Pěkně vyčertěné Vánoce na skanzenu 2009 přímo v nepřímém přenosu

Sjelo se nás tentokrát pomálu – úplně přesně nás bylo deset až jedenáct. Zatímco naši vysokoškoláci šprtali doma chemii, matiku, statiku, bylinky a jiné kravinky, my jsme soustředěně tvořili drobné úžasnosti ze slaného těsta …

…a takhle to dopadlo. V rukách nedostižného výtvarníka Zdendy vznikl mimo jiné i nový živočišný druh – zepředu prase, z boku beruška. Prostě taková po čertech „zprasená beruška“

Vyčerpaní tvorbou uměleckých děl jsme pojedli čertovsky dobrou krmi a pak se začaly dít věci. Zatímco jsme četli pověst o čertových vousech a koledě, příběh se zhmotnil a jeho aktéři k nám pronikli přímo na dosah – chudák čertisko a s ním bába přímo princmetálová …

Ještěže máme tak šikovné děti. Štěpánka svojí kouzelnou hrou na flétničky dokázala tu koledu vyčarovat a tak se z nadílky mohli radovat nejen čertiska, ale i všichni ostatní…

… a asi takhle ta radost vypadala

Pak byla pohodička - hráli jsme foukaný fotbálek, licitovali jsme a my holky jsme to samozřejmě vyhrály

V sobotu ráno jsme se všichni pořádně nasnídali, teple se oblékli - někteří prošli i Jitčinou výstupní kontrolou - a vyrazili jsme do čertovsky krásných míst …

Vysoká Lípa – Dolský mlýn krásná drsná romantika

… jen co Petr dovyprávěl povídání o mlýně, už holky rozpoutaly čertovskou hoňku

… pak jsme pokračovali po kostelní stezce až k zámečku ve Vysoké Lípě – přálo nám počasí i otvírací doba

… cestou byly pokládány i čertovské otázky a večer po návratu jsme se v pohádce dozvěděli, že i „Čert věděl, proč“

… v neděli jsme ještě pod Radkovým bedlivým dohledem vyrobili lité svíčky ze včelího vosku, poslouchali muziku a bylo nám krásně

No a co na závěr … všem, kteří s námi byli i těm, kteří nemohli, ale chtěli být, přejeme do nového roku – hvězdy nad hlavou, úsměv na tváři, svěží vítr ve vlasech, čistou vodu a nějakého pěkného, vlastnoručně uloveného kapříka (i když teď nevím, jestli když se např. zkříží kapr s veverkou nedojde tak nějak k mezidruhovému křížení, že?)

… a úplně nakonec, jestli jste ještě neviděli kreslený film „STROMY“, tak si ho nenechte ujít – fakt stojí za to, má ho Pospiho Anička PS. Ta lípa má na sobě srdíčko – že by takový symbolický srdečný pozdrav od Martina?