Naturalistický chybný závěr 2013 Marek Vácha Naturalistický chybný závěr

Naturalistic fallacy má nejméně tři významy (ale i mnoho dalších): 1. George Edward Moore: „dobré“ je nedefinovatelné, „dobro“ definovatelné je Je-li „dobré“ nedefinovatelné a „dobro“ definovatelné, a náleží-li dobru vždy a nutně kromě „dobré“ ještě alespoň nějaká jiná vlastnost, pak se nabízí tento chybný závěr: domníváme se, že „dobré“ je možno definovat pomocí vlastnosti, jež dobru vždy a nutně náleží (kromě vlastnosti „dobré“) na základě názoru, že každé „dobro“ je krom „dobré“ také ještě „užitečné“ dospívají utilitaristé k chybnému názoru, že „dobré“ je možno definovat pomocí „užitečné“ analogický chybný závěr svádí hedonisty k tomu, aby „dobré“ definovali pomocí „slastné“ "Toto působí slast, je to ale dobré?" - otázka má zřejmě smysl a nejde o synonyma (Jan Sokol) dobré = highly-evolved (Herbert Spencer)

Naturalistic fallacy G. Moore: všechny pokusy odvozovat měřítko pro mravní soudy z přírodních nebo jiných daností je „naturalistický omyl“

Naturalistic fallacy G. Moore: všechny pokusy odvozovat měřítko pro mravní soudy z přírodních nebo jiných daností je „naturalistický omyl“ každý, kdo by vyvozoval že pití piva je dobré z premisy že pití piva je slastné, se právě dopustil naturalistického chybného závěru.

2. David Hume: „is“ neznamená „ought“ 3. co je „natural“ neznamená ještě „moral“ – tohoto třetího pojmu se bude týkat následující presentace

pouze člověk je „propuštěnec přírody“ - je morální bytost a jako jediný z tvorů je schopen volby mezi dobrem a zlem v přírodě nelze hledat morální vzory… …poněvadž tam nejsou! příroda není ani laskavá, ani krutá, ani moudrá, ani nelítostná - příroda je

Ludwig Wittgenstein smysluplné věty obsahují výhradně dva prvky: empirické pojmy logické funkce, jež spojují empirické pojmy celek pravdivých vět je celá přírodověda tím se však mravní slova ukazují jako slova beze smyslu, protože nezastupují empirické věci nebo vlastnosti a nevyjadřují ani logické funkce Wittgenstein problém netrivializuje, ale vyčleňuje jej z prostoru vědy: „Smysl světa musí spočívat vně něho. Ve světě je všechno tak, jak to je, a vše se děje tak, jak se to děje; v něm žádná hodnota není – a kdyby byla, pak by neměla žádnou hodnotu.Je-li nějaké hodnota, která má hodnotu, pak se musí nacházet vně všeho dění a faktického bytí. Neboť všechno dění a faktické bytí je nahodilé. Co je činí nenáhodným, se nemůže nacházet ve světě, neboť jinak by to bylo opět náhodné. Musí se to nacházet vně světa.“

Ludwig Wittgenstein myslíme-li svět jako zorné pole, pak smysl a hodnota nepatří do zorného pole, nýbrž do oka, jež není částí zorného pole. „Proto také nemohou být žádné věty etiky. Věty nemohou vyjadřovat nic vyššího. Je jasné, že etika se nedá vyslovit.“ Wittgenstein se snaží zachránit samostatný význam mravní skutečnosti před psychologicko-naturalistickým redukcionismem tím, že mravní skutečnost chápe nekognitivisticky jako něco nevyslovitelného „Cítíme, že i kdyby byly zodpovězeny všechny možné vědecké otázky, nebyly by naše životní problémy vůbec dotčeny.“ (Anzenbacher, A., (2001) Úvod do etiky. Academia, Karmelitánské nakladatelství, Praha, Kostelní Vydří, str. 257-258)

