PORUCHY OSOBNOSTI – PODLE MKN 10 - F60 - F69 – PORUCHY OSOBNOSTI A CHOVÁNÍ U DOSPĚLÝCH

Poruchy osobnosti – definice: hluboce v osobnosti zakořeněné, přetrvávající vzorce chování, které se odchylují od obvyklých způsobů chování poruchy osobnosti = vývojové stavy, které se objevují v dětství nebo dospívání a pokračují do dospělosti některé z těchto stavů a vzorců chování jsou výsledkem konstitučních faktorů a sociální zkušenosti, jiné se získávají později

Poruchy osobnosti obvykle se jedná o poruchy trvalé častěji se zhoršují, ke zlepšené dochází jen vzácně. Vyznačují se sníženou tolerancí k psychické i tělesné zátěži a dekompenzace se projevuje akcentací rysů specifické poruchy osobnosti. Kritická období jsou adolescence, období krize středního věku, období stárnutí, u žen klimakterium Výskyt: -6-10% (ne všichni lidé s odchylkou od normy vyhledají odbornou pomoc) muži :ženy = 1:1

Diagnostika Výskyt často spolu s neurotickými poruchami (jako způsob kompenzace) je přítomna nerovnováha jednotlivých rysů osobnosti, která v souvislosti s podmínkami prostředí vede k různě dlouho trvajícím adaptačním obtížím s důsledky na sociální nebo profesní vývoj člověka nebo se subjektivními obtížemi rysy osobnosti se projevují v extrémní formě Prognóza: vliv pozitivně stimulujícího prostředí může negativní rysy zmírnit, ale i naopak

Léčba obvykle chybí motivace či je malá je obtížná a omezená Kombinace: psychoterapie – v závislosti na specifiku poruchy: PA, podpůrná, skupinová, rodinná, dynamická psychoterapie (interpersonální vztahy – rozpoznání postojů a jednání, které vedou k negativním reakcím okolí, nevědomé konflikty), KBT (nejčastěji nácvik situací, které pacient sám nezvládá) farmakoterapie – antidepresiva, anxyiollitika (mohou vyvolat závislost), u projevů agresivity – lithium, případ.neuroleptika

Poruchy osobnosti dříve byla tato oblast označována za psychopatie – v současné době zastaralý termín klasifikace poruch osobnosti není dodnes vyjasněná -jedná se o komplexní problém Narušená: Individualita – rozdíly ve vztahu k druhým Identita – jistota a možnost utvářet představy o sobě samém Ego (já) – v PA pojetí – zprostředkující instance mezi požadavky prostředí a pudovými potřebami člověka obranné mechanismy;

Poruchy osobnosti trvalé projevy maladaptivního chování hluboce zakořeněny ve struktuře osobnosti. Nejsou projevem jiné duševní poruchy ani psychickým doprovodem závažného tělesného onemocnění. Představují extrémní nebo významné odchylky od způsobů, kterými průměrný člověk v dané kultuře vnímá, myslí, cítí a zvláště utváří vztah k druhým. Takové vzorce chování mají tendence být stabilní a zahrnují různé oblasti chování a psychických projevů.

Poruchy osobnosti – MKN 10 F 60 - Specifické poruchy osobnosti paranoidní, schizoidní, anankastická (= kompulzivně – obsendantní – opatrná, perfekcionistická), anxiózní (vyhýbavá), disociální, emočně nestabilní porucha (impulzivní typ; hraniční typ), histriónská jiné

Paranoidní nadměrná citlivost k odstrkování a odbytí, trvalá zášť – odmítání odpustit urážky Silně prožívá vlastní záměry, snaží se dopátrat záměrů druhých a ohradit se proti nim. podezíravost, podezřívání partnera z nevěrnosti; konspirace Obtíže se sdělováním, svěřováním Pochyby o loajalitě druhých. Podezření ze zneužívání, znevýhodňování. Jednání s nimi musí být otevřené, účelné, bez náznaků humoru potřeba milý, přátelský přístup, neintimní

Paranoidní porucha Výskyt kolem 0,5-2,5% vyšší výskyt v rodinách se schizofrenií a poruchami s bludy vyskytuje se častěji u mužů než u žen etiologie a patogeneze genetické dispozice, nespecifické komplikace v rodinných vztazích v časném vývojovém období; vždy je třeba vyloučit abúzus drog průběh a prognóza velmi proměnlivé; dlouhodobý výskyt, nejsou epizodické; pacienti bývají hostilní, neústupní, neustále připraveni k obraně a vyhýbají se intimnějšímu kontaktu, jsou rigidní a nekompromisní, výkon v práci i osobní kontakt s okolím diferenciální diagnóza poruchy s bludy, schizofrenie, schizotypní porucha – sdílí některé rysy, ale navíc znaky magického myšlení a podivínský způsob myšlení a vyjadřování

