Asie Ohrožené druhy zvířat David Luzum Vojtěch Kuželka Jan Bodlák Zpracovali: Zbyněk Heřman David Luzum Vojtěch Kuželka Jan Bodlák

Ohrožené druhy Asie

Hlavní Důvod ohrožení živočichů v asii Spouštěčem je především rozvoj lovu zvířat pro obchod. Není to chudoba, jak tomu často bývá v jiných oblastech, ale paradoxně nadbytek a blahobyt. Dokazuje to masivní nárůst obchodu se zvířaty doprovázející vzestup ekonomické síly Číny a několika dalších států Asie. Současně dalším stále vzrůstajícím faktorem je zvyšující se rozvoj průmyslu, intenzivní zemědělství a populační exploze v některých asijských státech.

Kampaň PRO ZÁCHRANU ROZMANITOSTI ŽIVOTA V ASII Cíle: zvýšit povědomí veřejnosti, institucí a obchodních společností v Evropě o úžasných druzích zvířat z  Asie, kterým hrozí vyhubení vytvořit fond na záchranu zvířecích druhů Asie a nashromáždit v něm 750 000 eur přispět k redukci lovu ohrožených zvířat Asie odmítáním výrobků z těl těchto zvířat či rostlin rostoucích v jejich biotopech demonstrovat pozitivní efekt, který může nastat v oblasti ochrany přírody po změně chování evropských spotřebitelů

Investice do chráněných území V posledních letech nastal v jihovýchodní Asii pokrok ve vyhlašování chráněných území a v systému jejich financování a řízení.  Úkolem mezinárodního společenství je dodávat chráněným územím v jihovýchodní Asii finanční a technické prostředky, aby bylo možné pokračovat. 

Krokodýl siamský Říše: živočichové Kmen: strunatci Podkmen: obratlovci Nadřád: archosauři Řád: krokodýli Čeleď: krokodýlovití Rod: krokodýl Základní informace

Informace Krokodýl siamský  je sladkovodní krokodýl původně obývající Indonésii (Borneo a možná Jávu), Brunej, východní Malajsii, Laos, Barmu, Thajsko a Vietnam. V současné době je však kriticky ohrožený a v mnoha těchto oblastech již vyhuben.

Počet krokodýlů siamských Na světě se pohybuje asi 5 000 jedinců krokodýla siamského. Mnoho krokodýlů chovaných v zajetí jsou kříženci s krokodýlem mořským, ale je tu i několik „čistých“ jedinců, kteří se chovají v několika krokodýlích rezervacích, zvláště pak v Thajsku.

KritickÉ ohrožení Ohrožení je způsobeno přílišným lovem a masivní ztrátou lokalit. V Thajském národním parku Bang Sida poblíž Kambodže existuje projekt zabývající se navrácení těchto krokodýlů zpět do přírody. Díky tomuto projektu bylo do volné přírody, konkrétně do vzdálené a pro návštěvníka nedostupné řeky, vypuštěno několik mladých krokodýlů.

důvod ohrožení Ilegální lov a obchod (nadměrný odchyt dospělých jedinců i mláďat, sběr vajec) ztráta přirorených a původních oblastí výskytu (přeměna, degradace a fragmentace) znečištění prostředí tlak invazivních druhů

Obrázky

Orangutan bornejský

POPIS Jeho hmotnost je do 260 kg. V zajetí se dožívá až 60 let, početnost populace je cca 50 000 jedinců. Je vysoce přizpůsoben životu na stromě, proto má rozdílnou délku předních a zadních končetin. U samců se vyskytuje výrazný hrdelní vak, který slouží k zesílení hlasových projevů. Postupem let jim vyrůstají na tvářích zduřeniny, které jsou tvořeny tukem a vazivem. Tělo je kryto řídkou dlouhou splývavou srstí.

Výskyt Vyskytuje se pouze v deštných pralesích na ostrovech Borneu a Sumatře. Dříve obývali v hojném počtu i několik stovek tisíc celou jižní Asii, ale poslední dobou jejich počet ve volné přírodě prudce klesá, z důvodu kácení deštných pralesů dřevařskými společnostmi, protože orangutani nejsou schopni přežít v jiném prostředí, než jsou tyto deštné lesy. Dále kvůli nezákonnému lovu, při kterém jsou dospělí orangutani zabíjeni a mláďata jsou kradena a prodávána.

Potrava Hlavní složkou potravy je vegetariánská strava (listy, plody - fíky, ořechy, kořínky) a jen malým množstvím získávají živočišnou bílkovinu z drobných obratlovců.

Rozmnožování Samice rodí jedno mládě, většinou jednou za 6 let. O mládě se stará 3 roky. Orangutani žijí v malých skupinách nedospělých zvířat, dospělí se pohybují blízko sebe a stále spolu komunikují.

Důvod ohrožení Tento druh ohrožuje hlavně ztráta životního prostředí, neboť lesy jsou ničeny kácením, požáry nebo přeměňovány na palmové plantáže. I když je orangutan chráněn zákonem, jeho mláďata jsou stále chytána a ilegálně prodávána jako domácí mazlíčci. Při nízké reprodukční schopnosti jejich počty klesají, i když v poslední době byly v pralesích nalezeny dosud nezmapované populace. Je propočteno, že orangutani ztrácejí 2,5 % svého životního prostředí ročně, někteří vědci varují, že při současném tempu kácení a vypalování deštných lesů vyhyne orangutan bornejský do roku 2050.