Alfred Jules Ayer zastává radikálně redukcionistické stanovisko mravní slova nemají žádný význam, jejich funkcí je pouze vyjadřovat emoce „Je-li ve větě přítomen etický symbol, nijak se tím nevysvětluje její faktický obsah. Když tedy někomu řeknu „Když jsi ukradl peníze, jednal jsi nesprávně“, neříkám nic víc, než kdybych řekl: „Ukradl jsi peníze.“ Dodávám-li, že toto jednání bylo nesprávné, nevypovídám o něm nic dalšího. Pouze tím projevuji svůj mravní nesouhlas s tímto jednáním. Je to, jako bych větu „Ukradl jsi peníze“ vyslovil se zvláštní intonací nebo ji napsal s několika zvláštními vykřičníky. Intonace či vykřičníky nepřidávají nic k významu věty. Slouží pouze k ukázání, že vyjádření této věty je doprovázeno určitými city mluvčího.“ „dobré“ je tedy výraz pro morální pocit, stejně jako „au“ je výraz pro bolest, mravní slova a věty jsou výraz pocitu něco jako „etická věda“ proto nemůže existovat etika jako odvětví poznání není nic než dílčí oblast psychologie a sociologie problém etiky je tak pozitivisticky trivializován. Mravní diskurs se ukazuje jako smysluprázdný (Anzenbacher, A., (2001) Úvod do etiky. Academia, Karmelitánské nakladatelství, Praha, Kostelní Vydří, str. 258)

Poznámka pod čarou A.J.Ayer, v pouhých dvaceti stranách svého díla Language, Truth and Logic, vhodil celé světy estetiky a morálních soudů, světy metafyziky a náboženství do koše na papíry na základě myšlenky, že nemohou být konkluzivně verifikovány a jsou proto bezesmyslné. Buď se jednalo o vtip, jehož pointu jsem nezachytil, nebo o filištínství (přízemnost, nechápavost, philistinism) nebetyčných rozměrů Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London. p. 84

Albert Schweitzer (1875 – 1965) úcta k životu pro Schweitzera pramení z poznání: jsem životem, který chce žít uprostřed života, který chce žít „Jedna existence se prosazuje na úkor druhé, jedna ničí druhou. Jedna vůle k životu od druhé pouze něco chce, aniž ji bere na vědomí jakožto vůli. Ve mně se však vůle k životu stala vůlí, která ví, že existuje také jiná vůle.“

Albert Schweitzer (1875 – 1965) „Jsem zbaven nevědomosti, která vládne světu. Jsem ze světa vykoupen. Skrze úctu k životu jsem uvržen do nepokoje, který svět nezná. Ale čerpám z ní také blaženost, jakou svět nemůže dát. Když v blahém vědomí, že jsme jiní než svět, někdo druhý a já si vzájemně pomáháme jeden druhému rozumět a odpouštět, zatímco by jinak vůle jinou vůli trýznila, je vnitřní rozdvojení vůle k životu překonáno.

"Člověk sice z přírody vychází a nese podstatné stopy toho "opičího" původu, právě jakožto člověk se ale často staví proti němu. Chování živočichů může na tom lidském mnoho vysvětlit, nemůže je ale ospravedlnit, natož pak stát se pro nás normou." Sokol, J., (2010) Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 93

naturalistický omyl příklady

Příroda marnotratně zachází s životem na 1 kg tělesné hmotnosti produkuje mník 1 000 000 jiker makrela 800 000 jiker kapr 100 000 jiker lipan 25 000 jiker … přesto mají populace tendenci mít stabilní velikost rostliny i stromy produkují tisíce semen z mnoha a mnoha mláďat se jen zlomek dočká dospělosti, zejména u r stratégů

Naturalistický chybný závěr sexuální oblast a oblast vztahů člověk má v přepočtu více spermií než harémová gorila a méně než promiskuitní šimpanz – pro náš druh je zřejmě typická monogamie s občasnou nevěrou snad až 10% našich dětí je vychováváno v rodinách, kde sociální otec není současně otcem biologickým evoluční biologie je sice schopna vysvětlit biologii našeho druhu, ale již nám není schopna říct, co je dobré, správné a morální šimpanz člověk gorila

Naturalistický chybný závěr starý omyl v nových variantách Martin Nodl: Věčný boj proti manželství (Lidové noviny 20. srpna 2005) jeden z odstavců článku nazván „Vědci proti monogamii“ „Podle dnešních přírodovědců ve zvířecí říši převažují promiskuitní způsoby chování. Lidská monogamie má tedy nikoli biologické, nýbrž kulturní či spíše sociokulturní příčiny.“

Naturalistický chybný závěr starý omyl v nových variantách Hraboš Microtus ochrogaster je monogamní Hraboš Microtus pennsylvanicus je polygamní …ale má být vzorem pro naše jednání právě hraboš?