Schizoidní Porucha osobnosti málo činností, emoční chlad, odstup, oploštělá afektivita, zájmů omezená schopnost vyjadřovat vřelé, něžné city nebo zlobu vůči jiným lidem; zjevná lhostejnost ke chvále a kritice malý zájem o sexuální zážitky s jinou osobou (vzhledem k věku) neměnná přednost samotářským činnostem, nadměrné zaměstnávání fantazií a introspekcí nedostatek blízkých přátel nebo důvěrných vztahů (nebo jenom jeden), nedostatek touhy po takových vztazích výrazná necitlivost pro převládající společenské normy a konvence

Schizoidní Porucha osobnosti projevy od časného dětství izolovanost životního stylu, která není způsobena konfliktními vztahy emoční odpovědi i vlastní citové vyjádření jsou chudé, časté denní snění pracovní výkon je obvykle lepší než schopnost zúčastňovat se společenského života diferenciální diagnóza paranoidní porucha osobnosti – nechybí kontakt s okolím úzkostná (vyhýbavá) porucha osobnosti – chtěl by se zapojit schizotypní porucha – více podivínství a excentrických způsobů chování a jendání anankastická porucha osobnosti – schopnost vřelého emočního kontaktu Aspergerův syndrom – zhoršení interakce s okolím, stereotypní způsoby chování  

Disociální porucha osobnosti vážná nerovnováha mezi chováním a společenskými normami nezájem o city druhých nízká frustrační tolerance svádění viny na jiné nezakouší pocit viny snadno vytváří, ale neudrží vztahy sebejisté, bezohledné prosazování vlastních cílů ponižující chování k druhým. nezodpovědné, asociální chování. nedovede se přizpůsobit právní normě společnosti

Disociální porucha osobnosti představuje společensky nejnebezpečnější povahovou odchylku od normy – opakovaně se dopouštějí trestní činnosti, nemají pocity viny, ze svých selhání obviňují druhé (úřady, vládu), fyzicky či psychicky týrají vlastní děti lhostejnost k společenským pravidlům a závazkům, velký rozpor mezi chováním a převládajícími normami; chování nelze dostatečně ovlivnit zkušeností (trestem); malá tolerance k zátěži a nízký práh pro agresivní explozi (nebezpečné např.při řízení auta) pojem „moral insanity“ = označuje nedostatečný rozvoj vyšších citů nedostatek citu a chladný nezájem o ostatní, nedostatek empatie vyskytuje se již v dětském věku – krádeže, záškoláctví, lži, šikanují, týrají zvířátka

Disociální porucha osobnosti Výskyt: 0,2-9,4% v populaci 3-37% hospitalizovaných psychiatrických pacientů až 75% vězňů častější u mužů predispozice: porucha osobnosti s hyperaktivitou v dětství a poruchy chování v dětství Etiologie a patogeneze: alkoholismus u otců, může být po poškození mozku, mateřská deprivace ve věku do 5 let, nezájem ze strany rodičů, zneužívání a kruté tresty naděje na úspěch léčby je velmi malá, cílem pst je změna maladaptivního chování a zvýšení odpovědnosti vůči sobě i okolí; důraz na preventivní působení, terapeutické programy pro disociální jedince

Emočně nestabilní porucha o. - afektivní nestálost a impulzivnost a, impulzivní typ převládající emoční nestálost a nedostatečná kontrola impulzů (explozivní, agresivní osobnost) b, hraniční typ emoční nestálost, narušené nejasné představy o sobě, o svých vnitřních a sexuálních preferencích pocit prázdnoty, nestálé interpersonální vztahy – někdy krize, pak sebevražedné výhružky

Histriónská porucha osobnosti Intuitivní, ne racionální sebedramatizace, teatrálnost, přehnané projevy emocí, sugestibilita, mělká labilní emotivita vyhledávání vztahů, ve kterých je středem pozornosti nepatřičná svůdnost zjevu nebo chování; nadměrné soustředění se na fyzickou přitažlivost Vyhledává uznání, chválu

Histriónská porucha osobnosti zahrnuje i starší pojem hysterická porucha, čili zahrnuje i klasické hysterické příznaky: pocity trvalého napětí zakončené scénami s prudkými afekty, vyčítání, obviňování druhých, manipulace, intriky – rozvracejí kolektivy, neztišitelný pláč, sklon k bájivé lhavosti, sugestivní, přesvědčivé vystupování, v manželství bývají destruktivní touha po nových dramatických zážitcích – zneužívání návykových látek etiologie: spíše psychologické příčiny, odmítnutí a separace v raném dětství

