TAJEMSTVÍ ABSTRAKTNÍ MALBY II. Tóny a obrazy Energie a síly A opět geometrie Výukový materiál pro výtvarnou výchovu L. Kitzbergerová

František Kupka Klávesy piana Obvykle si ani neuvědomujeme,jak se nám v podvědomí propojují různé smyslové vjemy. Poslech určité hudby se nám někdy provždy spojí s barvou oblohy, s chutí ovoce, s vůní, kterou používá nám milý člověk. Propojování smyslových vjemů se říká synestézie a někteří lidé pro ni mají zvláštní nadání. Vidí barevně tóny nebo naopak slyší barvy. U počátků abstrakce stálo i prozkoumávání těchto tajemství. Slavný obraz Františka Kupky z roku 1909 spojuje dojmy hudebního akordu, šplouchání vody, bezstarostného hovoru nesoucího se nad hladinou s vůní a vlhkost letního podvečera. Zahrajte si akord, zdůrazněný animací. František Kupka Klávesy piana

Vasilij Kandinskij Imprese - koncert Také jeden z obrazů Vasiije Kandinského je inspirován zážitkem spojeným s hudbou. Zkuste si „dobásnit“, o všechno malíř na svém obraze zaznamenal. Jakou hudbu asi poslouchal? Byl to tichý klavír jako u Františka Kupky? Jaké nástroje slyšíte? Vasilij Kandinskij Imprese - koncert

Robert Delaunay Simultánní okna Vztahy mezi hudebními tóny a barvami se až vědecky důkladně zabýval francouzský malíř Robert Delaunay. Barevné souzvuky v jeho obrazech přesně odpovídají konkrétním hudebním akordům. Simultánní znamená současně probíhající, jedná se tedy o současný akord barev - tónů. Delaunay a jeho současníci se zpočátku domnívali, že přiřazování barev tónům může mít nějaké zákonitosti. Později vyšlo najevo, že je to zcela individuální jev, takže stejnému tónu různí lidé přiřazují různé barvy. Robert Delaunay Simultánní okna

František Kupka Dvoubarevná fuga Obraz Dvoubarevná fuga Františka Kupky se sice názvem vztahuje k hudební skladbě, ale jeho inspirace je jiná. František Kupka se všestranně zabýval energiemi, které tvoří a ovládají svět – energií stvoření, kosmického pohybu, života na zemi. Stejně jako malíři z našeho prvního dílu hledal univerzální klíč k existenci – nejen lidské – na tomto světě.

V těchto a mnoha dalších Kupkových kresbách je zachycena inspirace k Dvoubarevné fuze. V kresbě nalevo rozeznáme postavu. Je to malé děvčátko, které si hraje s míčem. Pohyby dítěte i míče jsou zachyceny tak, jako by vytvářely v prostoru viditelné stopy, spojité a na sebe navazující křivky. Na kresbě napravo rozeznáme míč. Ostatní křivky již rozkreslují pohyby dítěte i míče. Všimněte si, jak z původního letmého záznamu v kresbě nalevo malíř konstruuje soustavu kruhových a oválných tvarů.

František Kupka Stvoření Energie a síly, které tvoří vesmír a svět a znovu a znovu v něm probouzejí život a pohyb. To bylo jedno z velkých témat Františka Kupky. Využíval svého rozsáhlého přírodovědného vzdělání a zabýval se ve svých obrazech otázkami prapůvodu hmoty a života. O teorii velkého třesku se však ještě v této době nemluvilo. Přesto – pokud by byl velký třesk dostupný pro lidské smysly, mohli bychom si jej představit právě v této podobě.

Robert Delaunay Kruhovité formy Většina abstraktních malířů používala ve svých obrazech čisté geometrické formy - už proto, že dávaly jejich experimentům řád a rámec. Prolínání kruhů navíc vyvolává dojem pohybu, který lze zrychlit nebo zastavit barevným řešením.

Vasilij Kandinskij Obrácená gravitace Také Vasilij Kandinskij dospěl ve své malbě ke geometrickým tvarům. Většinou však byly jeho obrazy tvarově i barevně rozmanité. Vasilij Kandinskij se po roce 1914 vrátil do Ruska, ale když ve dvacátých letech poznal, že jeho umělecká a pedagogická činnost se začíná míjet účinkem, opět odjel do Německa. Byl učitelem umělecké školy Bauhaus, po nástupu fašismu odjel do Francie, kde roku 1944 zemřel.

František Kupka Abstraktní obraz Zase takový obraz, který zlobí svou jednoduchostí. Vždyť to by uměl každý! Každý sice ne, ale nakonec, můžeme to zkusit. František Kupka se vlastně i v těchto strohých kompozicích zabýval energiemi, které tvoří svět. V jeho geometrických abstrakcích je hlavním motivem rovnovážné napětí mezi jednotlivými prvky. Zkusme sledovat růst hlavní linie od dolního okraje obrazu. Vidíte, kde se energie vašeho stoupání zaráží? Co se s ní stane? Nebo byste do obrazu vstoupili jinak? Zkuste to. František Kupka zůstal již po celý svůj život ve Francii, kde také v roce 1957 zemřel. Doma v Čechách jeho dílo přehlíželi, zvláště totalitní režim velmi nedůvěřoval podezřele nesrozumitelným obrazům. Ve Francii byl sice Kupka známý a vážený, ale za skutečného spolutvůrce světové abstraktní malby byl uznán až koncem dvacátého století.

SOUBOR ÚKOLŮ K MALOVÁNÍ HUDBY Pusťte si společně skladbu nebo hudební úryvek v délce kolem pěti minut, nejlépe z oblasti klasické hudby. Pozorně poslouchejte, snažte se z hudby postihnout co nejvíc. Barvy tónů, rytmus, harmonii, strukturu skladby… Při druhém poslechu už si představujte, jak bude vypadat váš obraz. S třetím poslechem začněte malovat na formát nejméně A3. V průběhu malování si skladbu poslechněte ještě jednou. Po dokončení všechny práce vystavte a při společném poslechu skladby vzájemně porovnejte. Zkuste odhadnout, čemu kdo z vás věnoval nejvíce pozornosti.

Golding, J,: Cesty k abstraktnímu umění Hoog, M.: R. Delaunay František Kupka ŽIVLY Konec II. části Literatura: Golding, J,: Cesty k abstraktnímu umění Hoog, M.: R. Delaunay Pijoan, J.: Dějiny umění 9. a 10. Vachtová, L.: František Kupka