Naturalistický chybný závěr starý omyl v nových variantách dokumentární film „Pochod tučňáků“ – podporuje monogamní rodinu a hezký vztah k dětem vyhledávač Google poskytne na hesla "march of the penguins" a „christianity“ 770 000 odkazů

Naturalistický chybný závěr starý omyl v nových variantách diskuse o embryonálních kmenových buňkách jen 30% - 50% embryí se zdaří nidace do dělohy pokud se příroda chová tak marnotratně ke svým embryím - měl by si člověk vůbec klást otázky?

Aquinas Protože se Bůh stará o veškeré stvoření, náleží Božské prozřeztelnosti, aby umožnila určité nedokonalosti v částečných účincích, aby celkové dobro univerza nedošlo újmy. Neboť kdyby bylo zabráněno veškerému zlu, v universu by chybělo též mnoho dobro. Lev by přestal žít, kdyby bylo zabráněno usmrcování zvířat. A nebylo by trpělivosti mučedníků, kdyby nebylo tyranského pronásledování. (ST I, q.22, a.2) O Bohu je možno říci že udělal či stvořil zla, vzhledem k tomu, že stvořil věci které jsou samy o sobě dobré ale které přesto působí zranění jiným; vlk, ačkoliv ve svém vlastním druhu dobrý v přirozenosti, je nicméně zlem pro ovci. (CG II, ch.41 n.13)

Interpretace světa jako účelu Immanuel Kant 1790: „Všechno na světě je k něčemu dobré; nic tu není nadarmo; a jsme oprávněni, ba povoláni, abychom od přírody a jejích zákonů neočekávali nic než to, co je v celku účelné“ (Ak. V,379) podle stoy to znamená, že myši jsou dobré, aby zvyšovaly naši pozornost při zacházení s věcmi, a štěnice, abychom moc nespali. Spánek má u stoických autorů, stejně jako u raných křesťanů zřetelně negativní akcent: tolik hodin bez přítomnosti rozumu, tedy bez výslovné realizace smyslu pro existenci – to je nedůstojné člověka. Jedním z řeholních pravidel sv. Benedikta je: nemilovat spánek. (Spemann, R., Löw, R., (2004) Účelnost jako filosofický problém. Oikúmené, Praha, str. 80)

Intensionalita 0. stupeň: Rostliny. U pampelišky „není nikdo doma“ 1. stupeň: vím že jsem. Novorozenci 2. stupeň. Vím že jsem a vím že jsi. Děti stáří měsíců. 3. stupeň. Vím, že víš, že vím. Teprve zde je možno podvádět: vím, že si o mně něco myslíš, a Tvoji myšlenku se mohu pokusit upravit. Mohu se pokusit o manipulaci s Tvojí myslí. Snad primáti. 4. stupeň. Vím, že víš, že vím, že víš. Pouze člověk

Intensionalita důsledek: zvířata nemohou jednat morálně, neboť nemají svobodu, možnost volby, schopnost vcítit se do druhého. žádného predátora „nenapadne“, že by kořist mohla trpět v tomto smyslu zvířata nemohou být zlá

Ampulex compressa vosička švába nejprve dvěma žihadly částečně ochromí pak jej vede za tykadlo, občas se napije švábí hemolymfy přivede jej pod zem, utěsní vchod, švába obrátí na břicho a naklade na něj vajíčka larvičky vyžírají nejprve svalovinu a méně potřebné orgány, aby šváb co nejdéle vydržel a nekazil se po čase se ze švába vylíhnou nové vosičky

Laskavá matka příroda Sahara byla ještě mezi 13 000 BC – 3 500 BC lety zeleným ostrovem, v souvislosti s ukončení ledových dob se za velmi krátkých 150 let stala ze Sahary poušť ... a lidé buď vymřeli, nebo museli emigrovat Egyptská civilizace je možná postavena na těchto lidech Závěr: Matka příroda není příliš laskavá

Sahara před 14 miliony lety

máme dojem že přírodní (přirozené) = dobré nepřírodní (nepřirozené) = špatné odtud náš odpor k GMO