Anankastická porucha osobnosti nutkavá pocity nadměrných pochyb, opatrnosti organizace; plán perfekcionismus; svědomitost zabývání se produktivností na úkor radosti a interpersonálních vztahů puntíčkářství; sociální konvenčnost, vtíravé myšlenky

ANANKASTICKÁ PORUCHA OSOBNOSTI - kognitivní složka – hypersvědomitost, rigidní morálka nebo neustálé pochybování o vlastních schopnostech, sebeobviňování, nerozhodnost, kompenzuje sklonem k perfekcionismu (puntičkář) - behaviorální složka – nutkavé jednání s nadměrnou svědomitostí, vytváření seznamů, pravidel, detailní organizování různých činností; velmi precizní, ale pomalá práce, potřebují plánovat každou aktivitu, práce nad koníčky a vztahy - trvalý pocit rozmrzelosti, pochyb a špatné nálady – bývá důsledkem neustálého pocitu nespokojenosti s plněním perfekcionistických plánů dekompenzace v podobě obsedantně-kompulzivní poruchy - obsedantně-kompulzivní osobnost charakteristická pocity osobního ohrožení a pochybností, které vedou k nadměrné svědomitosti, umíněnosti, opatrnosti a svědomitosti

ÚKOSTNĚ VYHÝBAVÁ PORUCHA O. trvalé a pronikavé pocity napětí a obav, přesvědčení o vlastní sociální nešikovnosti, nedostatku osobní přitažlivosti nadměrný strach z kritiky a odmítnutí nechuť stýkat se s lidmi, pokud není jisté, že bude oblíben vyhýbání se sociálním a pracovním činnostem, které zahrnují mezilidský styk přál by si účastnit se soc. situavcí a přál by si v nich být úspěšný Obava, aby neřekl něco hloupého, plachost, stísněnost relativně častá porucha, často společně s anankastickou PO a závislou PO důležitým faktorem je i prostředí a výchova (příliš starostliví rodiče, kteří neustále varují před vnějším nebezpečím, trauma, nízké sebevědomí)

Závislá porucha osobnosti podřizování vlastních potřeb jiným osobám, na nichž je závislý, přílišným vyhovováním jejich přáním neochota vznášet rozumné požadavky na lidi, na nichž je závislý obava, že není schopen starat se sám o sebe; stálé obavy, že bude opuštěn osobou, ke které má těsný vztah omezení schopnosti dělat všední rozhodnutí bez nadměrného množství rad a ujišťování druhými přidružené rysy mohou zahrnout vnímání sebe sama jako bezmocného, nekompetentního, bez životní síly neadekvátní, pasivní osobnost závislá osobnost – potřebuje na někom být závislá, potřebuje druhou osobu

Jiné po: narcistiská porucha O. excentrická, narcistická; velikášství, víra, že je zvláštní osobnost; potřeba nekonečného obdivu Elitářské vystupňování, jsou něčím zvláštní, vyčleňují se Potřebují dávat najevo svůj status Nedostatek vcítění a zvýšená citlivost vůči posuzování druhých Zveličují svou důležitost, své schopnosti Na kritiku reagují vztekem, studem, pokořením. „narcistická zuřivost“ dle Kohuta(PA) je časný vývoj jedince poznamenán opakovaným a intenzivním zraňováním jeho sebevědomí a radikální deziluzí v hodnocení rodičů

Jiné P.O: Pasivně agresivní porucha Klidný až flegmatický temperament Dojem lhostejnosti vůči vnějším událostem Všeobecná pasivita (i při pokynech nadřízených) Pasivní odpor vůči výkonovým požadavkům Předpoklad jedinců, že jsou nepochopeni, že se s nimi zachází nespravedlivě, že se druhým daří vesměs lépe Odpor vyjadřují nepřímo: Odklad, otálení, zapomínání

Jiné P.O.: NESTÁLÁ, NEZDRŽENLIVÁ OSOBNOST - nedostatek pevné vůle podléhání druhým osobám vyhledává pohodlí a příjemné zážitky prostřednictvím návykových látek

Schizotypní porucha Nepatří do poruch osobnosti! Zvýšená citlivost pro vytušení jevů, k nimž nelze dospět logickým jednáním Dávají věcem vyšší emocionální význam, než je jejich racionálně zdůvodnitelný obsah Věří neobvyklým jevům (jasnovidectví, telepatie) Působí zvláštně, excentricky V sociálních situacích úzkostliví