Ochránci orangutanů Orangutany chrání Washingtonská konvence omezující obchodování s ohroženými druhy (CITES). 

Obrázky

Tygr ussurijský

Základní informace Říše: živočichové Kmen: strunatci Podkmen: obratlovci Třída: savci Řád: šelmy Čeleď: kočkovití Podčeleď: velké kočky Rod: Panthera

Areál výskytu Tygr ussurijský žil původně na rozsáhlém území mezi Bajkalem a pobřežím Tichého oceánu, v současnosti žije takřka výhradně na omezeném území východního Ruska v blízkosti Ussuri, přítoku řeky Amur. Tuto oblast sdílí s levhartem mandžuským  a oba tyto druhy jsou přísně chráněny. Asi 10 % tygrů ussurijských žije v Číně. Populace těchto tygrů čítala v roce 1992 v horách Sichote-Aliň 250 kusů a do roku 2004 vzrostla na 350 kusů. Odhaduje se, že v pohoří Čching-paj (Pektu) na pomezí Mandžuska a Koreje jich ještě žije asi 20 kusů.

Rozmnožování Doba rozmnožování není vázána na určité roční období. Na většině areálu rozšíření tohoto tygra dochází k hledání partnerů a k páření nejčastěji během zimy a na jaře. Samice se častokrát vydává sama na cesty a hledá partnera. Tygři se páří opakovaně a zůstávají po celou dobu říje pohromadě. Tygřice je březí v průměru 104 až 106 dní. Obvykle se narodí 2 nebo 3 mláďata. V přírodě však nikdy tygřice neodchovají více jak 3 nebo 4 mláďata. Tygřice bere svá mláďata na lov kolem pěti až šesti měsíců.

Ohrožení V případě tygra ussurijského je smutnou skutečností, že v zajetí žije více tygrů než ve volné přírodě. V zoologických zahradách na celém světě je chováno přes 1000 tygrů, kteří se poměrně dobře množí. U člověkem odchovaných velkých šelem je jen malá šance, že se je podaří vrátit do přírody, protože již ztratili strach z lidí a schopnost samostatně lovit. V Česku chovají tygry ussurijské tyto zoologické zahrady: ZOO Dvůr Králové nad Labem ZOO Hodonín ZOO Lešná ZOO Ostrava ZOO Plzeň ZOO Praha

Ochrana druhu Tento druh tygra je ze všech tygrů ohrožen nejvíc. Kromě ničení jeho původního životního prostředí je ohrožován lovem. Novodobí sibiřští zbohatlíci pořádají na Sibiři hony pro zábavu. V 50. letech sibiřští tygři málem vyhynuli a tehdejší SSSR vydal přísný zákon na jejich ochranu. Jejich populace tak lehce vzrostla. V roce 1983 vystoupal jejich počet na 400.     Po pádu SSSR přichází ovšem nová anarchie a z hladu po zahraničním obchodu je rozprodána většina domácího území tygrů mezinárodním společnostem. Rozlehlé severské lesy začínají padat pod čepelemi motorových pil a pytláci se opět pouštějí do tygrů. Jen za zimu 1993 - 1994 jich bylo zabito téměř 90. Tygři jsou loveni také pro zpracování v tradiční čínské medicíně. Dnes se jejich počet odhaduje opět na 400, ale i tak je jejich přežití v divočině nejisté.

Panda Velká

Panda velká je savec řazený do čeledi medvědovití, který pochází z centrální Číny. Panda velká žije v hornatých oblastech, jako Sečuán a Tibet. Od druhé poloviny 20. století se panda stala národním symbolem Číny a je zobrazována na čínských zlatých mincích.

Ohrožení Pandy velké, symbol všech ohrožených druhů živočichů, čelí nejen pytlákům a mizení životního prostředí, ale i dalšímu nebezpečí. Příslovečný hřebíček do rakve pro ně mohou představovat parazitičtí červi. Jako potravní specialista v jehož jídelníčku je z 90% bambus se tak odsuzuje k limitovanému výskytu. Dalším problémem způsobujícím nezdar ve zvýšení populace pandy velké je jejich nízká reprodukční schopnost.

Varan komodský Varan komodský  je nejmohutnější žijící zástupce ještěrů z čeledi varanovitých. Pro svou velikost, dravost a nebezpečnost bývá nazýván "komodským drakem".

Národní park Komodo Park byl založen v roce 1980 a v roce 1991 se celý park stal součástí světového dědictví. Žije v něm okolo 4 000 lidí. Park je znám především výskytem největšího ještěrovitého plaza na světě – varana komodského.

Počet v přírodě 3 000–5 000 kusů

Rozmnožování Samice snáší 20–40 vajec, která zahrabe do země a dál o ně nepečuje. Inkubační doba činí asi 8 měsíců. Rozmnožování v zoologických zahradách je stále velkým problémem. Doposud se to podařilo pouze ve dvanácti institucích mimo Asii – poprvé v roce 1992 v americkém  Washingtonu.

Chov v ZOO a jejich úspěchy Zoo Praha a Zoo Washington jsou v současné době nejúspěšnější zahrady v chovu varanů komodských mimo Indonésii. Zoo Praha rozmnožila varany již pětkrát, což je nejvíce na světě (Zoologická zahrada ve Washingtonu je rozmnožila třikrát). Další zvláštností je, že všechny snůšky pochází od jedné samice – Aranky (dosud se v zajetí nestalo, aby se samice dožila vylíhnutí své třetí snůšky).

Wikipedia.cz Google.com Čerpali jsme z: Wikipedia.cz Google.com