Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Jak dodržujeme tradice Zpracovala: Bc. Jarmila Havelková
Advertisements

Základní vzdělávání -Člověk a společnost – Výchova k občanství
ROK Rok, to je koloběh událostí, které se opakují
Liturgický rok.
Průlet liturgickým rokem
Společenská kultura Lidové umění ; VY_32_INOVACE_D3_06
Co je Masopust?.
Tento Digitální učební materiál vznikl díky finanční podpoře EU- OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Není –li uvedeno jinak, je tento materiál zpracován.
Štědrý den 24. prosince Štěpán 26. prosince Silvestr 31. prosince
Velikonoční týden
EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
Název: Rok v jeho proměnách V. (Velikonoce)
Základní vzdělávání – Člověk a společnost – Výchova k občanství
Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem Efektivní výuka pro rozvoj potenciálu žáka projekt v rámci Operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST.
ROK NA ČESKÉ VSI Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem Efektivní výuka pro rozvoj potenciálu žáka projekt v rámci Operačního programu.
Jaro Mgr. Iveta Honzejková.
Velikonoce – jen svátky jara?
Velikonoce.
Inovace bez legrace CZ.1.07/1.1.12/
Kalendář - duben Petr Machala.
Cvičná prezentace Společný postup tvorby prezentace v MS PowerPoint 2003 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Martin Dlouhý.
MASOPUST.
Název Velikonoce, pašijový týden
ZŠ a MŠ – T.G. Masaryka Brodek u Konice
Inovace bez legrace CZ.1.07/1.1.12/
Průlet liturgickým rokem
Střední odborné učiliště Liběchov Boží Voda Liběchov Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: Výuková prezentace Předmět:
Svátky 3. ročník Autorem materiálu je Miroslava Šafránková
Vajíčka Malovaná vajíčka Děti hledající vajíčka. Velikonoce v Německu Julie Kölblová, Sabina Bajajová a Dajana Zámečníková.
Víra a náboženství Výchova k občanství – 6. ročník
Prvouka 3.ročník ZŠ „DOMOV-RODINA-TRADICE -VÁNOCE“
Kalendář - únor Petr Machala. Únor bílý – pole sílí 2.2. – Na Hromnice o hodinu více – Sv. Valentýnek – jara tatínek Víte, kolik má únor dnů? Znáte.
Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem
Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem Efektivní výuka pro rozvoj potenciálu žáka projekt v rámci Operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST.
Tradice Velikonoc.
Efektivní výuka pro rozvoj potenciálu žáka
Anotace Cyklus přírody a kalendáře Autor Mgr. Martin Nosek Jazyk Čeština Očekávaný výstup Žáci si osvojí postup, jakým vznikaly kalendáře na základě sledování.
Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem Efektivní výuka pro rozvoj potenciálu žáka projekt v rámci Operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO.
VELIKONOCE.  jsou nejvýznamnější křesťanský svátek, který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K tomu podle křesťanské víry došlo třetího dne po.
Velikonoce u nás a v jiných zemích Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je PhDr. Věra Holotová. Dostupné z Metodického portálu.
Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor: Vlasta Fitzová Mgr Název DUM: VY_32_Inovace_ Jaro Název sady: Člověk a jeho svět 2.ročník Číslo projektu:
Velikonoce – historický původ Nejvýznamnější svátek křesťanské církve; vrchol křesťanského liturgického kalendáře. Svátky jara, oslava jara. Spojené s.
KŘESŤANSKÝ KALENDÁŘ Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
Název školy: Speciální základní škola,Louny, Poděbradova 640,příspěvková organizace Autor: Mgr.TAŤÁNA RADIMSKÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_13_III.Vu_VELIKONOČNÍ.
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ a MŠ Čestlice AUTOR: NÁZEV: VY_32_INOVACE_07_Velikonoce TEMA: ČÍSLO PROJEKTU:
ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚSTÍ NAD LABEM, HLAVNÍ 193, Tel.: , Tel. řed./fax: , VÝUKOVÝ.
KŘESŤANSKÝ KALENDÁŘ Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
Velikonoce Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
METODICKÝ LIST PRO ZŠ Pro zpracování vzdělávacích materiálů (VM)v rámci projektu EU peníze školám Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost   
Vytvořila: Libuše Langmayerová IX. ročník
Název projektu: ZŠ Háj ve Slezsku – Modernizujeme školu
Název školy Téma Název DUM Popis Ročník Autor Číslo projektu
Co znamená slovo masopust?
Rok v jeho proměnách a slavnostech
Název školy Téma Název DUM Popis Ročník Autor Číslo projektu
1.
Hmotná kultura a každodenní život III
Velikonoce u nás a v jiných zemích
Škola ZŠ Třeboň, Sokolská 296, Třeboň Autor Mgr. Jarmila Nováková
AUTOR: Blanka Petlánová NÁZEV: VY_32_INOVACE_Pr2_13_Velikonoce
Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kladno, Norská 2633
Autor Mgr. Hana Drchotová Škola ZŠ Bor, Školní 440, Bor, Téma
Vzdělávací oblast: Člověk a společnost
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
NÁZEV ŠKOLY: MŠ a ZŠ, Veselí nad Moravou
PODZIM STÁTNÍ SVÁTKY.
Název školy: Dětský domov, Základní škola praktická, Praktická škola a Školní jídelna, Dlažkovice 1, příspěvková organizace Třebívlice Autor: Olga.
Název školy: ZŠ Klášterec nad Ohří, Krátká 676 Autor: Mgr
Název školy: ZŠ a MŠ T. G. Masaryka Fulnek Autor:
Zvyky a tradice Čechů.
Transkript prezentace:

Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem Efektivní výuka pro rozvoj potenciálu žáka projekt v rámci Operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST ROK NA ČESKÉ VSI

Masopust Třídenní svátek, který předcházel popeleční středě, jíž začínal čtyřicetidenní půst končící o velikonocích Tento svátek byl stejně pohyblivý jako velikonoce (může být 1. února až 7. března) Přípravě na masopust tzv. "tučný čtvrtek", mnohdy předcházela zabijačka Tradičním jídlem byla vepřová pečeně se zelím Tento den měl člověk co nejvíce jíst a pít, aby byl celý rok při síle Hlavní masopustní zábava začínala o masopustní neděli - bohatý oběd Následovala zábava s tancem, která pokračovala až do rána Masopustní pondělí pokračovalo v zábavě a tanci V mnohých vsích se konal tzv. "mužovský bál" pouze pro ženaté a vdané Mnohde lidé věřili, že jak vysoko bude selka při tanci vyskakovat, tak vysoké obilí příští rok naroste Vyvrcholení bylo o masopustním úterý kdy se konaly průvody maškar a divadelní představení.

Popeleční středa Popeleční středa zahajuje období předvelikonočního půstu Následuje po masopustním úterý, kdy veškeré masopustní rozpustilosti vrcholily Její název pochází od svěceného popelu, kterým kněz dělá věřícím kříž na čele a říká: "Pomni, člověče, že prach jsi a v prach se navrátíš„ Tím připomíná pomíjivost pozemského života a nutnost pokání Popel, který je k tomuto úkonu používán, se získává spálením ratolestí kvetoucí jívy (kočiček), které kněz před téměř celým rokem na květnou neděli posvětil.

2.neděle postní - pražná Pražná neděle dostala své označení od pokrmu v postě hojně připravovaného, nazývaného pražmo Pražení nedozrálých klasů obilí či jednotlivých zrn patří k nejstarším způsobům úpravy obilí Obilí se tím i konzervuje. Po upražení se obilí dále upravovalo, případně ve stoupě roztíralo a používalo na polévku Stoupa - velká nádoba na ruční drcení nebo roztloukání něčeho (obilí, máku).

3.neděle postní - kýchavá Kýchavou se tato neděle nazývá proto, že se tento den konala mše za odvrácení moru, jehož prvními příznaky bylo nadměrné kýchání Přání "Pomáhej Pán Bůh" a "Pozdrav Tě Pán Bůh", které dodnes říkáme kýchajícím, pochází právě z obavy před tímto morem Věřilo se, že kdo kolikrát tento den kýchne, tolik let bude živ.

