Vybrané otázky aplikace TSI „Řízení a zabezpečení“ Jaroslav Grim – Výzkumný Ústav Železniční, a.s. Petr Varadinov – Správa železniční dopravní cesty, s.o. Interoperabilita železniční infrastruktury – Praha, 12. 3. 2009

Interoperabilita, TSI a NoBo Interoperabilita – technická a provozní propojenost EŽS – směrnice EK, TSI Interoperabilitu nelze zaměňovat s unifikací ! Oblast IO - pouze subsystémy, prvky a jejich vlastnosti a parametry, které zajišťují, resp. mohou ovlivnit základní cíl (podstatu) IO

Interoperabilita, TSI a NoBo Kompetence NoBo Posuzování pouze těch systémů, prvků, jejich vlastností a požadavků, které jsou uvedeny v TSI Zůstává stále velké množství oblastí, které jsou ponechány v působnosti a odpovědnosti členských států (vnitrostátní předpisy, využití EN)

TSI CCS Těžiště TSI CCS je systém ERTMS jako základní součást interoperability EŽS Dílčí systémy GSM-R a ETCS (funkční a technické specifikace) Traťové a palubní zařízení Rozhraní k ostatním subsystémům a prvkům IO Zařízení nezávislá na třídě systému (IH, detekce vlaků, EMC, viditelnost traťových objektů) Strategie přechodu – existuje národní implementační plán ERTMS z roku 2007, v současné době EK schvaluje Evropský implementační plán ERTMS do roku 2015, resp. 2020

TSI CCS Zabezpečovací systémy, které nejsou součástí ERTMS (ani rozhraní) nejsou součástí TSI a tedy nemohou být ani posuzovány NoBo – za jejich bezpečnost a splnění dalších požadavků nese odpovědnost členský stát (staniční, traťové, přejezdové zab. zařízení,…), zejména jejich technické schválení ve smyslu normy EN 50129 – v podmínkách ČR metodika ve „Směrnici SŽDC č. 34“ Technické schválení dle EN 50129 musí být splněno i u interoperabilních zařízení a musí předcházet vydání evropského dokumentu (certifikát NoBo)

TSI CCS – role VUZ Činnost NoBo GSM-R – úsek Kolín – Břeclav (ŽSR,ÖBB), připravuje se Břeclav – Ostrava (PKP) + palubní terminály ETCS – probíhá ETCS L1 (ŽSR, ZC VUZ Velim) a ETCS L2 (SŽDC pilotní projekt Poříčany – Kolín, rovněž využití ZC VUZ Velim) Příprava infrastruktury v rámci modernizace koridorů pro budoucí výstavbu ERTMS - prostory pro budoucí technologii, napájecí zdroje, kabelizace, montážní příprava, přenosová zařízení, rozhraní elektronických zabezpečovacích zařízení, … zásady zapracovány do „Směrnice SŽDC pro modernizaci koridorů“ Splnění požadavků u zařízení nezávislých na třídě systému

TSI CCS – role VUZ Činnost pověřeného subjektu – posuzování podle vnitrostátních předpisů (národní specifikace) ve smyslu směrnic o interoperabilitě EK, resp. TSI Národní systémy třídy B - národní VZ (LS), traťové rádio (TRS) Otevřené body – příloha G TSI CCS (požadavky na rozhraní k vozidlům z hlediska jejich detekce, zařízení na posyp pískem, elektromagnetická interference, …)

TSI CCS - shrnutí Posuzování Třída A - GSM-R, ETCS - problematice třídy A je v rámci Evropy věnována pozornost, je prostor pro koordinaci (ERA, NB Rail, CER, …) Národní systém – třída B – problematika je řešena v rámci zavedených vnitrostátních předpisů a norem – prolíná se s analýzou bezpečnosti, technického schvalování, splnění provozních a dalších podmínek ... (spolupráce se SŽDC, DÚ, provozovateli drážních vozidel,výrobci ..) Otevřené body – z hlediska zajištění požadavků interoperability největší problém (detekce vlaků, EMC, pískování, …), bylo by účelné urychlit proces zpracování a schválení evropské normy EN 50 238 a následné zapracování do TSI CCS

Záměr budování infrastruktury GSM-R do roku 2013

Záměr budování infrastruktury GSM-R do roku 2013

Pilotní projekt ETCS Hlavní subdodavatel – AŽD Praha Dodavatel – Ansaldo STS Italy – traťová část v konsorciu s Ansaldo STS France – mobilní část Hlavní subdodavatel – AŽD Praha Realizace PP zahájena 1.7.2005 Cílem PP je implementace ETCS L2 verze 2.3.0 do národních podmínek železnice v ČR Traťová část – jedna RBC, připojena ke SZZ, TZZ a PZZ, přenos dat na vlak cestou GSM-R, nepřepínatelné balízy Palubní částí jsou vybaveny lokomotivy 151 008 a 362 166 a jednotka řady 471/971 042, součástí je národní STM pro systém VZ LS Ukončení pilotního projektu - 2009

Pilotní projekt GSM-R (201 km) Pilotní projekt ETCS Pilotní projekt ETCS L2 (22 km) Pilotní projekt GSM-R (201 km)

Záměr budování infrastruktury ETCS L2 do roku 2020

Záměr budování infrastruktury ETCS L2 do roku 2020

ETCS Koridor E Pro efektivní využívání systému ETCS na ucelených evropských koridorech bylo definováno šest evropských ETCS koridorů A – F SŽDC iniciovala v dubnu 2006 založení Management Committee a stala se lídrem při zpracování dokumentů pro spolufinancování ETCS V rámci první výzvy pro spolufinancování projektů z fondu TEN-T uspěly ČR a Rakousko V současné době se připravuje rozšíření Koridoru E přes rumunské území až do Konstanty V letošní druhé výzvě se bude ČR rovněž ucházet o spolufinancování

Děkujeme za pozornost Jaroslav Grim – Výzkumný Ústav Železniční, a.s. Petr Varadinov – Správa železniční dopravní cesty, s.o. Interoperabilita železniční infrastruktury – Praha, 12. 3. 2009