Naturalistický chybný závěr starý omyl v nových variantách sociáldarwinismus Herberta Spencera pokud je v přírodě boj silných proti slabým, je to tak správné i pro lidskou společnost Spencer je autorem sloganu „survival of the fittest“ jedinci s dobrými geny jsou snadno rozpoznatelní podle inteligence, pevného charakteru a podle majetku. Kriminalita, prostituce a duševní zaostalosti „feeblemindedness“ byly chápánay jako produkty špatných genů

Naturalistický chybný závěr starý omyl v nových variantách sociáldarwinismus Herberta Spencera pokud je v přírodě boj silných proti slabým, je to tak správné i pro lidskou společnost Spencer je autorem sloganu „survival of the fittest“ jedinci s dobrými geny jsou snadno rozpoznatelní podle inteligence, pevného charakteru a podle majetku. Kriminalita, prostituce a duševní zaostalosti „feeblemindedness“ byly chápány jako produkty špatných genů Herbert Spencer 1820 - 1903

Naturalistický chybný závěr starý omyl v nových variantách sociáldarwinismus Politické poselství sociáldarwinismu: kolonialismus, imperialismus, kapitalismus volné soutěže a křiklavé rozdíly v bohatství, to vše je novou filosofií ospravedlněno a podporováno hlásí se k němu rovněž marxisté ve jménu boje mezi jednotlivými třídami Adolf Hitler: „Příroda je krutá, proto i já jsem krutý.“

Friedrich Nietzsche (1844 – 1900) „Slabí a nezdařenci ať zhynou, toť první příkaz naší lásky k lidem.“

Tyto myšlenky si Hitler do značné míry vypůjčil od Nietzscheho, když věřil, že příroda nás učí základní zákon morálky: že silní zabíjí slabé, a že skrze tento proces jde příroda vpřed. Evolučné morálka je právo silnějšího zničit slabšího. Příroda chce, aby slabší zanikl. Schwartz, E., Judaism and Nature. in Judasim and Environmental Ethics (2001) Yaffe, M.D., (ed.) Lexington Books, Lnaham, p. 303)

Naturalistický chybný závěr starý omyl v nových variantách genetický determinismus

I mezi zvířaty jsou gayové http://lidovky. zpravy „Můžeme mít názor, jaký chceme, ale jedna věc je jistá. Homosexualita do zvířecí říše patří a není proti přírodě,“ píše se v oficiálním prohlášení organizátorů výstavy, kteří fotografickou exhibici pojmenovali kontroverzně „Proti přírodě?“. Podle slov šéfa projektu Geira Soeliho byla homosexualita pozorována u více než 1500 zvířecích druhů a u pěti set je zdokumentována.“

I mezi zvířaty jsou gayové http://lidovky. zpravy buď je homosexualita „správná“ a pak je zbytečné ji obhajovat příklady ze světa zvířat… nebo správná není, a pak nám tyto příklady jsou málo platné „Návštěvník muzea v norském Oslu sleduje obří fotografii milostných hrátek dvou žirafích samců.“

I mezi zvířaty jsou gayové http://lidovky. zpravy zvířata se také zastrašují, parazitují, zabíjejí mláďata někteří mravenci jsou „otrokářští“ …což nutně neznamená, že jednají "správně" „Návštěvník muzea v norském Oslu sleduje obří fotografii milostných hrátek dvou žirafích samců.“

Rádi bychom věřili, že Mother Nature je moudrá, laskavá, femininní a vždycky podporuje biosféru pozitivním způsobem

úsilí pro život (struggle for life) v přírodě skutečně probíhá: klíšťata, ovádi, komáři, pijavice, muchničky, prvoci způsobující malárii, baktérie způsobující boreliózu, viry způsobující ptačí chřipku, SARS, Ebolu, AIDS atd atd. v potravním řetězci se každý někým živí a někým je požírán predátoři na vrcholu jsou permanentně ohroženi vyhynutím představit si Matku Přírodu jako vlídnou, ženskou, spontánní, temnou a tajemnou je velký omyl pro losery neexistuje žádná sociální síť

Pro losery neexistuje sociální síť... ... všichni zabíjíme, abychom přežili

Proč dobrý a milující Bůh stvořil svět tak, že zabíjení je principem hry?

