Pohádka o konzervách aneb, jak na železný šrot
Kdysi kdesi v širém moři ležel ostrov stvořený Bleskem
Na ostrově bylo království, kterému vládl král Hrachovčík spolu s krásnou dcerou Mandarínou
Princezna již dávno myslela na vdavky a přála si mladého krásného ženicha
Až jednou se o ni ucházel rytíř Broskvoň
Princezna by se vůbec nebránila, ale Broskvoň bydlel na smrduté skládce směsného odpadu a sám smrděl stejně jako jeho sídlo.
Král nechtíc dceru vydat, nabídl rytíři jinou nevěstu: Šlechtičnu s bohatou historií, baronku Tenisku I. Prošlapanou
Broskvoň se velice urazil:
Jako pomstu pálil dům po domu, vesnici po vesnici a tím připravoval obyvatele o domovy a do vzduchu vypouštěl jedovaté splodiny plné CO2 a SO2
Král na něj jako pomstu poslal pevně vycvičenou armádu složenou z těžké pěchoty Big Shocků a těžké kavalérie Žampionovců
Rytíř hnaný hněvem však armádu levou zadní rozprášil
Král, naprosto zoufalý, se rozhodl navštívit mága Šampónka
Na další den si král smluvil sraz s rytířem v Petlahvovém lese
Ráno si král přivstal a nachystal v Lese past – vysypal na zem suchý ztvrdlý hrách.
Rytíř, ač silný a vychytralý neodhalil past a už se válel na hrachu!
Král na nic nečekal, hvízdl a na válejícího se rytíře se vyřítil kontejner na železný šrot, který se jmenoval Kotatajner
Kotatajner si chlapsky říhnul a poděkoval králi za fajn oběd zadarmo
Princezna byla nadšená, že si nemusí brát smrdutého nápadníka…
…a král si myslel, jakej není frajer, i když si nechal poradit (což samozřejmě nepřiznal)
A jaká z této pohádky plynou ponaučení? 1.Přání se ne vždycky plní tak, jak bychom si představovali. 2.SO2 a CO2 jsou ksindly! 3.Nikdy neraď tomu, kdo neví, co jsou to autorská práva! 4.Tvrdý hrách pod botami klouže! 5.Staré plechovky patří do železného šrotu, jinak dělají nepěkné věci!
Autoři: žáci ze Základní školy v Hlavečníku Text a prezentace: Anna Kuklová Fotografie: Linda Brázdilová, Romana Čamborová a Daniel Nesl Příprava snímků: Linda Brázdilová, Romana Čamborová, Anna Kuklová, Daniel Nesl a Roman Valášek