Environmentální faktory neplodnosti MUDr. Richard Lachčina

Podmínky pro narození zdravého dítěte Oplodnitelná žena Oplodnění schopný muž Efektivní soulož ve správný čas Nitroděložní vývoj plodu bez hrubších patologií Porod v termínu bez hrubších patologií

Faktory ovlivňující plodnost ženy Genetické predispozice Dostupnost účinné antikoncepce / věk Konstituce (stravování, životní styl) Dostupnost zdravotní péče a informovanost Abusus (alkohol, kouření, drogy) Expozice infekcím Sexuální chování a jiné behaviorální faktory Stres Celoživotní expozice škodlivým vlivům prostředí (jedy, endokrinní disruptory, karcinogeny, teratogeny)

Faktory ovlivňující plodnost muže Genetické predispozice Abusus (kouření, alkohol, drogy) Fyzikální faktory – teplo, záření Chemické faktory – buněčné a mitotické jedy, endokrinní disruptory Stravování, behaviorální faktory Dostupnost zdravotní péče a informovanost Expozice infekcím Stres

Faktory ovlivňující nitroděložní vývoj plodu Genetické predispozice !!! Mateřské dispozice Expozice mateřskému abusu Expozice infekcím (lues, toxoplazmóza, rubeola, HIV, CMV, ale i třeba běžné infekce jako chřipka, etc.) Životní styl těhotné Expozice environmentálním faktorům (embryotoxické látky, teratogeny, jiné faktory)

Obtíže při posuzování role environmentálních faktorů Netýká se infekcí – většinou dobře zmapované Dlouhá doba trvání - nutnost transgeneračních studií Deterministický vs. stochastický mechanismus účinku Etické faktory Bývají vnímané jako neodstranitelné Bývají vnímané jako zanedbatelné nebo kalkulované riziko Obtížně se diferencuje jejich účinek na pozadí jiných determinant reprodukčního zdraví

Nejčastější environmentální determinanty reprodukce Infekce Těžké kovy Organická rozpouštědla Hormony a antibiotika Pesticidy, herbicidy a insekticidy Endokrinní disruptory Skladba stravy (zejména karence) Fyzikální vlivy (?)

Civilizací potlačené negativní determinanty reprodukce Hlad a podvýživa Vliv ročních období a počasí Vypořádali jsme se s většinou infekcí Predátoři Člověk v roli superpredátora (infanticida, kriminální potraty, války) Nedostatečná nebo neexistující zdravotní péče

Infekce Kapavka, chlamýdie – přímý vliv na plodnost ženy Syfilis, HIV, toxoplasmosa, rubeola, CMV, herpes, hepatitida – embryotoxické a teratogenní působení. Jiné – např.: Listerióza, malárie, GBS, Haemophillus influenzae, HPV, parvovirus B19, E.coli, Trichomonas vaginalis – široké spektrum účinků na plod a těhotnou ženu.

Těžké kovy Olovo – snižuje plodnost a způsobuje samovolné potraty. Jeho účinek je dobře prozkoumaný a závislý na dávce. Zdroje expozice: ovzduší, barvy, pracovní expozice. Rtuť – neurologické poškození (nemoc Minamata) včetně kongenitálních forem. V organické podobě působí jako vývojový toxikant. Kadmium – ve velkých dávkách způsobuje nemoc itai-itai. U zvířat je toxické pro varlata, tento účinek u člověka není prokázaný. Arzén, Mangan, Stroncium etc.

Organická rozpouštědla Široká škála přípravků: aromatické uhlovodíky, alifatické uhlovodíky, chlorované deriváty, alkoholy, glykolétery, směsi Samovolné potraty, VVV, snížení plodnosti, perinatologické patologie

Hormony a antibiotika Chybí validní údaje o účincích V EU je od r. 1989 v platnosti zákaz distribuce masa ze zvířat ošetřovaných steroidními hormony. Není jasný účinek přirozených zvířecích hormonů a fytohormonů. Další sledování a výzkum v této oblasti je vhodný.

Pesticidy, herbicidy, insekticidy Vesměs jde o známé jedy Vztah mezi expozicí a účinky řeší mnoho epidemiologických studií Předpokládá se souvis se spont. potraty, mrtvorozeností, vývojovými abnormitami a snížením plodnosti.

Endokrinní disruptory Řada syntetických sloučenin má účinky podobné hormonům Různorodý mechanismus účinku: vazba na receptor s agonistickým nebo antagonistickým působením, ovlivnění vazby na proteiny nebo jejich koncentrace, trvalé změny výchozích hladin hormonů, up/down regulace receptorů. Dobře dokumentované účinky ED na volně žijící živočichy U člověka zatím nejasná role, karcinogeneze prokázána u DES, spekuluje se o roli ED při rakovině prsu a prostaty, dále o účincích na plodnost.

Skladba stravy Jodová karence, v minulosti běžná v středoevropském regionu, má prokázaný účinek na plodnost a průběh těhotenství. Prostaglandiny se účastní řízení procesů spojených s reprodukcí. Spekuluje se o roli poměru ω-3/ ω-6 mastných kyselin ve stravě při syntéze jednotlivých prostaglandinů. Přiměřené procento tělesného tuku je nutnou podmínkou pravidelného menstruačního cyklu u ženy.

Fyzikální vlivy a reprodukce člověka Ionizující záření – jednoznačně negativní vliv. Hluk – stres – zvýšené hladiny prolaktinu Teplo lokálně aplikované na varlata působí negativně na množství a kvalitu spermií v ejakulátu.

Specifika ovzduší Ostravska Přítomnost velkých průmyslových komplexů, velké plochy brownfields, mnoho stavenišť, velká dopravní zatíženost, časté inverze a bezvětří Zvýšené koncentrace polétavého prachu – reprodukční účinek není znám Zvýšené koncentrace arsenu Zvýšené koncentrace benzenu a benzpyrénu

Behaviorální faktory neplodnosti Kouření Odklad reprodukce do pozdějšího věku Poruchy výživy (obezita, anorexie) Nadměrné pití alkoholu Abusus drog Promiskuita, nedostatek reprodukční odpovědnosti

Co dál? Je nutné zachovat vyvážený přístup Diferencovat faktory negativně ovlivňující reprodukci člověka na prokázané a spekulativní, významné a méně významné, na jednoduše odstranitelné a obtížně odstranitelné. Po stanovení priorit pracovat na odstranění negativně působících faktorů.

Děkuji za pozornost.