…proč tak pesimisticky? Proč nenapsat pozitivní text o tom, jak myši s výhodou využívají ochrany sněhové pokrývky?

Naturalistický chybný závěr Surogační mateřství The first historical reference to surrogacy arrangements is in the Old Testament (Genesis 16 and 30). In Ancient Rome, arrangements of this kind were made in order to continue the lineage in spite of infertility and maternal and infant mortality[i]. In some African communities, an infertile woman may marry a fertile woman, who conceives a child with the infertile woman’s husband; the child is considered to be the child of the infertile woman. There are other possible approaches: conceiving a child by the brother of the infertile husband or the sister of the infertile wife, adoption, etc.…”in most parts of Africa, biological parenthood is deemphasized to the advantage of social parenthood”[ii]. Such practices are widespread in many other cultures[iii]. [i] Thomas, I. Histoire de la famille. Monde lointain. A. Burguière (ed.) 1986. 283-296 [ii] Giwa-Osagie O. Social and ethical aspects of assisted conception in anglophone sub-Saharan Africa. In Current practices and controversies in assisted reproduction. WHO, 2001. http://www.who.int/reproductive-health/infertility/report.pdf [iii] Daniels K., The policy and practice of surrogacy in New Zealand. In Surrogate Motherhood- International perspectives. Hart Publishing. 2003. 55-73

Naturalistický chybný závěr Homosexualita neustále zvažován vliv genů, prostředí nebo nesprávného imprintingu Dean Hammer: Xq28 Mužská homosexualita ve zkoumaných rodokmenech segregovala s markery v oblasti Xq28 doposud neexistuje žádný jiný výzkum, který by tyto závěry potvrzoval samotní homosexuálové se k výzkumu staví velmi ambivalentně [1] Hamer et al. (1993) A linkage between DNA markers on the X chromosome and male sexual orintation. Science 261,321-327

Tegrodera aloga

Tegrodera aloga sameček se dvoří samičce tím, že opakovaně vkládá svá tykadla do drážek na hlavě samičky, která se mezitím živí na rostlině předpokládá se, že samička je schopna čichem vnímat obsah cantharidinu, který má sameček v hemolymfě a který se skrze tykadla dostává k samičce cantharidin pak sameček předává samičce při kopulaci samička cantharidinem pokrývá nakladená vajíčka, cantharidin je jed, který odrazuje maravence a další případné predátory

Tegrodera aloga při námluvách tak zřejmě samička testuje schopnost samečka vyprodukovat dostatečné množství cantharidinu námluvy často končí tak, že samička odchází pryč někteří samečci se ale místo námluv dopouští násilné kopulace

Tegrodera aloga Násilná kopulace „Klasické“ námluvy

Příroda nezná „dobro“ ani „zlo“ Znásilňování je tedy buď: maladaptivní, nesprávně fungující „byproduct“, sexuálně psychologický mechanismus jinak adaptivního sexuálního drivu jedna z možných kondicionálních strategií pro zisk co největší fitness

Zlovolné chování o něco snižuje zdatnost nositele a výrazně snižuje zdatnost ostatních jedinec „nezištně škodí“ (Flegr, J., (2005) Evoluční biologie. Praha, Academia) jestliže je biologická zdatnost jedince snížena, protože se nakazil nějakým parazitem, potom to nejlepší, co může udělat pro zvýšení své relativní biologické zdatnosti, je nakazit ostatní jedince v populaci jedinci nakažení některými druhy parazitů mají často zvýšenou motilitu a migrují často i na dlouhé vzdálenosti to si můžeme vysvětlit jako vliv parazita (který se chce šířit) může se ale jednat i o projev zlovolného chování jedince

Závěr Ovšem i kdybychom v přírodě nalezli druh, který by se choval zvláště „morálně“ či „nemorálně“ pořád by to nebyl důvod k nápodobě… …copak v přírodě je něco tak posvátného (či božského), že bychom ji měli kopírovat, ať již by se chovala jakkoli? chování a názory lidí, filosofů, myslitelů etc. podrobujeme běžně kritice – proč bychom nesměli podrobit kritice i chování jiných druhů (když už bychom nějakou morálku nalezli)?