4. neděle postní - družebná Tato neděle tvoří téměř střed postního období, a proto je v tento den projevována radost z času, který již v postu uplynul Slavena byla v družném veselí Mnohde se konaly tancovačky, nejlépe na veřejném prostranství pod dohledem celé obce Někdy je také název odvozován od družby, který ten den spolu se ženichem navštívil domácnost vyhlídnuté nevěsty a předjednával tam námluvy V souvislosti s těmito myšlenkami na námluvy se tento den mladé dvojice obdarovávali Pro družbu se ženichem se připravovaly koláče zvané "družbance

5. neděle postní - smrtná Název připomíná, že myšlenky věřících se mají plně soustředit na umučení a smrt Páně. Zároveň ale připomíná zvyk sahající až k pohanským kořenům - vynášení smrti (Smrtholky, Moreny, Morany, Mořeny, Mařeny) Jednalo se o figurínu ušitou z látky a vycpanou hadry nebo slámou Morana byla za zpěvu odnesena k řece a vhozením do vody se symbolicky pochovala zima Na Bydžovsku dávali za okno len, aby ten rok nikdo nezemřel.

6. neděle postní - květná Květná neděle připomíná den slavného příchodu Krista do Jeruzaléma, kdy byl vítán zelenými ratolestmi házenými na cestu, zatím co jiní mu vyšli vstříc s palmovými listy a volali: "Hossana, požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně, král izraelský„ Na památku této události světí tento den kněz kvetoucí ratolesti (u nás kočičky = kvetoucí vrba jíva), které pak rozdává účastníkům mše.

Pašijový týden Poslední týden čtyřicetidenního postu se nazývá pašijový týden na památku Kristova utrpení Ráz všech obřadů v tomto týdnu je truchlivý V úterý se čtou pašije sepsané sv. Markem a ve středu pašije sepsané sv. Lukášem V tomto týdnu mládež chodívala s řehtačkami, hrkačkami a tragači, které svým zvukem nahrazovaly zvonění zvonů, jež v té době podle víry odletěly do Říma, a proto nezvonily.

Škaredá středa - sazometná - Škaredá je nazývána proto, že tento den Jidáš zradil Krista Sazometná zase podle vymetání komínů, které se ten den obzvlášť doporučuje - Není dobře se ten den mračit, aby se dotyčný nemračil po všechny středy v roce.

Zelený čtvrtek Na zelený čtvrtek se dodržoval přísný půst Povoleno bylo jediné syté jídlo bez masa a jiných produktů z teplokrevných zvířat Jedla se tedy pouze zelenina - proto Zelený čtvrtek Dalším vysvětlením označení Zelený čtvrtek je modlitba Krista na zelené louce v zahradě getsemanské na Olivové hoře V tento den bylo zvykem pošlehat podlahu i peřiny proutkem posvěceným na Květnou neděli a proti čarodějnicím vykropit svěcenou vodou z nového hrnečku věchýtkem slámy obydlí Věchýtek - svazek kratších stébel slámy svázaný nebo skroucený k různým účelům

Velký pátek Velký pátek je hustě obestřen kouzlem lidové poezie Věří se, že země vydává poklady, že se na několik hodin otvírá Blaník Nesmělo se hýbat zemí, proto se nekonaly žádné práce na poli

Bílá sobota Bílá sobota je posledním dnem čtyřicetidenního postu a bílou se nazývá podle bílého oděvu těch, kteří byli tento den křtěni Je také označována jako den světla Všechny činnosti v předchozí i tento den mají hlavní cíl v očistě duše, těla i příbytků, aby večer bylo vše jako z cukru a lidé ve svátečních šatech byli připraveni na slavnou mši - "vzkříšení„ Hospodyně doma uhasila všechny ohně a sebou ke kostelu vzala poleno Tam jej zapálila v posvěceném ohni, přenesla domů a tím opět oheň rozdělala

Boží hod velikonoční Při mši v neděli velikonoční světí kněz pokrmy, které do kostela sebou přinesou hospodyně a položí k oltáři Tyto posvěcené pokrmy hospodyně opět domů odnesou a při slavnostním obědě je rodina obřadně sní Věřilo se, že když pocestný zabloudí a vzpomene si, s kým jedl velikonočního beránka, najde cestu domů Ve východních Čechách se část posvěcených pokrmů nosila do pole, zahrady a studny, aby byla dobrá úroda a dostatek dobré vody

Pondělí velikonoční Je dnem uvolnění a veselí, dnem vzývajícím nový život a zajišťujícím zdraví Pošlehávání čerstvými pruty, které mohou být i umě spletené (označení "pomlázka" je od slova pomladit), má zajistit přenesení posilující životadárné mízy stromů do těla člověka Odměnou za toto pošlehání je zdobené vajíčko.

