počítačových programů (kodifikované znění směrnice 91/520/EHS) směrnice EP a Rady 2006/115/ES ze dne 12.12.2006 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem (kodifikované znění směrnice 92/100/EHS)

Autorské právo v právu EU směrnice Rady 93/83/EHS ze dne 27.9.1993 o koordinaci určitých předpisů týkajících se autorského práva a práv s ním souvisejících při družicovém vysílání a kabelovém přenosu směrnice EP a Rady 2006/116/ES ze dne 12.12.2006 o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících (kodifikované znění směrnice 93/98/EHS) směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11.3.1996 o právní ochraně databází

Autorské právo v právu EU směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22.5.2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/84/ES ze dne 27.9.2001 o právu na opětný prodej ve prospěch autora originálu uměleckého díla směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES o vymáhání práv duševního vlastnictví

Mezinárodní ochrana mezinárodní ochrana se realizuje na bázi mezinárodních úmluv, kterými se státy zavazují chránit autory a jejich díla i bez toho, že by museli být někde zaregistrováni Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (zkr. TRIPS, spravuje ji WTO) stanoví základní rámec ochrany práv z duševního vlastnictví (národní zacházení, min. standard ochrany) publikována pod č. 191/1995 Sb.

Mezinárodní ochrana další smlouvy spravované WIPO (Světová organizace duševního vlastnictví Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl (1886) Římská úmluva na ochranu výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací (1961) Ženevská úmluva na ochranu výrobců zvukových záznamů proti nedovolenému kopírování (1971) Bruselská úmluva o šíření programů prostřednictvím satelitů (1974)

Mezinárodní ochrana další smlouvy spravované WIPO (Světová organizace duševního vlastnictví Smlouva WIPO o autorském právu (1996) Smlouva WIPO o ochraně práv výkonných umělců a výrobců zvukových záznamů (1996)

Smlouvy v oblasti duševního vlastnictví přednáška č. 10

Smlouvy v právu duševního vlastnictví průmyslová práva smlouva o převodu průmyslových práv licenční smlouva dle obchodního zákoníku franchisingová smlouva autorské právo licenční smlouva dle autorského zákona

Smlouva o převodu práv smlouva o převodu práv k duševnímu vlastnictví uplatňuje se u průmyslových práv, autorské právo je nepřevoditelné smluvními stranami jsou převodce (ten, který má dané průmyslové právo zaregistrováno) a nabyvatel (ten, na koho bude registrace přepsána) podstatou smlouvy je, že majitelem průmyslového práva (patentu, ochranné známky) se stane někdo jiný smlouva musí mít písemnou formu a musí být zanesena do příslušného rejstříku vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví převod práv k duševnímu vlastnictví bývá součástí smlouvy o prodeji podniku

Licenční smlouva je obvyklejší než smlouva o převodu práva vyjadřuje velkou výhodu práv k duševnímu vlastnictví, tzn. že je může užívat neomezený počet osob současně (potenciální ubikvita) zatímco prodat automobil lze pouze jednomu zájemci, počítačový program je možno prodat milionům uživatelů licenční smlouvou umožňuje ten, komu právo náleží (poskytovatel licence), třetí osobě (nabyvatel licence) využívat toto právo

Licenční smlouva u licenční smlouvy zůstává majitel práva (např. patentu) stále tentýž a může licenci poskytovat i jiným osobám je třeba rozlišovat licenci smluvní (založenou dohodou stran) a licenci zákonnou (kdy zákon přímo stanoví, že někdo může, většinou bezplatně, užívat příslušné právo, zejména autorské dílo) licenční smlouva je upravena jako smluvní typ v obchodním zákoníku pro práva průmyslového vlastnictví a v autorském zákoně pro právo autorské a práva související

Licenční smlouva dle ObZ náležitosti licenční smlouvy identifikace poskytovatele, nabyvatele a průmyslového práva, jehož se licence týká rozsah licence (na jaká užití se licence vztahuje: výroba, vývoz, uvádění na trh atd.) území, na nějž se licence vztahuje cena za poskytnutí licence písemná forma

Licenční smlouva dle ObZ licenční smlouva se zapisuje do rejstříku vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví pokud by tam nebyla zapsána, nemohl by nabyvatel licence hájit svá práva proti třetím osobám poskytovatel licence je povinen (u patentu, užitného vzoru, průmyslového vzoru, ochranné známky) platit udržovací poplatky, aby právo nezaniklo

Licenční smlouva dle ObZ jestliže ve smlouvě není sjednáno, že se bude jednat o výhradní licenci, má poskytovatel licence právo ji poskytnout i jiným osobám naopak nabyvatel licence nemůže licenci dále převádět (pokud není ve smlouvě dohodnuto něco jiného) – tzv. podlicence

Licenční smlouva dle AZ náležitosti licenční smlouvy identifikace poskytovatele, nabyvatele a autorského díla (jiného práva), jehož se licence týká rozsah licence (na jaká užití se licence vztahuje: rozmnožování, prodej, půjčování atd.), licence může být omezená nebo neomezená doba trvání licence určení zda jde o výhradní nebo nevýhradní licenci (pokud není uvedeno nic, je nevýhradní) cena za poskytnutí licence (nebo způsob určení nebo uvedení, že licence je poskytována bezúplatně) písemná forma (pouze u výhradní licence)

Licenční smlouva dle AZ v případě výhradní licence nesmí autor udělit licenci nikomu dalšímu a ani sám nesmí právo využívat musí nabyvatel licence licenci využít (jinak může autor od smlouvy po předchozím písemném upozornění odstoupit) nabyvatel licence může udělit podlicenci (převést licenci nebo její část na další osobu) s písemným souhlasem autora

Franchisingová smlouva nejedná se o smluvní typ (není výslovně upravena v žádném právním předpise) její podstatou je poskytnutí licence na využívání ochranné známky, know-how atd. poskytování poradenských služeb (školení zaměstnanců) typickým příkladem franchisingu je síť restaurací MacDonald’s