Úvod do studia jazyka – 4. Gramatika Morfologie

Gramatika Soubor pravidel, kterými se řídí výstavba jednotlivých tvarů nebo celých vět nějakého konkrétního jazyka NEJEN pravopis dělení: morfologie syntax

Morfologie Zabývá se jednotlivými výrazy a jejich členěním do morfémů Zájem především o morfémy gramatické – koncovky, pomocná slovesa U ohebných slovních druhů - popis paradigmat

Morfém Nejmenší jednotka nesoucí věcný nebo gramatický význam Slova x části slov Morfémy: Kořen Sufixy: přípona, koncovka Afixy: předpona, vpona

Vznik gramatické kategorie Nárůst slovní zásoby → nárůst počtu opakujících se vztahů Vyjádření lexikální → gramatické prostředky Přidání formálního příznaku Vydělení části ze skupiny Vznik kategorie s asymetrickým charakterem

Gramatické kategorie v Čj Substantiva rod, číslo, pád Slovesa osoba, číslo, čas, vid dříve i kategorie aspektu

Kategorie pádu Syntaktická fce Sémantická fce Vztah substantiva ke slovesnému přísudku nebo jinému substantivu Sémantická fce Místní vztahy V jednotlivých jazycích se velmi liší Pokud má jazyk jen jeden pád – nejedná se o kategorii pádu (např. : francouzština, angličtina)

Kategorie čísla Budována na protikladu kvantitativního charakteru Jazyky analytického typu – omezenější rozsah Jména hromadná Jména látková Duál Kategorie počítatelnosti

Další kategorie Kategorie určenosti: Kategorie slovesného způsobu: člen určitý člen neurčitý Kategorie slovesného způsobu: indikativ kondicionál imperativ Kategorie diateze: činný rod pasivní rod zvratný rod

Gramatické opozice Privativní opozice Synchronní pohled příznakový člen x neutrální člen dělení kategorie na binární opozice neutrální člen – vyšší počet výskytu Synchronní pohled

Funkce bezpříznakového členu Všichni studenti se dostaví do sborovny. V roce 1348 zakládá Karel IV. v Praze univerzitu. Dělám a budu dělat, jak uznám za vhodné.

Japonština Problematika slovních druhů Dělení slovních druhů Sémantické kritérium Morfologické kritérium Syntaktické kritérium Dělení slovních druhů jógen – ohebné slovní druhy kacujó – ohýbání taigen – neohebné slovní druhy samostatné nesamostatné

Slovesa Dělení: syntaktické kritérium: džidóši x tadóši morfologické kritérium: U-slovesa x Ru-slovesa x nepravidelná slovesa sémantické kritérium: dějová, stavová, pomocná, …

Slovesa Nemají infinitiv Časování – aglutinační sufixy Tvary Způsob: přací, střídavého děje, možnosti, schopnosti, působení na činitele Způsob: pravděpodobnostní zdvořilostní

Pomocná slovesa Usměrňují prostorové a časové vztahy Vytváří formální jádro přívlastku Určuje čas, způsob, příčinu Označuje nutnost, pravděpodobnost

Přídavná jména Dělení: Tvary: I-adjektiva Na-adjektiva přívlastkový, predikátový, minulý i neminulý, příslovečný

Podstatná jména Dělení: Druhy: japonská, sinojaponská, převzatá Obecná jména Vlastní jména Zástupná jména Časová, dějová Druhy: japonská, sinojaponská, převzatá Těsná vazba – spona desu Nerozlišují rod, číslo Množné číslo: tači, demo, ra + sufix

Partikule Kontextové Pádové Koncové wa, mo, koso ga, no, ni, o, to, de, kara, made, jori Koncové ka, jo, wa, ne, na

Ostatní slovní druhy Zájmena Číslovky Citoslovce Druhy: ukazovací, osobní, neurčitá Číslovky 2 soustavy číslovek – japonská, sinojaponská Jednoduché číslovky ve větě – numerativ Citoslovce

Kategorie času Minulý Neminulý (Obecný) Přítomný průběhový Bezpříznakový Přítomnost, budoucnost, současný stav Přítomný průběhový

Děkuji za pozornost.