Letnice Jsou to také svátky pohyblivé Slaví se 50 dní po Velikonocích, tedy deset dnů po tzv. Nanebevzetí Páně Slavily se v celé Evropě Letnice se slavily jinak ve městě a jinak na vesnici Často se při oslavách užívalo masek, které samozřejmě už ve středověku ztratily svůj původní význam Venkov měl svého "krále letničního" neboli "rusadelného„ Město konalo oslavy "střílení ku ptáku" a mělo "krále ptačího„ Se svatodušními svátky je také nerozlučně spjat zvyk stavění máje nebo kácení máje Nejznámějším letničním zvykem jsou jízdy králů, které se odbývaly většinou na svatodušní pondělí Cyklus letních kalendářních obyčejů vyvrcholil pálením ohňů o filipojakubské noci a ohňů svatojánských.

Období vyvrcholení zemědělských prací V tomto období se konala řada pověrečných praktik, které měly podpořit plodnost dobytka, zdar úrody Veškerá energie byla soustředěna na zdárný a rychlý průběh sklizně a zpracování sklizených plodin Zemědělské práce vrcholily slavností dožínek, vinobraním, dočesnou chmele apod.

DUŠIČKY Od roku 998 se konají svátky zesnulých 1. a 2. listopadu Venkovské, ale i městské hřbitovy, byly v minulosti v katolických oblastech doslova naplněny kovanými železnými kříži se středovou schránkou i bez ní Tyto kříže představují jeden z nejvýznamnějších projevů lidového řemeslného umění V některých obcích se peklo i zvláštní pečivo, nazývané "dušičky" pro žebráky, pocestné a vůbec chudý lid Dnes se hroby zdobí květinami, věnci a zapálenými svíčkami Lidé věřili a věří, že duše zemřelých se může v tento den vrátit na zem

Sv. Martin - 11. listopadu "Sv. Martin přijíždí na bílém koni„ Znamenalo to první sníh a posvícenskou husu. Sv. Martin však také vykonal mnoho nejen jako doručitel posvícení, ale pro křesťanskou kulturu znamená jednu z největších postav středověké misie Známe ho z vyobrazení, jak dává žebrákovi polovinu svého pláště, což má symbolizovat jeho dobrotu

ADVENT - Adventní doba (období čtyř neděl před vánočními svátky) je dobou postní, kdy se zpívají "roráty", což je odvozeno z latinského pojmu "rosy nebeské„ - Vázaly se adventní věnce, kterými se zdobily domy (připevňovaly se na dveře).

Mikuláš - 6. prosince - V předvečer chodí průvod Mikuláše, anděla a čerta S těmito pochůzkami je spjata nejenom řada písní a koled, ale i zvyků Čert nikdy nenaděluje, ale má mít krásnou divokou masku Dětem naděluje s příslušným napomenutím pouze anděl Mikuláš má mít nějaké to jablíčko a nejvíc se zavděčí, má-li při sobě množství různých figurek, dřevěných hraček, píšťalek, nožíků i hrníčků, prostě všeho, co pak dává andělovi a pověřuje ho, aby to rozdal Děti mají mít za oknem, pod polštářem, v síni, na klice punčošku ještě pro noční dárky od Mikuláše Děti na Hané dostávaly pečivo formované do podoby figurek lidí a zvířat, v jihozápadních Čechách zase figurky ze sušených švestek.

Lucie - 13. prosince - V předvečer 13. prosince ještě dodnes obcházejí (např. na Valašsku) tajemné, bíle oděné postavy, tzv. "Lucky„ Staré české přísloví praví: "Lucie noci upije, dne nepřidá„ Přísloví pochází ještě z dob před reformou tzv. juliánského kalendáře Zvyky a vše co se kolem dne sv. Lucie odehrává, zůstaly pak při tomto posunutém svátku Na den Lucie, která bývala v pohanských dobách démonickou, slunovratovou bytostí, ženy nesměly příst "Lucky" ometaly domy a příbytky husí peroutkou, čímž očišťovaly lidské bydlení.

Téma: ROK NA ČESKÉ VSI Použitý software: držitel licence - ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. Windows XP Professional Power Point internet Autor: Mgr. Alena Šmolíková ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. (www.zsrozmital.cz)