Konkurence a hospodářská soutěž Podmínky obchodování na trhu všichni mají na trhu stejné a rovné podmínky přístupu na trh nerozhodují značky nefunguje reklama Jediným kritériem je cena Ideální trh = ideální konkurence Na trh má jeden výsadní postavení = MONOPOL má povolení státu – administrativní monopol zná jako jediný recept na výrobu určitého zboží – absolutní m. oligopol – existují pouze dva nebo několik málo subjektů monopson = výhradním nakupujícím je stát( např. strategické technologie, zbraně hromadného ničení) Nedokonalá konkurence, zdeformovaný trh – může diktovat cenu

Dělení monopolů Kartel – dohoda mezi samostatnými konkurenty o cenách, dělení teritorií působnosti Syndikát – dohoda o společném nákupu nebo prodeji. Konkurenti zůstávají právně samostatní, ale k získání lepších podmínek vystupují jako jeden celek , např. COOP. Firmy mohou se spolku vystoupit Trust – vyšší forma propojení konkurentů. Propojení i v oblasti výroby, firmy jsou na sobě závislé, ale zachovávají si pr. Subjektivitu Koncern – nejvyšší forma existence monopolu. Firmy jsou propojené v celém rozsahu činnosti, ztrácí právní subjektivitu Fúze = spojení rovnocenných partnerů Akvizice = větší koupí menší

Selhání trhu Není možné se volně a rovně zapojit do tržního hospodářství Důvody Vznik monopolů Můžou zneužívat svého postavení Stát prostřednictvím zákonů hlídá a určuje, co je a není trestné Existence veřejných statků a služeb U nich není žádoucí, aby o jejich existenci rozhodoval pouze trh Důvody strategické Důvody sociální Důvody etické Vzniká nepříjemné rozhraní tržního a netržního prostředí, které vede k možnosti zneužívání specifického postavení úředníka při rozhodování, komu přidělí zakázku (Rath, Pandur, Casa….) Zatím ale neznáme jiné řešení, pouze důsledně prověřovat pověřené úředníky Externalita trhu Vedlejší účinky trhu na subjekty, které se trhu nezúčastní Negativní = např. zhoršení životního prostředí vlivem průmyslové výroby, snížení ceny pozemků vinou postupu těžby Pozitivní = zhodnocení pozemků díky výstavbě rychlostní silnice, včelstvo pořízené k podnikání opyluje i mou zahradu

Ekonomika a neziskový sektor Ziskový sektor = podnikatelský působí zde trh platíme za služby a statky Rozdělujeme podle zásluh – odvedené práce, vložených prostředků Produkujeme část statků a služeb, které můžeme postrádat, aniž by to vedlo k destrukci společnosti Neziskový sektor neplatíme, nebo jsou ceny dotované, netržní Prostředky získává z sektoru ziskového Rozdělujeme podle potřeb

Funkce neziskového sektoru Rozvoj duchovních hodnot Ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot Ochrana životního prostředí, kulturních památek a tradic Rozvoj vědy, vzdělávání, sportu a tělovýchovy, výkon státní správy Obrana státu

Dělení neziskového sektoru Státní Školství Zdravotnictví Ochrana životního prostředí Ochrana kulturního dědictví Státní správa Obrana státu Nestátní Církevní organizace = zajišťují bohoslužby, charity, semináře Občanská sdružení = sdružení občanů k dlouhodobým i krátkodobým účelům Obecně prospěšné společnosti(OPS) = poskytuje obecně prospěšné služby státu nebo občanům Nadace = sdružení majetku k přesně vymezenému účelu (dary, majetek, výnosy, nájemné, příjmy z loterií, veřejných sbírek…) Politické strany

otázky existuje vztah mezi neziskovými organizacemi, státem a podnikateli? Jestliže ano, potom jaký je? Plošné financování problematické efektivita vynaložených prostředků Projektové financování = prostřednictvím grantů, tendrů vyšší efektivita vynaložených prostředků Jaký je vztah firem k nestátním neziskovým organizacím? sponzoring = vždy finančně ztrátový přinese pozitivní obraz firmy x je nutné o tom veřejnost informovat